Delegáti z téměř 200 zemí budou rokovat v Madridu od 2. - 15.12.2019. Organizátoři očekávají na pondělním zahájení kolem 29 000 návštěvníků, včetně přibližně 50 hlav států a vlád, a vědců, zkušených vyjednavačů a aktivistů během dvoutýdenního setkání. Na rozdíl od Evropské unie, která vyslala svoje vrcholné představitele, ostatní největší světoví producenti uhlíku - Spojené státy, Čína a Indie - vyslali ministry a úředníky na nižší úrovni.

• před zahájením nynějšího klimatického summitu v Madridu vydaly tři aktivistky manifest, že s protesty neustanou, dokud je politici nevyslyší. "upírají se na vás oči budoucích generací. Chovejte se podle toho," stojí v textu, jenž podepsaly Greta Thunbergová, švédská studentka, která se stala tváří klimatických občanských iniciativ a jež se do Madridu plaví, její německá kolegyně Luisa Neubauerová a španělská koordinátorka pátečních studentských demonstrací Angela Valenzuelaová.
• Podle vědců by oteplení planety o více než 1,5 stupně Celsia vedlo například k extrémním výkyvům počasí, vysychání rozsáhlých oblastí nebo ke zvýšení hladiny oceá­nů, což by z domovů vyhnalo desítky milionů lidí. Řada z nich by se nejspíše snažila dostat do Evropy. 
  

První diplomatická konference Organizace spojených národů, která se zabývala změnou klimatu, byla v Rio de Janeiro v roce 1992. 

Komise příští týden ve středu 11.12.2019 podle očekávání navrhne, aby státy Evropské unie dosáhly do roku 2050 klimatické neutrality. To znamená, že by měly vypouštět jen minimální množství škodlivých emisí skleníkových plynů. Snaha dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality je v souladu s názory tisíců vědců pracujících pod hlavičkou OSN − podle nich je dosažení tohoto cíle klíčové pro to, aby svět dokázal zabránit oteplení planety na nebezpečné hodnoty.

• Česko muselo každý rok až do roku 2050 investovat 23 miliard eur, tedy skoro 590 miliard korun, aby tohoto cíle dosáhlo. 
  

Generální tajemník OSN Antonio Guterres 

• světové snahy o zastavení změny klimatu jsou zatím "naprosto nedostatečné" a existuje nebezpečí, že globální oteplování může projít "bodem návratu". 
• svět má vědecké znalosti a technické prostředky k omezení globálního oteplování, ale "co chybí, je politická vůle". 
  
• Průměrné teploty se již zvýšily asi o 1 ° C, což ponechává malý prostor pro splnění ambicióznějšího cíle.  Země se v Paříži před čtyřmi lety dohodly na omezení globálního oteplování na výrazně nižší než 2 stupně Celsia (3,6 Fahrenheita), ideálně 1,5 ° C (2,7 ° F) do konce století ve srovnání s dobami před industrializací.
  
• Stále chybí politická vůle dát cenu uhlíku (uhlíková daň), zastavit dotace na fosilní paliva, přestat stavět uhelné elektrárny od roku 2020 a vůle přesunout zdanění z práce lidí na zdanění znečištění způsobené uhlíkem
  
• vytvoření celosvětového trhu s emisemi, které je klíčovým prvkem šestého článku pařížské dohody, zůstává pro vyjednavače jedním z nejspornějších otázek 
  

Podle Globálního uhlíkového projektu vyskočily emise oxidu uhličitého zachycujícího teplo z fosilních paliv a průmyslu ze 6,06 miliard metrických tun uhlíku v roce 1992 na 9,87 miliard metrických tun v roce 2017 . To je 63 % nárůst za 25 let. 

• Globální hladina moře se od roku 1992 zvýšila průměrně o 2,9 milimetrů ročně. To je podle NOAA celkem 78,3 milimetrů nebo 3,1 palce. 
  
• Podle studie v sborníku Národní akademie věd ztratil Grónský led v letech 1993 až 2018 5,2 bilionu tun (4,7 bilionů metrických tun) ledu. 
  
• Antarktická ledová pokrývka ztratila 3 biliony tun (2,7 bilionů metrických tun) ledu od roku 1992 do roku 2017, podle studie v časopise Nature. více
  

Čínský klimatický paradox: Je to největší trh s uhlím a největší trh s čistou energií na světě."

• Čína každý rok spaluje asi polovinu uhlí, které se celosvětově spotřebovává. Mezi lety 2000 a 2018 se jeho roční emise uhlíku téměř ztrojnásobily a nyní tvoří asi 30 % světových emisí více
  
• Přesto má první místo ve výrobě solárních panelů, větrných turbín a elektromobilů a vyrábí asi dvě třetiny solárních článků instalovaných po celém světě. 
  

Přechod na 100 % čisté, obnovitelné zdroje je naprosto realistický dokonce už dnes, s technologiemi, které máme nyní k dispozici 

16.12.2019 Jedním ze schválených dokumentů je výzva nazvaná "Chilská a madridská výzva k činům". Požaduje, aby státy zpřísnily své závazky pro objem emisí skleníkových plynů tak, aby byly naplněny cíle pařížské klimatické konference z roku 2015. Do konce století by se podle nich teplota na Zemi neměla zvýšit o víc než 1,5 stupně Celsia. Při zachování dosavadního trendu by se totiž teplota mohla zvýšit o tři až čtyř stupně. "Pařížská klimatická dohoda se stává obětí hrstky mocných uhlíkových ekonomik, které ale stojí na špatné straně boje," prohlásila Jennifer Morganová, výkonná ředitelka organizace Greenpeace. Podle Helen Mountfordové ze Světového ústavu zdrojů (WRI), jednání ukázalo, "jak odtržení jsou politici od naléhavých poznatků vědy a požadavků svých občanů v ulicích". Více na: 

6.12.2019 Z Viktoriiných vodopádů ( Zimbabwe a Zambie ) zbyl potůček. Podívejte se, co způsobilo sucho. Na konferenci o změně klimatu COP25 v Madridu světoví lídři řešili, jak zastavit katastrofické oteplování způsobené emisemi skleníkových plynů. Jižní Afrika na dopady lidské činnosti doplatila - vodovodní kohoutky vysychají, 45 milionů lidí přežívá díky potravinové pomoci. Zimbabwe a Zambie trpí i výpadky elektrické energie. Obě země jsou silně závislé na vodní energii z přehrady Kariba na řece Zambezi tekoucí skrze vodopády. více

• Místním prodejcům klesají kvůli úbytkům turistů zisky, země přicházejí o hlavní zdroj elektrické energie a vědci se obávají dalších dopadů klimatických změn. 

Grafy ukazují průměrný měsíční průměrný oxid uhličitý globálně průměrovaný na mořských povrchových plochách. Čárkovaná červená čára s kosočtvercovými symboly představuje průměrné měsíční hodnoty, vycentrované uprostřed každého měsíce. Černá čára s čtvercovými symboly představuje stejný, po korekci na průměrné sezónní cyklu 

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového