Znečištění plasty

Více než 8 milionů tun plastového odpadu skončí každý rok v oceánech. 90 % z tohoto odpadu je do oceánu přivedeno desítkou řek, z toho osm se nachází v Asii (Indus, Gangu, Maghnu, Mekong, Perlovou a Žlutou řeku, Amur a Chaj-che) a v Africe (Niger a Nil). Podél řeky Chaj-che v Číně žije více než 500 milionů lidí.

• Roční celosvětová produkce plastů se od roku 1950 zvýšila ze 2 na 380 milionů tun (2019) a předpokládá se, že se do roku 2035 zdvojnásobí a do roku 2050 se téměř zečtyřnásobí 
  
• 80 % plastového odpadu se dostává do oceánů z řek.
• Velká tichomořská odpadková skvrna (mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy) se rozkládá zhruba na ploše 1, 6 milionů km2 a pluje na ní cca 1,1-3,6 bilionu kusů a podle odhadů obsahuje 79 tisíc tun plovoucího plastu.  
• V oceánech ročně končí cca 600 000 - 800 000 tun náčiní používaného při rybolovu.
• Planetu do roku 2040 zamoří až jedna miliarda tun odpadu.
• Plasty
  

V roce 2017 Čína zahájila snahy zvýšit míru recyklace na 35 %, čímž doufá zlepšit stávající situaci, kdy podle posledních dat 74 % plastového odpadu zpracovala nevhodně.  

V roce 2010 bylo vyrobeno 313 miliard tun plastu, v roce 2015 pak dokonce 381 miliard tun. 

Na celém světě končí ročně v odpadu 1,6 miliardy tun jídla za 750 miliard dolarů. 

Velká tichomořská odpadková skvrna (anglicky: Great Pacific Garbage Patch či Pacific Trash Vortex) je místo zvýšené koncentrace mořského odpadu, který se zde nahromadil v severním tichomořském koloběhu. Ochránci životního prostředí navrhli v září 2017 prohlášení této oblasti za nový stát: Souostroví odpadků (The Trash Isles).  Velká tichomořská odpadková skvrna s rozlohou 1,6 milionu kilometrů čtverečních (pluje na ní cca 1,1-3,6 bilionu kusů a podle odhadů obsahuje 79 tisíc tun plovoucího plastu), rozkládající se v Tichém oceánu mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy, je z nich nejznámější.

Znečištění plasty, zprávy z tisku:

14.12.2021 Odpadková skvrna o velikosti Francie je domovem pro stále větší počet organismů. Plave v ní 79 tisíc tun plastu. Velká tichomořská odpadková skvrna se stala novým domovem pro některé organismy. V oceánu plave vrstva plastového odpadu o rozloze více než trojnásobku Francie. Pro stále větší počet organismů je však velká tichomořská odpadková skvrna něčím jiným - jejich domovem.

• Plasty jsou trvalejší než mnoho přírodních úlomků v otevřeném oceánu a vytvářejí tak trvalejší životní prostor. Výzkumníkům se povedlo nasbírat více než 100 tun plastu, následně ho předali biologům, kteří zjistili, že původně pobřežní druhy živočichů na plastu nejen žijí, ale dokonce prosperují.
  
• Mezi objevené organismy patří například krabi, asijské sasanky, mořští červi, mořské hvězdy a houby.
• To, že se jim daří tisíce kilometrů od jejich obvyklého prostředí, vyvrátilo dlouhotrvající předpoklad, že moře je v podstatě neprůchodná mořská poušť. "Otevřený oceán byl dlouho považován za fyzickou a biologickou bariéru pro šíření mnoha pobřežních mořských druhů. Zdá se, že tomu tak už není, protože v současnosti existují vhodná stanoviště v otevřeném oceánu.
• https://refresher.cz/107643-Odpadkova-skvrna-o-velikosti-Francie-je-domovem-pro-stale-vetsi-pocet-organismu-Plave-v-ni-79-tisic-tun-plastu? 

10.12.2021 Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila animaci, která ukazuje, jak lidé zahlcují oceány plastovými odpadky. Na animaci, vytvořené Michiganskou univerzitou, můžeme spatřit, jak se plasty pohybují v mořích, než vytvoří obří "odpadkové zóny". Video představuje šíření plovoucích mikroplastů od dubna 2017 do září 2018, jejich vysokou koncentraci pozorujeme v okolí Jihočínského moře, Thajského zálivu či na západním pobřeží Střední Ameriky.

• Každý rok podle NASA proudí z řek a pláží do oceánů alarmujících osm milionů tun plastu. Daná animace, první svého druhu na světě. Tyto plasty jsou působením vln a slunečního záření rozkládány na malé mikroplasty, které mohou ohrozit mořské živočichy poté, co je oni nedopatřením pozřou.

• Když jsou na vodní hladině plastové nebo jiné úlomky, hladina moře není tak rozvlněná či 'rozbrázděná', jak by byla za normálních okolností 
  
• Koncentrace mikroplastů v oceánech se místně výrazně liší. Zvláště vysoké úrovně jsou i v severním Atlantiku nebo severním Pacifiku.
  
• Skutečně "velké množství mikroplastů" tak podle zjištění pochází třeba z čínské řeky Jang-c'-ťiang a indické Gangy.
  
• https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/animace-od-nasa-ukazuje-jak-lidstvo-zamorilo-oceany-plastovym-odpadem-40380793#<br>

11.6.2021 Vědci zabývající se plastovým odpadem v oceánech dospěli k překvapivému závěru. Původ většiny odpadu, který se v mořích hromadí, má totiž jednoho společného jmenovatele - jídlo s sebou.

Podle závěrů nově publikovaného výzkumu v odborném časopise Nature Sustainability tvoří největší podíl plastického odpadu v oceánech obaly a příslušné pomůcky pro konzumaci jídla s sebou.

Vědci ze španělské Universidad de Cadíz vycházeli z výzkumu 12 milionů položek odpadu v oceánech, které získali napříč 36 databázemi po celém světě. Zahrnuli do něj plasty, z nichž bylo jasně možné identifikovat, k čemu původně sloužily. Tým pod vedením vědkyně Carmen Morales-Casellesové relevantní objekty následně roztřídil podle jeich typu, původu a složení materiálu.

• Nepřekvapilo nás, že plast tvoří 80 % odpadu, ale vysoký podíl odpadu z konzumace takeaway nás překvapil. Nešlo jen o odpad z McDonald's, ale i lahve na vodu a další nápoje jako Coca-Cola nebo plechovky.

Výsledky ukázaly, že 88 % plastu v oceánech tvoří odpad spojený se stále více populární konzumací takeaway (s sebou). Nejvíce zastoupené jsou plastové tašky a sáčky (14 %), lahve (12 %) a jednorázové jídelní boxy a příbory (9 %). Pětici nejrozšířenějšího odpadu v mořích uzavírají obaly na jídlo a syntetické provazy spojené s rybolovem. Právě objekty spojené s tímto průmyslem jsou hned po obalech sloužících pro gastronomii druhým největším znečišťovatelem. Rybářské sítě tvoří například 8 % z celkového plastového odpadu.

Odpad spojený s konzumací jídla se dle vědců usazuje nejvíce při pobřeží nebo na mořských dnech v blízkosti pevniny. Naopak sítě a provazy se nacházejí především na otevřených mořích dále od břehů.

• Přestože existuje osvěta například kolem přítomnosti brček a míchátek v mořích, jež ve skutečnosti tvoří pouze 2,3 % odpadu, nebo vatových či zmrzlinových tyčinek, tvořících 0,16 % odpadu, je třeba řešit problematiku komplexně a neodvádět těmito tématy pozornost od jádra věci. 
  
• Vědci také apelují na větší odpovědnost ze strany výrobců a řešení problému hned na začátku.  
  
• Výzkum z 42 evropských řek tak například ukázal, že Turecko, Itálie a Velká Británie jsou třemi největšími přispěvateli plastů do mořských vod. Z Evropy pak ročně dopluje do oceánů 307 až 925 milionů kusů plastového odpadu. 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/odpad-dominujici-v-oceanech-pochazi-z-jidla-s-sebou-uvadi-studie-167046#
  

1.11.2020 Na dně Středozemního moře číhá obrovská hrozba pro svět, varují experti. Množství odpadu, jež končí v moři, ale představuje jen zlomek celkové výroby plastu v regionu. Tu zpráva odhaduje na 38 milionů tun ročně.

• Do Středozemního moře se každý rok vypustí 229 000 tun plastu, což je ekvivalent více než 500 lodních kontejnerů
  
• ve Středozemním moři aktuálně nachází přibližně 1,2 milionu tun plastů. Jen malý podíl z toho mají na svědomí nezodpovědní jedinci. Drtivou část, celých 94 %, tvoří nesprávně zpracovaný odpad. Pokud nebudou přijata příslušná opatření, množství plastového odpadu, které každoročně končí ve Středozemním moři, se může do konce roku 2040 více než zdvojnásobit na 500 000 tun ročně.
  
•  Nejvíce k znečistění plastovým odpadem přispívá Egypt s 74 000 tunami ročně. Následují Itálie (34 000 tun ročně) a Turecko (24 000 tun ročně).
• Moře trpí především jejich hustě osídleným pobřežím a neefektivním odpadovým hospodářstvím. V přepočtu na obyvatele jsou ale ještě horší tyto státy: Bosna a Hercegovina, Albánie, Černá Hora a Severní Makedonie.
  

Řešení celé situace je extrémně složité a musely by se na něm podílet vlády, soukromý sektor, průmysl, spotřebitelé i výzkumné instituce. Základem je jednoznačně zlepšení procesů zpracování odpadu a investice do inovací. Stejně tak si lidé musí osvojit takové spotřebitelské návyky, které jsou udržitelné.

https://www.mix24.cz/na-dne-stredozemniho-more-ciha-obrovska-hrozba-pro-svet-varuji-experti/

https://www.iucn.org/news/marine-and-polar/202010/over-200000-tonnes-plastic-leaking-mediterranean-each-year-iucn-report

16.9.2020 Jednorázové roušky znamenají ránu pro životní prostředí. Recyklace je z více důvodů nemožná

Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/jednorazove-rousky-znamenaji-ranu-pro-zivotni-prostredi-recyklace-je-z-vice-duvodu-nemozna.A200915_202200_ln_domov_likv

31.7.2020 Vědci varují před nevyhnutelnou ekologickou katastrofou. Podle odhadů nás za 20 let zavalí miliarda tun plastů, včetně těch, které během pandemie zachraňují životy.

• Podle neziskové organizace Ocean Conservancy skončí nyní v moři za jeden měsíc na 129 miliard roušek a 65 miliard ochranných rukavic
• lidstvo za jeden rok vyprodukuje 300 milionů tun plastů
• 80 % plastového odpadu se dostává do oceánu z řek
• velká tichomořská odpadková skvrna (mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy) se rozkládá zhruba na ploše 1, 6 milionů km2 a pluje na ní cca 1,1-3,6 bilionu kusů
• v oceánech ročně končí cca 600 000 - 800 000 tun náčiní používaného při rybolovu
• planetu do roku 2040 zamoří až jedna miliarda tun odpadu

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pacificka-odpadkova-skvrna-se-zvetsuje-vedci-varuji-pred-katastrofou-114324#

24.7.2020 Podle nového vědeckého modelu skončí ve světových oceánech a na pevnině v příštích dvou desetiletích více než 1,3 miliardy tun plastového odpadu, přičemž největší zdroj znečištění pochází z komunálního odpadu z domácností. Nárůst plastů na jedno použití se stal problematičtějším během pandemie, která rovněž narušila globální systémy nakládání s odpady a způsobila výrazné snížení cen plastů (CNBC) 

25.4.2020 Výroba plastů se zvýšila v celosvětovém měřítku od šedesátých let 20. století do dneška. A to z 1,5 milionu na zhruba 400 milionů tun ročně.

• plasty se staly neodmyslitelnou součástí našich životů. Důvod je prostý: nová úroveň užitných vlastností, rychlé a efektivní zpracování, bezkonkurenčně nízké ceny ve vztahu cena/výkon.
• z odpadních plastů se získávají dále zpracovatelné organické suroviny či paliva. Mezi takovéto postupy patří například pyrolýza, kterou je možné přepracovat odpad na směs uhlovodíků podobných ropě. Na výrobu plastů spotřebujeme necelých 5 % těžené ropy, zatímco 90 % ropy použijeme jako paliva.
• Z recyklátů směsí plastů z komunálního sběru se vyrábí tzv. plastic lumbers, tedy plastové dílce tvarově shodné s dřevěným řezivem určené pro obdobné aplikace, v tomto případě tam, kde povětrnostní či chemická odolnost dřeva nevyhovuje. Kromě toho se recykláty plastových směsí uplatňují i při výrobě palet, kabelových kanálů, odvodňovacích žlabů
• Řada lidí si myslí, že jsou biologicky rozložitelné plastové tašky k životnímu prostředí šetrnější. Není tomu tak. Na jejich výrobu je nezbytné vynaložit stejné množství surovin z neobnovitelných zdrojů a energie, jako je tomu u plastů komoditních. Žádná úspora se nekoná ani v případě plastů z přírodních surovin. Na pěstování, dopravu a zpracování suroviny se musí vynaložit obvykle více energie, než na získání suroviny z ropy
• Další omyl: biologické rozložení plastů nezatěžuje atmosféru skleníkovými plyny a je proto výhodnější než spalování plastového odpadu. Není tomu tak. Biologický rozklad jakéhokoliv materiálu obsahujícího uhlík produkuje v prostředí vzduchu prakticky stejné množství CO2, jako jeho spálení. Rozdíl je však v produkci využitelné energie. Při biologickém rozkladu se sice také uvolňuje teplo, je však na rozdíl od spalování technicky nevyužitelné. Anaerobní rozklad biologicky rozložitelných polymerů pak vede převážně k produkci metanu, který je účinnějším skleníkovým plynem než zmíněný oxid uhličitý.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/lide/biologicky-rozlozitelne-plastove-tasky-k-zivotnimu-prostredi-setrnejsi-nejsou-rika-odbornik.A200422_121729_ln_veda_ape

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového