Ing. Helena Horská, PhD.

Helena Horská (1975), studovala na Vysoké škole ekonomické v Praze a v Institutu světové ekonomiky v Kielu. Nyní je hlavním ekonomkou Raiffeisenbank a členkou její dozorčí rady. Jako odbornice na měnovou politiku je autorkou odborných publikací včetně prací o cílování inflace a příležitostně přednáší na vysokých školách. Je vdaná, má dvě děti a mezi její koníčky patří literatura a sport.

Helena Horská a její názory:

24.1.2024 Národní ekonomická rada vlády (NERV) zveřejnila v pondělí 37 návrhů, které mají vést k nastartování české ekonomiky. Podle členky NERV a hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské se rozhodně nejedná o konečný natož vyčerpávající seznam opatření. Prioritou by podle ní mělo být oživení trhu práce, osobně by například zrušila zaručenou mzdu.

  • Bez stabilní inflace bychom tuto ekonomiku nebyli schopní rozhýbat. Pokud se podaří inflaci zkrotit, bude to velký krok k tomu, abychom mohli začít mluvit o oživení české ekonomiky, hlavně spotřeby domácností, a úlevě lidí před tlakem růstu životních nákladů. 
  • Druhá slabina je paradoxně trh práce. Dlouhodobě nízká nezaměstnanost a zamrznutý trh práce ekonomice neprospívá. Potřebujeme trh práce zpružnit, musíme dát lidem větší jistotu v případě, že budou ochotni změnit zaměstnání, pečovat o sebevzdělávání, investovat do svého rozvoje, aby měli příležitosti a byli za to nějakým způsobem motivování a odměňováni.  
  • Jednotné inkasní místo: otevřít cestu k zásadnější modernizaci daní, protože jakmile se začnou daně vybírat na jednom místě, už je nepříliš daleko od bodu, abychom začali nazývat věci pravými jmény. To znamená přestat říkat odvodům na sociální a zdravotní "pojištění", ale nazývat to správným jménem. Jsou to prostě daně. A výběr daní na jednom místě by na navíc byl i efektivnější.

https://echo24.cz/a/HrNXP/zpravy-ekonomika-doporuceni-nerv-rust-ekonomiky-vlada-fiala-stanjura?

7.7.2023 "To, čím jsme si prošli, byla dokonalá bouře. Bouřka, vítr i hurikán, všechno se sešlo v jeden blbý okamžik. To myslím, že krásně popisuje situaci, čím si svět, ale hlavně Česká republika, prošly,"

  • "Místo toho, aby stát řekl: hele, musíme se připravit na další krizi, musíme si vytvářet polštáře, tak pořád slýcháme od politiků, že není tak špatně, že se můžeme klidně dál zadlužovat a můžeme dál všem rovně rozdávat. A přitom se tady zapomíná na lidi, kteří si pomoci nemohou," 
  • "Občas si připadám jako před zdí nářků. Naříkám a říkám: musíme s tím něco udělat, musíme lépe cílit pomoc. Oni to sice poslouchají, ale praxe zaostává za tím, co experti různého zaměření radí. Chybí tam akce,"
  • https://zpravy.aktualne.cz/domaci/spotlight-rozhovor-helena-horska-event-zpravy/r~3492078218b111eea3c0ac1f6b220ee8/?

11.5.2023 Bude velmi těžké najít hned teď chytré úspory v řádu 70 miliard korun. Myslím si, že budeme rádi, když to bude alespoň polovina té částky.

  • Měli bychom se soustředit na stranu výdajů, ale vzhledem ke stavu veřejných rozpočtů a vzhledem k tomu, kam až jsme se dostali, nebude možné se vyhnout ani straně příjmů.
  • Čechy drtí inflace a mnozí z nich musí šetřit i na základních věcech. Vláda se rovněž chystá škrtat. Stát si můžeme představit jako vykrmeného otesánka. Je třeba ho rozhýbat, zeštíhlit a předepsat mu dlouhodobou a udržitelnou odtučňovací kůru." Česko utrácí mnohem více, než získává na příjmech.  
  • Pomyslné nůžky mezi příjmy a výdaji zůstaly výrazně rozevřené od covidové pandemie. A jak to bývá, když něco vykrmíte, tak se horko těžko zvyká na menší porce.
  • Zatím to vypadá, že největší změnou, kterou připravuje ministr financí Zbyněk Stanjura, bude změna sazeb DPH. "Musím říct, že je odvahou, že se do toho ministerstvo financí pouští. Mnoho ekonomů říkalo už dlouhá léta, že právě v systému DPH máme docela velký nepořádek.
  • Upozorňuje ale, že změně by měla předcházet precizní analýza: "Osobně bych sesypala všechny položky na jednu hromádku a opravdu na základě poctivé analýzy řekla - ano, tohle to je sociálně citlivá položka, ta patří do snížené sazby.
  • A jak Helena Horská vnímá kritiku Raiffeisenbank, že její většinový rakouský akcionář stále provozuje jednu ze svých dceřiných bank v Rusku? "Zvenku to vypadá velmi jednoduše, ale ta skupina tam také zaměstnává tisíce lidí, a kdyby je propustili, tak část mužské populace prostě odejde na frontu. Takže tam jde i o společenskou odpovědnost. Vlastníci navíc mají zodpovědnost i vůči svým akcionářům," dodává Horská s tím, že jí osobně situace vadí a byla by pro odchod banky z Ruska. 
  • https://zpravy.aktualne.cz/domaci/spotlight-rozhovor-helena-horska-zpravy/r~4f5fe9b8ef2f11ed8d680cc47ab5f122/? 

5.3.2023 Otázky Václava Moravce 2. část

  •  Bylo by potřeba upravit valorizační schéma už před mnoha lety. "Dlouhodobě nebylo připravené na jakékoliv cenové šoky – na inflaci, která je pádivá, dvouciferná. A není připravené ani teď na jakékoliv výraznější výkyvy," nejde o otázku jednoho roku. V Národní ekonomické radě vlády se nyní diskutuje, jak změnit valorizační schéma tak, aby bylo odolnější. Jde podle ní o parametr, který se bude muset změnit, aby se stabilizoval důchodový systém. 
  • https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3569625-snizeni-valorizace-penzi-zveda-nejistotu-rika-dvorakova-pro-nektere-seniory-je

8.1.2023

  • Mimořádné valorizace důchodů 27 miliard, 17,5 miliardy na úsporný tarif na energie pro domácnosti, 11 miliard na zvýšené sociální dávky. To jsou mimořádné důvody zvýšení rozpočtu pro rok 2022. 
  • Očekávám, že inflace v prosinci 2022 bude pod 16% (podobný vývoj poklesu inflace byl i Německu atd.). Důležitá ale bude lednová inflace, tuto informaci dostaneme až počátkem února. Úsporný tarif v lednu z inflace vypadne, byl započítán jen na tři měsíce říjen až leden. Největší neznámou je lednové poskočení hladiny cen, které se pravidelně děje (efekt lednových ceníků).
  • Velká očekávání z poklesů cen elektřinu a plynu si moc nemůžeme dělat, je otázka jak dlouho" jarní teploty " venku vydrží (důsledek poklesu cen el. energie a plynu). Už teď říkat, že máme vyhráno je velmi nezodpovědné.
  • Cenový strop nevytváří prostor pro navyšování marží obchodníků, protože tady je mechanismus a role státu, aby nastavil pravidla cenového stropu tak, aby měl právě ten cenový strop (jak tyto stropy bude kompenzovat) a případné marže pod kontrolou. A stát (operátor trhu) to má připravené. Marže jsou nastavené tak, aby obchodníci cenu na trhu nezneužívali. Na trhu se po poklesu cen i zredukovala i ta riziková přirážka. 
  • Podle analýza ČNB byli 2/5 inflace taženy domácími faktory (poptávka, situace na trhu práce), vysoké vládní schodky k tomu přispívají (podporují poptávku v ekonomice a přispívají k růstu cen). Zbytek 3/5 "dovážené" inflace jsou důsledkem vysokých cen energií a dovážených potravin. Pokud budou vnímat lidé inflační očekávání, tak se roztáčí kolo inflace (pak nehraje roli, zda je inflace tažená, nebo tlačená) a dostáváme se do bludného kruhu (inflační spirála). Hrajeme nyní o to, zda se inflace stabilizuje na počátku roku 2024 u cíle 2%, nebo zda zůstane vysoká nad 5-7 % (ČNB ztratí schopnost pomocí sazeb tlačit na inflaci). Sdílím obavy (díky vyjednanému růstu mezd na rok 2023, někde nárůst až o 10%), že tu budeme mít i v roce 2024 setrvalou inflaci. Do úvah o inflaci bychom měli započítat i vlivy globální (oživení čínské ekonomiky v roce 2024, růst cen surovin, potravin atd.). Je potřeba tlačit na zvýšení sazeb aby k nedošlo v roce 2024 ke stavu, že inflace bude vysoká. Přehřátý trh práce a nemovitostí (imputované zvýšení nájemného) se projevuje v domácí inflaci. Inflace je všestranný fenomén.
  • Schodek státního rozpočtu se snížil více než z 6% HDP (419,7 miliard) na 5% HDP v roce 2022 (360,4 miliard) a v roce 2023 (295 miliard) má dojít k dalšímu snížení schodku. Je potřeba ty schodky (fiskální politika státu) redukovat daleko rychleji, ale máme tu výjimečnou situaci a je velmi těžké hájit jen cenovou stabilitu, musíme zohledňovat i stabilitu sociální a ekonomickou. To znamená, že nemůžeme obětovat cenovou stabilitu sociálnímu smíru a naopak, obětovat sociální smír cenové stabilitě.
  • Valorizační schéma v rámci státních pojištěnců (senioři, děti, státní zaměstnanci) se dle prof. Válka měnit nebude. Je potřeba posílit závaznost valorizačních vzorců pro další budoucí vládu (nezvyšovat valorizace nad rámec základních pravidel, nedávat populisticky nic navíc)
  • V roce 2024 již začínáme redukovat strukturální deficit (je vyšší jak 200 miliard) a budou se muset řešit mandatorní a kvazi mandatorní výdaje státu, které už tvoří přes 80% výdajů státu. Pokud chceme redukovat schodky a nezastavit růst ekonomiky, nevytvářet tady sociální nepokoje, tak je potřeba se podívat na celý systém. Je potřeba hledat úspory v řádu 70-80 miliard ročně a to znamená, že se budeme muset podívat na důchodový, zdravotní i vzdělávací systém. Jediná možnost, pokud nechceme výrazně zvyšovat příjmy a současně se vláda podepíše, že bude redukovat možné mandatorní výdaje, tak i přesto je potřeba do toho systému dostat více soukromých peněz. to znamená jak motivovat lidi, aby si spořili na své stáří a převzali tu odpovědnost (za stát), to znamená dostat více soukromých peněz do zdravotnictví a školství.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/223411030510108

3.1.2023

  • Já doufám, že pokud nepřijdou další ekonomické šoky, tak bychom mohli mít cíl vyrovnané rozpočty (nebude to za dva roky, ale je potřeba k tomu směřovat). Pouze vyrovnané rozpočty nás mohou připravit na nedej bože na další šoky a krize, které mohou přijít.  Nás státní rozpočet není dlouhodobě připraven zvládat ekonomické šoky. Stát si ty schodky vytváří sám, aniž by nějaké šoky k tomu potřeboval.
  • Já doufám že neplatí, že svět bude žít na dluh na pořád, protože ten dluh není zadarmo. Taková to teorie, že z dluhu vyrosteme, to znamená pojďme se zadlužovat, protože se nám to vrátí v ekonomickém růstu (pozn. tento model prosazoval i Aleš Michl, když byli peníze levné. 6.1.2021: jde o riziko deflace či výrazného poklesu inflace. Proto vyzývá k expanzivnímu rozpočtu a k vyšším investicím a jako druhý nejlepší krok doporučuje mírně snížit daně), že i inflace nám pomůže uživit ten státní moloch a státní rozpočet, tak se jasně ukazuje, že je lichá.
  • To zadlužování státu stálo daňové poplatníky už o několik miliard více a jenom na splátkách dluhu (úrok) za loňský rok jsme utratili téměř 50 miliard kč a můžeme se dostat až na 100 miliard ročně v dalších letech. Tyto peníze budou v rozpočtu chybět. Budeme muset potom škrtat ve výdajích na důchody, sociální dávky, nebo ve výdajích na dopravní a IT infrastrukturu. Může to, znamenat i oslabení CZK pokud dojde k další neočekávané události ve světě.
  • Kumulovaný dluh za roky 2020-2022: 1,1475 bilionu kč a dluh dosáhl celkové výše 2,895 bilionu korun (tj. cca 43% v poměru k HDP), na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275.033 korun.
  • V roce 2022 (tento rok byl rokem dokonalé bouře) byl rozpočet v mínusu 360,4 miliardy kč. Toto číslo je velmi těžké komentovat, bez znalosti kontextu. Mohlo to být lepší, ale současně i výrazně horší až 600 miliard. Máme tu strukturální schodek cca 200 miliard, aniž by se ekonomika propadala do recese a i kdyby ekonomika rostla. 
  • Plošná podpora rodin 500kč, byla proinflační složka a nedoporučovali jsme plošná opatření. Systém, který stát má, neumí cíleně poskytovat podporu. Když chce vláda změnit příjmy, tak musí změnit zákony a to trvá delší dobu. Mohla se také v rámci úspor vrátit zpět spotřební daň na naftu.
  • Česká ekonomika již na konci roku 2022 vstoupila do krátké zimní tzv. technické recese a to se projevilo na daňových příjmech, které byli v některých oblastech nižší, ale je vidět, že ekonomika není ve stejné kondici v různých oblastech, jsou zde obrovské rozdíly.
  • Ano, máme tady signál, že recese v tomto roce bude a oživení, které přijde v druhé polovině roku bude také mělké. Stát by neměl počítat ani v roce 2024 s nárůstem daňových příjmů. NAVÍC BOJUJEME S INFLACÍ, KTERÁ SE NEPROJEVUJE JEN NA PŘÍJMOVÉ STRAMNĚ ROZPOČTU, ALE I NA VÝDAJOVÉ. Jen valorizace důchodů stála rozpočet 50 - 60 miliard kč.
  • V grafu veřejného dluhu k HDP je vidět exponenciální růst dluhů a to je to nebezpečné a to může ovlivnit i rating Česka (pokud nebude jasný plán konzolidace veřejných rozpočtů). A pokud přijde další krize, tak se stát bude dále nekontrolovaně zadlužovat. Škrt ve výdajích výši 70 miliard je střední opatrný scénář, mělo by to být vyšší číslo (a toto číslo jen pokryje rostoucí splátky dluhu) asi 100 miliard. Je potřeba hledat řešení na obou stranách rozpočtu. Cílem je v roce 2024 dostat dluh pod 3% vůči HDP a to je považováno za udržitelnou trajektorii konsolidace státního rozpočtu.
  • Mezi zbytné výdaje (kde může šetřit) patří důchodový systém (DS) a na tom je shoda napříč stranami, protože je dlouhodobě neudržitelný, stejně jako strukturální schodek. Musíme najít způsob jak do důchodového systému získat dodatečné prostředky a současně se podívat na výdaje. Nesmíse opakovat situace z loňského roku a valorizací důchodů. Bude nižší tempo růstu důchodů a o přenastavení parametrů důchodového systému a prodlužování věku do důchodu. My nemůžeme řešit DS aniž bychom se podívaly na daňový systém např. u samostatně výdělečných osob. 
  • Mezi experty a politiky je zatím shoda na zvyšování nepřímých daní (hazard, spotřební daně) a přesuny v daňových pásmech, většinu dát do základní sazby.
  • Důchodová reforma by měla být předložena do konce roku 2023, shoda na prodlužování věku odchodu do důchodu a navázat ho na kvalitu dožití, nikoliv na délku dožití. Bavíme se i o parametrických změnách.

https://ct24.ceskatelevize.cz/3555199-interview-ct24-helena-horska-3-1-2023#

28.8.2022

  • Je potřeba najít řešení cen energií na evropské úrovni, nemůže být na národní úrovni, ale je to běh na dlouhou trať.
  • Na energetické trhu by měla být podobná stopka jako funguje na akciovém a dluhopisovém trhu, když když akcie silně klesá, je obchodování zastaveno a neznevažuje to tržní hospodářství. Zastropování cen nepůjde bez společné dohody a výjimky v rámci EU (změna systému), včetně krátkodobého řešení, je to mix obou.
  • Ve Španělsku a Portugalsku se vylučuje z tvorby ceny poslední elektrárna, která je nejdražší (plynové), tím klesnou základní ceny elektřiny. Dalším opatřením je vyloučení poplatku za obnovitelné zdroje.
  • Dopad rozvolněné fiskální politiky vlády má dopad na inflaci, neukočíruje růst nákladů včetně energií tím, že budeme do ekonomiky sypat více peněz. Proto pomoc musí být cílená.
  • Inflace se zcela vytrhla kontrole a zastavit takovouto inflaci, která žije vlastním životem a je stále přikrmována dalším růstem cen energií můžeme v případě, že se spojíme všichni (ČNB, stát, firmy, odbory atd.), plošné pomoci státu budou rozdmýchávat inflaci, musí být cílená na nejohroženější skupiny domácností i firem. Musí existovat společenská odpovědnost odborů k občanské odpovědnosti při mzdových vyjednáváních.
  • Při nízké nezaměstnanosti bude inflace 4%, nebude 2%. Za současnou dvoucifernou inflací je mnoho faktorů a také trh práce. Nemusíme mít nutně vyšší nezaměstnanost, stačí pouze, když firmy pod tlakem rostoucích nákladů sníží se i počty volných pracovních míst.
  • Stát vydá 1,5% na pomoc proti vysokým cenám energií a dostáváme se do první desítky zemí, které pomáhají z hlediska velikosti HDP.
  • Členové NERVu připravili koncept pomoci domácnostem se energiemi, tak nevím co já osobně pro to mohu udělat, nejsem politik, jsem ekonom, je to na vládě a politicích, jak s tím naloží.
  • Sektorové daně ve všech třech oblastech mohou přinést cca 80 miliard. Situace ve státním rozpočtu vyjádřená slovem napjaté je ještě velmi jemné.
  • Vzhledem k výši strukturálního očištěného schodku rozpočtu, který je vyšší něž 220 miliard díky současným navýšením mandatorním výdajům, tak současný rozpočet je naší ekonomikou neufinancovatelný (tato ekonomika není dostatečně výkonná a nevydělá na státní rozpočet), proto musíme hledat úspory a příjmy, nebo zadlužovat budoucí generace.
  • V tržní ekonomice se špatně definuje nadměrný zisk (myšleno válečná daň 3 sektorů). U bankovního sektoru zisk na jednotku aktiv soustavně klesá. Ani u čistého úrokového výnosu jsme se nedostali na předcovidovou úroveň. I když vezmeme jiné metriky tak u bank žádný jednorázový, výjimečný válečný zisk není. U rafinérií a energetického sektoru ty jednorázové příjmy vidím.
  • Deficit v roce 2023 odhaduji na schodek pod 300 miliardami kč., pokud se nebude dále rozkládat základ daňových příjmů státu a veškerou pomoc budeme dávat cíleně. Dodatečná daň je již zahrnuta v propočtech rozpočtu na rok 2023.
  • https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/222411030510828/

27.6.2022

  • "Nemusíme být odborníci, abychom si uvědomili, že i krátkodobý výpadek dodávek plynu by byl pro český byznys opravdu velkým zářezem." Například zastavení výroby cementu by postihlo celou výstavbu. 
  • Pokud se nám podaří i při vysokých cenách doplňovat zásobníky, tak jsme schopni pokrýt třetinu spotřeby. A ta připadá na domácnosti. Takže domácnosti mohou být opravdu v uvozovkách v klidu, protože plyn dostanou. Bude vždycky jenom otázka, za kolik, za jakou cenu. 
  • Výpadek dodávek plynu by opravdu krutě zasáhl energeticky náročnou výrobu. To znamená hutě, ocelárny, teplárny. To je známé. Ale to, co myslím, že se celkem podceňuje a nemluví se o tom, a myslím, že by mělo, je dopad na výrobu stavebních materiálů. Protože se ukazuje, že energeticky nejnáročnější suroviny jsou právě stavební materiály (Cement). 
  • Takže nejen, že by se projekty oddalovaly, ale možná bychom byli nuceni některé projekty a výstavbu infrastruktury, jako silnic a dálnic, zastavit. 
  • Museli bychom ty výrobky dovážet. Otázka ale je, za jakou cenu. Levněji asi těžko. Dále by docházelo ke změně struktury i energetického mixu v ČR. Museli bychom akceptovat nabídky alternativních zdrojů za jakékoliv ceny. Všechno by se prodražovalo, a to je scénář, který plně odpovídá definici stagflace. 
  • Viděli bychom nárůsty ve službách, ty jsou poskytovány v nějakých budovách, které by se musely vytápět za vyšší ceny energií. Ale viděli bychom i vyšší inflaci a propad ekonomiky. Pravděpodobně se zpožděním by mohlo dojít i k nárůstu nezaměstnanosti
  • Došlo k poklesu cen oceli na trhu. Dochází k poklesu cen energií na delší horizont 2 až 5 let. Dochází k tomu, že světová ekonomika nebo světový finanční trh se začíná obávat globálního zpomalení, recese. Ten studený vítr vane hlavně z Číny a odtud rychle dofouká do Německa. A jak se říká, my jsme 'další německá spolková země'. Takže pokud ochladí Německo, ochladí i česká ekonomika. 
  • Byla by to nejspíš synchronizovaná společná krize nebo společné zpomalení ekonomik celé eurozóny, ta je obecně závislá na dovozu plynu. Docházelo by k poklesu celé Evropy a my bychom byli bohužel taženi Evropou dolů. Pak by záleželo, jak rychle by se nejen Německo, ale i Čína oživily z této recese a my bychom mohli nastartovat růst.
  • Vláda musí připravit Česko na nejhorší scénáře, na výpadky plynu, které by měly opravdu hluboké dopady, a hledat alternativní zdroje. Diverzifikovat energetické zdroje v Česku, to je zásadní úkol pro vládu v této době.   
  • V této zemi, kde máme vysokou inflaci a relativně vysoké schodky státních rozpočtů, tak každou ne miliardu, ale i tisícikorunu, kterou vydáváme ze státního rozpočtu, vydáváme na dluh. Každá miliarda nebo i koruna by se měla v budoucnosti vrátit, abychom nezadlužovali další generace. 
  • Ano, hodně adresně. I ten úsporný balíček, i placení příspěvků na fotovoltaiku či obnovitelné zdroje by mělo být opravdu cílené. Zacílit opravdu pomoc domácnostem, které si finančně nemohou dovolit například teď investovat do fotovoltaiky, do alternativních zdrojů nebo jsou závislé na centrálním vytápění. Takže změnit nic moc nemohou a omezit spotřebu také už moc nemohou. A zároveň ty domácnosti, které mají prostředky a mohou si dovolit investovat do diverzifikace zdrojů, tak je motivovat tím, že jim neuhradíme celou spotřebu. Když budou vědět, že snížit spotřebu se jim vyplatí, protože budou mít nižší náklady, tak budou mít motivaci.
  • Některé mezinárodní instituce odhadují, že zhruba 20 % firem může přejít z pozitivního zisku do ztráty. Pokud bude krize krátkodobá nebo přechodná, tak neznamená konec firmy. Tady říkám, nemalujme čerta na zeď. Myslím si, že když se dobře připravíme, tak jsme schopni nějaký ten přechodný šok přežít.  
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-vypadek-muze-ochromit-plynove-otesanky-a-zpusobit-recesi-varuje-ekonomka-207141#

22.5.2022 Jak zkrotit inflaci? Diskuse guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka, ekonomky Heleny Horské a předsedy největší odborové centrály Josefa Středuly.

  • Plošné zvyšování mezd je nebezpečné, lze zvyšovat mzdy o nízké jednotky procent (nikoliv dvouciferné nárůsty mezd) selektivně na úrovni firem, kde firmám adekvátně rostou zisky.
  • Letošní rok se deficit rozpočtu přiblíží k 300 miliardám, nebo je mírně překročí. Důležitější je tendence (my jdeme s deficitem dolu), než samotná výše schodku.
  • Srpen, nebo začátek září je nejpozdější termín, kdy by mělo MF vyjít s makro prognózou a následně návrhem rozpočtu na rok 2023.
  • Stagflaci (my ale nemáme 20 % nezaměstnanost, jak to bylo v minulosti, je zde nízká míra nezaměstnanosti a zvýšená poptávka), stagnace se asi nevyhneme (můžeme v následujícím roce 2023 očekávat velmi mírný, nulový nebo záporný růst). Měli bychom snížit svoje pohodlí, zejména to co si to mohou dovolit, jinak nám hrozí, že tu budeme mít inflaci a stagnaci ekonomiky delší dobu.
  • Trh reagoval (propadem koruny o cca 80 haléřů) na zvolení Aleše Michla a otázkou je směřování ČNB pod jeho vedením na dalších 6 roků (změna kormidla měnové politiky). Důležité bude obsazení celé bankovní rody (volba 5 nových členů). Pro trh je zvolení Michla riziko, trh nevěří, že inflaci vysedíte, předpokládá, že bude ještě potřeba proti inflaci zasáhnout. Já vidím úrokové sazby velmi blízko maxima. V červnu očekávám zvýšení sazeb vzhledem k tomu kde máme inflaci. Je otázkou jestli více neužívat kurzové intervence, protože tím současně řešíme obrovskou bilanci ČNB. Je to legitimní nástroj pro udržování cenové stability (externí nástroj - kurz koruny, interní nástroj - růst sazeb). Trh se boji bagatelizace a toho že je inflace pouze dovezená (vidíme inflační tlaky v naší ekonomice).

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/222411030500522/

30.1.2022

  • Určitě, ptal jste se na schodek, který byl tady zmíněn, a to -280 miliard korun, který nejspíš bude předložen namísto současného rozpočtového provizoria na letošní rok. Za mě je to schodek, který svým způsobem je dostatečně ambiciózní a vzhledem k tomu, co jsme tady slyšeli, velmi detailní rozbor navýšení tzv. inflačních příjmů, ale také i navýšení inflačních výdajů, je to suma sumárum schodek, který bude vyžadovat škrty na provozních výdajích a také hlavně, a to si myslím, že je důležité si říci, ve škrtech v dotacích, které poskytuje stát i soukromému sektoru a za mě, já bych možná tuhle celou debatu trochu obecněji zarámovala. My se totiž tady celou dobu bavíme o tom, jaký vlastně tu chceme mít stát, ten stát, který chtěla předchozí vláda, kde máme nízké daně, přitom máme velmi velký tučný paternalistický stát, který navíc ještě poskytuje, řekněme, nějaké populistické výdaje navíc, jsou-li třeba, tak to je stát, který vlastně připomíná jižní křídlo Evropy, je to perpetuum mobile, protože nemůžete mít nízké daně a zároveň tučný paternalistický stát, protože výsledkem je to, co vidíme, a to je vysoké schodky, vysoké zadlužení státu a navíc úplně na rovinu řečeno, i kdyby česká ekonomika rostla i v předchozích letech i během covidu stejným tempem, jako její maximum, tak by ani ty celkové příjmy, které přijdou do státní kasy nestačily, protože tzv. strukturální schodek je ve výši čtyř procent ve velikosti ekonomiky, jinými slovy, i když ekonomika poroste, v tom schodku jsou zabudované deficity a co je důležité říci, a to je ještě horší, mandatorní výdaje v současné době, to jsou výdaje, které jsou dány zákonem, tvoří zhruba 3/4 všech výdajů státu, jinými slovy, současný ministr financí musí hledat úspory pro letošní rok ve zbytku zhruba 400 miliard korun v těch takzvaně nemandatorních výdajích, kde jsou hlavně ty provozní výdaje, jsou tam právě i výdaje týkající se některých dotací, které už nejsou schváleny zákonem, nebude to určitě lehké, takže ten prostor není veliký, neznamená to ale, že by to mělo zastavit ekonomický růst. Já se dopadu snižování výdajů státu na tzv. stagflaci, tzn., vyvolání recese v české ekonomice, vůbec neobávám. Naopak podle mého názoru snaha omezit vůbec agendu státu a do budoucna, a to bude hlavní tahoun úspor státního rozpočtu, měl by to být hlavním tahoun úspor veřejných i státních rozpočtů, je snižování právě těch mandatorních výdajů, snižování počtu agend, které pak bude i reflektováno ve snižování počtu státních úředníků.
  • Když se podíváme na strukturu dotací, známe z roku 2019, tak polovina zhruba z částky 78 miliard korun šla na dopravu, takže už víme, že tato vláda se chystá změnit, mimochodem jízdné, ale jde také o úspory na dotace do dopravy do regionu, takže tam to bude nelehké, ale dá se ušetřit. Další částka, která je velmi významná, jde do oblasti zemědělství. Tam v roce 2019 šlo zhruba 11 miliard korun, tam se také plánuje racionalizace výdajů. Do energie, energetiky obecně šlo také skoro 50 miliard, takže v těch celkových veřejných rozpočtech šlo na dotacích do veřejného sektoru nebo z veřejného sektoru do státního sektoru více než 120 miliard, takže tam jsou ty prostory, kde se dá škrtat, ale neznamená to, že to bude lehké a snadné. 
  • A tam jde právě například o jednotlivé dotační tituly. Můžeme snížit, a to se vláda chystá udělat, tak vlastně schválila si to snížení dotací do jízdného, jízdné byla částka, která před covidem brala okolo pěti miliard korun ze státního rozpočtu. Teď ani v tomto rozpočtu nebyla naplánovaná na nějaké výrazné vysoké úrovni, mimochodem ten původní státní rozpočet pro letošní rok počítal pouze s dotacemi do jízdného ve výši 2,5 miliardy korun, přitom aktualizovaný odhad samotného ministerstva financí naopak pro letošní rok říkal a indikoval, že výdaje právě do oblastí jízdného mohou dokonce přesáhnout 6 miliard, takže tato vláda byla nucena opravdu začít šetřit i na tom jízdném a samozřejmě, když se ptáme na dopravní obslužnost, tak je potřeba využít také zdrojů krajů a obcí, ale stát musí určitou dopravní obslužnost zajistit, takže nemůžeme škrtnout všechno, ale nějaké jednotky miliard se tam dají v úsporách najít. To samé v oblasti energetiky. My tady máme nový fond obnovy, který umí a může právě pomoci nahradit některé dotační tituly, projekty, které budou financovány právě z tohoto nového fondu Evropy, tzn. fondu obnovy a místo dotací můžeme používat naopak prostředky, které budou financovány na projektech. 
  • No nebude to určitě snadné. Ta průměrná inflace na letošní rok se opravdu odhaduje u většiny nezávislých analytiků někde mezi sedmi, i nad osmi procenty. Ano, počítá se s tím, že tlaky na růst mezd budou veliké. Nicméně mnoho firem bude zároveň čelit také tlaků na růst ostatních nákladů, takže v soukromém sektoru, myslím si, že bohužel růst mezd nepokryje v letošním roce průměrnou míru inflace. A naopak tam bude dál pokračovat tlak na růst produktivity práce. Takže za mě, myslím si, že je velmi dobře, že stát je v tomto smyslu spíše příkladem, že se nesnaží dál neroztáčet tu mzdově inflační spirálu. A snaží se naopak právě tu inflaci brzdit, protože znovu tady jako makroekonom musím připomenout, že ta naše inflace v České republice opravdu není jenom dovezená. My jsme si tu českou inflaci z velké části upekli sami doma. A tady musím říci, že já jsem byla a budu a zůstanu kritikem zrušení superhrubé mzdy. Ač ji mimochodem také prosadila ODS, protože za mě to zrušení výpočtu superhrubou mzdou přišlo v opravdu nejméně vhodnou dobu. A právě umožnilo zvýšit příjmy lidem s vyššími příjmy, což se projevilo v těch nadvkladech k výraznému zvýšení dovozu, ale také k výraznému zvýšení inflace, které bude teď českou ekonomiku trápit. Takže za mě je to riziko, ale musíme tuto věc ustát. A já bych byla velmi ráda, možná apeluju zde na odbory, aby byly střízlivé a v tomto případě dávaly pozor na to, jak se které firmě bude dařit, protože ta situace pro soukromý sektor, ale i vládu, není vůbec jednoduchá. Náklady, ať se podíváte na energie, ale také veškeré jiné produkční vstupy, rostou dvouciferným tempem. Mluvíme tady o pádivé inflaci v cenách výrobců a do toho porostou i mzdy. Takže bude to tento rok velmi těžký, ale já doufám, že se České národní bance podaří ukočírovat inflaci a doufám, že i za pomocí právě umírněné střízlivější rozpočtové politiky, která pomůže České národní bance právě brzdit inflaci a brzdit už teď tak přehřátou spotřebu domácností. Protože mimochodem, bavíme se o ekonomice, spotřeba domácností je to jediné, co už překonalo předcovidovou úroveň. 
  • Pokud ekonomika poroste a poroste následující čtyři roky tempem, který bude vyšší, než je, řekněme, ten dlouhodobý udržitelný růst okolo dvou a půl, třech procent, tak ano. Ale tato vláda se zavázala, že nebude zvyšovat tzv. složenou daňovou kvótu, která obsahuje nejenom přímé daně, nepřímé daně, ale také odvody. A v rámci vlastně této celé struktury má jistý manévrovací prostor. A tudíž pokud se jí bude dařit díky mimochodem růstu ekonomiky snižovat vlastně celkový ten deficit veřejného rozpočtu a státního rozpočtu, bude mít prostor, jak i slibuje, snížit odvodové zatížení práce, které mimochodem v České republice je v případě odvodového zatížení jedno z nejvyšších v OECD. A bude balancovat někde na jiných daních. Mluví se často o daních z nerostných zdrojů, mluví se o nepřímých daní. Takže neznamená to, že se vláda zaváže zastropovat neboli úplně zmrazit daně. Jde o to, že ta celková daňová, složená daňová kvóta by měla zůstat stejná. Za mě, a to, co jste teďka zmínil, i studii IDEA, souhlasím, že je potřeba během právě krátké doby si sednout na daňový systém v České republice a podívat se do té struktury, zmodernizovat, zjednodušit ho. Pokud možno vyškrtat nadbytečné daňové výjimky. Samozřejmě nechat ty základní, které jsou velmi důležité, jsou hlavně v oblasti sociální, velmi klíčové. A zjednodušit daňový systém tak, aby spíše byl jednoduchý. Mluvíme tady také o jednotném inkasním místě, aby bylo zcela digitalizováno, protože tím pádem nejenom ulevíme podnikatelům a soukromému sektoru, ale hlavně právě zredukujeme tu agendu státu a zeštíhlíme tu státní správu tak, aby odpovídala moderní době a nezatěžovala tolik soukromý sektor. 
  • Já bych si velmi přála věřit. Nevím, jestli to slovo je správné, ale myslím si, že současná vláda bude navíc opravdu tlačena realitou ekonomického vývoje. Pokud opravdu bude chtít postupně snížit schodky státního rozpočtu, sice za svůj volební horizont pod 3 % velikosti ekonomiky bude muset řešit právě i agendu státu, bude muset digitalizovat. A opravdu ten celý státní aparát zeštíhlet. Jinak se pod 3 % hrubého domácího produktu se svými schodky nedostaneme. Protože já už jsem zmiňovala, že ten státní rozpočet, který máme teď v tomto stavu, automaticky vyžaduje daleko rychlejší růst ekonomiky, daleko větší objem příjmů. A jakmile ekonomika projde nějakým menším zpomalením, tak ihned se nám začnou ty schodky výrazně prohlubovat a také výrazně rychle zvyšovat dluhy. Takže tady to je velké varování před tím, abychom neudělali stejnou chybu a neřešili ty problémy, které v tom sektoru už dlouhodobě jsou. Nejsou to nové problémy, ale jsou to dlouhodobé. A je potřeba je řešit. A zároveň do toho bude potřeba řešit i dlouhodobé problémy, které jsou v důchodovém systému, ve zdravotním systému, ve vzdělávání, ve vědě a výzkumu. To jsou velké výzvy, které stojí před všemi, kdo budou vládnout této zemi nejenom čtyři roky, ale je to otázka několika let dopředu. 
  • https://www.kurzy.cz/zpravy/631926-ministr-financi-hostem-poradu-otazky-vaclava-moravce/

12.12.2021

  • Přijde inflační vichr (měl by trvat několik měsíců), ale neměl by trvat dlouho. Po novém roce 3 měsíce budou kruté, budou vysoká inflační čísla, pak se uklidní ceny energií, ropy atd. Kroky nemůže dělat jen ČNB (nyní tahá ČNB za kratší konec, brzdí inflaci, ale vláda ji dlouhodobě přikrmuje, měla dříve brzdit své výdaje), musíme zapojit vládu a rozpočet. Vláda musí svou politikou, fiskálním rozpočtem, inflaci brzdit.
  • Ve třetím kvartále byla poptávka - spotřeba domácností vyšší než pře covidem (důvodem byla zrychlující inflace, lidé utrácely naspořené peníze).
  • Inflace bude začínat 7, ale jestli i 8 během prvních 3 měsíců roku 2022, tak to nevím. 10% je úplně ta nejhornější hranice. Je potřeba lidi přesvědčit lidi, že tady není inflace na věčné časy, aby se nám tady nezabydlela.
  • Velký cenový šok přijde až v lednu, zvýšení cen energií a vrácení DPH na energie, zpět na původní výši (DPH byla snížena na listopad a prosinec). Nárůst cen bude plošný, protože je velký tlak na růst mezd (přehřátý trh práce).
  • S inflací u nás (energie, nájemní ceny, trh práce atd.) jsme nyní mírně nad Evropu, ale ta má i jinou strukturu inflace (rostou zejména energetické ceny). 
  • Přehřáty trh práce (nutný import kvalifikované pracovní síly, chybí nám cca 350 - 400 tisíc zaměstnanců) a trh nemovitostí (růst cen- cenová bublina) jsou již dlouhodobě zdrojem inflace. Je také potřeba, aby vláda nezasypávala ekonomiku plošně, ale cíleně na potřebné. Pokud to vláda nebude dělat, tak ceny budou dále růst a inflace bude ještě vyšší.
  • Nehlasovala být pro 0% DPH na energie a plyn pro celý příští rok (stálo by to cca 17 miliard), protože jde o plošnou pomoc. Bude pomáhat všem a nepomůže jen potřebným (mrhání prostředků stát), lidé které mají nízké příjmy. Hledala bych způsoby, jak pomoci, těm nejpostiženějším domácnostem. 
  • Harmonizovat trh nemovitostí je proces na delší dobu. Polsko staví 2 x rychleji než Česká republika, bylo by potřeba změnit stavební zákon, aby výstavba zrychlila. Obce a města by měli více přemýšlet o startovacích a nájemních bytech s regulovaným nájemným. Zvýšit právní a sociální jistotu u nájemního bydlení.
  • V prosinci nás čeká výraznější navýšení sazeb nad 3 % (může to být zvýšení až na 3,5 %) a v únoru nás čeká další zvýšení sazeb, je to šoková terapie.
  • Jsme v Messi (mírný růst HDP a inflace způsobená neflexibilní nabídkou), ale ne ve stagflaci.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/221411030501212/<br>

27.10.2021 Jak postavit Česko na nohy? Úkoly pro novou vládu. Veřejná debata ve Zlíně.

  • Vysoká inflace je výhodná pro stát a všechny dlužníky. Je to období, kdy se daří bankám. Vysoká inflace je období, kdy řada států na to v tomto ohledů spoléhá, protože ty dluhy jsou vyjádřeny v těch nominálních jednotkách, to je to A. A B, s vyšší inflací samozřejmě rostou úrokové sazby, které jsou náklady na státní dluh. Pokud bude mít stát vyšší ekonomický růst (v případě občana růst platu), než je inflace, tak je dluh udržitelný, jinak nikoliv. 

26.10.2021

  • Černé scénáře proto teď varují, že drahý plyn by jako lavina skrze kolaps evropské výroby močoviny mohl vést až ke kolapsu evropské kamionové dopravy. Což by fatálně zasáhlo nejen výrobní firmy. České průmyslové podniky se "ocitly v situaci dokonalé postcovidové bouře.

  • Extrémně vzrostly ceny klíčových surovin, součástek a dílů, stejně tak zaoceánské dopravní náklady, do toho s příchodem nové topné sezony zdražily energetické suroviny i samotné energie. Růst cen všude, kam se podíváme, včetně zvyšování mezd vytváří enormní tlak na výrobce a prodejce, kteří velmi těžko mohou kompenzovat mnohonásobné zvyšování nákladů na vrub marží.

  • Tempo růstu cen výrobků jednoduše neodráží zdražování vstupů a česká ekonomika začíná krvácet. Zdražování napříč výrobním řetězcem a následně i spotřebitelských cen je tak nevyhnutelné. Zároveň podle ní ale neplatí, že by se růst výrobních nákladů promítl do konečných cen pro nás, spotřebitele, v plném rozsahu. My jsme do velké míry zatím ušetřeni, na úkor podniků.

  • Ceny na úrovni průmyslových výrobků, které pokračují dál ve výrobním řetězci, rostou v mnohých evropských zemích dvouciferně. V Norsku dokonce rekordním tempem přes padesát procent," v Česku v září tempo růstu průmyslových výrobků vyskočilo na 9,9 procenta, rekord od března 1993. 

  • Valnou část rostoucích nákladů na výrobu musí vstřebat výrobci a prodejci. V krajním případě to může být až za cenu ukončení činnosti - bankrotu.

  • https://forbes.cz/cesky-byznys-krvaci-drahe-energie-stoji-prumyslniky-miliardy-navic/

26.9.2021

  • Růst cen by měl zpomalit pod tři procenta. "Ať to jsou tři procenta nebo šest procent, hlavní zpráva je, že životní náklady v České republice a nejen tam porostou. Meziroční inflace v srpnu stoupla na 4,1 procenta z červencových 3,4 procenta a byla tak nejvyšší od listopadu 2008.  
  • Vláda nyní dává dohromady program, který by měl lidem zhruba polovinu přírůstku ceny za energie kompenzovat. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) tak chce pomoct firmám a domácnostem. Na dotaci by dle jeho slov mělo dosáhnout zhruba 800 tisíc nízkopříjmových rodin, na něž program primárně cílí.  Tyto dotace příliš nepomohou. " Nemůžeme kompenzovat jeden měsíc, jeden rok. Bude to trend, který bude zvyšovat ceny energií domácnostem dlouhodobě a my se musíme tak trochu naučit žít s vyššími cenami energií.
  • Kromě vysoké inflace a nedostatku pracovní síly může dojít k útlumu české ekonomiky, která místo růstu a zotavování z pandemické krize bude mezi nejhoršími v Evropě. Proto by se neměly zvyšovat platy úředníkům, protože se tím vytváří tlak na soukromou sféru, která se aktuálně potýká s nedostatkem lidí na trhu práce, nedostatkem materiálu a čelí prudkému zvyšování nákladů. 
  • Situaci lze zlepšit snížením veřejných výdajů. "Veřejné rozpočty se musí co nejrychleji vrátit do původních rozměrů. Vyrostl nám tady Otesánek v podobě státu, který se prohání ekonomikou. Zhruba 48 procent veřejných výdajů odpovídá výkonnosti ekonomiky,"  toto není normální stav.

  • Je třeba nadprůměrné vklady na účty, které se objevily mimo jiné po zrušení superhrubé mzdy, dávat například na spoření na stáří nebo investovat. Tyto nadvklady podle ní jsou nyní v částce 200 miliard korun. Kdyby se aktuálně vlily do spotřeby, mohla by podle ní inflace dosáhnout i 6 %.

  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ceny-rostou-inflace-v-cesku-bude-v-pristim-roce-sestiprocentni-varuje-prouza-175554

Nedostatek zboží se potkává se silnou poptávkou, o které svědčí, že podle údajů ČNB odložili Češi během krize na bankovních účtech skoro půl bilionu korun.

Statistický úřad upozornil také na to, že se zvedají mzdy - na jaře v průměru o více než desetinu. A další peníze "mezi lidi" nalévá stát: plánuje zvýšit platy svých zaměstnanců a nad rámec povinné valorizace Babišova vláda zvyšuje i důchody.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zdrazovani-nabira-obratky-inflace-se-k-nam-dostala-zvenku-tvrdi-schillerova-175518

14.6.2021

  • Češi se nevyhnou ani zvyšování daní. Peníze, které země utratila v době koronaviru ze státního rozpočtu, totiž bude třeba získat zpátky. Mimo jiné i ty, které Čechům na dva roky vláda "vrátila" do peněženek prostřednictvím daňových změn. "Pokud vláda dostojí svým slibům, za dva roky máme vyšší daně z příjmu zase zpátky. Lidé by měli vyšší čisté příjmy odkládat stranou a být připravení, že si stát od nich tyto peníze a ještě něco navíc vezme zpátky. 
  • ČNB zvýší úrokové sazby to je jisté, osobně bych sázela na srpen.  
  • Ceny nemovitostí nadhodnocené, ale dokud tu nebude dostatek bytů, nevidím důvod pro pokles jejich ceny. Čeho je nedostatek, to nezlevní.
  • Český stát může splácet schodek velmi dlouho, jen úroky nás letos budou stát 70 miliard korun, příští rok klidně 100 miliard korun. Ty budeme splácet ze svých daní, takže by nás jako poplatníky mělo zajímat, proč pokračujeme ve schodcích v řádu stovek miliard. Je to politika, která si kupuje voliče, a nejen před volbami.
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/co-vsechno-v-cesku-po-koronaviru-zdrazi-odpovi-ekonomka-167138#

26.3.2021

  • Obyvatelstvo uspořilo v loňském roce zhruba o 200 miliard korun více, než je průměr za posledních deset let. Domácnosti mají na účtech více peněz nejen z důvodu odložených útrat v době zavřených obchodů, odkladu splátek, ale také úspor "na horší časy". Ty mohou dosahovat až 124 miliard. A právě úspory na horší časy se domácnosti budou zdráhat utratit, obzvlášť ty prozíravé, které si uvědomují, že letošní snížení daní z příjmů bylo slíbeno jen na dva roky a po jejich uplynutí nejenže se mohou vrátit daně na původní úroveň, ale vzhledem k růstu zadlužení státu a rostoucím úrokům z něj daně porostou na vyšší než předkoronavirovou úroveň.
  • Naproti tomu v případě firem nelze hovořit o žádných extra úsporách. Mnozí podnikatelé museli sáhnout do svých rezerv a ti drobní ještě k tomu "dotovali" své firmy z vlastních, soukromých úspor. Peníze uložené na firemních účtech tak odpovídají hodnotě odložených či zrušených investic. Peněžní prostředky místo toho, aby byly použity na investice, zůstaly ležet na účtech a těm šťastnějším pomáhaly krýt výpadky tržeb.
  • Z hlediska budoucího vývoje očekávám oživení útrat až s příchodem léta spolu s postupným otevíráním obchodů, restaurací a služeb. Tehdy domácnosti otevřou své peněženky a dopřejí si to, co si musely doposud odříkat. V porovnání s loňským rokem by běžné výdaje domácností mohly vzrůst o 110-120 miliard, a to po loňském poklesu o 68 miliard. Přesto mnoho desítek miliard ale zůstane uloženo na účtech domácností, a to jako rezerva na horší časy a zvýšení daní v budoucnu. 
  • https://byznys.ihned.cz/c1-66899970-domacnosti-i-firmy-nahromadily-v-krizi-miliardy-az-je-zacnou-utracet-porostou-ceny-i-uroky-rikaji-ekonomove

12.3.2021

  • Takové odměny státním zaměstnancům v době, kdy zhruba sedmina ekonomiky musela v boji proti pandemii zavřít své provozovny a minimálně další sedmina byla nepřímo preventivními zásahy státu dost výrazně omezena, jsou za hranou slušného a ohleduplného přístupu. Takto si stát, ministerstvo financí, představuje sdílení nákladů boje s covidem-19? Solidarita státu se souženou společností je nulová.
  • https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/cesko-se-topi-v-pandemii-schillerova-rozdala-svym-urednikum-115-milionu-na-odmenach-40353811#

18.1.2021 Souhrn argumentů přinášíme, mírně jazykově upraveno.

  • Mýtus 1. Poskytnutá pomoc vs. propad ekonomiky. Covidový šok, nejistota, nedůvěra nás připravila minimálně o 350 miliard korun, na tržbách o x-násobně více. Vyplacená pomoc státu přifouklá výdaji s covidem nesouvisejícími činí 283 miliard korun. Skutečně vyplacená pomoc včetně úvěrových garancí státu, ale bez "rouškovného", potravinové soběstačnosti, kůrovce (který sice začíná také na "k", ale covid to není...), pomoci OKD, splátky části starého dluhu vůči nemocnicím ... 207,5 miliardy vs. ztráty ekonomiky cca 350 miliard.

  • Mýtus 2. Rostou vklady, pomoc státu byla dostatečná (Eva Zamrazilová) Růst vkladů není důkaz, že pomoc státu byla dostatečná, natož štědrá. Lidé odkládali spotřebu, během lockdownu není kde utrácet, lidé i firmy odkládají investice, z obav šetří. A jen odložené splátky přidaly 30 miliard! 

  • Mýtus 3. "My investujeme", investujeme víc než předchozí vlády.  Realita: absolutní čísla jsou zavádějící. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích - v roce 2020: 9 % a z toho 1/3 ze zdrojů EU, plán 2021: 11 % a z toho 45 % ze zdrojů EU. Nárůst v krizovém roce 2009: 14 % a 2010: 12 %t všech výdajů. Kapitálové výdaje. Nejenže se stále více spoléháme na zdroje EU, jak ukázal "souboj propisek", ale zastoupení investic ve vládních výdajích je už pět let po sobě nižší než v krizových letech 2009-2010 (pod 11 % celkových výdajů). V letech 2016-2017 byl podíl dokonce historicky nejnižší.

  • Mýtus 4. Kdyby se Peterson Institute dozvěděl, že publikuje obecná, dávno známá fakta a že publikace profesorů Stiglitze, Rubina a Orszaga nepřinášejí žádná nová fakta, určitě by rád uspořádal webinář s Evou Zamrazilovou a Alenou Schillerovou na téma udržitelné finance

  • Mýtus 5. Skvěle řídíme státní dluh Fakta: Země se stejným ratingem mají až na Katar levnější dluh, měřeno 10y (desetiletým) výnosem státního dluhopisu. Podbízíme se trhu emisemi krátkodobého dluhu; je sice levnější, ale s růstem sazeb rychle zdraží. Dluh se splatností nad 10 let tvoří jen 1/3 dluhu. Náklady na splátky dluhu jsou zatím cca 40 miliard, 0,7 procenta HDP. V dalších letech bez konsolidace rozpočtů splátky porostou!! A to rychle!! Když vzrostou úrokové sazby v průměru o jeden procentní bod, náklady na dluh se až zdvojnásobí!! Zadlužit se umí každý, ale vysekat se z dluhu dokáže jen někdo.

  • Mýtus 6. Máme konsolidační strategii Fakta: Žádná strategie konsolidace rozpočtů není připravena. I na novelizaci rozpočtu státu se teprve pracuje. V rozpočtech na další roky zeje díra v řádu stovek miliard. Na to drobné škrty stačit nebudou. Bez růstu příjmů to nepůjde. Debatu nakonec ekonomka shrnula: "Věřte, neměla jsem daleko od toho vybouchnout jako atomovka. Nastěstí chladící systém fungoval. 

  • https://www.forum24.cz/ekonomka-horska-rozebrala-v-ct-schillerovou-na-soucastky-masina-i-tak-jede-dal/

17.1.2021 ČT1 a ČT24 12:00 - 13:00 Dlužím, dlužíš, dlužíme. 

Státní rozpočet na rok 2021 (deficit může začínat "4"), střednědobý výhled rozpočtu. Strukturální krize, postihla jen některé sektory ekonomiky.

  • Podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů dosahuje až 80 % celkových výdajů státu, stále roste běžný provoz státu a výdaje na něj a neřeší se dlouhodobé problémy této ekonomiky.
  • Nový ministr financí bude bojovat s obnovením důvěry ve schopnost vlády a státu řídit tuto ekonomiku. Dále řešit rostoucí schodky rozpočtů a velmi rychle rostoucí zadlužení. Jde o udržitelnost veřejných financí. Veřejný dluh vzrost za rok o 8 % bodů na 38 % HDP a do 5 roků můžeme narazit na fiskální (dluhovou) brzdu - dluh 55 % HDP.
  • Největší problém ekonomiky je neřešená důchodová reforma a neexistující zdroje pro tuto důchodovou reformu. 
  • Slib 1,2 bilionu kč na podporu ekonomiky, z čeho se skládá? Na konci roku 2020 bylo vyplaceno v přímé pomoci pouze 148 miliard kč, to je necelá polovina slíbené přímé pomoci. Kritika směřuje na porovnání slibů versus činů.
  • Výsledky ekonomiky za rok 2020 nejsou zásluhou vlády, ekonomika neklesala dvouciferným tempem (pouze cca 6 %). O 320 miliard zchudla Česká ekonomika a největší část nákladů nesli podnikatelé na svých bedrech, ze svých rezerv.
  • Schodek rozpočtu v roce 2021 bude vyšší než v covidovém roce 2020 a bude začínat "4"kou.
  • A. Šilerová dostala doporučení a materiál o fiskální udržitelnosti ekonomiky.
  • V době silného růstu měli být přebytkové rozpočty, to jsme opakovaně kritizovali.
  • V Česku připadá na 1 úředníka 23 občanů v Rakousku je to 25 občanů a Rakousko je velmi úřednický stát, tak je kde dále škrtat.
  • https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/221411030500117/

28.12.2020

  • Až se začneme zabývat, co s tou sekerou budeme dělat, tak se možná začnou zvedat daně.

23.12.2020

  • Rozpočet se posunul do říše pekel, vláda předvádí bezprecedentní porušení základních pravidel, daňový balíček se měl diskutovat už v létě. Snížení daní budeme zase platit zpátky, postupně daně porostou.
  • Z Výboru pro rozpočtové prognózy jsem odešla, protože jako člen nemám šanci cokoliv změnit, schválení rozpočtu byla poslední kapka, dodává.
  • https://domaci.ihned.cz/c1-66862020-rozpocet-je-z-rise-pekel-vlada-pridava-nejistotu-dane-stejne-porostou-rika-ekonomka-horska<br>
  • Důvodem mého rozhodnutí je flagrantní porušení pravidel řádného sestavení státního rozpočtu pro rok 2021 a nerespektování obecných principů řádného hospodáře. I přes mé opakované volání po jejich dodržování. 
  • https://www.forum24.cz/ekonomka-horska-vzdavam-to-vlada-da-na-odborniky-jen-kdyz-ji-tece-do-bot-uz-neni-prostor-na-selhani/?<br>

21.12.2020

  • Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská rezignovala na čestnou funkci člena Výboru pro rozpočtové prognózy. Zdůvodnila to porušením pravidel sestavení státního rozpočtu pro rok 2021 a nerespektováním obecných principů řádného hospodáře. Vyplývá to z rezignačního dopisu, který v pondělí Horská zveřejnila na Twitteru.
  • "Vzdávám to. Dne 19.12.2020 jsem se rozhodla rezignovat na čestnou funkci člena Výboru pro rozpočtové prognózy," uvedla ekonomka Horská na svém twitterovém účtu. Premiérovi Andreji Babišovi tak zaslala rezignační dopis.
  • https://echo24.cz/a/Sr4CD/vzdavam-to-ekonomka-horska-konci-ve-vladnim-vyboru-kvuli-nerespektovani-pravidel?<br>

22.11.2020 

  • Pád některých gigantických korporací může mít dalekosáhlé ekonomické, politické a společenské dopady. 
  • "Týká se to takzvaných přirozených monopolů, kde extrémně vysoké vstupní náklady na trh a fixní náklady vytlačily konkurenci a firma zcela ovládá daný trh". "V takovém případě je stát postaven před těžkou volbu - zachraňovat, nebo nezachraňovat?"
  • Americkým ropným a uhelným těžařům pravděpodobně velmi uškodí také vítězství Joe Bidena v prezidentských volbách. Příští šéf Bílého domu dával ve své kampani opakovaně najevo, že hodlá sázet na zelené energie. "Společnosti typu Exxon Mobilu tedy budou muset v rámci přežití najít nový podnikatelský model, zaměřit se na inovace a držet krok se změnou poptávky". 
  • Experti se nicméně shodují, že zcela zanikat budou spíše menší podniky, které nemají takové finanční rezervy jako velcí hráči. A to zejména ty, které jsou až příliš závislé na off-line prostředí a nedokážou se adaptovat na mohutnění on-line světa.
  • Zombifikace společností samozřejmě není jevem omezeným na Spojené státy. Prudký nárůst polomrtvých firem lze vypozorovat také v Japonsku, Číně a zemích západní Evropy. V Evropě mohou v následujících letech zombie přibývat ještě rychleji, neboť evropské firmy obecně více inklinují ke státní pomoci a na rozdíl od amerických podniků mají větší šanci vyprosit si od vlády záchranu. "Bohužel na úkor daňových poplatníků, rychlého oživení celé ekonomiky, její modernizace, růstu produktivity a prosperity".  
  • https://www.e15.cz/zahranicni/sestina-velkych-firem-v-usa-jsou-zombie-brzdi-zotaveni-globalni-ekonomiky-1375425?<br>

17.9.2020

  • Nejviditelněji je postižený letecký a hotelový průmysl, stejně jako průmysl cestovního ruchu. Možná méně okatě, nicméně stejně ničivě je ale postižen byznys veletrhů a kultury jako celku, od koncertů až po velké společenské akce.
  • https://archiv.ihned.cz/c1-66817200-jak-konci-nenapadny-puvab-burzoazie<br>

26.6.2020

  • Stát by měl bezodkladně začít s odbornou veřejností diskutovat redesign či modernizaci daňového systému, který patří spíše do 20. století, a ne do 21.století, protože již neodpovídá potřebám a nastavení moderní ekonomiky 21.století a nevyužívá svého potenciálu korigovat tržní selhání. Krize učinila potřebu takové reformy ještě naléhavější. 
  • Zatímco protikrizová opatření by se měla soustředit na podporu investic a spotřeby například přechodným snížením DPH, dlouhodobější změny musí jít do hloubky. Do struktury zdanění, rozložení daňové zátěže mezi kapitál a práci, mezi majetek a spotřebu. Česko si zaslouží nižší zdanění práce, stejně jako kvalitnější státní správu. 
  • Stát by měl jako jiné soukromé subjekty začít hned hledat úspory v jednotlivých kapitolách a na ministerstvech. Home office a sdílená pracovní místa na ministerstvech, změna organizace práce, úspornější prostory a brzy snad už i digitalizace státní správy by mohly přispět také ke zeštíhlení státní správy. Hloubkový audit si zaslouží i všechny dotační tituly a strukturální politiky. Již v předcovidové éře podíl výdajů na tzv. ekonomické zájmy (zjednodušeně řečeno dotace) byl v Česku 5. nejvyšší v EU a dosahoval 6 % roční produkce ekonomiky (HDP) tj. 320 miliard korun v roce 2018. Pro porovnání: na vzdělávání bylo věnováno jen 4,6 % HDP. 
  • https://nazory.ihned.cz/c1-66782900-singer-vavra-horska-a-dalsi-ekonomove-radi-vlade-co-delat-proti-krizi-zmensete-statni-spravu-penize-davejte-tem-kdo-je-skutecne-potrebuji

11.6.2020

  • Podle Darwinovy evoluční teorie (pozn. ta ale neplatí obecně a v řadě pohledech se byla již překonána či vyvrácena), která platí i v ekonomice, přežije ten silný a přizpůsobivý. 
  • Vláda měla rychle vypnut daňový systém bez požadavků na různé formuláře, bez zatížení státního aparátu, úředníků dalšími formuláři a snížit DPH po vzoru Německa.
  • Ekonomové se shodnou, že ve druhé fázi pomoci by měla být především podpora spotřeby. A právě tento daňový bonus nebo bonus na dítě je jeden za způsobů, jak podpořit spotřebu. 
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ceska-ekonomika-prijde-o-biliony-na-vine-je-prilis-dlouha-karantena-109155#

2.6.2020

  • Vládní sliby byly veliké (chybí rychlost a systémovost) , ale činy jsou velmi smutné, pomoc státu vypadala bombasticky, nakonec ovšem zvítězila byrokracie (pomoc je složitá, bude trvat dlouho a je přetížen státní aparát), teprve po 11 týdnech stát postupně připravuje další a další formy pomoci (vyhlásily a neřekli jak, a teprve nyní řešíme pomoc), v první fázi je je důležitá rychlost, rychlá pomoc, dvojnásobná pomoc.
  • Stát měl vypnout daně (bylo to jednoduché a rychlé), které lidé platí (ten co platí daně má odpuštěno, ten co neplatí, nemá odpuštěno).
  • Bylo by ideální, kdyby s koronakrizí byla spojená transformace a velká zásadní změna státního zřízení nebo byrokratického systému (digitalizace státní zprávy).
  • Stát funguje zkostnatěle, úředník je pán a daňový poplatník je sluha.
  • Pořád jsme tak trochu montovnou, levná pracovní síla ale pomáhá ekonomiku stabilizovat, země, kde je vysoký podíl služeb, trpí ještě víc.
  • Kurzarbeit je u nás (není to dotace na zkrácenou pracovní dobu) dotace na nečinnost zaměstnance.
  • Deficit rozpočtu nyní není důležité číslo, důležité je číslo, kolik stát poskytuje, zatím je to 55 miliard korun z více jak slibovaného 1 bilionu korun.
  • 25 % domácností žijí z měsíce na měsíc a nemají vytvořeny rezervy - zde by měla být soustředěna pomoc státu.
  • Díky covidu se naučíme vytvářet více rezerv a platit bezkontaktně, protože peníze jsou také přenašečem virů - přejdeme na placení kartou nebo mobilem.
  • Černá labuť je tady, otázkou je jestli je to černá labuť (současná událost však nebyla tak neočekávatelná) nebo šedý nosorožec (jasné je, že obě zvířátka mají velký dopad na ekonomiku a společnost - pro většinu lidí to znamená ztrátu jistoty (realita je tvrdá).
  • Očekáváme, že začátkem léta a na podzim přijde vlna propuštění, budou na trhu nákupy a prodeje firem.
  • Auta se možná stanou luxusním zbožím, propad cen nemovitostí nás nečeká (zatím je poptávka vyšší než nabídka), v oblasti služeb lze očekávat útlum.
  • https://domaci.ihned.cz/c1-66771540-stat-selhal-vlada-chaoticky-delala-vsechno-a-nic-realita-bude-tvrda-rika-hlavni-ekonomka-raiffeisenbank-horska

16.5.2020

  • Růst nezaměstnanosti v USA x Evropa: za touto "záhadou" je rozdíl v pracovním právu. To je v USA velice flexibilní, v Evropě a Česku chrání naopak více zaměstnance. Rychlý nárůst nezaměstnanosti v USA je jen zrcadlem těchto rozdílů. Tady máme dvouměsíční výpovědní lhůtu. Nárůst počtu lidí bez práce lze očekávat až v průběhu května a června.

  • U přímé pomoci se stále pohybujeme na úrovni 0,3 % HDP. To je "kladná nula". K 5. květnu jsem napočítala tuto pomoc na 18 mi­liard korun, tím mám na mysli přímé transfery postiženým subjektům, zaměstnancům i zaměstnavatelům. To je nic ve srovnání se slíbenými 216 miliardami. 

  • Stimulace Německa: má překonat 30 % HDP. Jde přitom o přímou pomoc, garance, a dokonce o nákup podílů ve strategických německých firmách. Vliv toho všeho se opět může přenést k nám, podobně jako u šrotovného.

  •  Z našeho průzkumu vyplývá, že 40 % dotázaných nemá rezervy na déle než měsíc. Nicméně z celkového pohledu jsou domácí úspory sice nerovnoměrně rozdělené, ale docela objemné. Část obyvatelstva je má vysoké, jiní prakticky žádné a někteří jsou k tomu zatížení exekucemi. Tito lidé potřebují bezpodmínečnou a rychlou pomoc od státu, protože se propadají do chudoby.  

  • Bohužel základní věci jako potraviny opravdu podraží. Na druhou stranu krize přinesla výrazný pokles ceny ropy na globálních trzích a výrazně zlevňují pohonné hmoty. Zlevňovat by do budoucna měla také energie. V našem spotřebním koši budou některé položky zlevňovat, jiné naopak zdražovat. obecně očekáváme zpomalení růstu spotřebitelských cen a neobáváme se hyperinflace, a to ani s ohledem na enormní nárůst vládního dluhu.

  • Teorie zůstává pořád stejná − v době hojnosti šetřit (jako např. Německo), za krize pomáhat, počítáme bohužel i s tím, že 10 až 15 % objemu dosavadní produkce se už nikdy neobnoví a že se mnoho firem ze současné krize už neprobudí (Koronavirus vymaže posledních pět až šest let růstu)

  • Schodek bude blížit ke 400 miliardám korun, náš odhad za Raiffeisenbank konkrétně hovoří o 360 až 400 miliardách. 

  • Domácí trh není schopen absorbovat takový objem dluhů, proto čím dál více budeme záviset na zahraničních věřitelích, a pokud si dál uchováme vlastní měnu, je v sázce i její budoucnost a hodnota. Důvěra v ufinancovatelnost našeho dluhu a důvěra v českou korunu jsou spojené nádoby. Takže nejde jen o parametry dluhopisů a cenu, kterou budeme platit za půjčky státu.

  • Vypukne velký boj o věřitele, který si bude chtít koupit státní dluhopisy (konkurence mezi jednotlivými státy, pokud do hry nebude přímo vstupovat ECB).

  • Při pohledu do světa asi platí, že principy měnové politiky nastavené v 70. letech přestávají platit, před takovou formou pomoci ČNB (nákup státních dluhopisů) bych hlasitě varovala, státní či firemní dluhopisy a jiná aktiva by ČNB měla nakupovat jen za opravdu kritické situace a za podmínky, že je ohrožena stabilita finančního sektoru a standardního fungování finančního trhu.

  • Devizové rezervy 125 miliard eur mají velký symbolický efekt, který zvyšuje celkový rating země, ČNB se může dostane pod velký politický tlak, mohou se stát zdrojem nebo jejich výnos ze zisku příjmem státního rozpočtu, přijde snaha zdanit vše, co bude možné, co se "bude hýbat".

  • Nepřestanou fun­govat globální výrobní řetězce, protože mají pevný ekonomický fundament, věřím v regionalizaci (deglobali­zace a relokalizace) − tedy v posilování obchodních vztahů v rámci menšího území (větší a těsnější spolupráce v rámci Evropy).
  • V Japonsku vzniká exotický koncept pod názvem "Společnost 5.0" (nové uspořádání společnosti i ekonomiky) - nebo také "stakeholder kapi­talismus (pozn. Klaus Schwab)", firmy už nebudou mít jediný izo­lovaný cíl (maximalizaci zisku). A lidé začnou soukromý sektor tlačit, aby sladil cíl dosažení nějakého zisku − ne nutně nejvyššího − s dalšími cíli nezbytnými pro hladké fungování celé společnosti (bude zapotřebí digitální gramotnost, ochota sdílet věci a spolupracovat a pomáhat lidem, kteří jsou z různých důvodů znevýhodnění).
  • Dochází k velké změně, přecházíme z exponenciálního růstu (tento trend kritizuje kanadský akademik Václav Smil) na udržitelný zisk, už ne zisk za každou cenu.
  • https://ekonom.ihned.cz/c1-66763130-potraviny-uz-zustanou-drahe

14.5.2020

  • "Koronavirus vymaže posledních pět až šest let růstu, na předkrizovou úroveň se dostaneme až v roce 2022, 
  • Evropský think-tank Bruegel spočítal, že podpora v Německu se vyšplhá na 52 % tamního hrubého domácího produktu, zatímco v Česku se podle dosud zveřejněných plánů vlády pohybuje jen kolem 20 % HDP.

28.3.2020

  • Postup Německa, jehož vláda o víkendu ohlásila další podporu ekonomiky, a to ve výši 22 % HDP. Přičemž tři procenta HDP, tedy 100 miliard eur, mají jít do stabilizačního fondu spravovaného státem právě na nákup podílů ve firmách zasažených dopady pandemie. "Tento plán na podporu podniků ve formě majetkového, respektive kapitálového vstupu ukazuje, že nemusíme nutně hovořit o zestátňování. Stát může nakoupit jen majo­ritní podíl a firmě pomoci překonat nejtěžší období. A po stabilizaci ho zase prodat, třeba i se ziskem. 
  • Kdo například určí, kterou z firem "stojí za to zachránit" a kterou ne? Navíc se v Evropě už dlouho poukazuje na takzvané zombie společnosti, jež se už dávno zmítají na hranici životaschopnosti. "Záchrana podobných firem by mohla vést k neefektivitě, ztrátám příležitostí a k plýtvání se zdroji. Což je největší riziko této pomoci.
  • Odliv dividend do zahraničí: propad ekonomiky k tvorbě výrazných zisků stejně nepovede a i firmy se zahraničním majitelem se začnou propadat do ztrát. Tomu nasvědčuje zastavení výroby v automobilkách.
  • Po výhře nad novým koronavirem by měl přijít boom hnaný oživením výroby a realizací odložené spotřeby. "Očekáváme, že ztráty v ekonomice a zastavení výroby budou jen krátkodobé a nedojde k dramatickému nárůstu nezaměstnanosti, zboží by nemělo v obchodech chybět a ani kupní síla domácností by neměla být výrazně omezena. 
  • Vyšší dluh státu totiž bude tlačit politiky ke zvyšování daní, nejen firemních, ale i spotřebních. A tak je docela možné, že místo pozdějšího zlevňování nás bude čekat spíše další období růstu cen. To je také zásadní rozdíl od dopadu globální finanční krize a krize eura, po kterých následovalo období deflace. 
  • Pokoronavirový svět: Až se náš svět vyrovná s epidemií Covid-19, bude trochu jiný. Ani ekonomika se nevrátí do původních kolejí, i když setrvačnost bude silná
  • "Ještě důležitější však bude, že si všichni uvědomíme strategický význam zdravotnictví. A jako voliči budeme po politicích chtít, aby mu věnovali potřebnou pozornost. Odstranit jeho podfinancovanost a nedostatečné kapacity by odteď měla být priorita vlády číslo jedna. 
  • https://ekonom.ihned.cz/c1-66740830-jak-uzdravit-ekonomiku

24.3.2020

Německo vytáhlo na pandemii bazuku obrovského kalibru. "Taková míra intervence státu do ekonomiky nemá v tomto století obdoby a přibližuje se k poválečné době. Fiskální balíčky z roku 2009 činily v tom samém roce jen 1,25 % HDP a dalšího půl procenta v roce 2010. 

  • V pondělí, kdy nad ním rozprostřela finanční deštník celkem za 1,2 bilionu eur, tedy skoro za 33 bilionů korun. Obří suma odpovídající asi 35 % HDP má podle kabinetu zabránit naprostému zhroucení Německa, 30% z uvedených 1,2 bilionu eur představuje takzvaný hospodářský stabilizační fond, který převezme záruky v hodnotě 400 miliard eur za podnikové závazky, tedy za vydané dluhopisy či přijaté úvěry. Dalších maximálně 440 miliard eur budou záruky pro státní rozvojovou banku Kreditanstalt für Wiederaufbau. Rozpočet Německa, který byl léta v přebytku, tak letos sklouzne do schodku odpovídajícímu asi 4,5 procenta HDP, zadluží se o 156 miliard eur.
  • https://archiv.ihned.cz/c1-66739590-nemecko-nabiji-financni-bazuku-firmam-rozda-desitky-miliard-eur

18.3.2020

  • Podle nejnovějšího odhadu našich vídeňských kolegů z Raiffeisen Research se ekonomika eurozóny vlivem COVID 19 bude potýkat s mnohem významnějšími problémy. Ačkoliv se nejprve doufalo, že se Evropě podaří zabránit šíření nové nemoci, virus starý kontinent rychle zaplavil a vlády byly nucené po vzoru Číny přijmout bezpečnostní opatření. Naplnily se tak negativní scénáře epidemiologů i ekonomů. Ekonomická aktivita napříč Evropou se dostává do útlumu. Na rozdíl od předchozích recesí tentokrát budou zasaženy nejen investice, které se nyní dostávají výrazně do pozadí, ale především spotřeba domácností. Spotřebitelé jsou totiž nabádáni k omezení pohybu, nákupní střediska jsou zavřena, kulturní akce zrušeny a cestování je z bezpečnostních důvodů úplně znemožněno. Ohrožen je zejména sektor služeb, naopak například stavebnictví by současným stavem nemělo být tak výrazně zasaženo. S ohledem na vývoj v Číně se tak tým RBI domnívá, že vrchol pandemie v Evropě nastane nejdříve na začátku května. 

13.3.2020 

  • Černá labuť je tu, ale ještě nevíme, jak velká bude, vedle samotného šíření nemoci bude klíčové, jak zareagují vlády. Ta česká by měla hned pomoct rodinám i firmám, na místě je třeba odložení platby daní a sociálního a zdravotního pojištění.
  • Hrozí podle ní propad rozpočtu i o desítky miliard korun.  
  • Vláda by přitom měla zároveň lidem pomoct a investovat, na místě je něco jako koronavirový "Marshallův plán". 
  • Bylo by dobré přesunout výrobu některých věcí ze zahraničí, zejména z Číny, na lokální úroveň. 
  • Nutnost změny daní, je tu velký prostor pro ekologické, "zelené" daně, třeba za paliva, je prostor snížit zdanění práce, třeba prostřednictvím odvodů na sociální pojištění, a naopak zvýšit spotřební daně, třeba za tabák a alkohol.
  • Rovná daň z příjmu se přežila a mohla by ji nahradit nějaká forma progresivní daně. 
  • Vlastní bydlení v některých městech bude v budoucnu luxusem. Nepůjde jen o Prahu, ale postupem času i o Brno, Ostravu, Plzeň a další krajská města. "Na vině je nedostatek bytů, velký zájem o vlastní bydlení a hlavně náš zvyk mít vlastní bydlení,"(10.2.2020).
  • Očekávat zlevnění bytů je mimo realitu. Češi se budou muset naučit žít v nájmu (13.2.2020).
  • Nájemní bydlení - je model, který vidíme ve Vídni, Londýně, Berlíně a dalších velkých městech," (na vině je velká poptávka kombinovaná s nedostatkem bytů - v Praze například chybí až dvacet tisíc bytů).
  • Skeptická je pak k tomu, že by pomohlo zvažované zavedení daně z investičních bytů, i přesto ale věří, že k němu dojde. "Politicky to bude interpretováno jako krok k uvolnění bytů, ale ve skutečnosti půjde o hledání prostředků pro rozpočet".

https://www.televizeseznam.cz/video/strunc/ocekavat-zlevneni-bytu-je-mimo-realitu-cesi-se-budou-muset-naucit-zit-v-najmu-rika-horska-64027799?

Kontakt: horska@gmail.com, www.horska.com 

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.

Evropská unie doufá, že do roku 2030 bude na evropských silnicích jezdit 30 milionů elektrických aut. Během svého života mohou být elektrická auta uhlíkově neutrální, co se však stane s těmito vozy, a zvláště s jejich bateriemi, až jejich životnost skončí? "Za 10 až 15 let, kdy velký počet autobaterií bude na konci svého životnosti, proto...

COVID-19 změnil globální rizikovou oblast. Rizika byla stanovena podle priority, objevila se nová rizika a byla zesílena další. Světové ekonomické fórum (WEF) vydalo 16. vydání zprávy o globálním riziku z roku 2021.

Pandemie COVID-19 prokázala, že žádná instituce ani jednotlivec sám nedokáže řešit ekonomické, environmentální, sociální a technologické výzvy našeho složitého, vzájemně závislého světa. Pandemie urychlila systémové změny, které byly patrné před jejím vznikem. Chybné linie, které se objevily v roce 2020, se nyní jeví jako kritická křižovatka v roce...

USA se otřásá ve svých základech, co vše se díky událostem nejenom ze 6. ledna 2021 změnilo a změní? Začal hon na prezidenta? Vypustil ze džin z lahve a spustí se dominový efekt? Jde tento proces přibrzdit, zastavit nebo zvrátit? Jde o důsledky kroků, které realizoval Trump ve svém prezidentském mandátu, nebo to má ještě hlubší kořeny? Sklízí Trump...