Exponenciální růst

Exponenciální růst se projevuje všude v přírodě − od rozmnožování přes klimatické změny až po radioaktivní rozpad. Je přítomný v lidské společnosti od pokroku ve výpočetní technice k ekonomickému růstu. První, kdo exponenciální růst začali hlouběji zkoumat a dosáhli průlomu, byli matematici.

• Číslo e (2,718281828459045... a tak dále ) se naopak vyskytuje všude, kde něco roste. V přírodě se pojí s kontinuálním růstem.  
• Když si člověk půjčí korunu s půlročním připisováním úroku, bude po prvním půlroce dlužit 1,5 koruny. Stoprocentní úrok se v tomto případě dělí na padesátiprocentní pro první i druhou polovinu roku. Na konci roku ale dluží už 2,25 koruny, protože pro druhý půlrok mu naběhne úrok v podobě poloviny z 1,5 koruny. Úrok se takto skládá a dlužná částka je vyšší, než kdyby se úrok připsal jen na konci roku. Kdyby člověk pokračoval dál a úročil každý den odpovídajícím denním úrokem, tedy 100 % vydělenými 365 dny, vyšla by mu dlužná částka 2,715 koruny. V duchu Bernoulliho ale můžeme jít do ještě většího extrému a úročit každou minutu nebo i sekundu. Kupodivu ani tehdy už dlužná částka nijak výrazně nenaroste a zastaví se přibližně na hodnotě 2,718. O půlstoletí později se Bernoulliho myšlenky a podezřelého čísla ujal geniální švýcarský matematik Leonhard Euler a našel elegantní způsob výpočtu, jak se dostat k dalším desetinným místům tohoto čísla a zároveň tím dokázat, že jde o číslo iracionální, což je každé číslo, které nelze zapsat ve tvaru zlomku. 
• Objev čísla e (Eulerovo číslo, matematické konstanty, která udává rychlost exponenciálního růstu, jenž je přítomen v přírodě i v lidské společnosti) je přelomový, neboť vstupuje v současnosti prakticky do jakéhokoliv modelu, ať již jde o snahu předpovídat klimatické změny, ekonomický růst, technologický pokrok nebo třeba šíření viru v populaci. 

Co je to exponenciální růst a jaká jsou jeho úskalí, přesně ilustruje legenda o velkovezírovi Sissovi ben Dahirovi, jenž je považován za vynálezce šachů. Hru daroval indickému králi, kterému udělala takovou radost, že velkovezírovi nabídl, aby si sám řekl, co chce za odměnu. Dahir odpověděl, že by rád rýži, a to tak, že za první políčko šachovnice dostane jedno zrnko, za druhé dvě zrnka, za třetí čtyři, za čtvrté osm zrnek, za páté šestnáct zrnek a tak dále až po poslední čtyřiašedesáté políčko. S každým dalším políčkem žádal jen dvojnásobek rýže, která byla na políčku předešlém. Král nadšeně souhlasil a byl rád, jak levně pořídil. Zradila ho ale intuice. Ve skutečnosti kývl na obchod, k jehož uskutečnění by potřeboval při dnešní výnosnosti rýžových polí přibližně 260 zeměkoulí.

• Herakleitův princip.
• Moorův zákon.
• Ponziho schéma
  
• Pyramidové struktury

Exponenciální růst je projevem nerovnováhy a následuje chaos

Exponenciální růst je doprovodným znakem, který signalizuje příchod bodu zlomu, současné době mluvíme o Transformačním bodu zlomu, který kompletně změní podmínky pro život na planetě. Tento proces též popisuje Herakleitův zákon, který je jedním ze 7 pilířů - podmínek, které při jejich naplnění, vedou k zániku civilizace. Podle Prof. Miroslava Bárty se již naplnilo všech 7 zákonů -podmínek zániku civilizací. 

• Globalizace (Digitální globalizace) vstupuje do poslední fáze: Digitální imperialismus = poslední fáze kapitalismu 21. století (Metaverze). DVS nepotřebují vlastnit jednotlivé země, mohou obchodem, službami a digitálním prostředím ovládnout populaci žijící v těchto zemích, jejich svět nemá hranice, je omezen pouze připojením na internet (to řeší satelitní internet). Ohrožením tohoto procesu je fenomén (efekt) vyššího muže.
• Exponenciální růst a neustálé vytváření spotřeby, blahobytu a závislosti, jako základních pilířů tohoto systému. Exponenciální růst je vždy svázaný s bodem zlomu (bodem obratu), jako bezpečnostního protokolu. Růst (exponenciální růst) již nelze dosahovat v reálném prostředí, proto se přesouvá do umělého digitálního prostředí (Digitální imperialismus), vytvořeného člověkem - odtržení od přírody a planety.
• Kapitalismus a jeho vývojové fáze si vybraly z přirozeného koloběhu pouze RŮST, spotřeba, blahobyt (nyní udržitelný růst), tedy jednu část, která ho přivede i k jeho konci (úspěch ho přivede ke kolapsu a zániku).

Principy exponenciálního růstu a jeho fáze demonstruje i Calhounův experiment. Exponenciální růst je provázen i zásadním poklesem diverzity. Kde všude můžeme vidět například exponenciální růst v současné společnosti s různou dynamikou:

• Růst projevů klimatických změn, růst teplot na Zemi, sucho, růst klimatických anomálií, rozpouštění ledovců a růst hladiny oceánů, zemětřesení, sopečná činnost.
• Vymírání živočišných druhů.
• Růst cen, energií, plynu a dalších surovin (2021-2023).
• Růst lidské populace (automobilů, mobilů, atd.), za posledních 200 roků se zvýšila lidská populace téměř 8 x, s rostoucí populací dochází i k růst omezování osobních svobod.
• Růst znečištění životního prostředí odpadky a exhalacemi (Skleníkové plyny),  Mikroplasty dnes nacházíme v ledovcích, na dně oceánů, ve zvířatech, ale i lidech.
• Znehodnocení klíčových měn - USD (za 100 roku se snížila kupní síla USD na pouhá 4 %.) a EURA.
• Růst počtu zákonů a Byrokracie.
• Růst nemocí (cholera, mor, covid, cukrovka, rakovina, deprese atd.) přichází vždy, když je civilizace v nerovnováze, docházelo k velkému vymírání populace.
• Růst kontaminace vody a nekvalitních potravin.
• Růst cen (plyn, ropa, elektrická energie, potraviny, průmyslové zboží, komodity, nemovitostí atd.)
• Růst neplodnosti a umělého oplodnění.
• Přemnožení škůdců (hraboši, kobylky, kůrovec atd.), růst invazivních druhů rostlin a živočichů..
• Dolaroví jednorožci, Disruptoři, Koncentrace bohatství, růst cen nemovitostí, akcií, spotřeby.
• Růst dluhů a Záporné úrokové sazby.
• Růst digitalizace společnosti: moderní technologie, umělá inteligence, virtuální realita, robotizace, sociální sítě, rychlý internet (5G, 6G), vznik Metaverse atd.
• Hyperinflace.
• Během roku 2020 se hodnota kryptoměny bitcoin zčtyřnásobila a z lednových 7 180 dolarů se ke konci roku vyšplhala až na téměř 30 tisíc dolarů a v roce 2021 již byla jeho hodnota nad 68 000 USD.. U akcií Tesla se hodnota v roce 2020 zvýšila více než 7 x. 

Jakmile dosáhne exponenciální růst vrcholu a nastává bod zlomu, nebo Transformační bod zlomu, dochází k řetězení událostí (lavina, domino), které již nelze odvrátit, nastává chaos (očistný kolaps). Jde o jeden se samoregulačních principů (bezpečnostních protokolů), které fungují na planetě a jsou provázané s válkami a přírodními cykly a živly.

24.1.2024 Apple v srpnu 2018 stal první společností s hodnotou bilionu dolarů, trvalo mu jen další dva roky, než v srpnu 2020 překonal hranici dvou bilionů dolarů. Dne 30. června 2023 tržní kapitalizace společnosti Apple dokonce překročila tři biliony dolarů. 

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-akcie-fondy-souboj-titanu-odveci-rivalove-se-pretahuji-o-titul-nejcennejsi-firmy-sveta-244199#

9.10.2023 "Ještě nikdy v historii jsme neměli pět inovativních základních technologií." Mluví konkrétně o robotice, umělé inteligenci, genové terapii, úložištích energie a blockchainu. Každá z těchto technologií má podle ní sílu změnit svět sama o sobě, ale dohromady tvoří bezprecedentní mix. Když se takový tradiční investor dívá na současný svět, úplně přehlíží tu realitu. Technologie teď nerostou jen exponenciálně, ale superexponenciálně. Takže jsou dva kroky pozadu.

• Dobrým příkladem exponenciálního růstu je firma, která roste každý rok o řekněme 20 až 30 procent, po dobu 20 let. To dokázal třeba Amazon. Většina lidí to nečekala, nedokázala si něco takového představit.

• Superexponenciálním růstem myslíme to, že se sejde více exponenciálních technologií dohromady. Dle našeho výzkumu se právě toto nyní děje. Navzájem se ty exponenciály posilují.

• Automatické robotické taxíky, ty jsou kombinací tří exponenciálních technologií, které jsou nyní na pokraji velkého růstu: robotika, umělá inteligence a úložiště elektrické energie. Dnes jsou zisky z provozu robotaxíků někde kolem nuly. Naše predikce je, že do pěti až 10 let dosáhnou na osm až 10 bilionů dolarů. 

• Tesla žije ve světě baterií, umělé inteligence, robotiky. Tesla není automobilka, je to technologická firma. 
  

• Jsou tu čtyři ingredience, které umožní firmám využít AI naplno. Především doménová expertiza: ta firma musí opravdu vědět, v čem podniká. Zadruhé: musí opravdu věřit tomu, že umělá inteligence je revoluční technologie, a najmout odborníky na AI. Data té firmy jsou třetí ingrediencí. Čím více dat má, která nikdo jiný nemá, tím úspěšnější může být. A konečně potřebují firmy schopnost prodávat, distribuovat své služby. Buď po celém světě, nebo aspoň ve svém regionu. A řada velkých firem už tři ze čtyř těch ingrediencí má. Chybí jim obvykle ti AI odborníci, měly by si je zajistit.

14 nadějných inovací dle ARK Investment

• Technologická konvergence pěti technologických odvětví (blockchain, AI, sekvenování DNA, robotiky a energetiky) povedou k zahájení úplně nové technologické éry.
• Umělá inteligence bude představovat stejný nárůst produktivity v oblasti znalostní ekonomiky jako kdysi pásová výroba v továrnách. "Do roku 2030 by mělo dojít ke čtyřnásobnému nárůstu produktivity," predikuje ARK Investment. U programátorů předvídá až desetinásobný nárůst.

• Digitální spotřebitelé přesunou trávení volného času do online aktivit, jako je hraní her, propojená televize, nové socální sítě, sázení nebo virtuální realita.
• Digitální peněženky umožní výrazně inovovat peněžní transakce a naruší výsadní postavení tradiční banky.
• Veřejné blockchainy povedou k novým možnostem investování a budování důvěry v době krizí.
• Bitcoin bude podle analytiků ARK Investment posilovat až 50násobně: "Hodnota jednoho bitcoinu by v příští dekádě mohla dosáhnout až milionu dolarů."
• Sítě inteligentních smluv by po "katastrofálním selhání centralizovaných kryptoburz" mohly nabídnout vítanou decentralizovanou alternativu.
• Přesné terapie využívající sekvenování DNA, RNA a genetické nůžky CRISPR mohou vést k významně lepšímu cílení léků.
• Molekulární diagnostika rakoviny pomocí sekvenování nové generace může nastartovat novou éru prevence rakoviny.
• Elektrická vozidla mají velký potenciál, jejich exponenciální nástup ale může zbrzdit nedostatek surovin.
• Autonomní taxislužby se v roce 2022 zatím testovaly v 15 městech světa, ale do 10 let mohou být v činnosti na celém světě. "Autonomní platformy pro přepravu osob vytvoří hodnotu ve výši 14 bilionů dolarů do pěti let," predikuje výzkum ARK Investment.
• Autonomní logistika v podobě dálkové přepravy, dronů nebo doručovacích robotů může znamenat revoluci v přepravě zásilek.
• Robotika a 3D tisk jsou technologie, které mohou významně zkrátit čas nutný k návrhu a otestování nových produktů, což může vést k nárůstu poptávky o 80 % ročně.
• Orbitální podnikání využívá malé družice vybavené přesnými senzory ke zvýšení zisků. Časem se může přidat i hypersonický let.
• https://ark-invest.com/podcast/introducing-big-ideas-2023/
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-trhy-se-myli-slavna-investorka-vysvetluje-co-nas-ceka-237865#
  

26.8.2022 Exponenciální růst ceny elektřiny se vzdaluje realitě; evropské trhy zůstávají pod tlakem. Na optimismu nepřidávají investorům ani vytrvale rostoucí ceny energií, když cena elektřiny s dodáním v příštím roce roste na německé burze o 6,1 % na 828 EUR/MWh, což představuje 44% týdenní nárůst. Poblíž svých historických maxim se pohybuje i cena evropského plynu, který dnes roste o 1,6 % na 316 EUR/MWh, což představuje 27,5% týdenní nárůst. Pokud se vrátíme ještě k elektřině, tak za zmínku určitě stojí fakt, že kontrakt s dodávkou v příštím roce se obchoduje na téměř dvojnásobku vůči kontraktu v následujícím roce, který je nyní na 425 EUR/MWh. Kontrakt na dodávku elektřiny v roce 2025 si pak stojí na 262 EUR/MWh.

• Některé zdroje uvádějí, že ceny elektřiny kolem 800 EUR/MWh znamenají, že jeden prací cyklus pračky vyjde na zhruba 15 EUR (370 Kč). I z toho je zřejmé, že ceny elektřiny se už naprosto vzdálily realitě a na těchto úrovních nejsou udržitelné.  
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5118460/exponencialni-rust-ceny-elektriny-se-vzdaluje-realite-evropske-trhy-zustavaji-pod-tlakem.html

12.7.2022 Kdyby člověk narozený v Praze třeba v roce 1000 mohl cestovat v čase a "přistál" v Praze roku 1800, většina z toho, co by kolem sebe viděl, by pro něj byla pochopitelná. Ale kdyby obyvatel Prahy počátku 19. století viděl dnešní české hlavní město, nerozuměl by ničemu. Začátek a důvody toho všeho identifikoval americký ekonomický historik Brad DeLong. Podle něj nastal zlom kolem roku 1870, tedy ve stejném roce kdy vyšla kniha Dvacet tisíc mil pod mořem od Julesa Verna. Od té doby se úroveň dostupných technologií zdvojnásobila zhruba každých 35 let, tedy jednou za generaci. Ale například v letech 1500 až 1800 by k tomu přitom bylo potřeba 500 let.

Je to něco naprosto mimořádného. Dnes jsme z hlediska úrovně našich technologií od roku 1870 stejně vzdáleni, jako byli lidé žijící v roce 1870 vzdáleni od doby bronzové, tedy zhruba od roku 2000 před naším letopočtem," píše DeLong, který je profesorem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Podle DeLonga se rozvoj po roce 1870 mimořádně zrychlil ze tří důvodů. Prvním bylo propojení vědy a výroby, kdy poznatky vědců a vynálezců byly rovnou uváděny do praxe přímo v rámci podniků. Ty začaly být mnohem větší než dřívější manufaktury a umožňovaly tak masovou výrobu - což je druhý důvod. A tím posledním byla globalizace - dramaticky klesla cena dopravy napříč světem, čímž se také rychle šířily nejen výrobky, ale i znalosti. "Co jedna firma vyrobila, druhá napodobila. A to celosvětově.

• Historik Dominic Lieven už dříve napsal, že "během dvou generací před rokem 1914 se evropská společnost jako celek proměnila víc než během předcházejících mnoha staletí"
• Bleskurychlý pokrok v technologiích a v bohatství, který nastal po roce 1870, nešel ruku v ruce s pocitem štěstí a spokojenosti obyvatel Spojených států a západní Evropy (právě na tyto regiony se soustřeďuje).
• Výrazný nárůst spokojenosti a optimismu lze podle něj na datech dokázat jen ve dvou obdobích - od roku 1870 do vypuknutí první světové války v roce 1914 a poté zhruba ve 30 letech následujících po druhé světové válce. Dlouhodobě se pak prohlubovala míra nerovnosti ve vyspělém světě, byť v posledních několika letech se tento trend změnil. Vliv také měly stále vyhrocenější politické spory uvnitř jednotlivých zemí. Lidstvo své mimořádné technologické inovace často použilo k destruktivním účelům - 20. století tak přineslo nejen ohromující materiální pokrok a snížení míry chudoby, ale také nejničivější konflikty a nejhorší režimy v dějinách.
• https://archiv.hn.cz/c1-67091920-zlom-od-ktereho-jsme-neskutecne-zbohatli-od-roku-1870-lidstvo-padi-kupredu-a-ekonom-vysvetlil-proc

5.8.2021 Předprůmyslová hodnota byla cca 280 ppm (tedy částic na milion, jinak řečeno 0,028 procenta), letošní hodnoty se pohybují kolem 415 ppm. Další vývoj samozřejmě bude do značné míry záviset na vývoji emisí skleníkových plynů a případně i na dalších těžko předpověditelných vlivech či mimořádných událostech.

24.1.2021 Americký akciový trh v posledních měsících zaplavují akcie firem, které vznikly jen proto, aby vyhledávaly akviziční příležitosti. Investoři jim loni svěřili rekordních 82 miliard dolarů, tedy přibližně 1,8 bilionu korun, přestože ani nevědí, do čeho budou investovat. Část expertů se proto domnívá, že tyto podniky by nakonec mohly být novým zdrojem spekulativní bubliny. Uvedl to server listu The Wall Street Journal (WSJ).

Řeč je o firmách, které se označují zkratkou SPAC, podle anglických slov special-purpose acquisition companies. Tedy o firmách, jejichž cílem je zaměřovat se na akvizice. V poslední době tyto podniky vyhledávají zejména start-upy v odvětví vyspělých technologií. Angažují se v nich i známá jména, nejen proslulý investor William Ackman, ale také například bývalý hráč basketbalové NBA Shaquille O'Neal či bývalý předseda americké Sněmovny reprezentantů Paul Ryan.

SPAC jsou čím dál častějším nástrojem financování pro soukromé firmy, které mají zájem dát své akcie na veřejný trh. Takto se v roce 2019 například dostala na burzu společnost Virgin Galactic britského miliardáře Richarda Bransona. Vhodný akviziční cíl tak nyní hledá už skoro 300 firem označovaných jako SPAC. K dispozici mají celkem zhruba 90 miliard dolarů (kolem 1,9 bilionu korun) a v posledních týdnech vzniká v průměru pět takových firem každý pracovní den.

• Od začátku letošního roku vzniklo už 67 SPAC, které od investorů získaly téměř 20 miliard dolarů. To je výrazně nad částkou za celý rok 2019, která byla rekordní, než se fenomén SPAC loni prudce rozšířil. SPAC za loňský rok získaly do té doby nevídaných 82 miliard USD.
• "Když slyšíte, že o SPAC už mluví všichni, vyvstává otázka, zda už z toho není spekulativní mánie," řekl člen vedení společnosti Westchester Capital Management Roy Behren, který sám do firem SPAC investuje. Jako problém by se mohl ukázat i málo průhledný proces oceňování firem, který může vést k tomu, že SPAC nakoupí předražené firmy. Opakovat by se proto mohla situace z přelomu tisíciletí, kdy splaskla bublina internetových akcií a nastal propad na burzách, upozorňuje Atwater z Financial Insyghts.
• https://www.e15.cz/byznys/burzy-a-trhy/wall-street-je-precpana-akvizicnimi-stopari-se-dvema-biliony-dolaru-se-pousti-po-jakekoli-stope-1377326

19.1.2021 Téměř 90 % respondentů v měsíčním průzkumu investorů Deutsche Bank uvedlo, že finanční trhy nyní mají řadu cenových bublin, přičemž na prvním místě seznamu jsou kryptoměna Bitcoin a americké technologické akcie (Reuters). 

13.9.2020: Prof. Jaroslav Flégr Možná vás to překvapí, ale nejhorším nepřítelem dnes není virus, ale právě exponenciála. Nebyli byste první, koho chování této matematické funkce překvapilo. Podobně dopadl onen indický panovník, co vynálezci šachů slíbil za odměnu "jen" rýži, která se naskládá na šachovnici - na první políčko jedno zrnko, na druhé dvě, na třetí čtyři, pak osm, šestnáct a tak dále. Na poslední políčko šachovnice by se muselo dát asi 9 trilionů zrnek, což údajně odpovídá asi 327 ročním sklizním všech obilovin na světě.

• Exponenciální růst je potvora. Nejen proto, že je ke konci rychlý. Jeho hlavní záludnost spočívá v tom, že je zpočátku pomalý, že se dlouho zdánlivě vůbec nic dramatického neděje. Lidé dokážou docela dobře odhadnout příští vývoj, když se jedná o vývoj lineární - když každý týden stoupne sledovaná veličina, třeba počet nakažených koronavirem, o nějakou konstantní hodnotu. Neodborník však příští vývoj nedokáže odhadnout, když každý týden ona veličina stoupne o svůj násobek.
• Zdroj: https://www.lidovky.cz/nazory/flegr-virus-neni-nejhorsi-nepritel-mame-mesic-od-relativni-pohody-ke-katastrofe.A200913_180243_ln_nazory_sed?

https://archiv.ihned.cz/c1-66751630-zrazeni-intuici-nejvetsi-slabina-lidstva-je-potiz-uchopit-exponencialni-rust-ukazuje-krize

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového