Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

• Rozhovor: Euro ano, či ne –⁠ téma, které do české společnosti vneslo rozmanitou diskuzi, a to po výzvě prezidenta Petra Pavla, aby ČR po letech začala dělat konkrétní kroky, které zemi dovedou k naplnění závazku jeho přijetí.  

Příčiny diskuze o vstupu do eurozóny:

Debata o zavedení eura zesílila po novoročním projevu prezidenta Petra Pavla, podle kterého je společná evropská měna logickou budoucností. 

• Prezidentský projev
• Zmocněnec pro Euro Drobil (ODS) či volba ekonoma Zahradníka, který byl následně odvolán.
• Domnívám se, že současná debata vedená v mediálním prostoru je pouze začátkem kampaně do Evropského parlamentu, kde se téma zavedení či nezavedení eura v Česku určitě objeví," konstatuje Jan Hofman z ODS. 
  
• Za současného stavu lze chápat přijetí eura (vstup do eurozóny) jako krok k podpoře federalizace EU a podporu hlasování prostou většinou (postupné předání výkonné moci do EP), tím postupná další ztráta suverenity Česka.
• Diskuze o přijetí eura v ČR jsou primárně svázané se zavedením Digitálního eura a je pravděpodobně i tak z evropských institucí na jeho zavedení v Maďarsku, Polsku a Česku.

EURO, pro a proti přijetí:

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z poloviny loňského roku přijetí společné měny odmítají téměř tři čtvrtiny Čechů. 12.7.2023 https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2389338 

• Negativa a pozitiva průběžně stoupají a zase klesají v čase. 
  
• Drobil: vstupem do eurozóny ušetří firmy a občané díky nutným konverzím (převod z korun a euro a zpět) cca 40 miliard ročně . Existence dvojí měny je nevýhodná pro všechny kromě bank. Z každé transakce si banky vezmou poplatek, který by nám mohl zůstat v kapse.
• Kurzové riziko: výkyvy kurzu přinášejí zbytečné náklady (firmy, stát, občany) , snižují i naše příjmy z unijních fondů.
• Celý cyklus od rozhodnutí až do skutečného přijetí trvá zhruba čtyři roky, plus minus. 
  
• Veřejnost se s korunou ztotožňuje proto, že ji bere jako věc národní suverenity. 
  
• Vstupem do eurozóny na sebe země bere závazky vůči ostatním členským státům a že se musí také účastnit bankovní unie a podílet se na společném pojištění vkladů. 
  
• Euro je druhá největší rezervní měna po dolaru, koruna je jen pidiměna.
• S přijetím eura je mimo jiné spojena povinnost vstoupit do Bankovní unie, což znamená, že dohled na významnými bankami a veškeré licenční procesy v bankovním sektoru jsou předány Evropské centrální bance a ČNB ztrácí svoji suverenitu a pravomoci. Jedním z pilířů české suverenity je podle Švihlíkové mimo jiné česká koruna, jejíž hodnotu je možné zvyšovat, či snižovat.
  
• Dluhy většiny států eurozóny (zejména západ a jih) jsou vyšší než povolují maastrichtských kritérií (60% HDP). Dluh Česka je na úrovni cca 44% HDP.
• Přechodem eurozóny na digitální euro (CBDC) hrozí, že proces ztráty suverenity vlastní měny může být urychlen nejen tímto přechodem (vztah občana a centrální banky ECB), ale i díky přechodu na hlasování kvalifikovanou většinou v EP (přechod k federalizaci Evropy). dochází ke ztrátě hotovosti a z toho plynoucí důsledky, kdy člověk na digitálním účtu peníze nevlastní, banka je správcem.
• Země bývalých sovětských satelitů byli zasaženy v posledních dvou letech vyšší inflací, než zbytek EU, přestože část z nich měla  euro (důvodem mohla být vetší závislost na levném ruském plynu a ropě).
• Přijetím eura bychom měli nižší úrokové sazby na půjčky (státní dluhopisy, půjčky občanů, firem a hypotéky).
• Posilující kurz CZK vůči Euru společně s růstem DPH sloužili jako nástroje pro přibližování životní úrovně západních zemí.
• Klíčový kurz koruny (CZK) za který bude realizován přechod na euro - přepočítací koeficient. (Slovensko 1 EURO= cca 30,126 SKK). Jeho výše bude závislá na vývoji tržního kurzu koruny vůči euru. Aby to bylo výhodné pro občany, měl by konverzní kurz být nižší jak 22,5 kč (u firem, které již nyní vedou účetnictví a obchody v eurech to ovlivní pouze odvody, případně mzdy, které budou vypláceny v korunách a tím se prodraží pokud kurz koruny posílí).

• Riziko ekonomické synchronizace: Společná měny by také mohla zvýšit riziko, že česká ekonomika bude více synchronizována s ekonomikami eurozóny, což by znamenalo, že negativní události v eurozóně by mohly mít větší dopad na Českou republiku. Na druhou stranu vzhledem k tomu, že jsme malá a zároveň otevřená ekonomika, tak se toto děje ve velké míře i v době existence vlastní měny.

• Náklady na přechod: Samotný proces přechodu na euro by vyžadoval investice do nových bankovek a mincí, změny informačních systémů, školení zaměstnanců a hlavně plošné edukace občanů. A to bude vyžadovat nemalou finanční a časovou náročnost.

• Snížení měnového rizika: Jednou z hlavních výhod přijetí eura je snížení měnového rizika. To znamená, že by se firmy a jednotlivci nemuseli obávat kolísání hodnoty koruny vůči euru (pozn. stabilitu kurzu by měla zajiš´tovat ČNB). To by usnadnilo obchod i investice a mohlo mít pozitivní vliv na stabilitu celkové ekonomiky.

• Zvýšená důvěryhodnost: Česká koruna obecně patří mezi rizikové investiční aktivum (středoevropské měny). Jde totiž o malou měnu s nízkou likviditou. Přijetí společné měny by České republice poskytlo větší důvěryhodnost na mezinárodní scéně (otázkou je, zda se tak stalo se tak u Slovenska a jiných zemí z východního bloku)?. Euro je totiž jedna z nejstabilnějších světových měn a členství v eurozóně by mohlo zvýšit investiční důvěru a atraktivitu pro zahraniční investory.

• Snadnější obchod se zeměmi eurozóny: Pro české firmy by pak bylo jednodušší obchodovat se zeměmi eurozóny, protože by nemusely provádět složité a někdy i drahé měnové převody a vést účetnictví ve dvou měnách. To by mohlo pomoci exportu a zlepšit konkurenceschopnost českých podniků.

• Jednodušší cestování: Pro občany by bylo cestování do zemí eurozóny pohodlnější, protože by nemuseli měnit peníze. To by usnadnilo turistiku a obchodní cesty.
  Obecně platí: pokud bude posilovat kurz koruny, bude se zvyšovat, životní úroveň obyvatel (víc zboží si koupí za svoje naspořené koruny a bude levnější zboží z dovozu) ve srovnání s eurozónou a naopak pokud bude koruna klesat vůči euru, tak se životní úroveň obyvatel sníží ve srovnání s eurozónou (zdraží se zboží z dovozu, exportéři naopak budou dostávat více korun za svoje zboží pokud budou mít ceny v eurech).

• Česko v současnosti (2024) kvůli vlastní měně platí za státní dluh vyšší úroky než Slovensko a Řecko, pokud si půjčuje v eurech. 
  

• Česko by také ztratilo možnost používat kurzovou politiku jako další nástroj pro stabilizaci ekonomiky. O to důležitější by pak byla fiskální politika, tedy výše a složení veřejných výdajů a příjmů, která by musela být koordinována s ostatními zeměmi eurozóny. 
  

• atd.

Jak by zavedení eura vůbec probíhalo?

Přechod na euro se bude řídit Národním plánem zavedení eura v České republice, který připravila Národní koordinační skupina složená z odborníků z klíčových institucí, včetně Ministerstva financí, České národní banky, Ministerstva průmyslu a obchodu a dalších resortů. Vláda schválila tento plán již v roce 2007.

Podle centrální banky bude samotný přechod na euro proveden metodou "velkého třesku". "Znamená to, že během jediného okamžiku se euro začne používat jak v hotovostní, tak i bezhotovostní formě. Doba, kdy vedle sebe budou obíhat koruny i eura, bude v tomto případě relativně krátká, bude trvat dva týdny," uvádí dále ČNB.

Členské státy EU, které chtějí zavést euro, musí splnit tato Maastrichtská kritéria (známa také jako konvergenční kritéria):

• Cenová stabilita – průměrná roční inflace nesmí překročit o více než 1,5 p. b. průměrnou roční inflaci tří členských zemí s nejlepšími hodnotami inflace
• Stabilita devizového kurzu – alespoň dva roky před vstupem do měnové unie by se kandidátská země měla zapojit do ERM II a po tuto dobu by nemělo dojít k devalvaci.
• Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb – dlouhodobá nominální úroková míra nesmí přesahovat o více než 2 p. b. průměr tří zemí s nejlepšími výsledky týkajících se cenové stability.
• Veřejné finance - Výše hrubého veřejného dluhu – podíl státního dluhu na HDP nesmí překročit 60 %. Deficit veřejného rozpočtu – podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 %.  https://cs.wikipedia.org/wiki/Maastrichtsk%C3%A1_krit%C3%A9ria
• Fiskální pravidla Evropské unie známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 % HDP a rozpočtové deficity 3 % HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie covidu-19. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině. Zadlužení Evropské unie se loni ve třetím čtvrtletí 2023 dál snižovalo a kleslo na 82,6 % HDP (22.1.2024).

Co je ERM II (jedná se o kurzový mechanismus, který je předstupněm přijetí eura)

Evropský mechanismus směnných kurzů II (anglicky European Exchange Rate Mechanism II, zkratka ERM II) vznikl 1. ledna 1999 jako nástupce Evropského mechanismu směnných kurzů. Země zapojené do ERM II musí kurzy svých měn udržovat v povoleném maximálním fluktuačním pásmu ± 15 % od stanoveného středního kurzu (centrální parity) k euru (pozn. dříve při vzniku bylo toto pásmo podstatně užší, než dnes).

• pobyt v ERM II je jedním z maastrichtských kritérií. 

Zprávy z tisku, vstup do eurozóny, debata o přijetí eura

6.2.2024 Novým zmocněncem pro přijetí eura je ekonom Petr Zahradník. V pondělí ráno ho instaloval ministr pro EU Martin Dvořák (STAN), aniž by to projednala vláda. Natruc kvůli tomu, že debata o společné měně vázne.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-rakusanuv-stan-znovu-soluje-dvorak-vybral-pana-euro-a-rovnou-ho-jmenoval-245088#

29.1.2024 Pro Česko jako proexportní ekonomiku by bylo výhodné přijmout euro a spolurozhodovat o podobě eurozóny. V dnešním rozhovoru to Českému rozhlasu Radiožurnálu řekl prezident Petr Pavel, který debatu o přijetí společné evropské měny v ČR rozproudil svým novoročním projevem. V něm apeloval na kroky, které k přijetí eura povedou. Například podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ale nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit.

26.1.2024 Eurozóna by neměla využívat jednotnou evropskou měnu jako zbraň v mezinárodních konfliktech, protože by to mohlo snížit její atraktivitu. Řekl to dnes šéf italské centrální banky Fabio Panetta, který je členem Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB). Jeho prohlášení přichází v době, kdy Evropská unie zvažuje konfiskaci ruských státních aktiv (ČTK) 

21.1.2024 Víc než dvě třetiny lidí si myslí, že pro ně přijetí eura v Česku nebude prospěšné. Naopak zhruba pětina veřejnosti je přesvědčena o prospěšnosti společné evropské měny. Vyplývá to bleskového průzkumu agentury Median pro Radiožurnál, jehož výsledky zveřejnil iROZHLAS. O přijetí eura by chtělo 60 procent dotázaných rozhodovat v referendu.

https://echo24.cz/a/H3izp/zpravy-domov-podle-pruzkumu-si-mysli-vetsina-cr-ze-euro-je-neprinosne?

14.1.2024 Singer: Euro není kotva, natož cihla ve zdi. A už vůbec ne pro Čechy. Pro existenci měnové zóny vyžaduje ekonomická teorie minimálně rozpočet o relativním rozměru odpovídajícím rozpočtu běžné federace, ideálně pak, ne-li unitární, tak alespoň federativní uspořádání. Hlavní důvody, proč toto o eurozóně, minimálně v Evropě, tak často neslyšíme, jsou dva: Eurozóna měla být nástrojem vedoucím k federalizaci. A současně, ač teorie i zkušenost s existencí společných měn nemohly v tomto vést k optimismu, zakladatelé eurozóny doufali, že největší projekt EU své doby navzdory tomu, co říkala ekonomie, povede v tomto případě ke konvergenci a sjednocování.

• Jenže za čtvrtstoletí od vzniku eurozóny a 20 let materiální existence eura jako platidla už víme, že se země eurozóny federací nestaly a místo konvergence jejich ekonomicky slabších částí k těm výkonnějším pozorujeme, přesně v souladu s ekonomickou teorií, pravý opak. Ekonomická výkonnost EU, kterou dnes eurozóna tvoří, zaostává nejen za rychle rostoucími ekonomikami Asie, ale i za růstem USA.  Eurozóna jako projekt, který měl pomoci ekonomickému růstu zemí EU na úroveň ostatních vyspělých ekonomických celků, nesplnila očekávání. 
• Rozdíl výstupu na hlavu se od doby, kdy Slovinsko vstoupilo do eurozóny, do roku 2022, snížil v náš prospěch o více než třetinu, náš odstup a od vstupu Slovenska v náš prospěch vzrostl zhruba o polovinu. Podobně tomu při relativně stabilní populaci všech tří zemí je samozřejmě i pro celkový ekonomický výstup. 
  
• Digitalizace přinášející masivní zlevnění a zefektivnění zpracování i přenosu informací dramaticky snížily náklady existence více měn. Řečeno lapidárně, srovnávání cen a měnové transakce v době faxu, nutnosti přepisovat vše ručně do tabulkových procesorů a telefonické pokyny bankéřům byly mnohem dražší. Digitalizace to vše zlevnila i zrychlila, čímž ale marginalizovala hlavní motiv úvah o vzniku měnových unií. 
  
• Finanční situace většiny ekonomik eurozóny se dlouhodobě - opakuji, máme zkušenost z více než dvaceti let její existence – zhoršuje vůči členům EU, kteří do eurozóny nevstoupili. Což se odráží v jejich rozpočtovém hospodaření, zadlužení a nakonec i ratingu. Členství v eurozóně evidentně vede k relativně větším pobídkám vůči "černému pasažérství" v oblasti převážně fiskálních politik. Skupinový dohled ostatních členů, pravidla (průměrné zadlužení členů EU je 90% HDP, podmínka pro vstup 60 %), ale ani případný tlak ze strany autorit EU toto nedokázal zvrátit.
  

• Odchod člena z eurozóny je evidentně noční můrou pro všechny zúčastněné. Což stálo za bezprecedentním odpouštěním dluhů a úroků Řecku, to stojí i za nedávnou emisí prvních společných dluhopisů eurozóny, které financují de facto podpůrný program pro Itálii a Španělsko. Euro je dnes populární, ale bez reálné hrozby odchodu, vyloučení, nedisciplinuje, nemůže tak činit. A, čím se nehrozí, co zdánlivě v krátkodobém horizontu nemá náklad, je samozřejmě populární. Kdo by pak dbal na dlouhodobé ekonomické zaostávání, či trend růstu zadlužování.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-ocima-byznysu-singer-euro-neni-kotva-natoz-cihla-ve-zdi-a-uz-vubec-ne-pro-cechy-243603#
  

9.1.2024 Oddalování eura nedává smysl, říká ekonom Jaroslav Borovička z Newyorské univerzity. Z pohledu ekonoma z Newyorské univerzity jsou přínosy a náklady přijetí měny zhruba vyrovnané. Zároveň prý v posledních letech došlo k nárůstu určitých nejistot v eurozóně – například kolem stability evropských finančních struktur –, které mohou do budoucna přinášet rizika.

• Jenže negativa a pozitiva průběžně stoupají a zase klesají. "Nemůžeme donekonečna vyčkávat a vyčkávat.
• Vystoupení z klubu zemí používajících euro totiž ekonom označuje za složitější – a také nákladnější – než samotný vstup. A zároveň prý neplatí, že by Česko už správný čas na přijetí eura ekonomicky propáslo. Trvalá nejistota ale má své náklady. 
• Když se totiž tato jihoevropská země dostala do hluboké ekonomické krize, napůjčovali Řecku od roku 2010 jeho partneři ve složení Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond v přepočtu bezmála sedm a půl bilionu korun. Záchranný program Řecko opustilo až v roce 2018 a svůj dluh by mělo splácet po další čtyři desetiletí. 

• Česko po svém vstupu na tyto "cizí" problémy mohlo doplácet. Upozorňuje sice na vyzrálejší stabilizační mechanismy eurozóny, varuje ale před zadlužeností řady zemí. Poukazuje třeba na Itálii, kterou tíží vysoký dluh. 

• Je důležité si uvědomit, že i kdybychom v eurozóně nebyli, tak finanční krize eurozóny, spojená například s rizikem bankrotu Itálie, by se projevila v Česku zásadním způsobem také, protože by se dramaticky snížila poptávka po našem zboží ve zbytku Evropy. Česká ekonomika by tím trpěla také.

• Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z poloviny loňského roku přijetí společné měny odmítají téměř tři čtvrtiny Čechů. 12.7.2023 https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2389338 
  

• Vstup do eurozóny je určitým způsobem gesto, jestli chceme být součástí té pevnější Evropské unie. A má politickou váhu a bude vnímané i v rámci Evropské unie jako významné politické gesto, které Česká republika přinese. 
  

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-5-59-cesky-spor-o-euro-stale-odkladat-jeho-prijeti-nema-smysl-rika-ekonom-243185#
  

9.1.2024 Euro v Česku. Jak by se změnily ceny a co by se stalo s hypotékami

• Bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl. Upozorňuje, že dlouhodobě jsou země v eurozóně více zadlužené oproti těm mimo eurozónu. 
• "Deštník společné měny vytváří sklon k černému pasažérství a nezodpovědnosti. Tento klub vyvolených, jakýsi údajný 'lepší' klub, nedodržuje vlastní pravidla, respektive dodržuje je asi v 50 procentech případů, což je zatraceně málo. Zkuste si představit, že by každé druhé auto projíždělo křižovatku na červenou.
• Mezi klíčové otázky, které určí celkový přínos zavedení eura, patří dopad společné evropské měny na zahraniční obchod, na schopnost provozovat nezávislou měnovou politiku, s tím spojenou rolí flexibilního měnového kurzu při vyrovnávání vnějších nerovnováh, ale také schopnost eurozóny vypořádat se se stále pokračující otázkou dlouhodobé stability některých jejích členských zemí.  
  
• Lze říci, že euro by mělo malý, ale dlouhodobý příznivý ekonomický efekt skrze usnadnění zahraničního obchodu a díky větší konkurenci," míní ekonom Jaroslav Borovička, který momentálně působí na americké New York University. 
  
• Pro přechod na euro svědčí především skutečnost, že firmám tím odpadne riziko změny kurzu. Plánování investic bude jednodušší a cestovatelům z Česka do eurozóny odpadne nutnost rozměňovat cizí měnu.
• Naproti tomu ale zmizí kurz coby tlumič šoků. Například pokud se české ekonomice začne dařit špatně, pak koruna obvykle oslabí, čímž se plošně sníží ceny všech vyvážených položek, což posílí vývoz, a tím kurz pomůže ekonomice. A bez koruny toto samozřejmě nebude možné. 
  
• Hypotéky a další úvěry: Hodnota jistiny úvěru se přepočítá stanoveným přepočítacím koeficientem, stejně tak jako hodnota splátek.
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-byznys-meny-kryptomeny-euro-v-cesku-jak-by-se-zmenily-ceny-a-co-by-se-stalo-s-hypotekami-243201#
  

8.1.2024 Vstup do eurozóny je víc, než jen nahrazení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách (Jan Frait). Považuji za víceméně jisté, že pokud by ČR požádala o vstup do ERM II s cílem přijmout v budoucnosti euro, bylo by po ní požadováno, aby neprodleně vstoupila také do Bankovní unie. A to v situaci, kdy by neměla žádnou jistotu, v jakém horizontu by jí bylo umožněno euro nakonec přijmout. Plnit příslušná kritéria ve velmi nestálém ekonomickém a geopolitickém prostředí může být nyní spíše dílem náhody než promyšlené hospodářské politiky. Osobně považuji proces vstupu do eurozóny, jak je momentálně předpokládán, za značně ponižující.

• Nedoporučil bych vstoupit do přijímacího procesu a vzdát se dohledových pravomocí a zároveň akceptovat, že členství v eurozóně získám za tři, pět, nebo také možná deset let. Pokud by domácí politická reprezentace vstup do eurozóny skutečně zvažovala, měla by si nejprve vyjednat podmínky, které odpovídají tomu, že česká ekonomika je dosti vyspělá, je dlouhodobě makroekonomicky stabilizovaná a má velmi zdravý bankovní sektor. A do režimu ERM II vstoupit na poslední chvíli a na co nejkratší dobu, pokud vůbec. 
• https://www.kurzy.cz/zpravy/754256-vstup-do-eurozony-je-vic-nez-jen-nahrazeni-meny-kterou-mame-na-uctech-a-v-penezenkach-jan-frait/
  

8.1.2024 Jak by váš politik hlasoval o euru? Zeptali jsme se všech 200 poslanců. Celé politické spektrum se rozdělilo na dva jasné tábory: STAN, TOP 09, Piráti a KDU-ČSL pro, proti pak vládní ODS spolu s opozičními ANO a SPD.

• Euro s sebou přináší celou řadu přínosů, je to například eliminace kurzových rizik, firmy se tak nebudou muset zajišťovat proti výkyvům kurzu, což pro ně bude znamenat nižší náklady. Přidáme-li k tomu nižší firemní transakční náklady, výsledkem je nižší míra inflace, vyšší investice a vyšší ekonomický růst.
  
• Podle předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka nyní Česko kvůli vlastní měně platí za státní dluh vyšší úroky než Slovensko a Řecko. "To jsou desítky miliard, které bychom mohli dát do zdravotnictví a školství. Vedle toho by to pomohlo našemu vývozu a přeshraničnímu obchodu, a když pojedu na dovolenou, tak si nebudu muset měnit peníze. Slováci byli taky skeptičtí a teď si euro chválí. 
  
• Pro koho je vlastně koruna výhodná? Jednoznačně pro banky a měnové spekulanty, a to je asi tak vše. Pro ostatní je spíše jen draze zaplacený sentiment," míní předseda jejich poslaneckého klubu Josef Cogan. 
  
• Poslankyně KDU-ČSL Marie Jílková, v tuto chvíli vláda snížila deficit veřejných financí na 2,2 %.
  
• Jsem proti nedomyšlenému nápadu zbavit se české koruny a rychle přijmout euro, a připravit se tedy o flexibilní měnový kurz a vlastní měnovou politiku. Naši ekonomiku určitě nebrzdí česká koruna. Jak se ukázalo na celé řadě zemí eurozóny, euro není zárukou nižší inflace nebo vyššího hospodářského růstu " tvrdí ekonomický expert ODS a místopředseda Sněmovny Jan Skopeček. 
  
• "Česká koruna patří mezi stabilní měny, v loňském roce byla dokonce druhou nejvýkonnější evropskou měnou hned za švýcarským frankem. Nešlo by tedy o ekonomické rozhodnutí, ale čistě o politické, a to není nyní namístě," popisuje Klára Dostálová, místopředsedkyně Sněmovny a lídryně kandidátky ANO do Evropského parlamentu. 
  
• "Euro už není elitní klub. Naopak, je to skupina, která se horší. Stoupenci eura prostě zamrznuli v době před dvaceti lety," říká dnes poslanec Martin Kolovratník.  
  
• "Naše měna je zároveň znakem naší státnosti. Přijetím eura bychom mimo jiné přijali závazek za placení dluhů jižních a předlužených států EU," upozornil ekonomický expert SPD Jan Hrnčíř. 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-jak-by-vas-poslanec-hlasoval-o-euru-zeptali-jsme-se-vsech-200-zakonodarcu-242990#
  

7.1.2024 Přijetí eura by mělo být podrobeno referendu, řekla v neděli v pořadu Za pět minut dvanáct na Nově předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová. Ta zároveň zdůraznila, že její hnutí referendum připraví.

• "Pro nás to téma není. Budeme bojovat za českou korunu, je to silná měna," odmítla bývalá ministryně financí. Poukázala na to, že řada zemí eurozóny je zadluženější než Česko a že státy s eurem mají rozdílnou ekonomickou a cenovou úroveň.
• "Klíčové je, abychom dali do pořádku veřejné finance a plnili maastrichtská kritéria. Je tedy jedno říkat, zda jsem pro nebo proti. Byl bych rád, kdybychom během dvou let kritéria plnili. Pak přijde debata a politické rozhodnutí. Ekonomové vidí klady i zápory," komentoval v pořadu.
• https://www.novinky.cz/clanek/domaci-schillerova-prijeti-eura-by-melo-byt-podrobeno-referendu-pripravime-ho-40456413#
  

6.1.2024 Viceguvernér ČNB Frait: Proces vstupu do eurozóny považuji za ponižující. Krok by měl přitom na Česko zásadní dopady. Řada pravomocí v dohledu nad finančním trhem by se totiž ze země "odstěhovala".

• S přijetím eura je mimo jiné spojena povinnost vstoupit do Bankovní unie, což znamená, že dohled na významnými bankami a veškeré licenční procesy v bankovním sektoru jsou předány Evropské centrální bance. Doposud musí být banky licencované v České republice řízeny tak, aby byly schopny samostatně ustát problémy (pozn. např. Řecká krize, green deal, Ukrajinská krize, vysoké zadlužení států atd.), které mohou vzniknout u nich samotných nebo v celé přeshraniční skupině, pokud jsou její součástí. 
  
• ČNB stanovuje podmínky pro fungování bank, určuje kapitálovou přiměřenost a požadavky na likviditu. ČNB rozhoduje, jak velká rizika mohou banky podstupovat při operacích doma i v zahraničí. Tuto možnost bychom vstupem do eurozóny zcela ztratili. To je zcela zásadní změna, která může mít závažné dopady v krizových situacích. ČNB je nyní členem dohledových kolegií přeshraničních bankovních skupin, má právo hlasovat a kolegium nemůže její rozhodnutí jednoduše zvrátit například ve prospěch mateřské banky. Po vstupu do Bankovní unie ale o tom už ČNB nebude nejen hlasovat, už nebude sedět ani u stolu. 
  
• To, co mě na současné debatě o přijetí eura nejvíce zaráží, je ignorování faktu, že v roce 2020 se v souvislosti se vstupem Chorvatska a Bulharska do mechanismu směnných kurzů ERM II pravidla pro přijímání členů do eurozóny radikálně změnila. Obě země totiž musely zároveň vstoupit do Bankovní unie. Byť právo EU takovou podmínku pro vstup do ERM II nestanovuje, postup obou zemí byl řadou účastníků označen za precedenční pro další kandidáty. 
  
• Pokud by ČR požádala o vstup do ERM II s cílem přijmout v budoucnosti euro, bylo by po ní požadováno, aby neprodleně vstoupila také do Bankovní unie. A to v situaci, kdy by neměla žádnou jistotu, v jakém horizontu by jí bylo umožněno euro nakonec přijmout. Plnit příslušná kritéria ve velmi nestálém ekonomickém a geopolitickém prostředí může být nyní spíše dílem náhody než promyšlené hospodářské politiky. Osobně považuji proces vstupu do eurozóny, jak je momentálně předpokládán, za značně ponižující.
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-viceguverner-cnb-frait-proces-vstupu-do-eurozony-povazuji-za-ponizujici-243038#
  

5.1.2024 Švihlíková: Debata o euru je kouřová clona, má skrýt jiné kauzy. Koruna má obrovskou výhodu.

• Zdůraznila, že jedním z hlavních úkolů, před kterými Česko stojí, je zajištění ekonomické suverenity. "My jsme strašně závislí na zahraničí, které nejenže vůbec nezajímáme, ale také na něj nemáme žádný vliv." Více bychom se podle ní měli zaměřit na posílení domácí ekonomiky, národního kapitálu a národní inovace. "Dosud zde však nebyla příliš velká ochota s tím něco dělat, zároveň si ani nemyslím, že by to současná vláda měla jako prioritu.
  
• Jedním z pilířů české suverenity je podle Švihlíkové mimo jiné česká koruna, jejíž hodnotu je možné zvyšovat, či snižovat. "Ta představuje obrovskou výhodu v tom, že se kurz může přizpůsobovat, tedy že se koruna buďto apreciuje, či depreciuje," vysvětlila. Dodala, že pokud by to nebylo možné, čekala by nás mnohem horší cesta – vnitřní devalvace, tedy tlak na to, aby šly dolů mzdy. 
  
• Euro podle ní přispělo leda k vytvoření dvou evropských periferií. "Východní, která tady byla už předtím, a jižní, což jsou země počínaje Řeckem, Itálií a dnes také velkou částí Francie, které mají s eurem dlouhodobé problémy."
• Téma přijetí eura je podle Švihlíkové v současné době neaktuální a nedůležité. "Já si osobně myslím, že ta dnešní debata o euru, kterou rozpoutal pan prezident Petr Pavel, nebo spíš ti, kteří mu napsali jeho projev, je do značné míry pouze kouřovou clonou, kterou se snaží zabránit, aby se třeba více hovořilo o tom, co se děje s Liberty Steel," upozornila  
  

https://cnn.iprima.cz/svihlikova-jak-na-fungujici-ekonomiku-neopijet-se-ruzovymi-vizemi-euro-je-kourova-clona-421939?

5.1.2024 Hádka o euro: Do eurozóny chce už jen blázen, řekla Konečná. Bohapustý blábol, reagoval Peksa.

• Státy eurozóny měly většinově nižší inflaci než má Česká republika, mají nižší úroky na státních dluhopisech, stojí si lépe a když se zeptáte obyčejných lidí v eurozóně, co si myslí o měně, kterou platí, tak 70 procent občanů řekne, že je s ní spokojeno a neměnilo by," podotkl Peksa. 
  
• "Nechci být pod žádnou kuratelou. Chci, aby naše země byla suverénní, a to znamená, že bude mít i svou měnu a měnovou politiku," sdělila europoslankyně Konečná. "Celá tahle demagogie o kuratele je prostě bohapustý antiněmecký blábol, který tady komunisté šířili posledních 80 let," reagoval Peksa. 
  
• Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) by o takovém kroku navíc mělo rozhodovat referendum. "Tohle je skutečně závažné rozhodnutí. Měnou platíme všichni ráno, v poledne i večer. Je to skutečně věc, která se týká úplně každého, takže mít o tom referendum není úplně od věci.
  
• Pro přijetí není vhodná doba ani podle premiéra Petra Fialy (ODS). Ten zároveň upozornil, že Česko v posledních letech neplnilo kritéria pro vstup do eurozóny. Zdůraznil zejména kritérium veřejných financí, jejichž deficit nesmí překročit tři procenta hrubého domácího produktu. 
  

https://cnn.iprima.cz/hadka-o-euro-do-eurozony-chce-uz-jen-blazen-rekla-konecna-bohapusty-blabol-reagoval-peksa-421889?

4.1.2024 Klaus: O přijetí eura má být referendum. Vyzýváme Pavla a vládu, aby svých aktivit zanechali.

• "Otázku opuštění české koruny a přijetí eura považujeme za zcela zásadní rozhodnutí o budoucnosti České republiky na desetiletí dopředu. To nesmí být zájmově motivovanou akcí některých českých politiků. Musí to být otázkou obecného konsenzu.
• Klaus proto vyzývá prezidenta a vládu Petra Fialy, aby zanechala aktivit pro vstup do ERM II. Jedná se o kurzový mechanismus, který je předstupněm přijetí eura. "Vyzýváme politickou reprezentaci, aby na půdě obou komor Parlamentu vyvolala zásadní debatu o tomto tématu. Výsledkem bude muset být seriózní zhodnocením plusů a minusů.
• Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nemá smysl nyní řešit přijetí eura, protože Česká republika neplní zadaná kritéria. "Považuji za úkol dát do pořádku veřejné finance, abychom vůbec mohli mluvit o přijetí eura," řekl ministr. "V okamžiku, kdy budeme kritéria plnit, nastane prostor pro reálná politická jednání.  
  

https://cnn.iprima.cz/klaus-o-prijeti-eura-ma-byt-referendum-vyzyvame-pavla-a-vladu-aby-svych-aktivit-zanechali-421816?

2.1.2024 Ekonom Pikora v rozhovoru bez pardonu řekl, proč zničehonic bylo do společnosti vrženo téma přijetí eura: Je to útěk od skutečného problému.

• Jsou tady státy, které jsou v EU, ale euro nemají a mít ani nebudou. A to samé by šlo dojednat i pro Českou republiku. A je to taková zvláštní propaganda, která se teď rozjela, že najednou není potřeba o tom diskutovat, že jsme diskutovali už dlouho. A tady mám víc z toho titulu pocit, že drtivá většina Čechů po mnoho let, tuším, že od roku 2011, euro nechce většinově. A ačkoliv ho většinově nechce, tak tady je hrstka politiků, ale vlastně i hrstka voličů, kteří tvoří jasnou menšinu, a ti najednou říkají, že už o tom diskutovat nebudeme, už je to rozhodnuté, prostě euro bude. Je to taková zvláštní představa demokracie, kde já vlastně nevím, koho tito politici zastupují, když prostě většina říká ne, ale tady najednou menšina si prosadí ano. 
  
• Ekonomicky to ale není úplně jednoznačné v tom smyslu, že Slovensko euro přijalo a žádné drama nenastalo. Argumenty pro přijetí eura na Slovensku ovšem byly, že díky tomu, že Slovensko bude mít euro, tak se mu najednou bude dařit lépe a bude ve všem lepší a podobně. Také to, že bude mít větší zapojení do zahraničního obchodu, bude rychleji růst a tak dále. No a data ukazují, že to prostě není pravda, že argumenty, proč Slovensko přijímalo euro, byly liché. To znamená, že představa, že díky tomu najednou Slovensko poroste rychleji, se ukazuje, že z většího nadhledu roste stejně rychle jako Česká republika, to není žádný rozdíl. 
  
• Česká koruna reaguje na to, jak to zrovna makroekonomicky vychází, jestli je to chvíli výhodnější, aby oslabila, nebo aby posílila. Takže jako představa, že ve chvíli, kdy koruna posiluje, to znamená, že to je jako dobré, to není pravda. Když koruna posiluje, tak to zase znamená problém pro exportéry a podobně. To není ten argument, který by měl mluvit ve prospěch přijetí/nepřijetí měny. 
  
• Menšina, která tady dneska je a tvrdí, že musíme přijmout euro, má teďka nový argument, že euro má vliv na nižší inflaci. A to je jeden z hlavních argumentů, proč bychom měli mít euro. Na to je dobré se podívat směrem na Slovensko, protože to je nejpodobnější ekonomika s Českou ekonomikou a ukazuje, že Slováci mají několik měsíců inflaci vyšší než my, potom naopak nižší. Střídá se to a není tam takový jednoznačný trend, že bychom mohli říct, že Slováci na tom nějak zásadně či jinak vydělali. Nebo naopak, že my na tom prodělali. Ukazuje se, že je to víceméně jedno, jestli máte měnu tu nebo měnu onu. Tvrdím, že pokud chcete takovou měnu, která bude mít nejnižší inflaci, tak nepřijmete euro, ale švýcarský frank. Švýcarský frank má podstatně nižší inflaci. No a to oni slyšet (zmíněná menšina) nechtějí. 
  

• Co podle vás stojí za tím, že se tady rozjela debata o euru? Je to jednoduché. To téma už bylo dávno »mrtvé«. Všichni viděli, že většina ho nechce. No a najednou se ukazuje, že najednou ten názor většiny politiky nezajímá. A rozhodují si sami, co považují za relevantní, a sdělují to té konkrétní skupině. A to jsou mladí lidé. A ti mladí lidé o tom nic nevědí, ale mají vnitřní pocit, že když nebudeme mít korunu, když budeme mít euro, tak tím pádem budeme automaticky zafixováni na Západě a už nás z toho nikdo nevytrhne. To je naprosto naivní argument, protože když si vzpomenete, jak se dělila československá koruna, tak rozdělit měnu je strašně jednoduché. To není žádný problém, ačkoliv dnes nám budou tvrdit, jak to nejde. Když se chce, tak to prostě jde a je to relativně snadné.

• Ve skutečnosti ale tady máme řadu problémů, které jsou nepříjemné, a ukazuje se, že vláda je neumí řešit. To je důchodová reforma, to jsou veřejné finance. Dlouho nám tady vláda povídala o tom, jak řešit veřejné finance, ale ve skutečnosti se moc nevyřešily. To znamená, že euro je vlastně taková snaha utéct od nějakého skutečného ekonomického problému k nějakému politickému problému. A ten politický problém je, že se snaží hrát na novou agendu.

• Výhodné to je hlavně pro malé strany, které nemají zkušenosti –⁠ žádný ekonomický program. A tak se chytají toho, že když už není o čem mluvit, tak tam hodí euro.  
  

https://zivotvcesku.cz/ekonom-pikora-v-rozhovoru-bez-pardonu-rekl-proc-znicehonic-bylo-do-spolecnosti-vrzeno-tema-prijeti-eura-je-to-utek-od-skutecneho-problemu/?

29.12.2023 Vládu v lednu čeká jednání o euru, ze kterého už se stala nepříjemná vnitrokoaliční rozmíška. Ministr pro EU Martin Dvořák (STAN) přemlouvá lidovce a TOP 09, aby si Česko do voleb řeklo o vstup. Naše optimální představa je, že bychom euro mohli mít v roce 2028. Bude i fotbalové Euro a bylo by pěkné, kdybychom postoupili zároveň tam i tam.

• Celý cyklus od rozhodnutí až do skutečného přijetí trvá zhruba čtyři roky, plus minus. Jedna vláda to těžko může stihnout, i kdyby začala hned po svém nástupu. Naše idea je, abychom si teď řekli – vzhledem k příznivému hodnocení naší připravenosti – pojďme do toho, vstupme do systému ERM II, což je povinný předstupeň eura, a příští vláda bude mít možnost proces dotáhnout. Kdyby k tomu došlo v roce 2025, jak navrhujeme, tak pobyt v ERM II je minimálně dvouletý, takže v roce 2027 budou moci být splněna všechna čtyři vstupní kritéria a v roce 2028 můžeme euro mít.
  

• Národní rozpočtová rada vznáší známou obavu, že vůči eurozóně přetrvávají velké cenové rozdíly a že konvergence k bohatším zemím je v režimu společné měny možná jen přes vyšší inflaci. Co na to říct? Za prvé je to jen spekulace bez toho, že bychom viděli nějaká čísla. A za druhé, nezpochybňuji, že odborná ekonomická debata o přínosech a nákladech eura se může vést donekonečna a na konci to vyjde plus minus nerozhodně. To zásadní rozhodnutí je politické a je zjevné, proč je potřeba ho udělat. Posílí se tím naše vazba na Západ a tím pádem se posílí i naše odolnost vůči Východu, ať už je tím myšleno Rusko, nebo Čína.

• Za prvé, sama idea, že tato mezifáze je nevýhodná, je opět spíš hypotetická. Dánsko je v ERM II přes dvacet let a nemá s tím problém. Za druhé, co nám brání termín pro euro určit? Ta námitka mi připomíná Hlavu 22: nemůžeme vstoupit do ERM II, protože nevíme, kdy bude euro, a zároveň odmítáme euro, protože nejsme v ERM II. Můj návrh je jednoduchý: vstoupit v roce 2025 do ERM II a v roce 2028 převzít euro. 
  

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-koruna-je-pidimena-kazdy-si-na-ni-troufne-rika-ministr-a-lobbuje-za-euro-242485

6.10.2023 "Koruna ani ve středoevropském prostoru nemá žádný význam. Hýbe se podle toho, co řekne polská národní banka nebo Fed a Evropská banka, ale nereaguje na to, co říká ČNB," říká Tomáš Kolář s tím, že firmám by pomohlo euro.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-inside-talks-s-korunou-by-se-rozloucil-hned-nema-vyznam-hybou-s-ni-jini-vysvetluje-237777

2008 Projekt konverze měny SKK na EUR v ERP SAP Kuročkin Michal Str. 4 

2MĚNA EURO Jak uvádí na svých stránkách Ministerstvo financí ČR, euro bylo zavedeno v letech 1999 – 2001. Proces zavedení byl dvoustupňový – v bezhotovostní formě v roce 1999 (v Řecku v roce 2001), pevné oběživo (bankovky a mince) bylo uvedeno do oběhu k 1.1.2002. Paralelní oběh bankovek a mincí v dosavadních národních měnách a v euru se v jednotlivých zemích eurozóny lišil, skončil však na konci února 2002. Technické zvládnutí tohoto komplexního procesu bylo hodnoceno jako úspěšné. V řadě zemí se ale vyskytly dílčí problémy, zejména v oblasti logistiky oběživa. "V rámci dnes již historického hodnocení je rovněž často poukazováno na fakt, že výše uvedené tříleté přechodné období mezi zavedením bezhotovostního eura a bankovek a mincí bylo neúměrně dlouhé. Současná situace nových členských států EU je odlišná:
nové členské země si nemohly sjednat tzv. optLout, tj. trvalou výjimku na zavedení eura, kterou mají v současnosti Velká Británie a Dánsko; závazek zavést jednotnou měnu byl součástí jejich vstupních podmínek do EU (v rámci tzv. kodaňských kritérií),
země budou vstupovat již do existující měnové oblasti, tj. za podmínek, kdy euro existuje a je možné ho užívat i v nových členských státech EU (dobrovolně L na základě smluvní volnosti),
do eurozóny nevstoupí všech deset nových členských zemí najednou, jednotlivé země vzhledem k různé úrovni připravenosti přijímají vlastní strategie ohledně vstupu včetně časování,
řada zemí absolvovala výměnu národní měny v nedávné minulosti (např. v ČR to byla měnová odluka v roce 1993) a disponují tudíž v této oblasti cennými zkušenostmi. Postupy zavedení eura současnými členy eurozóny lze tedy v případě nových členských zemí aplikovat pouze v omezené míře"1.

https://docplayer.cz/2075071-Projekt-konverze-meny-skk-na-eur-v-erp-sap.html

18.8.2008 Může stanovení pevného termínu přijetí eura v ČR zmírnit posilování české měny? "Pro rychlou cestu do eurozóny se [Slovensko] rozhodlo za předchozí vlády Mikuláše Dzurindy, která schválila v září 2004 strategii přijetí eura, v níž počítala s rokem 2009. V červenci 2005 přijala vláda Národní plán zavedení eura a týž rok v listopadu země překvapivě vstoupila do režimu ERM-II. Po nástupu nové vlády a počátečních nejasných vyjádřeních nakonec premiér Robert Fico potvrdil cíl přijmout euro v roce 2009."

Závěrem tedy musím konstatovat, že na základě případové srovnávací studie nelze potvrdit hypotézu, že by oznámení pevného data přijetí eura v ČR vedlo ke zpomalení tempa posilování české koruny. Jediná fáze, která limituje spekulativní chování investorů je (celkem logicky) až okamžik vyhlášení definitivního konverzního poměru. Jak je vidět, ani různé přechodné centrální parity nemohou zastavit, ale ani omezit případné spekulace na další vývoj kurzu. Naopak vidina budoucí zaručené konverze dané měny do eura může přispět k vyššímu zájmu spekulantů o danou měnu. 

https://legacy.blisty.cz/art/42154.html