"Potopa světa"

Platónský rok (cca 26 000 roků) má dva body rovnodennosti: při vstupu do věku Lva a při vstupu do věku Vodnáře (je opozicí věku Lva). Věk LVA: 10 940 -8 780 př.n.l. (před 12 960 - 10800 roky) a jeho počátek je spojován s koncem doby ledové, globální katastrofou spojenou s potopou světa, Noemovou archou, zánikem Atlantidy, zastavením golfského proudu, došlo k silné vulkanické činnosti i díky pádu meteoritů. Důsledkem působení živlů bylo hromadné vymírání a restart lidské populace na Zemi - počátek nové doby tzv. ZEP TEPI, tím byla obnovena rovnováha a očista na Zemi. Co vše se událo doposud není ještě plně objasněno.

• Cyklické potopy světa jsou nějakým způsobem provázané s pyramidami po celém světě a odklonem od kosmického vědomí, které proběhlo před cca 30 000 roky.

Noemova Archa, polovina precesního cyklu (25 920 roků) je 12 960 roků, mohlo to být ale i ve starším období.

• Lokalita: Černé moře - práh Bospor a Dardanely (Středozemní moře, práh Gibraltar)
  

Exploze silnější než několik tisíc megatun TNT způsobila před 13 000 roky déšť meteoritů nad územím Severní Ameriky (pravděpodobnou oblastí exploze jsou Velká jezera (The Great Lakes). "Předpokládáme, že dnešní Chicago bylo velmi blízko epicentra). Následně vypukly lesní požáry napříč celým kontinentem, což vytvořilo silnou vrstvu sazí a kouře, která zablokovala přístup slunečního záření na povrch kontinentu. Následovala náhlá malá doba ledová a během krátkého geologického období vyhynula některá z velkých pozemských zvířat. Jejich datování souhlasí s obdobím před 12 900 roky, kdy náhle začíná studené období označované jako mladší dryas, které se projevilo i v Evropě. Toto období trvalo zhruba 1 300 let.. 

Tell Abu Hureyra (Sýrie), leží v severní části země v údolí řeky Eufrat zaplavené umělým jezerem. jedno z prvních míst v lidské historii, kde se do té doby kočovní lidé usadili a začali trvale pěstovat plodiny.na sklonku nejmladší doby ledové, tedy asi před 12,8 tisíci let, zřejmě zasáhla doslova kosmická katastrofa. Vědci zde v příslušné vrstvě kromě obilí a zrn odhalili také množství kousků taveného skla, nanodiamantů, mikrokuliček a uhlíků. To jsou stopy dramatu, při kterém působily vysoké teploty a tlaky. Podle vědců sem tehdy dopadl jeden z úlomků komety, která zřejmě v této době přiletěla k Zemi a explodovala v atmosféře. Tato událost postihla lidské populace po celém světě a zřejmě vedla k náhlému ochlazení v době, kdy se Země oteplovala z nejmladší doby ledové. 

Před cca 10 900 př.n.l vybuchla Campi Flegrei (VEI 7) a v Evropě ožily i jiné velké sopky, např. vulkán Laacher (VEI 6), pod jezerem Laacher See v německém pohoří Eiffel (před posledním výbuchem v oblasti se komory plnily zhruba 30 tisíc let), došlo k další výrazné klimatické oscilaci. Možné zatopení Černého moře, kde byla hladina o cca 80 m nižší (Noe potopa světa).

Před cca 11 000př. n.l., Vědci našli důkazy pro velkou globální katastrofu, která se měla odehrát před necelými 13 tisíci lety. Byla způsobena dopadem částí komety Clovis a odstartovala další dobu ledovou a způsobily rozsáhlou katastrofu doprovázenou změnami klimatu. Katastrofa byla opravdu masivní a vzplálo při ní přibližně 10 % povrchu Země.

V Evropě spadnou teploty o pět až sedm stupňů. Přesně to se stalo před nějakými 12 tisíci lety, Golfský proud se vypnul během padesáti let. To je dost rychlý proces. A pak můžeme mít problémy. (30.8.2020, Prof. Miroslav Bárta)  

Nástup věku Vodnáře, další bod rovnodennosti (bod zlomu, podzimní rovnodennost -sklizeň), stejně jako ZEP TEPI - prvopočátek věku 10 450 př.n.l, tehdy to byla potopa světa (jarní rovnodennost - setba, symbol Noemova Archa, Sfinga), nyní jde o "digitální potopu" (metavesmír) a a následně nový počátek ZEP TEPI II. Jaký živel podpoří očistu nyní? Bude to vzduch, nebo voda? 

Planeta dýchá pulsuje a nasává vodu v souladu s precesním rokem, kterou následně vypustí a dojde k potopě světa (pokaždé v polovině precesního cyklu v den rovnodennosti jednou za 13 000 roků dojde k apokalypse - potopě). Voda nad a pod zemí (symbol Vodnáře) cyklicky pulsuje a řídí ji cyklický kyvadlový proces (mezi souhvězdím Draka a Orionu) v průběhu precese, který je propojen s precesními cykly rovnodennosti (nástup věk Lva a Vodnáře). Nyní se voda z oceánů ztrácí, jako před Tsunami a následně dojde k jejím zmnožení (Viktor Schauberger). Minerál, který akumuluje vodu pod povrchem se jmenuje Ringwoodit - v přechodové zóně pláště v hloubce 410 do 660 km je jeden až třikrát ekvivalent vody ve světě. Tento proces je provázán se "solární zábleskem" a transformací člověka (Vědomý člověk), který dokáže tento proces harmonizovat.

Oceány pod povrchem Země

• Zde můžete vidět, jak vědci zaznačili podvodní oceány na mapě světa červenou barvou, ale nechápou, jak se do útrob země dostalo takové množství vody, (10 Tichých oceánů). Jednou za čas tato voda vystoupá na povrch a potom celou zemi zachvátí globální potopa (naposledy došlo k tomuto jevu před 5 000 roky (důsledkem byla erupce slané vody s párou, jako by praskl obří boiler). Hladina oceánů by stoupla o desítky metrů a do ovzduší se dostalo obrovské množství páry, které se dostalo prostřednictvím lijáků na zem. V důsledku tohoto jevu by pršelo 40 dní a nocí (jako velká potopa popisovaná v Bibli). 

Atlantida

Pro ilustraci situace 9600 let př. n. l.: Z území dnešní Anglie se dalo suchou nohou přejít na území dnešní Francie a Německa, tato oblast geology pojmenovaná pracovně jako "Doggerland" byla tehdy souší. Např. prakticky celou Skandinávii, Island, nebo větší část Kanady ještě pokrýval pevninský ledovec. Nad úrovní hladiny byl pevninský most mezi Indií a Srí Lankou, suchou nohou bylo možné přejít ze severozápadního cípu Austrálie na Papuu Novou Guineu, suché spojení bylo i mezi Austrálií a Tasmánií. V oblasti Beringova průlivu existoval v době ledové Beringův most spojující Euroasii se Severní Amerikou, v době 9600 let př. n. l. se však už pravděpodobně těsně rozpojil vlivem postupujícího tání pevninských ledovců a stoupáním hladiny světového oceánu. Všechny kontinenty měly větší suchozemskou plochu než dnes, zvláště v mělkých částech kontinentálních šelfů, analogicky měly větší rozlohu i některé ostrovy. 

Možné příčiny "potopy světa" a Atlantidy:

• tání ledovců a vysoká hladina Dunaje - lokální potopy u Černého moře (málo pravděpodobné)
• Vulkány, cca 10 900 př.n.l Campi Flegrei a v Evropě ožily i jiné velké sopky, např. vulkán Laacher (VEI 6), pod jezerem Laacher See v německém pohoří Eiffel (před posledním výbuchem v oblasti se komory plnily zhruba 30 tisíc let), došlo k další výrazné klimatické oscilaci. Možná potopa (vzestup hladiny Černého moře o 80m, zatopení povolením prahu Bospor Dardanely), před 39 280 roky Campi Flegrei (VEI 7), Neapol, Itálie, sopečného materiálu se nacházejí od Grónska až po Kavkaz, výbuch nepochybně měl dalekosáhlé následky v podobě dlouhodobých klimatických změn, došlo k výrazném ochlazení se změnilo i zastoupení rostlinstva a živočišných druhů v celé Evropě.
• Meltwater pulze 1A (cca 11 500 - 12 700 př.n.l.) rychlé zvýšení hladiny oceánů o cca 16 - 30 m za dobu 400 - 500 roků (ve stelném obdobím probíhal poslední interstradiál)
• Dopad částí komety "CLOVIS" (průměr cca 90 km), nebo meteorický roj před necelými 13 tisíci lety, která odstartovala další dobu ledovou Younger Dryas, vzplálo při ní přibližně 10 % povrchu Země , diamantové kličky byli objeveny v severní Americe, Evropě a Sýrii
  
• Změna proudění monzunů byla spojena s táním ledovců a do bylo spojené dopadem meteoritů - tedy kumulace a řetězení důsledků
• Působení 4 živlů, které zajišťují dynamickou rovnováhu nad i pod zemí a také očistu při rovnodennosti v rámci precesního roku (26 000 roků).

V letech 20 000 -19 000 př.n.l. byl vrchol glaciálu (zalednění, doba ledová) a hladina oceánu byla o cca 130 m nižší než dnes, a pevnina na pólech byla pokryta ledovcem a tím byla současně stlačena (o cca 9 metrů - prof. Staněk)

• Meltwater pulze 1A (cca 11 500 - 12 700 př.n.l.) rychlé zvýšení hladiny oceánů o cca 16 - 30 m za dobu 400 - 500 roků (ve stelném obdobím probíhal poslední interstradiál).
• Doba meziledová 10 880 - 12 700 př.n.l. došlo v výraznému oteplení na konci doby ledové v pleistocénu.
• Mladší dryas 9 600 - 10 800 př.n.l. v plestocénu (ochlazení o cca 5°C), nástup pre-boreálu, oteplení (rychlé oteplení o cca 7°C během 50 roků), příčinou toho přechodného ochlazení mohla být aktivita vulkanických polí Campi Flegrei (VEI 7) v Evropě, ale i jiné velké sopky, např. vulkán Laacher (VEI 6), pod jezerem Laacher See v německém pohoří Eiffel, došlo k další výrazné klimatické oscilaci.
• V Evropě spadnou teploty o pět až sedm stupňů. Přesně to se stalo před nějakými 12 tisíci lety, Golfský proud se vypnul během padesáti let. To je dost rychlý proces. A pak můžeme mít problémy. (30.8.2020, Prof. Miroslav Bárta).  
  
• Kolísání hladiny oceánu.

V 21. století, stojíme na protipólu potopy světa (přechod z věku Panny do věku Lva - bod jarní rovnodennosti - setba) a následně ZEP TEPI, nyní přichází digitální potopa (přechod z věku Ryb do věku Vodnáře - bod podzimní rovnodennosti - sklizeň) a následně ZEP TEPI II.

29.10.2021 Za vznik Středozemního moře může obří potopa. Video ukazuje, jak proces probíhal. Když pohyb zemské kůry přehradil Gibraltarský průliv, změnilo se Středozemní moře v prašnou a pustou pevninu. Jako vysoké hory z ní trčela Sardinie, Sicílie a další dnes známé ostrovy. 

Že v sobě klidné tyrkysové vody Středozemního moře ukrývají hluboko na mořském dně obří slaná jezera, by řekl jen málokdo. Jsou jasným důkazem toho, že se před 5 až 6 miliony lety, dlouho před příchodem člověka, odehrála Messinská salinitní krize. Událost, během níž v důsledku pohybu litosférických desek došlo k přehrazení Gibraltarského průlivu, kvůli čemuž se Středozemní moře stalo pouhou přehradou. Postupem času se voda vypařovala a Sardinie, stejně jako jiné ostrovy, se stala součástí pevniny. Na některých místech středomořské pánve zůstala jen jezera s koncentrovanou slanou vodou a zde je v hloubce kolem 5000 metrů najdeme i dnes.

• Messinská salinitní krize trvala přibližně 500 000 let a ukončil ji až vliv tektonických posuvů a tlak vody Atlantiku, které v oblasti dnešního Gibraltarského průlivu začaly vytvářet kanál a měly za následek vznik pravděpodobně největšího vodopádu v historii Země. Při této události, označované jako "zancleánská potopa", se středomořská kotlina zaplňovala neuvěřitelně silným tokem vody, který by se dal přirovnat k síle tisíce veletoků.
• Za sekundu proteklo skrz Gibraltarský průliv 500krát víc vody, než dnes ústím Amazonky. Hladina vody stoupala rychlostí 3 metry za den a Středozemní moře se proudem vody z Atlantiku během několika let znovu zaplavilo. 
• https://zoommagazin.iprima.cz/zajimavosti/stredozemni-more-vznik? 
  

29.12.2020 Nová vědecká studie naznačuje, co mohlo stát za vznikem mýtu o potopě světa, o níž se hovoří ve Starém zákoně. Tento apokalyptický mýtus tak možná vznikl kvůli obrovské vlně tsunami, která před devíti tisíci lety smetla pobřeží Izraele. Tato katastrofická událost zásadním způsobem ovlivnila vzhled pobřeží, a také životy milionů lidí. Nejnovější vědecká studie, která vznikla díky izraelsko-americké spolupráci, naznačuje, že za vznikem mýtu o velké potopě světa mohla být gigantická vlna tsunami. Mýtus ze Starého zákona tak nejspíše vznikl díky tomu, že se přes pobřeží Izraele a dalších okolních zemí přehnala před devíti tisíci lety obrovská vlna tsunami.

Vědcům se podařilo zjistit, že tato obří katastrofická událost, která zabila přinejmenším desetitisíce lidí, se na pobřeží Izraele odehrála v letech 7910 až 7290 před naším letopočtem. Podle expertů je tak velice možné, že právě tato událost stojí za vznikem onoho mýtu.

Gigantická tsunami

Výzkum, na kterém se podílely týmy izraelských a amerických vědců, přinesl totiž důkazy, které naznačují vliv tsunami na některé oblasti ve vnitrozemí. Konkrétně vědci narazili na vrstvu mušlí během výzkum sedimentů v oblasti kolem zálivu Tel Dor. Tyto mořské mušle a další materiál z mořského dna se nacházely několik kilometrů ve vnitrozemí. Podle vědců je jedinou možností, jak se na toto místo mohly dostat, obrovská síla vody, která je přinesla na tak vzdálené místo od pobřeží.

Z dat, které vědci nasbírali, se jim podařilo určit, že tato obrovská vlna musela být nejméně 30 metrů vysoká ve chvíli, kdy narazila na pobřeží, což jí umožnilo dostat se hluboko do vnitrozemí. Většina vln tsunami, které byly v této oblasti zmapovány, se dostala maximálně do vzdálenosti půl kilometru od pobřeží.

Žádné stopy osídlení

Vědecký výzkum posilňuje také fakt, že u pobřeží nebyly nalezeny z období před tím, než vlna na pobřeží uhodila, žádné dochované náznaky lidského osídlení. Je tak velice pravděpodobné, že v oblasti nejsou právě proto, že je smetla vlna tsunami, která odnesla nejen lidská obydlí, ale také úrodnou půdu, pastviny i stáda zemědělských zvířat. Přítomnost této přibližně desetkrát silnější vlny tsunami než bývá v oblasti běžné, by mohla být důvodem vzniku mýtu o potopě světa.

https://technika.magazinplus.cz/1950-vedci-mozna-rozlustili-zahadu-kolem-mytu-o-potope-sveta-vse-ukazuje-na-gigantickou-tsunami.html?<br>

19.9.2020 (Doc. RNDr. Václav Cílek CSC) Pokud nezačneme přemýšlet o své změně, tak se obávám, že na sebe pošleme něco horšího - druhou povodeň. Současné období beru jako období, které je dáno k přípravě na další možné pokračování, ale jaké bude nevím.

26.7.2020 Vědci z Kansaské univerzity tvrdí, že našli důkazy pro velkou globální katastrofu, která se měla odehrát před necelými 13 tisíci lety. Byla způsobena dopadem částí komety a odstartovala další dobu ledovou. Před 13 000 lety se Země probírala z doby ledové a podnebí se zvolna oteplovalo. Pak se na nebi objevilo několik velkých ohnivých těles. Vzápětí následovaly výbuchy a tlakové vlny. Na Zemi dopadly velké úlomky komety. Vědci publikovali rozsáhlou studii o této katastrofě. Její závěry vycházely z měření, která byla provedena na 170 místech po celém světě. Kometa měla podle jejich zjištění 90 kilometrů v průměru, za letu se začala rozpadat na menší části, které dopadaly na Zemi. Ty pak způsobily rozsáhlou katastrofu doprovázenou změnami klimatu. Katastrofa byla opravdu masivní a vzplálo při ní přibližně deset procent povrchu Země. Spálené části borovicových lesů byly postupně kolonizovány topoly, což jsou stromy, které dobře rostou v oblastech bez původní vegetace.

https://www.extrastory.cz/pred-12800-lety-se-zeme-srazila-s-castmi-komety-byla-z-toho-obri-katastrofa.html?

20.1.2009 Exploze silnější než několik tisíc megatun TNT způsobila před 13 000 roky déšť meteoritů nad územím Severní Ameriky (pravděpodobnou oblastí exploze jsou Velká jezera (The Great Lakes). "Předpokládáme, že dnešní Chicago bylo velmi blízko epicentra). Následně vypukly lesní požáry napříč celým kontinentem, což vytvořilo silnou vrstvu sazí a kouře, která zablokovala přístup slunečního záření na povrch kontinentu. Následovala náhlá malá doba ledová a během krátkého geologického období vyhynula některá z velkých pozemských zvířat. Této události byli svědky lidé na severoamerickém kontinentu, pro něž měla událost rovněž dalekosáhlé důsledky.

Vědci jsou přesvědčeni, že exploze komety nad zemským povrchem vedla k vyhynutí mamutů, šavlozubých tygrů a dalších velkých zvířat včetně savců, kteří se pohybovali na území Severní Ameriky.

Hroty šípů a další artefakty z období tzv. indiánské kultury Clovis (kultura označovaná podle místa archeologických nálezů) - z počátků společnosti lovců a sběračů - rovněž vymizely po vytvoření černé vrstvičky před 13 000 roky. Vrcholné období rozvoje indiánské kultury Clovis se datuje do období před 13 200 až 12 900 roky.

Počátkem ledna 2009 publikoval vědecký tým zprávu, podle níž byly nalezeny miliardy diamantů o velikosti několika nanometrů, koncentrované v tenké vrstvě sedimentů, a to na šesti lokalitách USA a Kanady. Nové informace o objevu nanodiamantů ve stejné vrstvě jsou dalším důkazem kosmické katastrofy. Jejich datování souhlasí s obdobím před 12 900 roky, kdy náhle začíná studené období označované jako mladší dryas, které se projevilo i v Evropě. Toto období trvalo zhruba 1 300 let.

• Vědci doposud věděli pouze o dvou vrstvách, ve kterých byla nalezena více než jedna identifikace nanodiamantů: YDB před 12 800 lety a známá hranice křídového a terciárního prostředí před 65 miliony let, která je poznamenána masovým vyhynutím dinosaurů , amonity a mnoho dalších skupin.  Podobná situace byla také v Tunguzce
  

Jako odpověď na obvyklou kritiku kometární teorie - že nebyl nalezen žádný kráter po předpokládaném impaktu - Allen West říká: "Kometa nemusí ve skutečnosti narazit do povrchu Země, ale může explodovat v atmosféře a rozpadnout se na drobné fragmenty někde nad zemským povrchem." K podobné události došlo například v červnu 1908 v oblasti Podkamennaja Tunguzka na Sibiři, avšak ne s tak dalekosáhlými důsledky.

Vysoký tlak a uvolněné teplo mohlo vést k roztavení části ledovců v oblasti Grónska, což vedlo ke změně proudění a způsobilo rovněž změny klimatu. Mikroskopické diamanty se nacházejí pouze v sedimentech vrstvy, která se váže k období označovanému jako mladší dryas - nejsou ani pod ani nad touto vrstvou. Vše napovídá tomu, že před 12 900 roky se Země srazila s kometou nebo velkým meteoritem, tzv. uhlíkatým

https://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/kometa-vyhubila-mamuty-a-savlozube-tygry.html 

https://docplayer.cz/17137879-Prijde-potopa-nebo-uz-byla-aneb-zmeny-hladiny-oceanu-v-historii-zeme-role-klimatu-a-pohybu-zemske-kury-david-ulicny-geofyzikalni-ustav-avcr.html

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového