Michal Šnobr

Expert na energetiku a menšinový akcionář společnosti ČEZ a také dlouhodobým kritikem vedení elektrárenské společnosti. Šnobr se energetickému trhu věnuje 25 let.

• Analytik energetických trhů, minoritní akcionář ČEZ, investor. Kromě energetiky se věnuje podnikání v oblasti cestovního ruchu, zemědělství, správě nemovitostí a také výrobě montovaných a kontejnerových staveb.
• V oblasti energetiky dlouhodobě spolupracuje se skupinou J&T.
• Má více než 20 let zkušeností na kapitálovém trhu, na kterém působí od druhé vlny kuponové privatizace.
• Spoluzakládal makléřskou společnost AKRO Capital. Dnes se kromě energetiky věnuje podnikání v oblasti cestovního ruchu, zemědělství, správy nemovitostí a také výrobě montovaných a kontejnerových staveb.
• Absolvoval ČVUT Praha, obor ekonomika řízení stavebnictví.

13.9.2022

• Podle energetického experta a poradce investiční skupiny J&T Michala Šnobra stanovení cenového stropu znamená, že domácnostem se cena elektřiny oproti loňskému roku zvedne maximálně na dvojnásobek, uvedl na twitteru. V přepočtu na eura je strop za jednu MWh elektřiny stanovený na zhruba 240 eurech. Připomněl, že například ČEZ letos prodá svou produkci za zhruba 105 eur (asi 2580 Kč) za MWh, 70 procent produkce na příští rok má prodaných za 91 eur (asi 2230 Kč) za MWh.
  
• Rozpočtové dopady zastropování ceny elektrického proudu a plynu vyčíslil na maximálně 130 miliard korun ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Stát na náklady použije mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek, dodal. Výnos daně z neočekávaných zisků očekává Stanjura v příštím roce 70 miliard korun, platit by podle něj měla tři roky.
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5139560/vlada-zastropovala-energie-maloodberatelum-limit-pro-silovou-elektrinu-je-6-kc-za-kwh-a-pro-plyn-3-kc.html

12.8.2022 Minoritní akcionář ČEZ a investor Michal Šnobr říká, že pokud chce stát zastropovat ceny elektřiny, zestátnění energetického gigantu ČEZ je jediná možná cesta.

• Elektřina i plyn na světových trzích stále zdražují, ale to nejhorší mají Česko i Evropa ještě před sebou. Řadu domácností i firem ještě chrání fixované ceny energií - ale vysoké ceny nakonec dostihnou každého.
• Jednou z cest, jak vysoké ceny elektřiny řešit, je podle minoritního akcionáře ČEZ a odborníka na energetiku Michala Šnobra i zestátnění dosud polostátní energetické firmy. Podle něj by to nakonec ani nemuselo vyjít tak draho jako tolik zmiňovaných 250 miliard korun.
• "Realita je taková, že vykoupení minoritních akcionářů jde udělat dle zákona tak, že minimálně dvě třetiny z té částky zaplatí ČEZ, který na to dneska peníze díky vysokým cenám elektřiny má. A z jedné třetiny by to zaplatil stát.
• Mluví se o částkách 250 miliard a o tom, jak to bude pro rozpočet náročné. Realita je ovšem taková, že vykoupení minoritních akcionářů jde udělat dle zákona tak, že minimálně dvě třetiny z té částky zaplatí ČEZ, který na to dneska peníze díky vysokým cenám elektřiny má. A z jedné třetiny by to zaplatil stát. Ale paradoxně, kdyby ČEZ byl znárodněn státem, tak pak stát se může rozhodnout, že dá na burzu tu část ČEZ, která podle něj není strategická, není pro něj důležitá.
• Ono to nejde, protože prostě je to evropský trh, a pokud je Česká republika součástí Evropské unie a chceme obchodovat plyn na úrovni Evropské unie, chceme se spolehnout, aby k nám ten plyn přes Německo z Nizozemska došel, tak stejně tak musí být naše elektřina vyrobená na našem trhu zapojena do evropského trhu. Chceme, aby se auta z automobilky Škoda prodávala na evropském trhu. Chceme být zapojeni do toho trhu, to znamená, že si nemůžeme vybírat jednotlivé sektory a říkat, tady se chceme účastnit, tady se účastnit nechceme. Prostě jedna z cest, jak se závislosti na cenách z německé burzy vyplývající z německého energetického mixu vyhnout, je znárodnění výroby nebo ČEZ, o které dokonce pan premiér prohlásil, že bude. Dokonce upozornil, že to chce udělat rychle, ale následně od toho vycouval. Odejít z burzy v Lipsku je cesta, kterou prostě neprojdeme, ta by nás ve finále stála víc než cokoliv jiného. 
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-zestatnete-cez-je-to-jediny-zpusob-jak-zastropovat-ceny-elektriny-211286# 
  

13.6.2022 V jaderné energetice se nic nestane. V rámci Evropy i světa jsme úplně mimo, ignorujeme technologii i finance a celá koncepce je nesmyslná. "Politici si celé čtyři roky vystačí s tím, že budou říkat, že jsou pro jadernou energetiku a že je to jeden z klíčových momentů jejich politiky. To už tady říkali všichni premiéři za x volebních období nazpátek a evidentně to budou říkat i další. Potom se během čtyř let v jaderné energetice nic neodehraje a oni tak vlastně neponesou žádnou odpovědnost a vždy se na něco vymluví.

• Troufám si říct, že to bylo velmi šťastné rozhodnutí, že se jaderná elektrárna Temelín nezačala stavět, protože jinak bychom dnes byli v obrovských problémech. Druhým momentem bylo, že tak, jak jsme se rozhodli nedělat Temelín, tak se přešlo na variantu Dukovan.
• Došlo to až tak daleko, že nejsme schopni ani sledovat vývoj v zahraničí. Najednou se totiž začalo mluvit o prodlužování životnosti jaderné energetiky, ačkoliv třeba paní Drábová to před řadou let skoro vylučovala, že by elektrárna v Dukovanech šla až za rok 2035.
  Ale najednou se stalo, že Finové prodloužili životnost na 60 let, Američani řekli, že uvažují i o 80 letech, Francouzi zase u celé své jaderné flotily budou prodlužovat na 50 let a uvažují i o letech dalších. V tom okamžiku jsme jako minoritní akcionáři začali tlačit na ČEZ a ptát se, zda je technicky i ekonomicky reálné prodloužit životnost Dukovan na 60 let, jak to udělali všichni ostatní. A je to snad tři či čtyři roky zpět, kdy nám bylo na valné hromadě odpovězeno, že to ekonomicky rentabilní je a najednou jsme se dozvěděli, že máme delší životnost jaderné elektrárny Dukovany a nemusí být úplně jisté, jestli do roku 2045 nebo až do roku 2047. A přitom by se měl dostavět v roce 2036 jaderný blok. 
• Pokud stávající čtyři bloky pojedou do roku 2045 až 2047, že v tom místě nemůžeme dostavět dva bloky, ale musíme si vystačit s jedním, protože tam není dostatek vody na nachlazení. Já jdu ještě dále a pochybuji o tom, že je dostatek chlazení i na ten jeden blok.
  Nicméně to se vyřešilo omezením výkonu na 1200 MWh. Nakonec to vypadá, že kupíme chybu na chybu a nejsme si schopni přiznat, že už od začátku se to mělo řešit jiným způsobem. Máme tady Temelín a máme dostatek chlazení na další dva bloky, to znamená, že destinace, která se měla řešit primárně, byl Temelín, u Dukovan jsme měli maximálně prodlužovat.  
  
• Ano, my jsme si dali podmínku, že budeme stavět jeden blok, což je úplný nesmysl. Nikde se nestaví jeden blok a navíc by se měl dostavět v letech, kdy se bude seriózně investovat do prodloužení životnosti čtyř stávajících bloku v Dukovanech. Stavbou jednoho bloku v případě, že nebude dostatek vody, ohrožujete investice do prodloužení životnosti stávajících čtyř.
• Do toho ještě premiér této země přijde a řekne, že to je jeho priorita a že česká energetika bude založena na obnovitelných zdrojích a jaderné energetice. To je další nesmysl a úplný nonsens, protože nic takového nikde ve světě neexistovalo, není a ani nebude.  
  
• Celá Evropa pochopila, že investorem v jaderné energetice rozhodně nemůže být soukromý subjekt. Francouzi investují jako stát, Finové zase užívají municipality a stát. Poláci, kteří nemají historii v jaderné energetice a měli by být sto let za námi, to také pochopili a polská vláda vykoupila jaderný projekt polské společnosti PGE, aby to dělala stoprocentně státní společnost, v Maďarsku rovněž stoprocentně stát. 
  
• V Česku byl uprostřed válečného konfliktu na Ukrajině zahájen tendr na jeden blok elektrárny v Dukovanech s nesmyslným omezením 1200 MWh, kdy ze tří zájemců podmínkám výběrového řízení vyhovuje pouze jeden, protože to byl tendr vypsaný a připravený pro ruský Rosatom. A tím pádem vlastně chybí i ten, kdo by takový blok postavil, protože ostatní zájemci sice slibují, že dodají odvozený blok od původního, ale takový blok nikdo nikdy neobjednal, nikde nestojí a nemá ani všechny potřebné papíry, aby mohl vzniknout. Takže jediným dodavatelem může být americká společnost Westinghouse, které ale v USA jeden ze dvou projektů zkrachoval a investor v něm utopil deset miliard dolarů a druhý v Georgii se dostavuje, ale z původní ceny dvanácti miliard je dnes téměř třicet. Navíc se dostavuje s velkými těžkostmi a zřejmě se nedostaví bez americké vlády. 
• My jsme v situaci, kde úplně ignorujeme vývoj ve světě, a to jak technologicky, tak i cenově, časově a ignorujeme i to, jak se to v Evropě dělá obecně. Náš jaderný projekt v Dukovanech organizuje soukromá společnost, která ale nemá nic notifikované, takže ČR jako jediná země půjde do Bruselu a bude tam notifikovat způsob, že ten blok bude vlastnit soukromý subjekt, zatímco celý zbytek Evropy tam bude notifikovat projekty, které jsou stoprocentně vlastněny státem. 
  
• Je tady otázka, jestli vlastně Dukovany jsou správně načasované a nakonec i celková otázka, jestli technologie známá již od sedmdesátých let minulého století, kdy se v Evropě postavilo 200 bloků, zatímco od roku 2000 se jich dalo spočítat na prstech jedné ruky, jestli je to ještě technologie, která patří do budoucnosti. Musíme vzít v potaz i to, že se mění přenosové soustavy, propojení celé Evropy a nakonec se může ukázat, že do moderní soustavy Evropy, která bude velmi volatilní s ohledem na rozvoj obnovitelných zdrojů, velké jaderné bloky vlastně nepasují. 
• https://faei.cz/michael-snobr-politici-nas-podvadeji-o-jaderne-energetice-nerikaji-pravdu/?
  

Vědí totiž, že z pohledu voličů a voleb stačí říkat, že jsou příznivci jaderné energetiky. A to je vlastně ten fatální problém, proč nejsme schopni o jaderné energetice racionálně rozhodnout. Dokonce si tvrdím říct, a bude to velmi silné slovo, že politici podvádějí českou veřejnost právě proto, že se hřejí na sluníčku veřejné jaderné podpory a neříkají veřejnosti o energetice pravdu. 

27.12.2021 Na západě se nedaří stavět nové velké jaderné bloky. Po zpřísnění bezpečnostních požadavků se projekty zpožďují, prodražují a krachují. V Česku se o jádru mluví, "jako kdyby tento problém neexistoval". Velká Británie, Francie, Spojené státy, ale i Maďarsko nebo Polsko. To všechno jsou země, kde se projekty na stavbu nových jaderných bloků komplikují, upozorňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy analytik a investor Michal Šnobr, který se touto oblastí zabývá.

• Jen Česko se podle něj dál tváří jako, že žádné problémy s výstavbou jaderných elektráren nejsou. Střídající se vlády prý mluví o jaderném ráji, ale reálně žádný pokrok nedělají. "Na stavbě nových jaderných bloků bych nestavěl celou energetickou koncepci a neříkal, že je to to hlavní. Naopak bych počítal s tím, že se bez toho budeme muset obejít,".
• Před dvěma lety jsme spolu mluvili o tom, že jaderná energetika kvůli krachům nebo průtahům staveb nových velkých bloků možná stojí nad propastí, přesto o ní teď možná ještě víc než tehdy některé země mluví jako o hlavní naději do budoucích let a dekád. Podařilo se už nějakému západnímu státu v řešení problémů spojených se stavbou výrazněji pokročit?
• Ne. Násobné překračování rozpočtů i doby realizace projektů a s tím spojená extrémní rizika přetrvávají. Vidíme, že i jaderná velmoc Británie, která potřebuje nové jaderné bloky, se pustila s francouzskou energetikou EdF (garance ze strany Francie) do stavby Hinkley Point a dneska je jasné, že ten jejich model s garantovanou cenou megawatthodiny, ještě nedávno označovaný jako pokrokový, je přežitý a už se nebude opakovat. Británie před pár lety tvrdila, že těch jaderných projektů bude víc a budou na sebe navazovat. Všichni zájemci o stavbu dalších projektů ale Brity opustili a Británie sama neví, jak dál. Další rozhodnutí odkládá. 

• S Francií je to stejné. Teď sice naši politici ožili a říkají, že máme zastání ve Francii. Realita je ale taková, že to, co ohlásil prezident Macron, musíme brát spíš jako předvolební přípravu. Pár měsíců před volbami a Macron bez jakýchkoliv detailů prohlásil, že se bude stavět šest bloků. Tomu se ale nedá moc věřit. Kromě zmiňovaných problémů v Británii mají totiž podobné problémy i Francouzi na vlastní půdě, kde dostavují elektrárnu Flamanville. (Na té se podle Reuters pracuje od roku 2007, nebude dokončena dříve než v roce 2025 a původní cena okolo 3,6 miliardy eur může překročit i 15 miliard *pozn. red.) Macron mimochodem za celé své volební období v jaderné energetice neudělal vůbec nic, rozhodnutí o nových jaderných elektrárnách po celou dobu jen odkládal. I pro jadernou velmoc, jakou je Francie, je jaderná energetika horký brambor. Politiku mění každý rok. Nejdřív chtěli snížit výkon jaderných elektráren ze současného podílu z asi 75 % na 50 % do roku 2025. To se ukázalo jako sci-fi, tak ten termín prodloužili do roku 2035. Ještě před rokem Macron mluvil o tom, že se do žádných nových projektů Francie nepustí, dokud se nedokončí Flamanville a dokud Francouzi nepřijdou s výkonově menším a levnějším reaktorem. A s ničím zatím nepřišli.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-jadro-ma-zasadni-problem-v-cesku-se-o-nem-nemluvi-rika-snobr-183080#
  

4.12.2021 

• Na přerod na novou energetiku nejsme připraveni. Změny ale už odstartovaly a nová německá vláda ještě přiloží pod kotel. Všechno, o čem jsme si mysleli, že půjde postupně, chce urychlit. 
  
• V Evropě vzniká problém, protože reálnější je tato změna pro bohatší a ekonomicky silnější země, jako je právě Německo. Rozdíly v energetických politikách vyhlubují v Evropské unii největší příkopy, jaké tu kdy byly. Zejména státy střední a východní Evropy, tedy my, Polsko, Slovensko, Maďarsko a jihovýchod Evropy, rozhodně nejsou připravené na tempo, které nastoluje Německo. 
  
• Myslím, že Německo neustoupí ze svého snu o bezemisní energetice a průmyslu. Je možné, že se jim třeba nepovede splnit do detailů cíle do roku 2030. Ale o energetické politice Německa je v zásadě rozhodnuto. Oni z té cesty neuhnou. Jsou připravení to opravdu do důsledku naplnit. 
  
•  Oni jsou na přerod energetiky pod vlajkou Green Dealu připraveni. Zatímco my tady říkáme, že to Německo dělá hloupě, že jim to nedopadne, sami jsme na začátku toho procesu a nejsme na něj připraveni vůbec.
• Němci budou odstavovat jaderné elektrárny, chtějí odstavovat uhelné elektrárny a po určitou dobu budou muset tyto výkony nahrazovat plynem. Jak rychle jim vedle toho půjde rozvoj obnovitelných zdrojů, je těžké říct. Cíle jsou ambiciózní, fakticky každý rok by v Německu měl narůst instalovaný výkon solárních a větrných elektráren skoro o pět tisíc megawatt. Což je neuvěřitelné tempo. Zda se jim to podaří, je otázka, právě v té následující dekádě Němci ukážou, jestli dokáží překlopit jadernou a uhelnou energetiku na ten budoucí mix. Tedy na obnovitelné zdroje v kombinaci s plynem, který se využije v okamžicích, kdy nebude dost slunce a větru. 
• Na jedné konferenci, že česká a německá energetická koncepce jsou tak odlišné, že do budoucna vedle sebe nemůžou existovat. Že dřív nebo později se ukáže, že jen jedna je správná, jenom jedna může zvítězit. Dnes už se k tomu paní Drábová moc nehlásí, ale jak jde čas, tak se to pomalu ukazuje. A já se obávám, že my tu pořád hrajeme politiku, která nevede k žádnému řešení. Celá česká politika v energetice spočívá na stavbě jednoho bloku jaderné elektrárny.  
  
•  Jestli je v jaderné energetice nějaký jistý trend, tak je to prodlužování životnosti jaderných elektráren. Jediný, kdo jde proti, jsou Němci. 
  
• Všude do stavby jaderné elektrárny buď stoprocentně nebo dominantně zainteresovány přímo jednotlivé vlády.
• Musí skončit doba, kdy tím ministerstvem v Česku je ČEZ a kdy všechny energetické dokumenty, které putují do vlády, vznikají v ČEZ. Poslední ministři průmyslu a obchodu jsou v podstatě žáčci vedení ČEZ, jen opakují jejich fráze. Kdyby vzniklo ministerstvo energetiky, měl by ČEZ konečně oponenturu. To je jeden ze základních problémů. 
  
• Druhý, absolutně zásadní problém české energetiky je ČEZ samotný. Dnes je jasné, že tak, jak se vyvíjí evropská energetika, ČEZ nemůže existovat v dnešní podobě. Udělaly to už všechny energetiky v Evropě. Myslím si, že určitou část ČEZ může stoprocentně vlastnit stát. A je zbytečné, aby jiné části ČEZ stát vlastnil ze sedmdesáti nebo sto procent. 
• Česká energetika by se měla zaměřit i na krátkodobý horizont, na cíle pro rok 2025 a 2030. Soustředit se na podporu obnovitelných zdrojů, efektivní a rychlou, směrovanou nejen k velkým firmám a velkým podnikům, ale i k občanům, na střešní fotovoltaiku a podobně. Tato podpora by měla být zásadní. Klidně bych řekl: dejme lidem solární elektrárny na střechy zadarmo. Protože ty peníze nám Brusel v následujících letech bude cpát a já mám obavy, že je nebudeme schopni spotřebovat.  
  
• Ta třetí věc je podpora decentralizace a plynové energetiky. Tím nemyslím primárně stavbu velkých paroplynových elektráren, ale podporu menších zdrojů. A určitě se připravit na malé jaderné elektrárny, to ale musíme připravovat hodně dopředu a velmi obezřetně. 
  

24.8.2021 Cena elektřiny na burze stoupá až na trojnásobek cen, které jsme byli zvyklí platit před třemi lety. České firmy zaspaly a podcenily vývoj na trhu emisních povolenek. Teď mají problém vyrovnat se s vysokými povolenkovými náklady a chystají překotný uhelný útlum.

• To, že se povolenky utrhly ze řetězu, může být i díky spekulacím. A k tomu se teď přidala také rostoucí cena komodit. Ale je potřeba si uvědomit, že Německu, které určuje trendy i na našem energetickém trhu, ty vysoké ceny vlastně vyhovují. V Německu začnou klesat příspěvky na obnovitelné zdroje a protože se chystají vypnout jaderné elektrárny, potřebují dodat nějakou sílu, nějaké impulsy, aby se v energetice tržní metodou přecházelo na plyn. 
  
• Na rok 2022 má předprodáno už 75 procent své výroby, na rok 2023 asi 45 procent. A na ten příští rok má předprodáno v průměru za 50 eur na megawatthodinu, jenomže na burzách se na příští rok prodává v průměru za 85 eur za megawatthodinu, na rok 2023 za 73 eura. Pro srovnání, ČEZ ještě v roce 2018 prodával v průměru za 31 eur. 
  
• Podle serveru kurzy.cz stoupla od začátku letošního roku cena povolenek o 77 procent, od loňského března je zdražení trojnásobné. Elektřina na burze Power Exchange Central Europe stoupla od začátku roku o 55 procent, od loňského března o 58 procent.
• Ve skutečnosti si ale nikdo z výrobců nikdy nedovolí odpojit uhelný zdroj od soustavy, dokud za něj nebude adekvátní náhrada
• Elektřina bude dva- až třikrát dražší než před třemi čtyřmi lety. Mimo jiné i proto, že v letech 2016 až 2018 jsme měli ceny energií rekordně nízké. Elektřina atakovala úroveň 20 eur z MWh, plyn šel ke 13 eurům za MWh..  
  
• Reálnou cenu může trh dohánět tak dva tři roky, takže definitivní ceny uvidíme až v horizontu dvou tří let, někdy kolem roku 2023 nebo 2024. Bude těžké si na novou hladinu zvyknout. 
  
• Evropská komise pořád plyn připouští jako přechodovou alternativu. Ona pro nás hlavně není jiná možnost. Nové uhelné elektrárny už se stavět nebudou. Plynový zdroj se dá postavit relativně jednoduše, jako stavebnice z lega. A nic dalšího tu v horizontu patnácti dvaceti let není. 
  
• My prostě budeme muset seriózně a jasně říci, jak budeme řešit energetiku v letech 2025 až 2040. A když si spočtete naše možnosti, tak vám z toho vychází jediná - plyn.
  
• Musíme vyřešit kapacitní problém. Pokud v tom stát nezareaguje včas, neřekne včas, jaká jsou u nás pravidla a priority v energetice, dopadne to tak, že budeme muset držet uhlí jako studené rezervy (zálohy pro období, kdy nesvítí slunce a solární elektrárny nevyrábějí, pozn. red.), což se ale o to hůř promítne do konečné ceny pro spotřebitele - ať už v ceně samotné elektřiny nebo v ceně doprovodných služeb.
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cena-elektriny-poroste-bude-tezke-si-na-nove-ceny-zvyknout-varuje-snobr-172959#
  

29.7.2021 Myslím, že paradoxně je na tom ČR v tomto směru nejlíp ze zemí Evropské unie. Máme šest jaderných bloků - čtyři v Dukovanech a dva v Temelíně - a v obou případech se seriózně uvažuje o prodloužení jejich životnosti na 60 let. To znamená, že i ty stávající Dukovany by měly fungovat až někam mezi roky 2045 a 2048. Takže se neobávám, že by se ČR dostala do úzkých.

• Celý svět nejen jaderné energetiky, ale i obecně energetiky čeká na nějaký pokrok, a to včetně velmocí, jako jsou Francie či Spojené státy. Firmy se musí zase vrátit do doby, kdy budou vznikat jaderné reaktory o výkonu 300, 400 a 500 megawatt, a ty se musí výrazně zlevnit. 
  
• Minimálně v následujících letech porostou kvůli růstu cen silové elektřiny (neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele - pozn. red.), což je způsobeno povolenkami CO2 spotřebitelům, ceny elektřiny o nějakých 10 až 15 procent ročně. A k tomu se přidá ještě růst cen distribuce. A v dalších letech samozřejmě může přijít i nějaký model jaderné elektrárny, který to dále ovlivní. Růst by přitom mohl být enormní a pro českou ekonomiku i běžné spotřebitele poměrně vražedný.
• https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/ceny-energii-porostou-jaderna-energetika-ceka-na-velky-prelom-rika-expert-40367026#<br>

19.4.2021 Za tendr na dostavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyhodíme miliony a nic se nepostaví, míní expert na energetiku a menšinový akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr. Má za to, že výsledkem bude poškození renomé ČR ve světě. 

• Ačkoli si osobně myslím, že tendr s tím, jak a pro koho byl připraven, ztratil v zásadě smysl. Stále platí, že jak Francouzi, tak Korejci nesplňují požadavky české vlády na reaktor o výkonu 1200 megawattů. Nikdo z nich ho v tuhle chvíli nemá. Říkají, že ho mohou ze stávajících odvodit, což je hezké, ale takový reaktor nemá licenci, natož referenční stavbu. Šlo by o prototyp. A je otázka, jestli by to byl rovnocenný tendr, když nabízejí něco, co nemají v ruce.

• A poslední ze zájemců, americký Westinghouse, zase prokazatelně není v kondici stavět jaderný reaktor. V roce 2017 zbankrotoval, a to i kvůli dvěma stavbám na domácí půdě. Šlo o stejnou cenu, za kterou nabízeli i v roce 2013 dostavbu Temelína v ČR, a ukázala se jako nereálná. Projekt v Jižní Karolíně tak zkrachoval poté, co se prostavělo devět miliard dolarů. Ukázalo se, že namísto dvanácti bude stát šestadvacet miliard dolarů, a tak soukromý investor projekt zastavil. Druhý v Georgii se staví dál jen kvůli tomu, že byl v pokročilejší fázi. Všechno navíc způsobilo takové potíže, že firma zbankrotovala, z čehož ji vykoupili Kanaďani.

• Jestli se mě ptáte na to, zda na základě aktuálního tendru, který je takto pokřivený, bude jaderný blok vystavěn, tak vám řeknu, že nikdy. Výsledkem bude akorát další zrušený tendr, což samozřejmě nebude dobře pro renomé České republiky.

• Začal bych se znovu rozhlížet po lokalitách, kde by mohla vzniknout nová jaderná elektrárna, a zároveň bych se soustředil na nové technologie. Čeká se na to, s čím přijdou výrobci. Například Francouzi jako jaderná velmoc sami zastavili rozhodování o nových projektech do konce roku 2022 a pravděpodobně tu lhůtu ještě prodlouží.

• Takže není to tím, že by tu někdo zápasil mezi jádrem a plynem, nýbrž tím, abychom otevřeli oči a podívali se na projekty ve světě. Největší neštěstí bude pokračovat v tomhle přežitém tendru na Dukovany. Čím dříve se tohle v ČR pochopí, tím lépe. 

• Stejně jako to pochopili nejenom Francouzi, ale i Maďaři, Poláci, Finové a další, vždy je to stoprocentně na státu. Například Francouzi se jako jaderná velmoc rozhodli vyvlastnit akcionáře z místní společnosti, kde je podobná akcionářská struktura jako v Česku, aby udrželi jadernou energetiku nad vodou. Jaderná energetika je více o bezpečnosti a strategickém rozhodnutí než o tom, aby do toho mohly jít soukromé společnosti s akcionáři. Ví to všichni na světě kromě (ministra) Havlíčka.

• https://www.novinky.cz/domaci/clanek/dukovansky-tendr-bez-rosatomu-konci-politici-to-nepriznaji-rika-expert-snobr-40357517#
  

6.1.2021, Nový jaderný blok v Dukovanech

• Nový jaderný blok v Dukovanech je nereálný projekt. Nejen proto, že to je megalomanství, ale i proto, že by se stavěl velmi draze. Na českém trhu bude velmi znát, pokud si postavíme jeden drahý zdroj," varoval Šnobr na Investičním fóru před tím, aby Češi dobrovolně strkali hlavu do oprátky příliš drahé elektřiny. 
  
• V současnosti Češi platí za silovou elektřinu zhruba 40 až 45 eur za MWh, s blokem typu nových Dukovan by se mohli dostat na 150 eur. 
  
• Tržní kapitalizace ČEZ se teď pohybuje kolem 250 miliard korun. To zahrnuje všechny zdroje ČEZ, všechny jaderné, plynové a uhelné elektrárny, obnovitelné zdroje, distribuci, obchod. Proti tomu má ČEZ stavět jediný zdroj, který o 20 až 30 procent převyšuje jeho tržní kapitalizaci. Každý, kdo zná základy ekonomiky, ví, že to je nesmysl. 
  
• Česko sází na scénář, který je málo pravděpodobný, velmi rizikový, a kdybych to řekl zjednodušeně, je to kobercová bomba pro vývoj energetiky v České republice minimálně pro další desetiletí, protože vše by se muselo přizpůsobit podmínkám stavby jednoho jediného bloku. 
  
• Odchod od uhlí se podle respektovaného analytika dá řešit jedině kombinací plynových elektráren a obnovitelných zdrojů 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/snobr-o-novem-bloku-je-to-kobercova-bomba-pro-energetiku-136123#<br>

4.1.2021 Dominance ruského plynu na evropském trhu dávno skončila. Musí se utkávat s konkurencí, což jej činí levnějším. A také bezpečnějším.

• Evropa se ale poučila a speciálně Němci na tuto situaci zareagovali zcela pragmaticky a nekompromisně. Jednoduše se rozhodli vytěsnit Ukrajinu z přepravní trasy plynu do našeho regionu, a to vlastním přímým propojením s Ruskem nejdříve přes Nord Stream jedna a později i dva. Ten přirozeně nahrál Česku ve všech směrech. Na druhou stranu ale zkomplikoval plány silné lobby českých podporovatelů jaderné energetiky jako jediného řešení budoucnosti naší energetiky. Jenže z plynu jako českého strašáka je nyní evropské řešení.

• To, co platilo před deseti nebo pěti lety na evropském trhu s plynem, už dnes neplatí. Gazprom, výhradní exportér ruského plynu, poslední roky čelí v Evropě nejen slabší poptávce, ale hlavně konkurenci ze strany jiných dodavatelů. Zlom přišel s rozvojem těžby břidlicového plynu v USA, jež se velmi rychle staly soběstačné. S tím se obrátil naruby i světový trh s plynem a došlo k přesměrování klíčových obchodních cest. Američtí dodavatelé LNG narušili na evropském trhu rovnováhu a zasloužili se o nové pojetí obchodu, ale i cenotvorby plynu. Spotové dodávky vedly nejen v Evropě ke zvýšení konkurence na trhu s plynem, čímž byl zároveň vyvinut tlak na ceny zemního plynu. Ty klesly až téměř na polovinu.

• Zatímco dříve sektoru dominovaly dlouhodobé přepravní kontrakty, nyní se díky kapacitním aukcím udělují především kontrakty krátkodobé. Již ke konci roku 2020 se objem přepravní kapacity, která je zarezervována prostřednictvím dlouhodobých kontraktů, snížil o pětinu. Do roku 2028 klesne o tři pětiny a po roce 2035 zde nebude téměř žádná přepravní kapacita rezervovaná prostřednictvím těchto kontraktů. 
  

• https://www.e15.cz/nazory/komentar-michala-snobra-rusky-plyn-jako-hrozba-davno-ne-1376687?
  

11.11.2020 

• Daniel Beneš nejdříve obhajoval velmi kontroverzní prodej uhelné elektrárny Počerady tak, že tím skupina ČEZ snižuje uhlíkovou stopu. Reálně ale tímto krokem ČEZ jen neúměrně levně "předal" významnou část areálu největší české hnědouhelné elektrárny Počerady včetně infrastruktury konkurenci. Současně s tím přišel o strategicky zcela jedinečnou energetickou lokalitu v Česku s výhodou blízkosti páteřního plynovodu Net4Gas a s obrovských potenciálem rozvoje do budoucna - paroplyn či malé jaderné elektrárny.
  
• Paradoxem je, že ČEZ prodejem elektrárny Počerady dokonce ani nesnížil uhlíkovou stopu, ba naopak prodloužil elektrárně život, a to minimálně o pět let. Pod ČEZ mělo totiž spalování uhlí v Počeradech skončit dle původního plánu již k ke konci roku 2023. Místo toho bude pod novým vlastníkem pokračovat minimálně do roku 2028. 
  
• ČEZ totiž současně s Počerady prodal i svůj doposud největší bezemisní, obnovitelný zdroj výroby elektřiny, a to 600 MW větrný park v Rumunsku. Tento další zcela nepochopitelný, strategicky špatně pojatý a navíc ztrátový krok ještě k tomu finanční ředitel ČEZ Martin Novák zdůvodnil a obohatil konstatováním, že získané prostředky půjdou primárně na snížení dluhu. Jenže to už nedává smysl vůbec. 
  
• Prodávat v této době vydělávající a ve výrobním portfoliu každé energetické společnosti v Evropě velmi ceněné obnovitelné zdroje za účelem splacení dluhů, které splácet nepotřebujete, je čistá hloupost. Snižovat dluh v době, kdy je čistý dluh v poměru k součtu provozního zisku a odpisů (EBITDA), to jest ukazatel čistý dluh/EBITDA, pod samotným ČEZ stanovenou efektivní a bezpečnou hranicí - 2,5 - nedává smysl. Už vůbec ne, když je možnost se v eurech zadlužovat mimořádně levně a díky efektu finanční páky tak zvyšovat zhodnocení vlastního kapitálu všem akcionářům.
  
• V roce 2021 bude ČEZ prodávat českým spotřebitelům a firmám u nás vyrobenou silovou elektřinu v průměru o téměř 45 procent dráže, než v roce 2018.  
  
• https://www.e15.cz/nazory/komentar-michala-snobra-cez-smyslu-zbaveny-1375070?<br>

11.6.2020 ČEZ vytváří solidní cash flow, je ziskový a má vysoké marže, dluh společnosti je relativně nízký a v současnosti navíc levně refinancovaný. To všechno jsou vynikající předpoklady pro dlouhodobě úspěšnou investici do akcií největší české energetické společnosti. Její brzdou je chybující management, který předvádí jeden strategický omyl za druhým, zatímco na fingování "starého" byznysu v podstatě nepotřebuje nic měnit, uvedl v květnové debatě z cyklu ABCD investora odborník na energetiku a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr.

https://www.kurzy.cz/zpravy/547747-michal-snobr-cez-je-vyborna-akcie-na-dlouhodobe-drzeni-zakladni-byznys-generuje-skvele-cash-flow/

16.1.2020 

• odstavování klasických zdrojů nedokážou pokrýt alternativní zdroje ani nereálné plány na stavbu nových jaderných bloků.
  
• Reálně hrozí, že střední Evropa (Německo a jeho okolí včetně Česka) se stane závislou na dovozu energie (plynu i elektřiny 
  
• Německo bylo v uplynulých deseti letech čistým exportérem elektrického proudu, teď začíná vstupovat do éry, kdy jej naopak bude potřebovat dovážet
  
• Odchod od uhlí je neodvratitelný, jednotlivé státy se budou lišit jen v rychlosti, s jakou krok učiní, a v chytrosti, s jakým plánem, jak uhlí nahradit, přijdou. 
  
• Úspěch či neúspěch těchto plánů pak přímo ovlivní, kolik bude stát elektřina. Zmíněný analytik Šnobr odhaduje, že cena elektřiny v příštích letech ve středoevropském regionu vystoupá z dnešních zhruba 50 eur za megawatthodinu na 60 až 70 eur, možná i více. 
  
• Důvodem je jednak stoupající cena povolenky na emise oxidu uhličitého, jednak zavírání jaderných elektráren v Německu a chystaný ústup od uhlí. 
  
• "Česko je z pohledu energetiky německou spolkovou zemí, žádný zdejší politik nemá vliv na ceny elektřiny, jež platí čeští spotřebitelé," 
  
• Spolková vláda poskytne také až 14 miliard eur spolkovým zemím Braniborsko, Severní Porýní-Vestfálsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko. Dalších až 26 miliard eur vláda poskytne na podporu hnědouhelných regionů
  
• více: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nemecko-se-vzdava-uhli-zacina-era-kdy-ceny-elektriny-i-v-cesku-poleti-nahoru-86566?

15.1.2020 Berlínská vláda, jak uvedla agentura ČTK, odsouhlasila, že v rámci plánu na ústup od hnědého uhlí poskytne firmám a spolkovým zemím, kterých se změna dotkne, kompenzace asi 40 miliard eur (zhruba bilion korun).

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového