Ing. Pavel Kysilka CSc.

bankéř, ekonom, bývalý viceguvernér ČNB, bývalý šéf České spořitelny, nyní pracuje pro Lichtenštejny (Lichtenštejnský knížecí rod) - spor s českým státem o majetek zabavený po druhé světové válce (Benešovy dekrety) (2019). Mezi 1992-1999 byl člen bankovní rady a viceguvernér ČNB, v letech 2011 až 2015 byl ředitelem České spořitelny. Nyní stojí v čele dozorčí rady ČD a je členem Rady České televize.

• předseda správní rady 6D Academy, kterou založil
  
• je členem správních nebo dozorčích rad několika českých univerzit, Aspen Institutu, neziskové organizace Dobrý anděl nebo Nadace Leoše Janáčka.
  
• je autorem termínu 'blbá nálada" a také, že náš národ má maniodepresivní povahu

Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Pavla Kysilky (2018) přijde větší krize, než v roce 2008 a bude překvapivá svou hloubkou, tak i prudkostí.

• Obě předchozí civilizační revoluce (průmyslová a digitální) měly společnou jednu věc: stěhování. V neolitické revoluci se lidé stěhovali z lesostepí na pole, v té průmyslové pak z polí k průmyslové lince. Ale klasická průmyslová epocha dnes končí a znovu se stěhujeme, tentokrát do našich digitálních zařízení.
  
• žijeme v tzv. digitální revoluci
• krize vždy potřebuje výbušninu a roznětku
• je otázkou, zda roznětkou bude Itálie a výbuch jejich zhrouceného bankovního systému nebo zda to bude Francie a její exploze sociálního řádu (žluté vesty).
  
• výbušninou může být opět přehřátý realitní trh, přehřáté úvěrování, přehnaně optimistická očekávání některých firem, předimenzované projekty
• výbušnina je u bank, ale u té roznětky nikdy nevíte, odkud přijde
• více

Pavel Kysilka, teze, názory, informace:

17.8.2023 Současná vláda měla mít hned po svém nástupu připravený balík reforem. "Co proboha dělala tato garnitura, když byla v opozici?" říká ekonom a bývalý šéf ČNB Pavel Kysilka.

• "Česku ujíždí vlak už delší dobu, poukázal tím na nedotažené reformy z devadesátých let, zejména důchodové, zdravotní nebo školské. Podle Kysilky je přitom potřeba udělat reformy naráz a snadno. 
  
• Nemalujme si ale zase všechno černě. Jsme země, která předhonila v ekonomické úrovni Řecko, Portugalsko či Španělsko. Ještě před covidem jsme šlapali na paty Francii. Jsou ale země jako ty pobaltské nebo Polsko, které neusnuly na vavřínech. 
  
• Česko věnovalo velké množství dotací neefektivně. "Neuvěřitelné kvantum dotací, včetně těch evropských, jsme věnovali na úplné nesmysly. Je vidět, jak si vláda, státní správa i samospráva neuvědomují české priority. Stavíme rozhledny v údolí, zábavní parky a miliardářům rozdáváme dotace na různé stavby.
  
• Prvotním důvodem pro inflaci byla energetická krize vyvolaná i tím, že už mnoho let Evropa škrtí klasické energetické zdroje. Klíčem k této inflaci je podhodnocení a skutečné uškrcení klasických energetických zdrojů tím, že se proti nim hodně brojilo, mluvilo, regulovalo. 
  
• https://dotaceeu.cz/cs/statistiky-a-analyzy/mapa-projektu?
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-kysilka-dotace-jsme-rozdali-byznysovym-miliardarum-a-na-uplne-nesmysly-235549#
  

9.1.2023 V Česku umíme dělat jen schodky. Euro si teď dovolit nemůžeme, říká ekonom Kysilka.

• Pro řešení současné situace je podle něj v první řadě nutné ze státních úřadů propustit několik desítek tisíc lidí, kteří chybí ve firmách a zároveň rozpočet stojí miliardy korun ročně. 
  
• Následně je třeba dokončit transformaci, tedy provést reformu zdravotnictví a důchodů a uvolnit byrokracií zaškrcené investice do infrastruktury, energetiky, bytové výstavby a obrany. Bez těchto změn se ekonomika jako celek nehne dopředu a rozhodně se bez nich nevyhneme domácí krizi. 
  
• Koruna byla do roku 1997 zafixovaná jen s mírnou oscilací vůči dolaru a německé marce. Když došlo ke zrušení fixního kurzu, hned se devalvovala. Poté koruna s výkyvy posilovala až do finanční krize v roce 2008. Po jejím konci opět posilovala, ale mezi lety 2013 a 2017 došlo ke kurzovému závazku, kdy ČNB kurz uměle oslabila na 27 korun za euro. A to jsme už blízko dnešku. Kurzový závazek vrhl do ekonomiky dodatečné 2,5 bilionu korun. Dnešní 20 % inflace, respektive po odečtení vládní kompenzace 16,2procentní inflace, je z velké části důsledkem tohoto opatření. Délka trvání onoho umělého oslabení kurzu koruny je tedy ve zpětném pohledu velmi problémová. K tomu se přidává špatná politická kondice a s ní spjatá proinflační rozpočtová politika vlád. 
  
• Babišova roztočila vysoké schodky za covidu. Držet dva roky takto vysoké výdaje za situace, kdy v ní byly biliony z dob kurzového závazku, se ukázalo nejen jako zbytečné, ale jako devastační. To zásadně přispělo k dnešní inflaci, jedné z nejvyšších v Evropě i ve světě. 
  
• Musím ale říct, že ČNB alespoň dlouhodobě provozuje ortodoxní měnovou politiku, a to na rozdíl od Evropské centrální banky. Ta také zaplavila trh levnými penězi, ale zároveň k tomu selektivně pomáhá nejzadluženějším státům. Něco, co bylo mezi centrálními bankami považováno za tabu, se stalo běžnou součástí politiky. 
  
• Byly to ale centrální banky, které po krizi v roce 2008 zaskakovaly za nečinnost jednotlivých vlád, bohužel až aktivisticky. Správná reakce měla být, že po konci krize v roce 2011 měly nejzadluženější státy zásadně reformovat vládní finance a postupně se oddlužovat. K tomu nedošlo. Obří dluhy států, jako je Řecko, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Francie, přetrvávají, nebo se dokonce prohlubují. To je i zárodek budoucích nevyhnutelných krizí a jedna z příčin evropské stagnace. 
  
• https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/kysilka-ekonom/r~d458a26a8d9e11ed8d680cc47ab5f122/?

6.4.2022 Kysilka: Zapomeňme na Putina, zabývejme se sami sebou, koho volíme do Strakovek nebo Bílých domů

• Rusko nebude nikdy schopno svým lidem zajistit prosperitu i když za Putina lze o jakési spíše stabilitě a mírné prosperitě mluvit dalo, na rozdíl od předešlé doby, proto je tak ceněný, zavedl pořádek, začaly fungovat instituce. Rusko nikdy nebude schopno zajistit svým obyvatelům prosperitu západního typu (pozn. za cenu obrovských dluhů atd.).
• Když nezajistíte národu prosperitu, tak ji musíte dát jiný pokrm. Ten jiný pokrm se nazývá hrdost na impérium a rozpínání impéria. Impéria v minulosti byli Římská říše, Británie, Španělsko, Holandsko, dnes je to Rusko a uvidíme jak to bude s Čínou (zapomněl na hegemona USA a vojenské základny po světě). Impérium je jak letadlo, když ztratí letovou rychlost, tak spadne a vy nesmíte jako diktátor a šéf toto dopustit.
• Rusko se musí rozpínat až tam, kde narazí na nepřekonatelný odpor (Iljin).
• Není důležité se zabývat Putinem a Ruskem, ale námi. Koho si volíme do Strakovek a Bílých domů a jak jsme my schopni si formulovat jasnou vizi třeba v energetice a obraně a jak jsme tuto strategii (koncentrace na cíle) naplňovat.
• Němci nejsou schopni ani obětovat 1 - 2 % HDP k tomu, aby konečně dali armádu dohromady a zbavili se extrémně silné závislosti na Ruských energetických zdrojích.
• Doporučuji to co před 5 -10 lety, to je dramaticky zeštíhlit státní byrokracii  na dvě třetiny (nemyslím armádu, soudy, hasiče, učitele a policii, myslím úředníky na ministerstvech a dalších centrech). Je jich počet dramaticky narůstá od roku 2000 (je to také spojené se vstupem do EU) a eskalace začala za Babišovy vlády (vláda luxuje z trhu práce desítky tisíc schopných pracovitých lidí a natahuje je do státní správy a v posledních letech je ještě uplácela nárůstem platů). 
• Není náhoda (i díky nárůstu státní správy), že v Česku nárůst cen za měsíc dva uvidíme na 14 % a to je šílenství proti Německým 7 %. Velká část naší inflace není způsobená globálním energetickým zdražováním, ale tím co jsme si nadrobili v minulosti. A naše povinnost je za to politiky potrestat ve volbách (i státní správa jsou voliči). Já vám garantuji, že propuštěním úředníků nic nestane a firmy, kterým zoufale chybí lidi, budou je mít na trhu práce a budou v produktivní ekonomice. Ulehčí se nám v té šílené regulaci a kontrolorském státě, nebudeme pod kuratelou paragrafů. 
• Štafetový kolík vysokých mandatorních výdajů si tady vlády předávají od roku 1999. V roce 1995 se v Česku zastavili reformy a transformace, na rozdíl od Slováků, kteří nás v tom předehnali.
• Když sečteme co zbytečně pojme zdravotní, sociální, důchodový systém a co nás stojí státní byrokracie, tak se pohybuje v rádu nízkých stovek miliard korun ročně (cca 200 miliard). 

26.12.2020 Lichtenštejnsko podalo proti Česku žalobu u Evropského soudu pro lidská práva, a to kvůli nedořešeným sporům o majetek rodu Lichtenštejnů v Česku. Stát si chystá obhajobu, a oslovil proto tuzemské historiky.

Česko čeká nepřijemná premiéra. Vůbec poprvé bude stát čelit žalobě jiné země před Evropským soudem pro lidská práva. Vůči postupu českých orgánů a soudů proti svému vládnoucímu rodu se mezistátní stížností ohradilo Lichtenštejnsko. Půjde teprve o 25. spor dvou zemí, který soud ve Štrasburku od svého založení v roce 1959 bude řešit. Spor má dvě roviny. Zaprvé v něm jde o konkrétní dlouholetou soudní tahanici o zhruba 600 hektarů lesů u středočeských Říčan. Tyto pozemky byly tehdejšímu lichtenštejnskému vládnoucímu knížeti Františku Josefovi II. zkonfiskovány na základě Benešových dekretů a Nadace knížete Lichtenštejna jako správce rodového majetku je chtěla zpátky.

Podle lichtenštejnské strany se totiž na knížete dekrety prezidenta vůbec neměly vztahovat, protože byl občanem samostatného lichtenštejnského státu, který zůstal za druhé světové války neutrální, a nikoliv Němcem, jak ho označily tehdejší československé úřady. Všechny stupně českých soudů ale nárok Nadace knížete z Lichtenštajna zamítly, a to včetně Ústavního soudu letos v únoru.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/lichtenstejnove-zazalovali-cesko-stat-povolava-do-boje-historiky-134870#

4.12.2020

• Obsah webového archivu je aktuálně přístupný komukoliv na počítači zdarma, zatímco koncesionářské poplatky jsou účtovány pouze těm, kteří mají televizní přijímač. Jedinou monetizací je krátká reklama před spuštěním pořadu. Radní ČT Pavel Kysilka proto na poslední schůzi rady nadnesl, že by se i webový archiv mohl zpoplatnit. Tiskové oddělení ČT však takovou možnost odmítá.
• Veřejnoprávní televizi hrozí odliv mladé generace a její přechod k internetovému obsahu. "Je jasné, že iVysílání se nevyhneme. Ve světě je to jasný trend. Proto je potřeba řešit ekonomickou stránku věci. Bylo by iracionální, kdyby všichni mileniálové skončili u iVysílání a příjmy z koncesionářských poplatků se dramaticky ztenčily.
• https://domaci.ihned.cz/c1-66854010-ceska-televize-pripravuje-modernejsi-ivysilani-podle-kysilky-by-mela-zacit-debata-o-jeho-zpoplatneni<br>

26.9.2020

• Můžeme klidně znovu spadnout do půl biliónového schodku, který vláda kvůli pandemii schválila pro letošek. Ale můžeme nakonec i skončit v plusu. "Málokdy jsem zažil, že tak rozdílné scénáře můžou s vysokou pravděpodobností nastat oba. 
  
• Schodek se může změnit dramaticky. Do 116 miliard totiž není započítáno plánované zrušení superhrubé mzdy, konec daně z nabytí nemovitosti ani stravenkový paušál. Započítaná nejsou ani paušální daň, rychlejší odpisy a dokonce ani plánované snížení spotřební daně na naftu. 
  
• Půl biliónový schodek si podle Kysilky můžeme "celkem v pohodě dovolit". Poměr vládního dluhu k HDP je jeden z nejlepších na světě.  
  
• Cesta z krize vede podle něj přes dobrou náladu. Musíme se jí "proutrácet a proinvestovat": V letech 2009 až 2013 tu nálada nebyla dobrá a pesimismus zbytečně prodloužil krizi o 2,5 až tři roky.
  
• Spotřebu chce vláda nakopnout jednak pětitisícovkou, kterou pošle každému seniorovi před vánoci, ale hlavně zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmu fyzických osob na 15 %. "Krok vlády mě příjemně překvapil. 
  
• Zvýší se, až covid odezní, razantně daně? "To by byl škodlivý krok. V rozpočtu ani po krizi nebudeme v takové situaci, abychom museli brzdit ekonomiku zvyšováním daní 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/spatne-casy-jsou-tu-rika-ekonom-kysilka-musime-pocitat-s-dvema-scenari-121331

28.3.2020

Nejde ovšem jen o schopnost reagovat na bezprostřední dopady koronavirové epidemie, ale také o budoucnost. Podle někdejšího centrálního bankéře Pavla Kysilky stát musí mít připraveny projekty k rozhýbání ekonomiky. "Peníze na to jsou, spíše je potřeba zvážit model, nabízí se například spolupráce se soukromým sektorem v podobě projektů PPP. Nikoliv na budování nějakých zbytečných hladových zdí, ale například při užitečných infrastrukturních investicích. Pak si stát může dovolit další zadlužení, protože Česko má v mezinárodním srovnání vzhledem k HDP extrémně nízký podíl dluhu,

22.3.2020

• Koronavirová krize je tvrdým testem pro celou Evropskou unii, Unijní špičky i ECB reagují "skandálně", společenství v krizi podle něj nefunguje. Bude třeba také přehodnotit unijní klimatickou politiku. 
  
• poptávka se bude zvedat podle křivky U, přijde obrovský boom, již nyní je potřeba současně vedle bezpečnostních opatření, řešit, aby firemní sektor co nejméně utrpěl. Aby, až se usadí prach, tady nebyl hřbitov malých a středních firem. 
• Změní se řada věcí. Za prvé to urychlí nástup technologií, které jsme dřív masově nevyužívali, ale které se budou hodit i dál: Technologie podporující home office, komunikaci a spolupráci na dálku. Porady pomocí telekonferencí, využívání Skypu, sdílených dokumentů a podobně 
  
• Česká centrální banka může extrémně jednoduše dosáhnout toho, aby banky nechaly zisky tady u nás. Ať už tvrdou regulací nebo na základě gentlemanských dohod. 
  
• My teď nesmíme začínat s restrikcemi na výdajové stránce rozpočtu, opakovali bychom chyby předchozích let. Teď nebude doba na škrty, ale na další výdaje investičního charakteru. 
  
• Já často říkal, že je stoprocentně jisté, že přiletí nějaká rozbuška, nečekaná nahodilost, která otestuje náš systém.
• po odeznění krize se střetnou v Unii dva názorové proudy. První bude tlačit na liberálnější reformy, na to, aby se evropská integrace posilovala tam, kde má smysl, a zároveň aby posilovala role národních států tam, kde je efektivnější. A proti tomu půjde proud, který bude reagovat podobně jako po krizi z roku 2008, kdy Evropa začala iracionálně přeregulovávat a centralizovat celý systém. 
  
• znám analýzy, z kterých vyplývá, že když se započtou všechny vlivy a náklady, je uhlíková stopa elektromobility horší než u aut se spalovacími motory 
  
• jsme schopni obětovat finanční zisky i materiální hodnoty na to, abychom ochránili ohrožené skupiny lidí. Že si na rozdíl od Číny nelžeme a nezavíráme lidi, kteří nahlas říkají pravdu. 
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cesko-krizi-zvladne-ale-evropskou-unii-koronavirus-rozklada-94491?
  

19.3.2020

• Dopady koronavirové epidemie mohou dotlačit byznys k zásadní změně chování, a to nikoliv jen na přechodnou dobu, ale na trvalo, např. nové modely fungování firem či nabídku nových technologií, služeb a obchodních modelů.
• je potřeba počítat s krajní možností, že ekonomika na nějaký čas přejde do hybernovaného stavu a stát později bude muset pomoci s jejím rozhýbáním, protože to má globální rozměr není možné vyloučit globální recesi
  
• UI a moderní technologie se dají využít pro analýza starších pandemií a krizí a začít sledovat, zda se něco podobného opět neblíží. Protože počítač si všimne, zda se v milionech informací neobjevují výstražné faktory 
• dříve vypadávali nebo mizeli firmám klienti, nyní jsou to dodavatelé a následně i zákazníci a regulace státu
• umělá inteligence se již zapojuje do testování léků proti koronavirové nákaze, jak při prevenci, tak při léčbě
  
• komunikace na dálku, vir­tuální realita nabízí možnost vidět se s lidmi na vzdálenosti stovek a tisíců kilometrů jakoby v jedné místnosti, sdílet obrazovky i dokumenty 
  
• Co se změní? Nano­filtry a další nanotechnologie mohou výrazně přispět k omezení rychlosti šíření epidemie, zrychlí ústup od hotovostních plateb, protože běžné peníze bývají přenašečem nákaz. Uspíší se nástup robotizace ve snaze odstranit z některých výrob úkony vykonávané lidmi, zvýšení podílu hygienického balení potravin, firmy, které budou uvažovat o udrži­telnosti výroby za obtížných situací budou pracovat alespoň s nějakými strategickými rezervami
  
• Peter Diamandis (americký podnikatel v oboru nových technologií, pozn. red.) před pěti lety prohlásil, že s rozvojem dálkové komunikace dramaticky poklesne potřeba cestování. Což bohužel postihne ekonomiky založené na současném modelu automobilismu, tedy i tu naši.  
  
• Lokální recese jsou už tady, za pár měsíců to potvrdí statistika. Itálie ostatně byla na pokraji recese i tak, Francie je dlouho sužovaná vnitřními problémy a je rovněž ohrožena. Německa se recese také dotkla a i Čína prožije nepříjemné překvapení. Zatím je to místně omezené, pokud to však bude trvat déle, může se do recese propadnout celý svět. 
  

• Z unie se stává regulační a přerozdělovací Titanic a česká kajuta se tomu nejen nebrání, nýbrž stojí v popředí neblahého trendu.
• Na horizontu se vynořuje vlna klimatického dirigismu s velmi negativními důsledky pro prosperitu. 
• Mezinárodní srovnání dlouhodobě ukazují, že se v míře talentu i v kvalitě jednotlivých byznysových a vědeckých organizací Česko řadí ke světové špičce. V čem ale hluboce zaostáváme, je míra a kvalita jejich propojení, spolupráce, integrace, tedy historicky vzato opět strukturální faktor.  více
  

Ekonomika po roce 1989

Polistopadová ekonomická transformace jasně ukázala, že socialistická ekonomika postavená na regulaci a dirigismu strukturálně dusila individuální talent, který se po liberalizaci dokázal velmi rychle projevit. Strukturální transformace odstartovala 1. ledna 1991 liberalizací cen, obchodu a zakládání firem a byla zarámována nastavením kurzu koruny, obezřetnou rozpočtovou a měnovou politikou a podpořena restitucí a malou, velkou a kuponovou privatizací. 

1. Zaplnila během několika měsíců zbožím obchody, které 40 let zely prázdnotou. 
2. Změnila tvář ulic, které po desetiletí hyzdila lešení chránící hlavy chodců před padajícími fasádami.
3. Během dvou let otočila naši orientaci z východních trhů na náročné západní odběratele. Stejný manévr v opačném směru trval socialistickým plánovačům po únoru 1948 pět let. 

Západní investoři a odběratelé vtiskli ekonomice primárně výrobní a subdodavatelský profil (dosahuje výrazně nižších příjmů − zisk i mezd než ve vývoji v marketingu a obchodě). Proto je nutné rozšíření současného ekonomického modelu do vývojové a obchodní přidané hodnoty.

Za 30 roků jsme v ekonomické úrovni jsme předstihli nejen Řecko, Portugalsko, Španělsko, ale s velkou pravděpodobností brzy i Itálii a jsme na dohled Francii či Novému Zélandu.

Udržení naší současné úrovně (2019) přestává být samozřejmostí a bude opět vyžadovat velké vnitřní změny strukturální povahy. Robotizované a automatizované kapacity se budou vracet do zemí investorů a odběratelů nebo jinam, pokud jim nenabídneme dovednosti a infrastrukturu pro digitální věk.

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového