Oceánská zóna soumraku

Hydrosféra společně s atmosférou a litosférou jsou součástí BIOSFÉRY, mezi jednotlivými částmi, které mají svou vnitřní cirkulaci pulzuje voda v různých skupenstvích a mikroorganismy s přechodovými druhy fauny a flóry.

Oceánská "zóna soumraku" (Střední vrstva světových oceánů, "Twilight zone"), mezopelagická nebo středomořská oblast, leží mimo lidský zrak, asi 200 (30) až 1 000 metrů pod hladinou oceánů. Přestože proniká do zóny soumraku jen záblesk světla, hemží se životem. Ekosystém "zóny soumraku" zkoumá Oceánografický ústav Woods Hole (WHOI).

  • Epipelagická  (Eufotická zóna) zóna do až 200 m, do které proniká dostatek světla pro fotosyntézu
  • Mezopelagická zóna (disfotická zóna, "střední moře", teplota od 41 do 39 stupňů F) od 100 do  1000m, některá zvířata mohou žít ve více než jedné zóně, převážně zde žijí bioluminiscenční tvorové ale také chobotnice, což znamená emisi světla ze živých organismů
  • Afotická (aphotická) zóna je od 1000m do 6 000m (dělí se batypelagiální zónu do 4000m a abysální zónu pod 4000m)
  • Bentická zóna, dno oceánů

S hloubkou klesá teplota vody a mění se salinita, svrchní vrstva oceánů má značně proměnlivou teplotu, spodní vrstva je teplotně homogenní a skočná vrstva ovlivňuje rozsah teplotní cirkulace mezi přechodovými vrstvami

Zóna soumraku "Twilight zone" 

  • Mezopelagická zóna je jednou z hlavních vertikálních vrstev oceánů. 
  • Mořský sníh (vánice bioluminiscenčního detritu) padá ze zóny soumraku a sestává z vločkovitých shluků mrtvého planktonu, skořápek, fekálních pelet, bakterií a dalších částic, které klesají z povrchových vod přes oblast soumraku do hlubokého oceánu a poskytují potravu pro zvířata zóny soumraku, mezopelagickým bezobratlým a rybám a naopak velryby, tuňáci, mečouni, žraloci a další přední predátoři se ponoří hluboko do soumraku, aby se nakrmili.
  • mezi povrchem oceánů a zónou soumraku pulzuje biologická pumpa, některá zvířata migrují mezi zónami za potravou (velryby, tuňáka, mečouna, žraloky ), podporovat oceánský potravinový řetězec a přepravují obrovské množství uhlíku z povrchových vod do hlubokého oceánu. Tento proces, známý jako biologická pumpa, hraje rozhodující roli při regulaci zemského klimatu
  • v šedé zóně žije více biomasy než ve všech ostatních částech oceánu dohromady 
  • "Twilight-zone" biomasa se posunuje za tmy k povrchu a hledá potravu v povrchových vodách a za úsvitu se vracejí (největší migrace na planetě, která cykluje každých 24 hodin)
  • Množství života v zóně soumraku podporuje složitou potravinovou síť se spojením jak s hlubokým oceánem, tak s povrchem 
  • Oceán absorbuje asi čtvrtinu oxidu uhličitého, který lidské činnosti emitují do atmosféry. Zóna soumraku hraje důležitou roli při přenosu uhlíku z povrchové vody do hlubokého oceánu 
  • zóna soumraku považována za domov více než milionu nových druhů a až 90 %celkové světové rybí biomasy 
  • není zde dost světla pro fotosyntézu, takže v této zóně nežijí žádné rostliny 
  • každý den se zde koná největší migrace zvířat na světě., přesto byl tento region do značné míry prozkoumán
  • ekosystém překlenuje zeměkouli a který je hluboce propojen s mořskou faunou a dokonce s klimatickým systémem Země 
  • více

zóna soumraku (šedá zóna, mezopelagická zóna, Aphotická zóna je od 1000m níže ), leží 650 až 3 300 stop (200 metrů až 1 000 metrů) pod hladinou oceánu, kde není žádné světlo ani žádné světlo. Tato ztlumená oblast je domovem pro širokou škálu druhů, včetně zooplanktonu. Některé druhy zooplanktonu - které, v závislosti na druhu, mohou být mikroskopické jako fytoplankton nebo dostatečně velké, aby je bylo možné vidět pouhým okem - žijí v této zóně soumraku, ale stoupají na povrch, aby se živily fytoplanktonem.

  • Podle tvrzení tito tvorové hromadně migrují na povrch a při východu se vracejí do zóny soumraku. Takže organický uhlík, který fytoplankton přijímá, je potom "přenesen" do většího zooplanktonu, který je pak často konzumován většími zvířaty
  • Noční, masivní migrace zvířat z šedé zóny do povrchových vod za účelem nalezení potravy pomáhá v cyklování uhlíku hlubinami oceánu dolů a dokonce i do mořského dna, kde může zůstat neomezeně časově oddělen
  • masivní migrace malých tvorů se děje po celém světě a pomáhá odstranit obrovské množství uhlíku z atmosféry - to je schopnosti oceánu sekvestrovat uhlík, pokud by tento proces nefungoval znamenalo by to zvýšení teploty o cca 6°C a hladina oxidu uhličitého v atmosféře by mohla být až o třetinu vyšší než v současnosti
  • Část organického uhlíku, který putuje z fytoplanktonu do zooplanktonu k větším zvířatům, opět vstoupí do atmosféry prostřednictvím dýchání - zooplankton, stejně jako všechna zvířata, vydechují oxid uhličitý - až tato zvířata zemřou a rozloží se. Ale část tohoto organického uhlíku pocházejícího z výkalů nebo rozložených těl klesá do soumraku
  • Šedá zóna je pravděpodobně místem, kde tráví život více ryb, než ve zbytku oceánu, většina ryb nikdy neskončí na talířích lidí kvůli jejich malé velikosti a podivnému vzhledu a současně poskytují potravu pro větší "ekonomicky důležité ryby", jako je tuňák a mečoun, a hlavní predátory, včetně žraloků, velryb ,tučňáků a mořských ptáků
  • "regulační" služba realizovaná šedou zónou, snižuje budoucí škody očekávané v důsledku měnícího se klimatu, v odhadované hodnotě 300 až 900 miliard dolarů ročně

Biologická pumpa oceánů (biologické uhlíkové čerpadlo, the biologocal pump)

Vícestupňový proces se často nazývá "biologická pumpa oceánu". V povrchových vodách, kde je dostatek světla, malé rostlinné organismy zvané fytoplankton využívají energii ze slunce k přeměně oxidu uhličitého na energii a hmotu, která jim umožňuje růst. Fytoplankton se zase stává potravou pro malá zvířata známá jako zooplankton, která jsou pak jedena rybami a jinými zvířaty (tento proces podporuje koloběh uhlíku na planetě mezi pevninou a oceány). 

  • Část uhlíku v povrchových vodách se stává součástí jakési podvodní vánice známé jako mořský sníh. Tento "sníh" však sestává z shluků mrtvého planktonu, bakterií, fekálních pelet a dalších částic bohatých na organický uhlík, které poskytují potravu zvířatům v zóně soumraku.
  • Další rychlou cestou pro uhlík do hlubší vody je denní migrace zvířat za soumraku, která se v noci živí blízko povrchu, a poté během dne přivedou uhlík ve své potravě zpět do soumraku. Asi 90 % uhlíku, který se dostane do soumraku, zůstává tam, ale malé procento z něj klesá dolů do hlubokého oceánu, když zvířata umírají nebo vypuzují uhlík bohatou stolici. Jakmile tam bude, může zůstat izolován od atmosféry po stovky nebo dokonce tisíce let.
  • Již nyní se loví biomasa ze zóny soumraku, část sklizně jde do rybí pasty pro přímou lidskou spotřebu, ale většina se mele na rybí moučku, aby podpořila rozšíření akvakultury (uměle pěstované ryby) nebo byla zpracována pro použití v potravinách pro domácí zvířata nebo v "nutraceutických" olejích.

Odhaduje se, že v zóně soumraku se akumuluje každoročně 2 až 6 miliard metrických tun uhlíku . Ve srovnání s tím největší dešťový prales na světě nasává ročně jen asi 544 milionů metrických tun uhlíku - to je pouze 5 % z ročních 10 miliard metrických tun emisí uhlíku na světě, podle vědců z oceánografického ústavu Woods Hole (WHOI) 

Fytoplankton jsou mikroskopické organismy, které sídlí v blízkosti oceánského povrchu, kde absorbují sluneční svit. Fytoplankton, převážně jednobuněčný tvor, hraje v zemském klimatu podpůrnou roli tím, že oxidem uhličitým z fotosyntézy vypouští oxid uhličitý. Ale zatímco vědci chápou, jak tato stvoření zachycují uhlík, nevědí, kde uhlík nakonec skončí (a jak dlouho tam zůstane), když je fytoplankton sněden zvířaty (jako je zooplankton) nebo zemře. 

Uhlíkový cyklus: https://earthobservatory.nasa.gov/features/CarbonCycle

Zdroj: https://audaciousproject.org/ideas/2018/woods-hole-oceanographic-institution

https://flipbooks.whoi.edu/2331/3058/6736/oceanus54n1/ 

https://www.whoi.edu/know-your-ocean/ocean-topics/ocean-life/ocean-twilight-zone/

https://www.whoi.edu/press-room/news-release/report-reveals-unseen-human-benefits-from-ocean-twilight-zone/ 

https://seagrant.soest.hawaii.edu/voice-of-the-sea-season-7/

https://twilightzone.whoi.edu/ 

https://twilightzone.whoi.edu/satellite-observes-massive-ocean-migration/

https://earthobservatory.nasa.gov/images/145941/satellite-observes-massive-ocean-migration

Cyklování počasí, fytoplanktonu a vegetace

při oteplení se stěhuje fytoplankton na severní polokouli a do delt velkých řek (zdroj živin z eroze půdy), kde má ideální podmínky pro život a při zimním období na severní polokouli se daří fytoplanktonu na jižní polokouli v blízkosti jižního pólu

  • společně s migrací fytoplangtonu migruje také podmořský život (ryby a další živočichové), na produkci fytoplanktonu má vliv salinita vody a exkrementy velryb a dalších živočichů (koloběh potravinového řetězce), který současně zajišťuje koloběh kyslíku, vody, fosforu, uhlíku atd.

Změnou salinity vody (rozpouštěním ledovců např. Arktidy a Grónska vzniká sladkovodní voda, která ředí slanou vodu), klesá produkce kyslíku (omezuje se produkce bioplanktonu) světovými oceány (plíce planety), snižuje se síla hydrodynamického čerpadla (Golfský proud, Kurošio), narůstá teplota, roste hladina oceánů, mění se tryskové proudění v atmosféře, dochází k posunu klimatických pásem (aktuálně o 1000 km) směrem na sever, současně pulzuje Slunce a také termojaderný reaktor v jádru Země (jako Jin a Jang)

  • zvětšuje se zalesnění v severních částech severní polokoule (roste albedo) a tím se zvyšuje ještě více teplota vzduchu

Změny proudění v oceánech (Golfský proud a mořský proud Kurošio v Tichém oceánu) jsou provázané se změnou salinity vody, růstem planktonu, stoupáním hladiny oceánů, táním ledovců, poklesem diverzity živočichů atd., ale také jsou provázané s kolísavým nebo kývavým pohybem osy Země s periodou 18,6 roku (rotace Země souvisí se zvýšenou činností sopek) a lunárním cyklem slapů Měsíce (cca 18,6 roků), který souvisí s jevem El Nino a La Nina

https://www.space.com/40855-changing-earth-revealed-past-two-decades.html

27.4.2023 Britští klimatologové zjistili, že počet obyvatel "zóny soumraku" oceánů se může v příštích letech snížit o 20–40 % kvůli růstu mořské mikrobiální aktivity. Soumraková zóna je vrstva Světového oceánu, která obsahuje organickou hmotu v podobě různých mikrobů, živočichů a organických zbytků, sestupující do hloubky 200-1000 metrů z horních vrstev hydrosféry. Vyvinul se tam unikátní ekosystém přizpůsobený životu v téměř úplné absenci světla.

  • Tyto ekosystémy by mohly být jednou z největších obětí klimatických změn v nadcházejících desetiletích. K tomuto závěru dospěli vědci v průběhu studia ložisek mořských hornin, které se vytvořily v hlubokomořských oblastech oceánů asi před 50 a 15 miliony let.
  • Ukázalo se, že jak před 50 miliony let, tak před 15 miliony let byl podíl organických pozůstatků a stop po existenci zvířat spojených s "zónou soumraku" menší než v jiných dobách. Vědci naznačují, že je to způsobeno oteplováním vod a zvýšením aktivity mořských mikrobů, které rozkládají organickou hmotu padající ke dnu. To zároveň zbavuje obyvatele hlubin přístupu k potravě a kyslíku.
  • Výpočty ukázaly, že jak objem klesajících potravin, tak počet obyvatel "zóny soumraku" klesne v příštích desetiletích o 20–40 % a během jednoho a půl až dvou století zde nebude více než polovina její obyvatelé. 
  • Negativně to ovlivní koloběh organické hmoty v hydrosféře. To ovlivní i fungování ekosystémů celého Světového oceánu jako celku a může vyvolat nebo ještě více prohloubit vymírání živočichů a rostlin obývajících hydrosféru.
  • https://nauka.tass.ru/nauka/17626827

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.

Evropská unie doufá, že do roku 2030 bude na evropských silnicích jezdit 30 milionů elektrických aut. Během svého života mohou být elektrická auta uhlíkově neutrální, co se však stane s těmito vozy, a zvláště s jejich bateriemi, až jejich životnost skončí? "Za 10 až 15 let, kdy velký počet autobaterií bude na konci svého životnosti, proto...

COVID-19 změnil globální rizikovou oblast. Rizika byla stanovena podle priority, objevila se nová rizika a byla zesílena další. Světové ekonomické fórum (WEF) vydalo 16. vydání zprávy o globálním riziku z roku 2021.

Pandemie COVID-19 prokázala, že žádná instituce ani jednotlivec sám nedokáže řešit ekonomické, environmentální, sociální a technologické výzvy našeho složitého, vzájemně závislého světa. Pandemie urychlila systémové změny, které byly patrné před jejím vznikem. Chybné linie, které se objevily v roce 2020, se nyní jeví jako kritická křižovatka v roce...

USA se otřásá ve svých základech, co vše se díky událostem nejenom ze 6. ledna 2021 změnilo a změní? Začal hon na prezidenta? Vypustil ze džin z lahve a spustí se dominový efekt? Jde tento proces přibrzdit, zastavit nebo zvrátit? Jde o důsledky kroků, které realizoval Trump ve svém prezidentském mandátu, nebo to má ještě hlubší kořeny? Sklízí Trump...

Šípky

11.10.2020

Podle všeho nás všechny čeká náročný podzim a zima a ještě teď je čas co nejvíce posílit naši imunitu, kterou čeká těžká zkouška. Šípky, tenhle zázrak zvyšuje imunitu a pomáhá chránit před viry i covidem. Máme ho na dosah ruky. A zadarmo říká Jan Tuna.