Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny. 

Pomocí družicových dat vědci změřili tzv. energetickou nerovnováhu Země - rozdíl mezi tím, kolik slunečního záření planeta pohltí a kolik jej infračerveným zářením emituje zpět do vesmíru. Míra a rychlost planetárního oteplování na míře energetické nerovnováhy Země přímo závisí. Tato nerovnováha se mezi lety 2005 a 2019 zhruba zdvojnásobila, zjistila studie.

• Pokud dojde k pozitivní nerovnováze a Země absorbuje více tepla, než kolik ho ztrácí, je to první krok ke globálnímu oteplování. Je to znamení, že Země získává energii. 
  
• Nárůst energie odpovídá tomu, jako by každý člověk na Zemi používal najednou 20 elektrických konvic na čaj. 
  
• Země přijímá ze Slunce přibližně 240 wattů energie na metr čtvereční. Na začátku zkoumaného období, v roce 2005, vyzařovala zpět asi 239,5 těchto wattů - což vytvářelo pozitivní nerovnováhu asi půl wattu. Na konci tohoto období, v roce 2019, se tento rozdíl téměř zdvojnásobil na přibližně 1 celý watt na metr čtvereční. To znamená, že skutečně dochází ke globálnímu oteplování.
  
• Toto dodatečné teplo, zejména v oceánech, bude znamenat intenzivnější hurikány a vlny mořských veder. 
  
• Aktuální stav globálního oteplování (9.8.2021)
  
• https://www.wcrp-climate.org/grand-challenges/grand-challenges-overview
  

Většinu tohoto tepla, přibližně 90 %, pohlcují oceány. Když vědci porovnali satelitní data s údaji o teplotě ze systému oceánských senzorů, došli k podobnému vzorci. Skutečnost, že použili dva různé přístupy a došli k takřka stejným výsledkům, je docela pozoruhodná.

Studie poukazuje na pokles oblačnosti a mořského ledu, které odrážejí sluneční energii zpět do vesmíru, ale i na nárůst skleníkových plynů vypouštěných lidmi. Ten totiž  může být "hlavní příčinou vzniku energetické nerovnováhy, neboť snižuje objem tepelného záření emitovaného Zemí zpět do kosmu a vede k akumulaci přebytečné energie". 

• Je však obtížné určit, zdali za zrychlením oteplování stojí změny způsobené člověkem, či cyklické výkyvy klimatu. K určení míry přispění jednotlivých faktorů je zapotřebí dalšího výzkumu.
  
• Zkoumané období se překrývalo s výkyvy klimatu, které v tomto zrychlení mohly hrát významnou roli, včetně silného jevu El Niño v letech 2014 až 2016. Podle Johnsona to však neznamená, že by lidé byli z obliga. "Za část z toho jsme zodpovědní my. Jen není jasné, jak moc.
  

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zeme-nyni-zadrzuje-bezprecedentni-mnozstvi-tepla-tvrdi-nasa-167621#

Vlny covidu vystřídá smrtící vedro, před kterým nelze utéct, varuje OSN

Zpráva poradního panelu OSN pro vědu o klimatu vykresluje ponurý a smrtící obraz oteplující se planety. Pokud se svět ohřeje o 1,5 stupně Celsia, tedy o 0,4 stupně nad dnešní hodnoty, bude silným vlnám veder nejméně jednou za pět let vystaveno 14 % populace. Navýšením o půl stupně by extrémními vedry trpělo dalších 1,7 miliardy lidí.

• Nejhůře zasažená mají být velkoměsta v rozvojových zemích, která sama o sobě generují vlastní teplo, od Karáčí po Kongo, od Manily po Bombaj, od Lagosu po Manaus. V případě těchto měst nejde jen o ukazatele na teploměru. Teplo se stává o to nebezpečnějším v kombinaci s vysokou vlhkostí vzduchu - jinými slovy je snazší přežít den při vysokých teplotách, pokud je v okolí vzduch suchý, než v případě nižší teploty s velmi vysokou vlhkostí. Tato kombinace připomínající parní lázeň má svou vlastní škálu, známou jako teplota vlhkého teploměru. 
• Ve městech k oteplení ještě přispívá efekt městského tepelného ostrova (který v průběhu vln veder v porovnání s okolními oblastmi přidává v průměru o 1,5 stupně), asfalt a budovy absorbující teplo, výfukové plyny z klimatizace a hustota městského života. Obzvláště citlivá na smrtelné vlny veder je subsaharská Afrika.  
  
• V Evropě bude do poloviny století vystaveno vysokému riziku tepelného stresu až 200 milionů lidí, pokud se svět do roku 2100 zahřeje na dva stupně Celsia.
  
• Vyšší teploty navíc rozšíří pestrost šířených chorob, sníží výnosy plodin a hodnoty živin, produktivitu práce a učiní z manuálních aktivit pod širým nebem život ohrožující činnost. Odborníci tvrdí, že nejhorším dopadům lze zabránit, pokud bude globální oteplování omezeno na hodnoty definované v Pařížské dohodě. Nyní se však zdá, že je problém nevyhnutelný. "Dnešní děti budou zažívat více dnů s extrémním teplem, takovým, že bude manuální práce venku fyzicky nemožná 
  
• Předprůmyslová hodnota byla cca 280 ppm (tedy částic na milion, jinak řečeno 0,028 procenta),v roce 2021 se hodnoty pohybují kolem 415 ppm. Další vývoj samozřejmě bude do značné míry záviset na vývoji emisí skleníkových plynů a případně i na dalších těžko předpověditelných vlivech či mimořádných událostech.
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/svet-ceka-vedro-k-nepreziti-varuje-osn-bezne-teplomery-stacit-nebudou-168044#<br>
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zeme-se-otepluje-mnohem-rychleji-nastesti-jen-na-papire-171423#
  

Sibiř platí za symbol zmrzlé země. Teď tam ale panují tropické teploty, a to i daleko za polárním kruhem.

Sibiř, pokládaná za jedno z nejchladnější míst planety, se otepluje nevídaným tempem. Teploty se tam pohybují kolem deset stupňů Celsia nad dlouhodobým průměrem z let 1981 až 2010. Jeden z důkazů oteplující se Sibiře poskytuje město Saskylach. V jeho oblasti, daleko za polárním kruhem, v Jakutsku - jednom z nejchladnějších míst na Zemi, kde trvale žijí lidé - v neděli naměřili teplotu vzduchu 32 stupňů Celsia.

• Teplota země, kterou byste tam ucítili v dlani položené na půdu, byla ještě o sedm stupňů vyšší, 39 stupňů Celsia.
• Ve Verchojansku, kde obdobně jako v Saskylachu klesá v zimě teplota k mínus sedmdesáti stupňům. Také tam vystoupily teploty vzduchu nad třicet stupňů. A teplota země nedaleko města dosáhla 48 stupňů!  
  

Je patrné, že globální oteplování mění Sibiř z oblasti mrazu a sněhu na krajinu, kde se může dařit zemědělství. Jenže kdysi po celý rok zmrzlá půda také uvolňuje vodu, která způsobuje povodně, ničí lidská obydlí a mění migrační trasy zvířat, na jejichž lovu jsou obyvatelé oblasti závislí.

• Letní vedra a sucha na Sibiři také vyvolávají rozsáhlé lesní požáry. A v rozmrzající zemi se nachází mnoho skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého a metanu. Výrazné oteplení regionu proto může vést k uvolnění plynů do ovzduší a dalšímu zrychlení oteplování.
• Rychle se však otepluje nejen Sibiř, ale celá polární oblast kolem severního pólu - Arktida. Světová meteorologická organizace ve své zprávě upozorňuje: "Nejdramatičtější změna klimatu nastává v Arktidě, která se otepluje více než dvakrát rychleji než celosvětový průměr."
• https://nedd.tiscali.cz/sibir-je-pekelne-horka-teplota-zeme-se-tam-blizi-50-stupnum-513570?
  

Pokud do sta let neobsadíme jinou planetu, vymřeme, tvrdil těsně před svou smrtí v roce 2018 Stephen Hawking. Šlo jen o plané výhrůžky, nebo se tato neblahá předpověď zakládá na pravdě? A co bychom museli jako lidstvo udělat, abychom konec světa přežili? 

Planeta volá S. O. S.

Země nepopiratelně čelí velkým problémům: změnami klimatu a přelidněním počínaje a nebezpečnými nemocemi a nárazy asteroidů konče. Než ovšem naši planetu opustíme mohutným skokem akčního hrdiny prchajícího před výbuchem helikoptéry, pojďme si ten skok trochu promyslet. Jistě by bylo úžasné mít jednu planetu bokem, pro sichr, kdyby tu naši zničilo hejno zatoulaných meteoritů, a jistě by to byl jeden z nejvýznamnějších počinů lidstva, ale co bychom pro to vlastně museli udělat?

Nový domov pro lidstvo

To je jasné jak facka, říkáte si. Mars je jasná volba. Jenže Mars není tak úplně Země: Pokus číslo 2. Pokrývá ho jedovatá zemina, na jeho povrchu mrzne a vzduch je tam nedýchatelný. Kolonie na této planetě by zřejmě byly závislé na dodávkách surovin a proviantu ze Země, což není v případě její zkázy zrovna ideální řešení. Při hledání ideálního domova č. 2 bychom se tedy měli zaměřit na planety v jiném solárním systému - Mléčná dráha jich obsahuje miliardy.

Některá z nich přece musí mít vodu, zem i dýchatelný vzduch... Jenže jsme dvojče Země ještě nenašli a také jsme dosud nevyvinuli teleskop, který by dokázal exoplanety řádně prozkoumat. Navíc by cesta na planetu mimo naši sluneční soustavu trvala stovky let. Posádka takové výpravy by tedy s největší pravděpodobností zemřela, nebo by se vyvinula ve zcela jiný živočišný druh.

• Americká technologická společnost SpaceX, kterou založil Elon Musk, chystá velkolepý meziplanetární transportační systém, který by na rudou planetu převezl najednou až sto osadníků. Momentálně však nejde ani tak o plán jako o obrovskou představu.  
  

https://www.flowee.cz/planeta/8887-vzkaz-stephena-hawkinga-mame-sto-let-na-kolonizaci-jine-planety-jinak-zemreme?

10.1.2022 Globální koncentrace skleníkových plynů oxidu uhličitého a metanu se i v roce 2021 zvyšovaly, upozorňuje v pondělí zveřejněná zpráva evropského projektu Copernicus, který je součástí vesmírného programu EU. Evropa loni zažila extrémní léto se silnými vlnami veder ve Středomoří i povodněmi ve střední Evropě.

Posledních sedm let bylo na základě analyzovaných dat celosvětově nejteplejších v historii měření - a ani Evropa tomuto trendu neunikla. "Předběžná analýza satelitních měření potvrzuje, že atmosférická koncentrace skleníkových plynů v roce 2021 nadále rostla. Koncentrace oxidu uhličitého (CO2) dosáhla ročního globálního rekordu". Celosvětové emise uhlíku z lesních požárů dosáhly celkem 1850 megatun, čemuž přispěly zejména požáry na Sibiři. To bylo o něco více než v loňském roce, každopádně tento má od roku 2003 klesající tendenci.

Rok 2021 byl celosvětově pátým nejteplejším rokem v historii měření. Jeho průměrná roční teplota byla o 0,3 °C vyšší než průměrná hodnota za období 1991-2020 a o 1,1-1,2 °C vyšší než průměrná roční teplota v předindustriálním období mezi lety 1850 a 1900. "Koncentrace oxidu uhličitého a metanu se rok od roku stále zvyšují, aniž bychom zaznamenali známky zpomalení. Tyto skleníkové plyny jsou hlavní hnací silou změny klimatu".

https://domaci.hn.cz/c1-67020010-poslednich-sedm-let-bylo-globalne-nejteplejsich-v-historii-mereni-upozornuje-evropska-zprava

2.8.2021 Autoři nové studie publikované v odborném časopise BioScience varují, že v mnohých ohledech se naše planeta blíží kritickému bodu zlomu nebo jej už dokonce překročila. Vědci se zaměřili na 31 klíčových faktorů, které nazvali životními funkcemi planety. Zhruba u poloviny z nich zaznamenali rekordní zhoršení.

• Hlavním poučením z pandemie koronaviru je podle něj fakt, že k nápravě nestačí omezená doprava a spotřeba a nutné jsou systémové změny.
• Například ledovce tají o 31 procent rychleji než před patnácti lety. Odlesňování amazonského pralesu dosáhlo loni rekordního tempa (Roční ztráta lesů brazilské Amazonie se v letech 2019 a 2020 zvýšila a dosáhla 12letého maxima, zničeno bylo 1,11 milionu hektarů .
• A v dubnu letošního roku dosáhla koncentrace oxidu uhličitého 416 částic na milion molekul vzduchu, což je dosud nejvyšší zaznamenaná průměrná globální měsíční koncentrace.
  
• Počty hospodářských zvířat přežvýkavců se poprvé vyšplhaly přes 4 miliardy, což představuje mnohem větší hmotnost než všichni lidé a volně žijící savci dohromady.
  
• Mění se také oceány, jejich teplota i hladina zaznamenaly nové rekordy. Hodnota pH dosáhla druhé nejnižší meziroční průměrné hodnoty v historii, těsně po roce 2012. Proto každoročně ubývá jedno až dvě procenta korálů, přispívá k tomu i nadměrný rybolov či silné tropické bouře.
  
• Bezodkladně musíme přijmout opatření pro dekarbonizaci ekonomiky a začít obnovovat přírodu dříve, než ji zničíme". Podle vědců je třeba upustit od používání fosilních paliv, snížit znečištění a preferovat rostlinnou stravu.
  
• https://academic.oup.com/bioscience/advance-article/doi/10.1093/biosci/biab079/6325731?searchresult=1#281518950
  
• https://cnn.iprima.cz/desiva-realita-zivotni-funkce-planety-zeme-jsou-v-ohrozeni-ukazala-nova-studie-30715?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového