Peckovité stromy

Peckovité stromy jsou náchylné na klejotok.

Ovocné stromy na vaší zahradě mohou trpět takzvaným klejotokem. Jde o gumovitý sliz, který na vzduchu hnědne a tuhne. Nejčastěji se s ním setkáte na kmenech a větvích broskvoní, meruněk, višní, třešní nebo švestek. U starých stromů je velmi těžké se ho zbavit.

Klejotok se objevuje převážně na peckovinách, které jsou poškozené na kmeni nebo větvích. Snaží se tímto způsobem zabránit vysychání dřeva stromů a napadení infekcemi. Jde v podstatě o pryskyřici.

Klejotok je cukernatá lepkavá látka, která se tvoří ve dřevě stromů. Nejčastěji vytéká v místě poranění větve nebo kmene a na vzduchu ztuhne ve žlutou, oranžovou nebo černou hmotu. Může se ovšem objevit i na plodech. Vzniká jako reakce na napadení parazity nebo jako porucha metabolismu rostliny. Například u třešní bývá klejotok důsledkem infekce bakteriemi a houbami. U meruněk a broskví indikuje nevhodnou výživu nebo hlubší poranění. Často vzniká také kvůli přehnojení dusíkatými hnojivy nebo nedostatkem vápníku. Hojně se objevuje u přestárlých stromů.  

• Švestka, ovocný strom
  
• Broskev
• Meruňka
• Višně a třešně

Stanovení příčiny

Příčinou vzniku klejotoku může být přehnojení stromů dusíkatými hnojivy nebo vzájemná nesnášenlivost roubu a podnože. Klejotok může vznikat i kvůli zamokřené půdě vlivem vysoké hladiny spodní vody, nedostatkem vápníku v půdě, absenci draslíku nebo kyseliny fosforečné. Další příčinou vzniku klejotoku může být mechanické poškození stromu nebo řez stromu v nevhodném období. Rovněž přílišné sucho, bakteriální infekce či přestárlá koruna vedou k jeho vzniku.

• Vzniká jako reakce na napadení parazity nebo jako porucha metabolismu rostliny. Například u třešní bývá klejotok důsledkem infekce bakteriemi a houbami. U meruněk a broskví indikuje nevhodnou výživu nebo hlubší poranění. 
• Často vzniká také kvůli přehnojení dusíkatými hnojivy nebo nedostatkem vápníku. Hojně se objevuje u přestárlých stromů.   
  

Preventivní opatření

Podle stanovené příčiny můžete učinit preventivní opatření nebo napadený strom vyléčit. Někdy je na prevenci pozdě, tehdy vám pomůže hnojení a výběr optimální doby řezu. Preventivním opatřením proti klejotoku peckovin je pravidelný postřik stromů, a to v srpnu, září a v říjnu. Je-li již strom napaden a vykazuje bakteriální onemocnění, které se projevuje zhnědnutím tkáně pod propadlou kůrou, musíte zakročit rázněji. Je třeba chorobou zasažené části stromu vyříznout nebo vyfrézovat až na zdravé pletivo.

• Klíčový je správný řez ovocných stromů a pravidelný postřik proti škůdcům. Také je důležitá střídmá zálivka, protože stromy v přemokřené půdě jsou ke klejotoku náchylnější. Doporučuje se také chránit strom před poškozením (např. před okusem zvěří) a před mrazem, zvlášť v předjaří. Dostatečné kypření půdy je samozřejmostí. 
  

Veškeré rány ošetřete

Větve napadené nekrózou odstřihujte vždy 20 cm pod napadeným místem. Veškeré rány po odříznutí ošetřete hustým nátěrem z latexové barvy, do níž jste přimíchali dezinfekci. V růstovém období řez staršího dřeva neprovádějte. Optimální dobou pro řez peckovin je jaro, nejlépe březen. Otevřené rány preventivně zatřete sadařským balzámem, který zabrání vzniku houbových onemocnění.

• Jestliže však na svých stromech objevíte již poškozené větve, neváhejte je odřezat a spálit, aby se zabránilo rozšíření možných patogenů. Velké odumřelé léze na kmeni nejlépe ošetříte vyříznutím až na zdravé dřevo a zatřením dezinfekcí.
  

Zálivku nepřeceňujte

V pozdním létě a na těžkých půdách je třeba peckoviny zalévat velmi opatrně. Pokud nastanou vytrvalé deště, zakryjte půdu pod stromem fólií, díky tomu odvedete přebytek vody mimo kořeny stromů. Pokud máte na pozemku vaší zahrady trvale vysoký stav podzemní vody, pěstujte peckoviny raději na vyvýšených místech. Dále čtěte: Jak a kdy prořezávat ovocné stromy, aby vám dobře plodily a prospívaly.

https://hobby.instory.cz/5445-peckovite-stromy-jsou-nachylne-na-klejotok-vime-jak-ho-odstranit-i-jak-mu-predchazet.html

https://www.nasezahrada.com/klejotok-kdyz-peckoviny-krvaci/

Postřiky:

Přeslička rolní obsahuje kyselinu křemičitou, ta působí jako odolný štít proti infekcím, rzi, černým skvrnám na růžích, monilióze, kadeřavosti broskvoní a běžným plísním. Konkrétně lze postřik z přesličky použít proti strupovitosti jabloní, padlí jabloňové, padlí révové a padlí okurkové. Působí také proti chorobám způsobujících vadnutí okurek a padání klíčních rostlin. Pomůže vám i na alternariovou skvrnitost a septoriovou skvrnitost rajčat.

• Postřik používejte preventivně a pravidelně. Nejlepší období je jaro a léto. Tedy tehdy, kdy rostliny ohrožují plísňové infekce. Ovocné stromy ošetřujte na počátku tvorby pupenů do opadu květu. Okurky stříkejte od fáze 9 hlavních listů do fáze 9 vedlejších šlahounů. Na rajčata roztok aplikujte, jakmile začnou kvést. V případě akutního ošetření stříkejte rostliny a ovocné stromy 3 dny po sobě.
• Na kvalitní roztok budete potřebovat 1 kg čerstvých nebo 150 g sušených bylin a 10 litrů vody. Přesličky do vody ponořte a nechte louhovat 24 hodin. Následující den vodu přiveďte k varu a půl hodiny ji vařte na mírném plameni. Po vychladnutí vývar sceďte.
• Jakmile si naplánujete postřik rostlin, vývar nařeďte vodou v poměru 1:5. Nespotřebovaný vám vydrží v lednici cca týden.

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového