Bretton Woods 2

Vývoj peněz

• Směnný obchod.
• V roce cca 650 před n.l. byla vyražena první mince (latinsky moneta), zlato se stalo měnou. 
• V roce 1661 v Evropě (mezník, zavedení papírových peněz) bank of Stokholm vydává první bankovku, podloženou zlatem.
• Rok 1776 Bank of England se stala centrální bankou spojeného království, tento rok můžeme považovat za začátek moderního bankovnictví (bankovky a zlato v poměru 2 :1) a začala se 200letá cesta, kdy se banky postupně stáhli zlato ze světového monetárního systému jako podkladové aktivum.
• Kryptoměny - BITCOIN.

Byli 4 měnové systémy

• Období zlatého standardu (dohoda 50 států světa, bankovky kryté zlatem v poměru 3:1).
• Meziválečné období.
• Brettonwoodský měnový systém (1944), USD bude rezervní měnou, které bude podložena zlatem a od ní se budou odvozovat další měny.
• Kingstonský měnový systém (1976).
  

Vývoj v 19. a 20. století

• Zlatý standard 1871 - 1914 (1USD = 1/20 unce zlata ), během zlatého standardu také panovalo období dosud nepoznaného míru mezi vyspělými zeměmi, otevřenosti v obchodu a ekonomického růstu. Tehdy bylo zlato základem mezinárodního měnového systému a měny jednotlivých zemí mohly být směněny za dané množství zlata. Nicméně "následující roky otestovaly schopnost zlatého standardu ustát i krize". Válka totiž přinesla omezenou konvertibilitu měny do zlata, protože evropské země od ní upustily ve snaze lépe financovat výdaje spojené s válečným konfliktem. Docházelo k "inflačnímu financování dluhů, které nebylo za limitů daných zlatým standardem tak jednoduché."
  Popsaný systém zlatého standardu znamenal pevné měnové kurzy mezi jednotlivými zeměmi a jejich vzájemné platební bilance byly vyrovnávány tokem zlata. Pokud tedy nějaká země dosahovala třeba obchodních přebytků, teklo zlato směrem do ní. Naopak obchodní deficity znamenaly odliv zlata směrem k zemím, se kterými bylo těchto deficitů dosahováno. Pro danou zemi bylo tudíž složité dosahovat dlouhodobě deficitů, protože se soustavně snižovala její zásoba zlata a následně bylo těžké udržet zlatý standard.
  
• 1913 založen FED (centrální banka Spojených Států Amerických), který fungoval od roku 1914
• 5. srpen 1933 zrušen zlatý standard (zlato bylo v USA postaveno mimo zákon F. D. Rooseveltem, lidé nesměli vlastnit zlato museli je prodat FEDu)
  
• 1944 nový poválečný finanční systém tzv. Brettonwoodský měnový systém, USD byl jedinou měnou krytou zlatem
• 1945 - 1971 Brettonwoodský měnový systém (1USD = 1/35 unce zlata) 1 unce zlata bylo 35 USD. Po druhé světové válce tak byl vytvořen takzvaný brettonwoodský systém, kdy byl dolar provázán se zlatem a ostatní měny s dolarem. Konec tohoto systému nastal kvůli odlivu zlata z USA a následným obavám, že Spojené státy nebudou schopny udržet krytí dolaru zlatem. Tento odliv přitom nastal i proto, že USA v letech 1957-1970 dosahovaly mírných obchodních přebytků. Po konci brettonwoodského systému zase docházelo k růstu amerických obchodních deficitů, ale americké zlaté rezervy byly "relativně stabilní". Zatímco za klasického zlatého standardu tedy existovala pevná vazba mezi tokem zlata na straně jedné a tokem zboží a služeb na straně druhé (obchodními přebytky a deficity), v následných systémech tato vazba slábla a v současnosti "možná vůbec neexistuje".
• 1953 byl první a poslední mezinárodní audit Fedu
• 4. června 1963 (J.F. Kennedy) odebral Fedu práva vydávat USD a přesunul toto právo na ministerstvo financí USA (přelomový krok, a do půl roku byl atentát na J.F.K.) a od té doby klesají americké státní zásoby zlata
• Kolem roku 1971 (konec Brettonwoodského měnového systému) došlo k významnému zlomu - přechod na nový monetární systém po roce 1971 vyvolal řadu dlouhodobých a třeba nečekaných změn. viz: wtfhappenedin1971.com. 1971 (USA = 1/38 unce zlata) zrušen zlatý standard, dne 15. srpna 1971, Spojené státy zastoupené Nixonem jednostranně ukončit směnitelnost amerického dolaru za zlato
• 1973 se Smithsoniánský systém zhroutil (systém plovoucích měnových kurzu), první ropný šok říjen 1973, členové Organizace arabských zemí vyvážejících ropu vyhlásili ropné embargo, na konci embarga v březnu 1974 vzrostla cena ropy téměř o 400 %, z 3 USD za barel na téměř 12 USD po celém svět
• 1976 Kingstonský měnový systém (Jamajka), nový finanční systém, který platí dodnes
• 1979 druhý ropný šok
• 2020 třetí ropný šok, díky Saudské Arábie, který vyhlásila ropnou válku, klesla cena ropy o více jak 100 %, začátek mnohovrstevné krize.
• Mezník 24.2.2022 - zástupný konflikt na Ukrajině, následné obchodní a finanční izolace Ruska.
  
• Pád světového měnového systému.
  
• Teze: Světový měnový systém funguje průměrně cca 40 -50 roků (1971 - rozpad Bretton Woods, 1976 vznik současné Kingstonského měnového systému), životnost současného je u konce, řízený pád je neodvratný a je potřeba vytvořit nový měnový systém např. na bázi CBDC (2023-4). Pravděpodobně dojde k tomu, že zlato, kryptoměny, diamanty atd. již nebude možné považovat za uchovatele hodnoty pro běžnou populaci. Pádu současného měnového systému bude předcházet pád akciových, komoditních a dalších trhů, případně další geopolitické, klimatické, potravinové, energetické a společenské faktory (narůstající strach, pády vlád, kolapsy států, růst nezaměstnanosti atd.). Kumulace těchto faktorů vytvoří chaos a to vytvoří prostor pro zavedení "přechodného" měnového systému a a klidnění situace. Bude to ale za cenu ztráty občanských práv a svobod, populace bude ještě více ovládána prostřednictvím peněz. Nový měnový systém může vzniknout až po pádu digitálního imperialismu.
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4707213/vikendar-dolar-mezinarodni-obchod-a-pad-zlateho-standardu.html
  

Bretton Woods 

Bretton Woods systém v roce 1944 stanovil pravidla, postupy a instituce pro obchodní a finanční vztahy mezi Spojenými státy , Kanadou, západoevropských zemích, Austrálii a Japonskem.

• Měnový řád pro řízení měnových vztahů mezi nezávislými státy - mezinárodní měnový systém a vznikl MMF a Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBDR).
• Stanovení směnných kurzů navázaných na zlato, USD hlavní rezervní měna podložená zlatem.
• Spojené státy, které ovládaly dvě třetiny světového zlata, trvaly na tom, že systém Bretton Woods bude spočívat jak na zlatě, tak na americkém dolaru (dolar bude jediná měna, která bude směnitelná za zlato).
  
• Měl zabránit konkurenční devalvaci měn.
• Dne 15. srpna 1971, Spojené státy jednostranně ukončit směnitelnost amerického dolaru za zlato. 
  

Kingstonský měnový systém

• M0 - hotovostní peníze (bankovky a mince)
• M1 - 
• M2
• M3

22.5.2023 K reformě Rady bezpečnosti OSN, aby odpovídala "realitě dnešního světa", vyzval generální tajemník Organizace spojených národů Antonio Guterres. Uvedl to v neděli na tiskové konferenci v Hirošimě. Ze stejného důvodu by se podle něj měl přehodnotit také Brettonwoodský měnový systém.

• Obě instituce odrážejí mocenské vztahy z období konce druhé světové války. "Globální finanční architektura se stala zastaralou, nefunkční a nespravedlivou.
• Tváří v tvář ekonomickým otřesům způsobeným pandemií covidu-19 a ruské invazi na Ukrajinu nedokázala splnit svou základní funkci globální záchranné sítě.
  
• Rada bezpečnosti OSN má 15 členů, z nichž pět - USA, Británie, Čína, Francie a Rusko - je stálých a mají právo veta. Zbytek jsou nestálí členové, z nichž pět je každoročně voleno Valným shromážděním OSN na dvouleté funkční období. Aby byla rezoluce RB OSN přijata, musí ji schválit aspoň devět členů rady a žádný z pěti stálých členů ji nesmí vetovat.
  

• Brettonwoodský měnový systém vznikl po druhé světové válce v reakci na meziválečnou zkušenost s fungováním zlatého standardu i s volně plovoucími kurzy, což podle dobových představ přispělo k hloubce meziválečné hospodářské recesi. Tento systém se uplatňoval až do roku 1971. "Pevná komponenta tohoto systému se opírala o dominantní postavení amerického dolaru, který byl navázán na zlato paritou 35 dolarů za jednu trojskou unci. Ostatní členské měny byly navázány na dolar pevným kurzem s úzkým fluktuačním rozpětím ±1 % od stanovené parity vůči dolaru.

• https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-guterres-vola-po-zmenach-v-rade-bezpecnosti-40432233#

2.4.2022 RAY DALIO - MĚNÍCÍ SE SVĚTOVÝ ŘÁD

• Velký cyklus začíná po velkém konfliktu (např. 1945), válce, která ustanoví novou mocnost a nový světový řád. Protože nechce nikdo tuto mocnost zpochybnit, následuje období míru a prosperity. Lidé si půjčují peníze a to vede k finanční bublině. Podíl impéria na obchodu roste a když se transakce provádí v jeho měně, stává se rezervní měnou (USD), což vede ještě k většímu zadlužování. Tato prosperita rozděluje bohatství nerovnoměrně (rozevírají se nůžky mezi bohatými a chudými). Nakonec finanční bublina splaskne, což vede k tištění peněz a nárůstu vnitřního konfliktu mezi bohatými a chudými. To vede k nějaké formě revoluce, jejich cílem je přerozdělit bohatství (mírovou cestou, nebo občanská válka). Zatím co se říše potýká s tímto vnitřním konfliktem její moc se snižuje vzhledem k vnějším konkurenčním mocnostem na vzestupu. Když nová rostoucí mocnost získá dostatečnou sílu, aby mohla konkurovat dominantní mocnosti, dochází k vnějším konfliktům, nejčastěji k válkám. Z těchto vnitřních a vnějších válek vzejdou noví vítězové a poražení. Pak se vítězové sejdou, aby vytvořili nový světový řád a cyklus začíná znovu.
• Tento popsaný velký cyklus se opakuje a sahá až do Římské říše.
• Stejně jako říše i lidé (ale i rostliny, cyklus stromu) procházejí cykly: Zrození - zralost - slabost - nevyhnutelná smrt.
• Sledováním životně důležitých ukazatelů jsem byl schopen zjistit, v jaké fázi se země nachází, což mě pomohlo předvídat, co bude pravděpodobně následovat.
• 500 let velkých cyklů (Nizozemský, Britský, Americký a Čínský): vzestup - vrchol a pád (Herakleitův princip).
• Mít rezervní měnu, umožnuje této zemi si půjčovat více, než ostatní země (když jim dojdou peníze, vždy se mohou natisknout další, stejně jako to udělali spojené státy v roce 1971). Země bez rezervní měny tuto možnost nemají. Přehnaná privilegia, která impériu poskytuje rezervní měna, vedou k nárůstu půjček a začátku finanční bubliny.
• Pokud životní úroveň většiny lidí stále roste, tak rozdíly mezi bohatými a chudými nepřeroste v konflikt.
• USA od roku 2001 utratili na zahraniční války a jejich důsledky cca 8 bilionů USD a další biliony na podporu vojenských základen v 70ti zemích a stále nemají dost prostředků na podporu vojenského soupeření s Čínou v oblasti kolem Číny.
  Pád impéria přichází postupně (vysoké dluhy, hospodářský pokles, nemůže si dále půjčovat na splácení svých dluhů a praská finanční bublina) a pak velmi náhle (bod zlomu). Na odvrácení pádů se tiskne velké množství peněz (nejprve postupně a nakonec masivně), to znehodnocuje měnu a zvyšuje inflaci.
• Levicový, (přerozdělení bohatství) nebo pravicový (udržení bohatství v rukou bohatých) populismus. Anarchie, řešením je silný vůdce.
• USA mají obrovský dluh a utrácejí více než vydělávají. Tento deficit financují dalšími půjčkami a tiskem obrovského množství peněz. Velký výprodej USD ještě nezačal a přestože dochází k vnitřním i vnějším konfliktům ze všech klasických důvodů, ještě nepřekročili hranici, aby se stali válkami. Z konfliktů vzejdou noví vítězové a nastolí nový světový řád. Pak starý cyklus končí a končí říše a začíná nový cyklus.
• Úpadek většiny impérií je nevyhnutelný.
• New world order - https://amzn.to/3Dp1D2z https://www.youtube.com/watch?v=xguam...

23.3.3022 Devizové rezervy již nelze budovat pouze na důvěře - musí být vázány na skutečnou hodnotu, ať už jde o zlato, ropu a podobně. Brettonwoodský systém ztrácí svou relevanci , řekl agentuře Prime Andrey Kochetkov, přední analytik globálního výzkumného oddělení Otkritie Investments ."Hlavní měna světa" se mnohokrát změnila. V dobách zlatého standardu byly všechny výpočty jednotné a měny si byly rovny. Na počátku 70. let se však dolar odtrhl od univerzálního měřítka hodnoty a poté se stal jednotnou měnou pro platby za ropu. Poté vyvstala otázka důvěry v rezervní měny a globální finanční systém jako celek.

• "Prostředky samotné nejsou ve formě bankovek, ale jsou umístěny na účtech v zahraničních centrálních bankách nebo ve formě vládních dluhopisů v zahraničních depozitářích. Jakékoli pokusy o zmrazení těchto prostředků nebo dokonce jejich použití bez souhlasu vlastníka jsou aktem porušení důvěry v existující globální finanční systém," řekl analytik.
• https://ria.ru/20220323/krizis-1779547410.html 

6.9.2021 Před padesáti lety se skokově změnil světový monetární systém. Jak poukazuje blog Mezinárodního měnového fondu, americký prezident v polovině srpna 1971 ukončil konvertibilitu dolaru do zlata a ačkoliv to nebyl jeho záměr, šlo o konec brettonwoodského systému pevných měnových kurzů. MMF k tomu dodává, že tento systém stejně nebyl udržitelný a přestože byly Spojené státy následně obviňovány z nedodržení svých mezinárodních závazků, jejich rozhodnutí bylo prvním krokem k modernímu monetárnímu systému.

Při založení brettonwoodského systému převažoval názor, že Velká deprese byla zhoršena či možná přímo vyvolána záměrnými devalvacemi měnového kurzu a obchodními bariérami. V rámci nového systému mohly země přikročit k devalvaci, jen pokud nastal výrazný fundamentální nesoulad mezi měnovým kurzem a ekonomickým vývojem. Předpokládalo se, že stabilita kurzu přináší stabilitu systému. Na rozdíl od předchozího systému již nebyly všechny měny členských zemí systému přímo směnitelné za zlato, ale byly navázány na dolar, který byl tímto způsobem krytý zlatem.

Podle ekonomů MMF nový systém fungoval relativně dobře po dvacet let, ale pak se i v něm začaly objevovat trhliny. Vlády zemí, které dosahovaly obchodních deficitů, váhaly s odpovídajícími devalvacemi měnového kurzu, protože se bály jejich politických důsledků. Země s přebytky zase nijak nepospíchaly s posilováním kurzu, protože by jim přineslo zhoršení jejich konkurenční pozice. Během šedesátých let se tak stabilita kurzů stávala umělým jevem, který bránil potřebným posunům v kurzech a nakonec vedl ke krizi platebních bilancí a nestabilitě celého systému.

Tok soukromého kapitálu stále více tlačil na devalvace kurzů deficitních zemí a posilování kurzu zemí s přebytky. Na počátku sedmdesátých let se do problémů dostaly i samotné Spojené státy. Jejich příčinou byla "laxní fiskální a monetární politika" financující válku ve Vietnamu a různé sociální programy. Na druhé straně byly země jako Německo a Japonsko neochotné revalvovat svůj měnový kurz. Odliv zlata ze země se snažil vyřešit Nixon ukončením konvertibility dolaru, které mělo původně sloužit jen jako nástroj, který donutí Německo a Japonsko k revalvaci. V podstatě tím ale rozložil celý systém.

Američané při diskusích o novém systému tvrdili, že snaha o umělé udržování pevných kurzů nakonec napáchá více škody než užitku. Větší důraz měl být namísto stability kurzů kladen na domácí ekonomickou politiku, která měla zajistit hospodářskou stabilitu a až z ní plynoucí stabilitu kurzů a následně celého globálního systému. Na tomto principu fungoval systém nový, ale ekonomové MMF poukazují na rok 2008, který přinesl nové zkušenosti: Stabilita dané země nemusí být zajištěna ani v případě, že sleduje odpovídající ekonomickou politiku. Je totiž ovlivněna i děním v zemích jiných, zejména v těch, které jsou významné pro celý systém.

K tomu MMF dodává, že nyní mohou další velkou změnu globálního monetárního systému přinést kryptoměny. Není sice jasné, jakým směrem se bude další vývoj ubírat, ale jasné by mělo být jedno: I nadále bude klíčová mezinárodní spolupráce. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4766018/padesat-let-po-zlomu-v-globalnim-monetarnim-systemu.html<br>

6.9.2020 To vyžadovalo, aby země držela velký objem zlatých rezerv, na kterých zlatý standard stál. Yi Wen a Brian Reinbold na stránkách blogu St. Louis Fedu poukazují na to, že během období obchodních přebytků by se dalo předpokládat, že ve Spojených státech docházelo k akumulaci zlata a naopak během období deficitů by zásoba zlata klesala. Historie ale ukazuje něco trochu jiného.

Během první světové války řada zemí upustila od konvertibility jejich měny do zlata, po válce byl "zlatý standard v chaotickém stavu". Po vypuknutí Velké deprese pak došlo k jeho úplnému opuštění a na konci druhé světové války byl vytvořen brettonwoodský systém, v jehož rámci byl se zlatem provázán pouze dolar. Na počátku sedmdesátých let došlo k další změně. Brettonwoodský systém byl opuštěn a nahradily jej flexibilní měnové kurzy a fiat měny.
Ekonomové dodávají, že v systému, kde je měna provázána se zlatem, panují pevné měnové kurzy. Na jejich udržení se pak musí vzájemné platební bilance promítat do toku zlata mezi danými zeměmi. Pokud tedy nějaká země dosahuje obchodních přebytků, proudí do ní zlato, a naopak. V podobném systému je tedy těžké udržovat dlouhodobé obchodní deficity, protože taková země soustavně ztrácí zlato, a to tudíž ohrožuje její schopnost udržet paritu měny se zlatem. Ekonomové tak tvrdí, že zlatý standard je prevencí velké fluktuace platebních bilancí, ceny zahraničního zboží jsou v něm lépe predikovatelné a tento standard tudíž podporuje mezinárodní obchod. 

Během zlatého standardu také panovalo období dosud nepoznaného míru mezi vyspělými zeměmi, otevřenosti v obchodu a ekonomického růstu. Nicméně "následující roky otestovaly schopnost zlatého standardu ustát i krize". Válka totiž přinesla omezenou konvertibilitu měny do zlata, protože evropské země od ní upustily ve snaze lépe financovat výdaje spojené s válečným konfliktem. Po válce pak bylo velmi těžké se ke zlatému standardu vrátit, protože po období vysoké inflace byly vládou stanovovány ceny i směnné kurzy. A návrat do dřívějšího systému by vyžadoval deflaci a posuny ve zlatých rezervách jednotlivých zemí.
O návrat se přesto pokusila Velká Británie, která v roce 1920 zvedla sazby na 7 % ve snaze snížit cenovou úroveň, posílit kurz libry a vyvolat příliv zlata do země. Nastala ale deprese a s Británií začaly o zlato soupeřit Spojené státy. To celý proces ztěžovalo a stále více se ukazovalo, že snaha o návrat ke zlatému standardu vede k monetární politice, která ekonomice neprospívá, ale škodí.
Velká deprese pak přinesla mezinárodní deflaci, která "úplně zničila jakékoliv zbytky klasického zlatého standardu". V roce 1930 Spojené státy držely asi 40 % světových zlatých rezerv, v roce 1950 to byly přibližně dvě třetiny. To podle ekonomů omezovalo schopnost jiných zemí vrátit se k zlatému standardu, i když to Spojeným státům přineslo důvěryhodnost v jejich měnu a dluhy. Následně došlo k vytvoření zmíněného brettonwoodského systému a podle ekonomů začaly nakonec sílit obavy z neschopnosti udržet konvertibilitu do zlata i u dolaru. Spojené státy tak začaly ztrácet své rezervy a prezident Nixon nakonec v roce 1971 konvertibilitu ukončil, a tím v podstatě ukončil i fungování celého systému, který stál na tom, že dolar byl krytý zlatem, uzavírají ekonomové svůj výlet do historie zlata ve světové ekonomice. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4485474/pestra-historie-zlata-ve-svetove-ekonomice.html<br>

16.3.2020 Čína svou ekonomiku izoluje od zbytku světa již od roku 2014, protože její růst je stále více tažen domácí poptávkou, a to zejména po službách. Tato poptávka tak přebrala otěže po exportech. Čínské dovozy pak už také nestimulují ekonomiku zbytku světa. Tvrdí to hlavní ekonom francouzské banky Patrick Artus a rozebírá, jak se tato situace dál rozvíjí a jaké má důsledky.

Dochází od roku k pádu systému nazývaného Bretton Woods 2. V jeho rámci Čína financovala americkou spotřebu pomocí nákupů amerických obligací a Spojené státy zase svou spotřebou financovaly výrobu a zaměstnanost v Číně. Jenže nyní již Čína americké deficity nefinancuje a také nehromadí devizové rezervy. Jinak řečeno, "vztah mezi USA a Čínou, který byl charakteristický pro roky 1990 - 2013, úplně zmizel."

• koronavirus odtrhávání Číny od globální ekonomiky posiluje
• firmy budou stále více přesouvat svou výrobu blíž svým centrálám a namísto globalizace dojde k opětovné lokalizaci
• v Číně se již nebude vyrábět tolik zboží jako dříve a to se projeví na jejích exportech
  
• přetrhají se další vazby mezi světovou a čínskou ekonomikou a klesne korelace mezi nimi. 
  

https://www.kurzy.cz/zpravy/534798-natixis-padl-bretton-woods-2-cina-se-bude-dal-odtrhavat-od-sveta/

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového