Hodnota vyhozeného jídla v USA dosahuje ročně asi 240 miliard dolarů (více než 5,5 biliónu korun, tj. cca 30 % výdajů na zbrojení USA), uvádí britský deník Daily Mail. Podle Evropské unie končí každoročně v koši 88 milionů tun naprosto zdravotně nezávadného jídla v hodnotě 143 miliard eur (3,5 bilionu Kč). Studie FOODAPS zjistila, že více plýtvají ti, kteří se stravují zdravěji. Američané vyhazují asi 30-40 % jídla. Průměrně hodnota vyhozeného jídla na jednu domácnost je 1 866 dolarů (cca 45 000 kč).

• ti co se stravují zdravěji, vyhazují více, protože kupují víc rychleji se kazícího ovoce a zeleniny než průměrný člověk
• domácnosti, které při nakupování postupují podle seznamu, musí cestovat dál a mají větší počet členů, aby se dostaly do supermarketu, mají množství vyhazovaných potravin nejnižší
• čím vyšší příjem domácností (zejména ve městech), tím víc vyhozeného jídla, je vyplýtváno se zdroji, které se využívají k vyprodukování nezkonzumovaného jídla, včetně půdy, energie, vody, práce a roste ekologický dluh vůči planetě. Programy povzbuzující ke zdravé stravě mohou neúmyslně vést k většímu plýtvání
• jedním z negativních faktorů je i velikost balení, ve kterém se některé druhy potravin prodávají 
• studie zjistily, že životní cyklus vyhozeného jídla značně přispívá k emisím skleníkových plynů a následně působí i na změnu klimatu
• Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN je potravinový odpad ročně zodpovědný za zhruba 3,3 gigatuny skleníkových plynů, tím se stává globálně vyhozené jídlo třetím největším producentem CO2 po USA a Číně! V Současné době má cca 10 % populace menší příjem než 2 USD/den) a trpí nedostatkem potravin a vody.
• Průměrný Čech ročně 785 kg jídla spotřebuje a 200 kg vyhodí (25 %). Podle Eurostatu přitom každá čtrnáctá evropská domácnost nemá finance na každodenní konzumaci masa (v Česku je to v případě seniorů a samoživitelů až 12 % domácností)
• Průmyslově zpracované potraviny škodí zdraví (Margit Slimáková)
• 40 % veškerého jídla, které se vyprodukuje, se vyhodí, to je přece ohromná uhlíková stopa, ohromné množství zbytečně vyprodukované energie a degraduje to naši krajinu, to potvrzuje ve svých knihách i prof. Václav Smil
  
• V Evropě nebo na severu Ameriky končí v odpadkových kontejnerech v průměru 95-115 kilogramů jídla na osobu ročně, tedy skoro 40 %. V jihovýchodní Asii a Africe je to "jen" 6-11 kilogramů. Vzhledem k počtu obyvatel (cca 655 milionů + 1,26 miliardy oproti euroamerickým 741 + 579 milionům) to zrovna málo není, byť je bilance pro rozvojové země lepší.
  

V roce 2015 byla stanovena hladina "extrémní chudoby" pro příjem na osobu menší než 1,9 USD (cca 44kč,) na den, za posledních 30 roků klesl počet lidí v extrémní chudobě z 1,9 miliardy na cca 650 milionů (nyní 30 % z tohoto počtu žije v Indii) a současně za posledních 35 roků (od roku 1980 do 2015) vzrostl počet osob s příjmem do 10 USD ( cca 230 kč) na osobu na den z 2,6 miliardy na cca 6,6 miliardy lidí (populace má cca 7,7 miliardy)

Rozvojové země promrhají 44 % potravin, podobně jako vyspělé. Jen jinak

kritické množství potravin je promrháno tam, kde se očekává i největší nárůst populace. Tedy v rozvojových zemích, v regionech Afriky, Asie a střední Ameriky a to ve fázi sklizně, zpracování, před-produkce, skladování. Řada vypěstovaných plodin pak podlehne zkáze, protože tu není rozvinutá dostatečná infrastruktura pro převoz či skladování za optimálních podmínek. Řešení tohoto problému, mrhání v procesu sklizně a skladování, je drahé, na rozdíl od individuální volby a přijetí odpovědnosti každého spotřebitele - nemrhání ve spotřebě.

Evropská unie společně s OSN chce do roku 2030 snížit plýtvání jídlem o 50 %, podle dat potravinových bank a aktivistů je to však těžko dosažitelný cíl.

Krysí experiment (Calhounův experiment) je příkladem, kdy se opakovaně potvrdilo, že když populace dosáhne určité míry blahobytu, přestává chuť dál žít a přestává se množit, po dosažení určitého populačního bodu končí sama od sebe (nastává bod zlomu). Zhroutí se. Podobné symptomy spatřujeme i u lidské populace.

• více Cesta v desetiletí metamorfózy

Podle údajů Organizace spojených národů (2017) trpí ve světě hladem 795 miliónů lidí. V roce 2050 to podle současných trendů budou dvě miliardy (to bude více jak 20% lidí).

Až třetina celosvětově vyprodukovaných potravin se vůbec nevyužije (prof. Václav Smil dokonce uvádí, že v USA to činí cca 40 %), ročně se vyhodí jídlo v hodnotě 990 mld. USD, uvádí FAO. Přestože planeta je schopna uživit celé lidstvo, 821 mil. lidí loni trpělo hladem. 

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/plytvani-jidlo-potraviny-usa-studie-daily-mail.A200216_100627_zahranicni_jhr

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového