Kontroverzní americký televizní moderátor a politický komentátor Tucker Swanson McNear Carlson (54) je vnímán jako člověk blízký americkému exprezidentu Donaldu Trumpovi.
Dluhy občanů (domácností)
Dluhy občanů + dluhy obcí (municipalit) + dluhy firem + dluhy států = celkový dluh.
- Dluhy firem, Dluhy států, Nesplatitelné dluhy.
- Pád světového měnového systému.
- Máme zachraňovat ekonomiku?
Dluhy občanů v USA
Podle studie vypracované při Chicagské universitě se plných 51 % Američanů (nemají naspořeno asi 500 USD) neobejde bez jedné jediné výplaty. Pokud by došlo k jejímu výpadku, museli by sahat do úspor a nebo si vzít půjčku.
- Starší odhady Fedu, nenadálý výdaj ve výši 400 USD si nemohou dovolit hned 4 z 10 Američanů.
- 10 hlavních metropolí sužuje vysoká míra zadlužení jejich obyvatel. Nejhůře na tom jsou Chicago a New York s průměrným dluhem 119 110 a 85 600 USD. Následují Los Angeles, Filadelfie, San Jose, San Diego, Dallas, Houston, San Antonio a Phoenix s dluhy od 13 290 po 56 390 dolarů (304 tisíce až 1,3 milionu Kč) na hlavu.
- Celkový státní dluh USA na konci roku 2020 je 27 biliónů USD ( v 2018 pouze 22 bilionů USD, na osobu vychází 70 700 USD = cca 1,62 mil. Kč /osoba) více.
Přes 8 mil. Američanů se za 2 dny přihlásilo do federálního programu odpuštění studentských půjček, který v létě oznámil prezident Joe Biden a oficiálně se spustil v pátek večer. Biden vyzval, aby se o podporu přihlásili i další, kteří na ni mají nárok, a kterých je přes 40 milionů, píše server Politico (18.10.2022). (ČTK)
Celkový dluh amerických občanů se od roku 2019 v důsledku vysoké inflace zvýšil o 27 % a činí celkem 16,9 bilionu dolarů. Na obyvatele ve věku 30 až 38 let přitom připadají téměř 4 biliony dolarů z této částky, uvedla v pondělí CBS (28.2.2023)
Dluhy občanů v Česku, trendy
- Celkové zadlužení obyvatelstva meziročně stouplo o 2,6 procenta na 3,22 bilionu korun (první pololetí 2023).
- Celkový dluh obyvatel ČR dosáhl na konci prvního pololetí 2022 3,14 bilionu korun, meziročně narostl o 365,5 miliardy. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Průměrný Čech tak hypoteticky dluží přibližně 300.000 Kč.
- Celkový dluh k 31. 12. 2021 českých spotřebitelů vzrostlo o rekordních 365 miliard korun a je ve výši 2,97 bilionu Kč. Průměrná dlužná částka. Ta byla koncem roku 2021 zhruba 220 tisíc korun. Za rok 2021 došlo k nárůstu průměrné dlužné částky o 7 735 Kč, resp. o 3,6 %.
- V roce 2018 celkový dluh domácností činil 2,32 bilionu kč, to je 218 tisíc na osobu, ke konci roku 2019 to bylo již celkem 2,45 bilionu korun.
- Státní dluh Česka činní cca 1, 680 bilionu kč (2019), tj. 166 000 kč (obyvatelé v USA dluží v přepočtu státního dluhu na hlavu 10 x více něž Češi).
- Pozitivní trend ve splácení půjček je v roce 2020 vystřídán trendem zhoršování schopnosti splácet svoje závazky (koronavir, růst nezaměstnanosti, exekuce, druhotná platební neschopnost atd.) a růstem dluhů.
Dluhy občanů zprávy z tisku:
19.4.2024 Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ČR. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5862367/cesky-statni-dluh-v-1-ctvrtleti-vzrostl-o-1099-mld-kc-na-3221-bilionu-kc.html
29.2.2024 Dluhy českých domácností u bank letos v lednu meziměsíčně stouply o 5,2 miliardy korun na 2,253 bilionu korun a zadlužení firem se zvýšilo o 9,7 miliardy korun na 1,374 bilionu korun. V meziročním srovnání byl na konci ledna objem úvěrů u domácností vyšší o 104 miliard a u nefinančních podniků o 109,2 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
- Naprostou většinu z celkového objemu dluhů domácností tvoří úvěry na bydlení. Ke konci ledna činily 1,745 bilionu korun, tedy skoro čtyři pětiny všech dluhů domácností. V lednu vzrostl objem úvěrů na bydlení meziměsíčně o 0,2 procenta.
- Objem dluhů firem v minulosti spíše kolísal. Od loňského března, kdy činil 1,265 bilionu korun, ale vytrvale rostl až do listopadu, kdy se zadlužení firem meziměsíčně snížilo. Většinu dluhů firem tvoří dlouhodobé úvěry. Jejich objem ke konci ledna dosáhl 752 miliard korun, což je 55 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru.
- https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5794175/cnb-dluhy-ceskych-domacnosti-u-bank-v-lednu-stouply-na-2253-bilionu-korun.html
7.2.2024 Podíl problematických půjček v r. 2023 u kreditních karet stoupl o 59% na 6,4%. Celkový objem spotřebitelských půjček v minulém roce stoupl na cca 17,5 bilionu USD. Na kreditní karty připadají půjčky v rozsahu cca 1,13 bilionu. Podíl půjček po splatnosti v této kategorii se meziročně zvýšil o zmíněných 59% na 6.4 %. Růst za 4Q23 pak dosáhl anualizované úrovně 8,5%. Podíl problematických půjček v této kategorii je stále ještě pod úrovněmi obvyklými před covidovou pandemií.
- Za 4Q uplynulého roku objem zadlužení amerických domácností stoupl o 212 mld. USD respektive 1,2% mezikvartálně a o cca 3,6% meziročně. Zadlužení u kreditních karet se zvýšilo o 14,5% meziročně. Zadlužení u automobilových půjček se zvýšilo meziročně o 3,5% respektive 12 mld. USD na celkových 1,61 bilionu USD.
- Od začátku růstu dolarových sazeb ze strany Fedu se průměrné úročení půjček u kreditních karet zvýšilo z původních 14,5 na cca 21,5%.
- Objem studentských půjček v roce 2023 stoupl meziročně o 0,4% na 1,6 bilionu USD. Podíl problematických půjček v této kategorii dosáhl úrovně 0,8%. Administrativa prezidenta Bidena od nástupu k moci prominula splácení studentských půjček v souhrnné výši cca 136,6 mld. USD.
- Objem hypotečních úvěrů se loni zvýšil meziročně o 2,8%. Podíl problematických půjček se zvýšil o čtvrt procentního bodu na 0,82%.
- https://www.kurzy.cz/zpravy/757352-ny-fed-podil-problematickych-pujcek-v-r-2023-u-kreditnich-karet-stoupl-o-59-na-6-4/
29.12.2023 Dluhy domácností v Česku u bank letos v listopadu meziměsíčně stouply o 7,3 miliardy na 2,244 bilionu korun. Dluhy firem naopak klesly o 14,7 miliardy na 1,345 bilionu korun. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Meziročně stoupl objem úvěrů jak u domácností, tak u nefinančních podniků (ČTK)
19.9.2023 Zadluženost Čechů je desátá nejnižší v EU. Půjčku má 46 procent lidí. Z dat Eurostatu vyplývá, že celkový dluh domácností v roce 2021 představoval 34 procent HDP, průměr dosahoval 58 procent.
- Hypotéku má čtyřicet procent dlužníků a spotřebitelský úvěr 36 procent. Téměř čtvrtina Čechů má tři a více dluhů.
- S exekucí v domácnosti se setkala pětina Čechů. U lidí, kteří mají půjčky, jde o 26 procent. Za vysokým podílem lidí, kteří mají zkušenost s exekucí, stojí především legislativa.
- https://forbes.cz/zadluzenost-cechu-je-desata-nejnizsi-v-eu-pujcku-ma-46-procent-lidi/?
31.8.2023 Dluhy českých domácností u bank v červenci přesáhly 2,21 bilionu korun, meziměsíčně stouply o 5,2 miliardy korun. Zadlužení firem vzrostlo o 22,1 miliardy na 1,32 bilionu korun. Také meziročně byly dluhy domácností i firem vyšší, u domácností to bylo zhruba o 104 miliard korun a u firem o 58 miliard korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes na webu zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Nad bilion korun se zadlužení českých domácností poprvé dostalo v červnu 2010. Úroveň 1,5 bilionu přesáhlo v září 2017 a v říjnu 2021 se dostalo nad dva biliony korun. Téměř čtyři pětiny objemu dluhů domácností u bank představují úvěry na bydlení. V červenci se podle ČNB meziměsíčně zvýšily o 0,2 procenta na 1,719 bilionu korun.
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5563261/cnb-dluhy-ceskych-domacnosti-u-bank-v-cervenci-presahly-221-bilionu-kc.html
16.8.2023 Nesplácený dluh Čechů se v letošním prvním pololetí meziročně zvýšil o 6,4 procenta na 29,2 miliardy korun. Jde o nejvyšší růst tohoto ukazatele za deset let, kdy se tato statistika sleduje. Celkové zadlužení obyvatelstva meziročně stouplo o 2,6 procenta na 3,22 bilionu korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které dnes ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau. (ČTK)
31.5.2023 Dluhy českých domácností u bank v dubnu meziměsíčně stouply o 31 miliard korun na 2,19 bilionu korun. Zadlužení firem vzrostlo o 21 miliard na 1,29 bilionu korun. Také meziročně byly dluhy domácností i firem vyšší, u domácností to bylo zhruba o 126 miliard korun a u firem o 55 miliard korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes na webu zveřejnila Česká národní banka (ČTK)
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5463966/cnb-dluhy-ceskych-domacnosti-u-bank-v-dubnu-stouply-na-219-bilionu-korun.html
28.4.2023 Dluhy českých domácností u bank v březnu meziměsíčně stouply o osm miliard na 2,16 bilionu korun. Zadlužení firem vzrostlo o 2,8 miliardy na 1,26 bilionu korun. Meziročně byly dluhy domácností vyšší zhruba o 74,4 miliardy korun a u firem o 26,4 miliardy korun vyšší (ČTK)
31.3.2023 Dluhy českých domácností u bank v únoru meziměsíčně stouply o 4,5 miliardy na 2,154 bilionu korun. Zadlužení firem kleslo o 6,9 miliardy na 1,258 bilionu korun. Meziročně byly dluhy domácností vyšší zhruba o 81,6 miliardy korun a dluhy firem stouply o 5,3 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů ČNB (ČTK)
28.2.2023 Celkový dluh amerických občanů se od roku 2019 v důsledku vysoké inflace zvýšil o 27 % a činí celkem 16,9 bilionu dolarů. Na obyvatele ve věku 30 až 38 let přitom připadají téměř 4 biliony dolarů z této částky, uvedla v pondělí CBS. Podle ní Američané ve věku 30 let hromadí dluhy rychleji než kterákoli jiná generace – celkový nárůst jejich dluhů byl ve srovnání s rokem 2019 o 27 %. Jak televizní společnost vysvětluje, je to způsobeno vysokou inflací. Spotřebitelské ceny za poslední rok prudce vzrostly, zejména u benzínu, péče o děti a potravin.
Americký Federální rezervní systém, který působí jako centrální banka země, navíc v rámci boje proti inflaci nadále rychle zvyšuje základní úrokovou sazbu, což vede ke zvyšování úrokových sazeb z úvěrů. Rekordních 15 % Američanů s řidičským průkazem tak platí více než 1000 dolarů měsíčně za auto koupené na úvěr. Před pěti lety činil tento měsíční poplatek v průměru 525 USD. CBS také poukazuje na zpomalení růstu mezd v zemi.
https://tass.ru/ekonomika/17162989
21.2.2023 Víc než polovina dlužníků s více exekucemi se snaží omezovat legální příjmy. Kvůli podmínkám, srážkám i možnosti získat dávky pracují raději v šedé ekonomice. Ukázal to výzkum mezi víc než pěti stovkami dlužníků, který pro neziskové organizace provedla agentura PAQ Research (ČTK)
31.1.2023 Dluhy českých domácností u bank loni stouply o 97,3 mld. na 2,144 bil. Kč. Zadlužení nefinančních podniků se zvýšilo o 48,3 mld. na 1,237 bil. Kč. Objem bankovních úvěrů domácnostem rostl i v samotném prosinci, u podniků se snížil. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes na webu zveřejnila ČNB (ČTK)
2.1.2022 Průměrná sazba spotřebitelských úvěrů loni v prosinci vzrostla na 9,49 %, což byla nejvyšší hodnota za posledních více než 5 let. Vyplývá to z Broker Consulting Indexu spotřebitelských úvěrů. Na začátku roku 2022 se index pohyboval o 3,39 p.b. níže (ČTK)
1.1.2023 Počet Rusů na seznamu lidí, kteří nesměli odejít kvůli dluhům, dosáhl do Nového roku 8 milionů lidí - nejvyšší číslo za 15 let. V současné době jsou v platnosti rozhodnutí o dočasném omezení práva dlužníků opustit Ruskou federaci v rámci 8 milionů exekučních řízení," řekla agentuře TASS tisková služba Federální exekuční služby Ruska. Před rokem, v prosinci 2021, platila omezení výjezdu v rámci 4,6 milionu exekučních řízení, uvedlo oddělení. V současnosti tak počet lidí, kterým není dovoleno vycestovat do zahraničí, dosáhl svého historického maxima a celková dynamika vykazuje pokračující růst. Jestliže před 10 lety bylo na seznamech se zákazem cestování asi 300 000 lidí, v roce 2016 - asi 1 milion, pak v prosinci 2019 - 3,4 milionu. Do začátku loňského léta nesmělo vycestovat do zahraničí 5,5 milionu Rusů.
V roce 2022 uplynulo 15 let od začátku uplatňování omezení práva dlužníků vycestovat do zahraničí - toto opatření vlivu zavedl zákon "O exekučním řízení", který vstoupil v platnost v roce 2008. Až do roku 2008 měli soudní exekutoři právo omezit vycestování do zahraničí pouze na dlužníky alimentů. Nejčastěji se v poslední době omezení práva vycestovat do zahraničí týká dlužníků na výživném, splátkách úvěrů a dluhů za bydlení a komunální služby. Jen v roce 2021 Rusové omezeni na cesty do zahraničí splatili dluhy v celkové výši přes 55,5 miliardy rublů.
https://tass.ru/obschestvo/16730833
23.11.2022 Téměř šest procent Slováků je ohroženo inflací až do té míry, že pravděpodobně nebudou schopni splácet své dluhy. Podle Evropské centrální banky se jedná o třetí příčku na žebříčku zemí EU. Vyšší procento lidí v tísni, kteří možná nebudou schopni pokrýt své měsíční náklady, je pouze v Itálii a na Kypru (The Capitals)
16.11.2022 Zadlužení obyvatelstva na konci třetího čtvrtletí 2022 meziročně stouplo o 281,7 miliardy Kč, tedy o deset procent, na 3,15 bilionu korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. S pomalejší dynamikou zadlužování mírně klesl i počet klientů s dlouhodobým dluhem (ČTK)
15.11.2022 Téměř 65 procent Čechů se obává, že nebudou schopni splácet své úvěry, vyplývá z průzkumu agentury STEM/MARK, který má ČTK k dispozici. Potíže se splácením má asi šest procent Čechů. Kvůli rostoucím nákladům se jich za poslední rok zadlužilo stejné procento. Nejčastěji si peníze půjčovali od svých rodinných příslušníků. Přibližně 30 procent respondentů už muselo podle průzkumu sáhnout do úspor. Kolem 18 procent Čechů využilo na pokrytí výdajů kontokorent a stejné procento lidí, kteří se již zadlužili, nakupovalo kreditní kartou.
https://www.e15.cz/finexpert/pujcujeme-si/temer-65-procent-cechu-se-obava-ze-nebudou-schopni-splacet-uvery-1394877?
18.10.2022 Přes 8 mil. Američanů se za 2 dny přihlásilo do federálního programu odpuštění studentských půjček, který v létě oznámil prezident Joe Biden a oficiálně se spustil v pátek večer. Biden vyzval, aby se o podporu přihlásili i další, kteří na ni mají nárok, a kterých je přes 40 milionů, píše server Politico (18.10.2022). (ČTK)
25.8.2022 Celkový dluh obyvatel ČR dosáhl na konci prvního pololetí 3,14 bilionu korun, meziročně narostl o 365,5 miliardy. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Průměrný Čech tak hypoteticky dluží přibližně 300.000 Kč (ČTK)
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5117036/dluh-cechu-vzrostl-v-pololeti-mezirocne-o-366-miliard-na-314-bilionu-korun.html
30.6.2022 Vklady obyvatel v bankách se v květnu mírně zvýšily o 3,5 miliardy Kč. Úložky se od srpna loňského roku drží nad třemi biliony korun, ke konci letošního května jí převyšovaly o 80 miliard Kč. Meziroční růst činil 111,5 miliardy korun, tedy téměř čtyři procenta (ČTK)
30.6.2022 Dluhy českých domácností u bank v květnu meziměsíčně stouply o 16,7 miliardy korun na 2,084 bilionu korun. Zadlužení nefinančních podniků se snížilo o zhruba 1,4 miliardy na 1,23 bilionu korun. Meziročně byly dluhy domácností na konci května vyšší o téměř 162 miliard Kč a dluhy firem vyšší o 73 miliard korun (ČTK)
18.5.2022 Celkový dluh obyvatel Česka dosáhl na konci prvního čtvrtletí 3,07 bilionu korun a meziročně se zvýšil o rekordních 407 miliard Kč. Růst zadlužení tak byl ještě vyšší než na konci roku 2021. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací (ČTK)
21.4.2022 Při pohledu na Barometr úvěrového trhu vydaný s informacemi ke 31. 12. 2021, se člověku až zatají dech - celkové zadlužení českých spotřebitelů vzrostlo o rekordních 365 miliard korun. Výsledkem růstu je v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací evidovaný celkový dluh k 31. 12. 2021 ve výši 2,97 bilionu Kč.
Dodejme, že jde pouze o dluh domácností (nikoliv firem) a pouze o ty úvěry, které jsou oficiálně zaznamenány v úvěrových registrech ihned po té, co se o nich podepíšou smlouvy. Není žádným tajemstvím, že na českém trhu se můžeme potkat i s půjčkami bez registru, z nichž některé s dlužnickými registry opravdu nespolupracují - a úvěruschopnost klienta si zjišťují jinými cestami, což jim zákon o spotřebitelském úvěru nezakazuje. Průměrná dlužná částka. Ta byla koncem roku 2021 zhruba 220 tisíc korun. Za rok 2021 došlo k nárůstu průměrné dlužné částky o 7 735 Kč, resp. o 3,6 %.
https://www.cbcb.cz/barometr-uveroveho-trhu-4-kvartal-2021/
https://www.kurzy.cz/zpravy/646385-zadluzeni-domacnosti-v-roce-2021-se-snizilo-v-jedinem-kraji-cr/
31.1.2022 Dluhy českých domácností u bank loni v prosinci stouply proti listopadu o 16,9 miliardy korun na 2,049 bilionu Kč. Zadlužení nefinančních podniků naopak kleslo o 17 miliard na 1,202 bilionu korun. Meziročně byly dluhy domácností ke konci loňského roku vyšší o 184 miliard a dluhy firem o téměř 67 miliard korun vyšší. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČTK)
30.11.2021 Dluhy českých domácností přesáhly dva biliony korun. Za říjen stouply o 17 miliard korun, proti loňskému říjnu vzrostly o 172,3 miliardy korun. Zadlužení firem vzrostlo na 1,22 bilionu korun. Proti konci září bylo vyšší o 19,8 miliardy korun a meziročně o 40,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/ceske-domacnosti-se-zadluzily-dvema-biliony-korun-roste-i-dluh-firem-1385824?
11.6.2021 Čistá hodnota majetku domácností ve Spojených státech se v prvním čtvrtletí zvýšila o pět bilionů dolarů, tedy o téměř čtyři procenta, na rekordních 136,9 bilionu dolarů (2,85 biliardy Kč). Vyplývá to ze zprávy Fedu. K růstu podle agentury Reuters přispěla rozsáhlá stimulační opatření, kterými vláda reagovala na negativní ekonomické dopady pandemie covidu-19 (ČTK).
13.5.2021 Úspory firem, živnostníků a domácností v ČR přesáhly na konci prvního čtvrtletí 4,3 bilionu korun. Od konce února 2020, tedy od začátku pandemie, tak objem úspor v ekonomice vzrostl o 499 miliard korun. Vyplývá to z výpočtů společnosti CRIF - Czech Credit Bureau (ČTK)
2.2.2021 Po skončení moratoria na exekuce zesílí aktivita exekutorů, kteří vyrazí do chudých domácností, říká Daniel Hůle ze organizace Člověk v tísni. Strmý nárůst zadlužení domácností v důsledku koronavirových opatření ale očekává až po podzimních volbách. Zřejmě na tom nic nezmění, ať v nich vyhraje kdokoliv.
https://www.denik.cz/ekonomika/exekuce-dluhy-vlada-volby-20210131.html?
29.1.2021 Dluhy českých domácností u bank loni v prosinci stouply proti listopadu o 11,6 miliardy korun na 1,865 bilionu. Dluhy nefinančních podniků naopak klesly o 29,3 miliardy na 1,135 bilionu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Meziročně se dluhy domácností zvýšily o 114,4 miliardy a dluhy firem o 2,1 miliardy korun. (ČTK)
27.1.2021 Na 78 procent Čechů souhlasí s tím, že by lidé měli utrácet jen peníze, které mají, a neměli by se spoléhat na budoucí příjmy. Každý třetí přesto považuje za běžné využít možností, jak si zlepšit životní úroveň nad hladinu současného příjmu, když očekává dobré příjmy v budoucnu. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK mezi tisícovkou respondentů (ČTK)
25.1.2021 V ČR bylo roce 2020 zahájeno 407 694 nových exekucí, což znamená meziroční pokles o více než 18 procent. Jde o nejmenší počet nově zahájených exekucí minimálně za posledních 11 let. Významný podíl na tak velkém poklesu může podle mít i současná situace související s onemocněním covid-19. (ČTK)
22.1.2021 Dlužníci v exekuci budou moci mít nezabavitelné peníze na zvláštním bankovním účtu. Poslaneckou novelu občanského soudního řádu, jež tato konta uzákoní, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Takzvaný chráněný účet by měl zabránit případné neoprávněné exekuci nezabavitelných peněz.
12.1.2021 Stavební spořitelny loni poskytly úvěry za 68,3 mld. Kč, což je meziroční nárůst o 35 %. Naopak zájem o nové smlouvy o stavebním spoření loni klesl o 5 % na zhruba 520.000. Vyplývá to z údajů všech 5 tuzemských spořitelen (ČTK)
19.12.2020 Maďarská vláda prodlouží domácnostem a podnikům odklad na splácení půjček do července, aby zmírnila dopady koronavirové krize. Uvedl to v sobotu premiér Viktor Orbán. Ten na facebooku také uvedl, že místní daň pro malé a střední podniky se od Nového roku sníží o polovinu.
Maďarská vláda očekává, že v letošním roce v důsledku pandemie se hrubý domácí produkt země sníží o přibližně 6 %. Orbán také uvedl, že vláda v prosinci a lednu pokryje dvě třetiny mzdových nákladů podniků v odvětvích, jako je cestovní ruch, hotely, restaurace či soukromé autobusové společnosti, které se musí dočasně zavřít. Rodiny s dětmi nebo čekající narození potomka budou mít nárok na zvýhodněnou půjčku ve výši až šesti milionů forintů (asi 440.000 Kč) a nevratné příspěvky na renovaci svých domovů. "Učinili jsme tato rozhodnutí (...) a doufáme, že můžeme zachránit několik stovek tisíc pracovních míst
Zdroj: https://www.lidovky.cz/byznys/statni-pokladna/orban-slibil-odklad-splaceni-pujcek-az-do-cervence-dan-pro-male-a-stredni-podniky-snizi-o-polovinu.A201219_172229_statni-pokladna_livs
10.12.2020 K běžnému splácení úvěrů se po ukončení moratoria vrátilo 89 procent klientů bank. Celkem šlo o 196.000 z 220.000 úvěrů. U zbývajících 24.000 úvěrů se banky s 11.000 klienty v listopadu dohodly na restrukturalizaci. S dalšími 13.000 klienty banky jednají, takže v prosinci počet úvěrů s restrukturalizací po moratoriu dále naroste. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČTK)
7.12.2020 Každý třetí Evropan tvrdí, že ztratil část příjmů v důsledku pandemie. Každý druhý cítí obavu ze své budoucí finanční situace. Češi to vnímají stejně a jsou v souladu s evropským průměrem. Ve schopnosti platit účty včas Česko obsadilo 15. pozici ze zkoumaných 24 evropských států. Vyplývá to z průzkumu Intrum (ČTK)
26.11.2020 Společnosti nabízející financování spotřebitelů, které zastřešuje evropská federace Eurofinas, poskytly v první polovině roku zákazníkům 184,8 miliardy eur (4,838 bilionu Kč), což představuje pokles o 18,4 procenta ve srovnání se stejným obdobím 2019. Vyplývá to z údajů Eurofinas za třináct členských zemí včetně ČR, kterou ve federaci zastupuje Česká leasingová a finanční asociace (ČTK)
20.11.2020 Ministryně financí Alena Schillerová písemně vyzvala nebankovní poskytovatele úvěrů, aby vycházeli vstříc klientům, kteří se vlivem epidemie covid-19 dostali do problémů se splácením. (ČTK)
11.11.2020 Bulharsko v následujících měsících očekává výrazný nárůst tzv. špatných úvěrů neboli úvěrů v selhání. A to kvůli ukončení moratoria, tedy odložení splatnosti úvěrů. Moratorium dosud fungovalo jako jedno z hlavních podpůrných opatření vlády (The Capitals)
4.11.2020 Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, stoupl za tři letošní čtvrtletí o dvě miliardy Kč na 558,9 miliardy korun. V samotném třetím čtvrtletí vzrostl o 13,3 miliardy korun. ČTK o tom dnes informovala Asociace pro kapitálový trh (AKAT). Zhruba 84 procent majetku vlastní fyzické osoby a 15 procent právnické osoby (ČTK)
30.10.2020 Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po dnešním jednání s bankami a dalšími poskytovateli úvěrů nenavrhne další plošný odklad splátek úvěrů. Po dnešním jednání s Českou bankovní asociací novinářům řekla, že od bank dostala závazek individuálních řešení klientů, kteří se dostanou do problémů se splácením. Zákonný odklad, který platil od první vlny koronavirové krize, skončí v sobotu (ČTK)
30.10.2020 Dluhy českých domácností u bank letos v září stouply meziměsíčně o 11,3 miliardy korun na 1,831 bilionu. Dluhy nefinančních podniků vzrostly o 9,3 miliardy na 1,178 bilionu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Meziročně se dluhy domácností zvýšily o 109 miliard korun a dluhy firem o 24,1 miliardy (ČTK)
1.10.2020 Finance českých domácností začínají pociťovat ochlazení ekonomiky, i když nálada zůstává přes růst nejistoty relativně dobrá. Zásadní problémy má 500.000 Čechů. Index finanční situace domácností, který agentury STEM ve spolupráci s firmou KPMG sleduje, od května mírně klesl a odpovídá roku 2016
28.9.2020 První vlna koronavirové pandemie a související omezení v návaznosti na nouzový stav se podepsaly na finančním zdraví českých domácností. Finanční dopad zaznamenala téměř třetina Čechů. Osm procent dotazovaných přišlo o práci, další pětině se snížil příjem. Vyplývá to z průzkumu mezi 605 respondenty, který uskutečnila výzkumná agentura Perfect Crowd (ČTK)
7.9.2020 Každá česká domácnost v průměru přišla kvůli celostátním opatřením souvisejícím s koronavirem na jaře téměř o 13.000 Kč. Toto období přineslo více než polovině (57 %) Čechů buď snížené příjmy, nebo zvýšené výdaje, některé domácnosti postihlo obojí. Vyplývá to z průzkumu, který pro vzdělávací neziskový projekt Den finanční gramotnosti a společnost Partners připravila mezi tisícovkou respondentů agentura MindBridge Consulting
7.9.2020 Stavební spořitelny poskytly letos od ledna do konce srpna úvěry za 42,4 mld. Kč, což je v meziročním srovnání nárůst o 30 %. Zaznamenaly i růst zájmu o nové smlouvy, když jich uzavřely zhruba 326.000, meziročně o 3 % více. Vyplývá to z údajů všech 5 stavebních spořitelen (ČTK)
4.9.2020 Skoncem letních prázdnin se věřitelům obnovila možnost podávat na dlužníky insolvenční návrhy, zablokovaná od konce dubna. Takzvaný lex covid měl všem dlužníkům bez rozdílu poskytnout čas na vyřešení finančních problémů a ochránit je před insolvencí.
Od září insolvenční návrhy podané věřiteli začaly v insolvenčním rejstříku znovu přibývat, ne však v takové míře, jak odborníci předpokládali. Za první dva dny jich soudy evidují patnáct. "Je to pro nás překvapení. Lze to ale přičítat setrvačnosti účinků dřívějších protikoronavirových opatření," ohodnotil stav Tomáš Valášek ze společnosti Insolvence 2008, která změny v insolvenčním rejstříku podrobně sleduje.
Věřitelské návrhy jsou tak ve významné menšině oproti návrhům podaným samotnými dlužníky, kteří často žádají o povolení oddlužení. Těch za stejné období na soudy došlo 160. I tak ale některé insolvenční soudy začínají být přetížené. "Ostrava, Olomouc, Ústí a částečně i Praha. Všude tam lze z rejstříku vyčíst dlouhodobý nárůst nových věcí a prodlevy v jejich zpracování," dodává Valášek.
Očekává se, že koronavirová krize se naplno promítne do počtu insolvencí ke konci roku. Podle odhadů úvěrové pojišťovny Atradius vzroste jejich počet celosvětově. "Skutečný stav ekonomiky se ukáže až v příštích měsících s ukončováním vládních programů podpor," říká ředitelka tuzemské pobočky pojišťovny Markéta Stržínková. Kromě oborů přímo zasažených restriktivními opatřeními, jako jsou cestovní ruch nebo letectví, považuje za nejvíce ohrožené sektory dopravy a automobilového průmyslu, které se s problémy potýkaly už před krizí. Odhaduje, že se všechny hlavní ekonomiky světa kromě Číny letos propadnou do recese.
https://byznys.ihned.cz/c1-66811490-ochrana-dluzniku-kvuli-covidu-skoncila-veritele-ale-zatim-s-navrhy-na-insolvence-vyckavaji<br>
31.8.2020 Průzkum: Jen třetina Čechů má své finance pod kontrolou a je připravená na nenadálé výpadky příjmů, zvýšené výdaje a podobné situace, které vyvolala koronavirová pandemie. Další třetina by chtěla na základě zkušeností z uplynulých měsíců více spořit, 18 procent však tvrdí, že nemá z čeho (ČTK)
26.8.2020 Státní půjčky na bydlení pro mladé rodiny začínají být opět výhodné. Zatímco ještě v minulém roce bylo nastavení úrokové sazby u státních půjček vyšší než u běžných hypoték, a lidem se tak nevyplatilo o úvěr žádat, od letošního srpna je to naopak. Státní fond podpory investic očekává, že by to mohlo nakopnout skomírající zájem o státní půjčky na bydlení.
Více na https://www.e15.cz/domaci/uroceni-statnich-pujcek-pro-mlade-kleslo-na-jedno-procento-stat-si-slibuje-vetsi-zajem-1372704?
26.8.2020 Sedm procent domácností na Slovensku je kvůli pandemii choroby covid-19 vystaveno riziku, že nebudou schopny pokrýt splátky půjček a nutné výdaje, pokud budou nadále čelit výpadku příjmů. Pokles příjmů kvůli koronavirové krizi zaznamenaly v zemi až tři pětiny zadlužených domácností. Vyplývá to z výsledků průzkumu slovenské centrální banky (ČTK)
25.8.2020 Celkový dluh obyvatel ČR evidovaný ke konci prvního pololetí 2020 činil 2,52 bilionu korun, meziročně vzrostl o 143 miliard Kč. Růst zadlužení obyvatel tak nezastavila ani pandemie koronaviru, ani pokles ekonomické aktivity. Za růstem celkového dluhu stojí především úvěry na bydlení. Objem dluhu z těchto úvěrů se meziročně zvýšil o 133 miliard Kč a poprvé překročil dva biliony korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací (ČTK)
13.8.2020 Pandemie koronaviru a s ní spojená vládní omezení zasáhla celou tuzemskou ekonomiku. Každá třetí česká domácnost přišla o jeden či část z příjmů a 4 % domácností přišly dokonce o všechny příjmy. Češi omezili svou každodenní spotřebu a odložili větší nákupy. Vyplývá to z průzkumu, který ČBA uskutečnila počátkem srpna mezi 1100 respondenty
10.8.2020 Evropu čekají další hospodářské otřesy, protože plány na ukončování bezprecedentní podpory zaměstnanců zavedené během koronavirové pandemie by mohly uvrhnout miliony domácností do dluhové pasti. Píše o tom agentura Bloomberg.
Podle studie bruselského institutu Bruegel téměř třetina evropských domácností již před krizí počítala s tím, že by nebyla schopna uhradit neočekávaný výdaj. Britský institut Resolution Foundation tento měsíc upozornil, že 44 procent britských domácností před koronavirovou krizí nebylo schopno platit své účty v případě tříměsíčního výpadku hlavního zdroje příjmů.
Více na https://www.e15.cz/koronahelpdesk-e15/milionum-domacnosti-v-evrope-hrozi-po-vyprseni-kurzarbeitu-dluhova-past-1372283?
4.8.2020 Banky podle ČBA za poslední týden přijaly třetinu žádostí o odklad splátek oproti červnu. Podle aktuální statistiky ČNB jich bylo k 24. červenci podáno 392.000 a schváleno 350.000. Od listopadu budou muset všichni znovu začít splácet, proto se očekává, že zájem o odklad splátek v srpnu ustane. ČTK to dnes sdělil hlavní poradce ČBA Vladimír Staňura (ČTK)
3.8.2020 Více než čtyři pětiny českých domácností spoří. Nejčastěji, a to téměř v polovině případů, lidé uvádějí, že si každý člen rodiny střádá zvlášť. Jedno společné spoření má pětina domácností. Na 22 % lidí shromažďuje hotové peníze doma "ve slamníku" nebo v pokladničkách, vyplývá z průzkumu Poštovní spořitelny, jehož se v květnu zúčastnilo 500 respondentů. Na 16 % dotazovaných uvedlo, že nespoří
31.7.2020 Dluhy českých domácností u bank a družstevních záložen v červnu stouply od května o 12,5 mld. Kč na 1,796 bil. Kč. Meziročně byly vyšší o 103 mld. Kč. Zadlužení nefinančních podniků meziměsíčně kleslo o 9,3 mld. na 1,168 bil. Kč. Oproti loňskému červnu bylo ale vyšší o 53,4 mld. Kč. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila ČNB (ČTK)
14.7.2020 Za dobu pandemie se zhoršila finanční situace třetiny Čechů. Šetřit plánuje dvakrát více žen než mužů. Muži chtějí dvakrát více investovat. Utrácet uvážlivěji si přeje 40 procent mladých ve věku 18 až 24 let. V případě, že se s příchodem druhé vlny pandemie dostanou do finančních potíží, plánuje polovina Čechů využít hlavně úspory v kombinaci s pomocí rodiny (23 procent) a státní podporou (21 procent), vyplývá z červnového průzkumu Provident Financial (ČTK)
2.7.2020 Průměrná sazba spotřebitelských úvěrů v květnu činila 6,91 %, což v porovnání s minulým měsícem znamená stagnaci. Vyplývá to z dat Broker Consulting Indexu spotřebitelských úvěrů. Poskytovatelé spotřebitelských úvěrů podle analytiků společnosti nyní vyčkávají, jaká bude situace po uvolnění opatření souvisejících s covid-19 (ČTK)
30.6.2020 Dluhy českých domácností u bank a družstevních záložen v květnu meziměsíčně stouply o 8,8 mld. Kč na 1,784 bil. Kč. Meziročně byly vyšší o 100 mld. Kč. Zadlužení nefinančních podniků naopak proti dubnu kleslo, a to o 4,6 mld. na 1,178 bil. Kč. Oproti loňskému květnu však vzrostlo o 60,4 mld. Kč. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila ČNB
18.6.2020 Třetině domácností v ČR od začátku pandemie koronaviru do května klesly příjmy. Negativní dopady šíření nemoci pocítila téměř polovina zaměstnanců a tři čtvrtiny OSVČ. Do situace, kdy nevycházejí s penězi, se dostalo 5 % Čechů (ČTK)
16.6.2020 Banky podle statistiky ČNB k 5. červnu přijaly 349 000 žádostí o odklad splátek, schválily zhruba 308 000. Většinou šlo o spotřebitelské úvěry, skoro třetina schválených žádostí byl odklad splátek u hypotečních úvěrů. O odklad splátek lze žádat do 31. října, proto lze v dalších týdenních statistikách ČNB očekávat zpomalení přísunu žádostí (ČTK)
15.6.2020 Blíží se další exekuční vlna. Spláchnout může živnostníky i lidi, co odkládají splátky. První zatěžkávací zkouškou bude okamžik, kdy lidé budou muset opět začít splácet své dluhy. V dubnu vláda prosadila moratorium, tedy možnost odložit si splátky - a to až do konce října, aby lidem ulevila během mimořádných opatření kvůli koronaviru.
"Velký problém začne v listopadu, kdy vyprší moratorium," odhaduje ekonom Petr Teplý z Fakulty financí a účetnictví VŠE, který během minulé krize popisoval, jak dopadá na zadluženost lidí. Česká národní banka registruje ke konci května bezmála 175 tisíc žádostí o odklad splátek od domácností, banky přitom vyhověly ve 161 453 případech. Mimo moratorium ale registruje centrální banka dalších 106 tisíc odložených úvěrů u domácností.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/blizi-se-dalsi-exekucni-vlna-splachnout-muze-zivnostniky-i-lidi-co-odkladaji-splatky-109287#
10.6.2020 Průměrnému dlužníkovi v Česku, který má exekuce, přibývá exekučních řízení. Zatímco před třemi lety jich řešil pět, na konci loňska šest. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnila exekutorská komora. V exekuci bylo minulý rok 790 000 lidí. Víc než deset exekucí mělo 131 400 z nich. odle údajů komory exekutoři vedli 4,5 milionu exekučních řízení. Exekutorské úřady v některých krajích řešily případy mnohem více dlužníků, než kolik jich v místě žije. Průměrná vymáhaná jistina na jednoho dlužníka, tedy částka bez úroků, penále a dalších poplatků činila v únoru 371 880 korun. Za poslední rok vzrostla o 10 803 korun. Průměrná exekuce byla na 64 432 korun. (ČTK)
4.6.2020 Home Credit zastavil po rozhodnutí soudu sporné exekuce za stamiliony. Velké banky se k tomu ale nemají. Když úvěrová společnost Home Credit na konci května oznámila, že zastavuje všechny exekuce vedené na základě neplatných rozhodčích doložek, byla to pro lidi, kteří čelí protiprávním exekucím, i ty, kteří je hájí, zpráva roku. Mnozí očekávali, že se k největší české nebankovní společnosti přidají i některé banky, případně další nebankovní či dluhy vymáhající společnosti, které doložky také využívaly. Ty se k tomu ovšem nemají.
Home Credit k odpisu několika desítek tisíc dluhů odhadem za několik set milionů korun nevedla v první řadě dobročinnost, ale soudní rozsudky. Ty už v řadě případů exekuce kvůli neplatným rozhodčím doložkám zastavily.
https://archiv.ihned.cz/c1-66772740-home-credit-odpustil-sporne-dluhy-banky-se-k-tomu-nemaji
1.6.2020 Banky obdržely zhruba 345 000 žádostí o odklad splátek úvěrů od klientů postižených opatřeními proti šíření koronaviru. Tímto způsobem ponechaly dlužníkům načas likviditu za celkem deset miliard korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace mezi členským bankami. Všechny dotázané banky, které představují dohromady drtivou většinu trhu, se řídí doporučením asociace z 12. března a odklady splátek poskytují.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/byznys/firmy-a-trhy/banky-dostaly-345-tisic-zadosti-o-odklad-splatek-uveru-zjistila-bankovni-asociace.A200601_123217_firmy-trhy_ele
29.5.2020 Dluhy českých domácností u bank a družstevních záložen v dubnu v porovnání s březnem vzrostly o 4,35 miliardy korun na více než 1,77 bilionu Kč. Meziročně byly vyšší o 101,9 miliardy korun. Více si v dubnu půjčovaly také firmy. Zadlužení nefinančních podniků vzrostlo meziměsíčně o 6,93 miliardy na přibližně 1,18 bilionu korun. Oproti loňskému dubnu stouplo o 69,6 miliardy Kč (ČTK)
28.5.2020 Evropské a světové banky vysílají signál snižováním úroků a dalších stimulů: utrácejte peníze jsou levné, nemá smysl spořit a v některých zemích mají úspory i záporný úrok. Spotřebitelé však zatím dělají pravý opak, protože v období současné nejistoty a společenských změn zvyšují svoje úspory a omezují nákup spotřebního zboží (výdaje). Tento trend se nelíbí kormidelníkům spotřebního průmyslu a můžeme očekávat další stimulace na podporu utrácení protože rekonvalescence ekonomiky postavené na spotřebě.
- spotřebitelé tak použili mocný nástroj "nespotřebu", která zásadním způsobem ovlivňuje globální ekonomiku bez ohledu na stav ekonomiky
V Evropě roste množství peněz na účtech. Lidé na hospodářskou nejistotu a společenské změny vyvolávané koronavirové krizí reagují spořením. A ekonomové se obávají, že na záchranu padající evropské ekonomiky tentokrát nepřispěchají. Míra úspor v březnu ostře stoupla ve čtyřech z pěti největších evropských ekonomik, čímž překonala dlouhodobé průměry z roku 2003.
- Francouzští střadatelé si dali v březnu stranou skoro 20 miliard EUR (průměrná měsíční změna je 3,8 miliardy EUR)
- Italští střadatelé si dali v březnu stranou 16,8 miliardy EUR (průměrná měsíční změna je 3,4 miliardy EUR)
- Španělské domácnosti ušetřily 10,1 miliardy EUR (průměrná měsíční změna je 2,3 miliardy EUR)
- vklady britských domácností poskočily v březnu o 13,1 miliardy liber
- V Německu naopak bankovní vklady prudce klesly
Prognózy Evropské komise naznačují, že vysoká míra úspor s námi v tomto roce zůstane, i když řada Evropanů se během roku možná ještě rozhodne utrácet. Podle těchto odhadů, uveřejněných v jarní makroekonomické prognóze, stoupnou úspory domácností z loňských 12,8 % disponibilního příjmu v tomto roce na rekordních 19 % . Příští rok by mohly spadnout někam k 14,5 %.
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4415147/ft-evropsti-spotrebitele-hromadi-uspory.html
27.5.2020 Pozitivní trend platební morálky zadlužených Čechů narušila koronavirová krize, která přinesla zhoršení ekonomické situace domácností a s tím spojenou schopnost splácet závazky. Na 5 % dlužníků jako důvod nemožnosti hradit dluhy uvedlo v březnu právě covid-19. O 24 % klesla také míra dodržování splátkových kalendářů, vyplývá z dat inkasní agentury EOS KSI.
26.5.2020 Celkový dluh obyvatel ČR evidovaný ke konci prvního čtvrtletí činil 2,49 bilionu korun, meziročně tak vzrostl o 146,4 miliardy (o cca 5,8 %). Celkový objem nespláceného dluhu dosahoval 30,9 miliardy Kč, a meziročně se naopak o 1,6 miliardy snížil. Počet lidí, kteří nezvládali splácet své úvěry, byl nejnižší za šest let. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací (ČTK)
22.5.2020 Úvěrová společnost Home Credit zastavila exekuce na základě takzvaných rozhodčích doložek, které české soudy v minulosti prohlásily za neplatné. Úvěrové firmy přesto pomocí nich vymáhaly stovky milionů od desítek tisíc lidí. Upozornily na to servery peníze.cz a Seznam Zprávy. Podle informací Seznam Zpráv tímto způsobem Home Credit, který vlastní nejbohatší Čech Petr Kellner společně s Jiřím Šmejcem, odepsal asi 300 milionů korun. Navíc bude muset zaplatit alespoň částečné náklady exekutorům.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/byznys/firmy-a-trhy/home-credit-zastavil-exekuce-na-zaklade-rozhodcich-dolozek-firma-tak-odepsala-300-milionu.A200521_231842_firmy-trhy_vag
20.5.2020 výrazný nárůst dlužníků očekáváme po uplynutí ochranné doby, to znamená od 1. září," říká Bradáčová z pražského městského soudu. "Na podzim bude více návrhů na konkurz," souhlasí insolvenční správkyně Hamplová.
18.5.2020 Skupina MONETA říká, že obdržela již téměř 78 tisíc odkladů splátek z poskytnutých půjček, úvěrů a hypoték v portfoliu úvěrů o objemu 33 mld. Kč
13.5.2020 Moneta Money říká, že obdržela více než 77 tisíc odkladů splátek z poskytnutých půjček, úvěrů a hypoték v portfoliu úvěrů o objemu 31,5 miliardy Kč.
9.5.2020 Více než polovina Čechů má nyní problémy vyjít s výplatou. Každý desátý si musí před výplatou půjčit, navíc 43 % lidí žije od výplaty k výplatě. Před nouzovým stavem to bylo 28 procent lidí, ukázal průzkum úvěrové společnosti Fair Credit mezi 880 respondenty z konce dubna. Každý desátý Čech s výplatou nevyjde a musí si půjčit, častěji jsou to mladí ve věku 27 až 35 let, lidé se základním vzděláním a také ženy. Většina respondentů by šla pro krátkodobou finanční pomoc k rodině (65 procent) nebo přátelům (18 procent). Na 14 procent by využilo kreditní kartu, pro úvěr do banky by šlo 18 procent dotázaných a pomoc u nebankovní instituce by hledala tři procenta Čechů.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/byznys/moje-penize/vice-nez-polovina-cechu-ma-nyni-problemy-vyjit-s-vyplatou-desetina-lidi-si-musi-pujcovat.A200509_070627_moje-penize_ele
6.5.2020 Téměř 40 % Čechů pocítilo dopad pandemie na své příjmy. Třetina jich má finanční rezervu na čtyři a více měsíců, 42 % maximálně na měsíc. O zaměstnání v době krize přišlo 7 % dotazovaných. Vyplývá to z dubnového průzkumu NMS Market Research (ČTK)
6.4.2020 Polovině českých domácností klesly kvůli koronavirovým opatřením příjmy. O polovinu i více původních příjmů přišla šestina lidí. Kvůli výpadkům budou muset sáhnout do úspor, někteří omezí spotřební výdaje, půjčí si od rodiny, prodají část majetku nebo si budou hledat levnější byt. Práci podle výsledků výzkumu ztratilo v posledních týdnech března 5 % lidí, jde především o živnostníky. Vyplývá to z výzkumu, který na webu zveřejnila agentura PAQ Research
11.3.2020 Dluh obyvatel ČR byl ke konci roku 2019 celkem 2,45 bilionu korun a meziročně tak vzrostl o 5,8 %. Růst celkového zadlužení obyvatel byl loni nejnižší od roku 2015, a to především kvůli zpomalování trhu s úvěry na bydlení. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací (ČTK)
10.3.2020 Příjmy domácností v Česku rostly. Předloni měla průměrná česká domácnost k dispozici na osobu 195 100 korun čistého. Je to zhruba o 12 700 korun víc než v roce 2017, tedy o téměř sedm procent. I přes zvýšení částek ale v zemi přibývá lidí, jimž hrozí příjmová chudoba. Loni to byla desetina obyvatel, v přepočtu asi 1,06 milionu. Proti předchozímu roku se jejich počet zvýšil o víc než 50 000. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČTK)
9.3.2020 Průměrná sazba spotřebitelských úvěrů v lednu dosáhla 6,66 procenta, meziročně klesla o 0,01 procentního bodu. Proti loňskému prosinci se sazba ale zvedla o 0,27 procentního bodu. Vyplývá to z dat Broker Consulting Indexu (ČTK)
28.2.2020 Dluhy českých domácností u bank a družstevních záložen v lednu meziměsíčně stouply o 5,3 mld. na 1,76 bil. Kč. Ve srovnání s loňským lednem byly vyšší o 103,2 mld. Kč (ČTK)
24.2.2020 Platební morálka zadlužených Čechů se loni opět zlepšila a dosáhla vrcholu za uplynulých šest let. Průměrná měsíční částka, kterou čeští dlužníci hradí z nesplacených pohledávek, vzrostla o čtvrtinu na 2750 Kč. Vyplývá to z celoročních statistik inkasní agentury EOS KSI (ČTK)
24.2.2020 Počet vydaných platebních karet v ČR loni stoupl o 7,6 procenta na 12,71 milionu. Objem transakcí platebními kartami stoupl o pětinu na 844,5 miliardy korun. Jejich počet meziročně vzrostl rovněž o pětinu na 1,32 miliardy. Vyplývá to z údajů Sdružení pro bankovní karty (ČTK)
31.1.2020 ČNB: Dluhy českých domácností u bank a družstevních záložen loni v prosinci mezi měsíčně stouply o 8,4 miliardy na 1,75 bilionu Kč. Ve srovnání s prosincem roku 2018 byly vyšší o 99,8 miliardy Kč (ČTK)
17.1.2020 Schopnost Čechů splácet závazky se loni dále zlepšila. Na konci roku 2019 mělo dluhy po splatnosti 6,4 procenta dospělých, zatímco na konci roku 2018 to bylo 7,14 procenta. ČTK o tom dnes informovalo sdružení Solus (ČTK)
9.1.2020 Na Slovensku loni zbankrotovalo nejvíce lidí v historii země. V osobním bankrotu, který umožňuje silně zadluženým obyvatelům vymanit se z dluhů, skončilo v pětimilionové zemi pod Tatrami 16.167 lidí. Proti roku 2018 to představuje nárůst o 16,75 procenta. Vyplývá to z analýzy společnost CRIF - Slovak Credit Bureau (ČTK)
31.12.2019 ČNB: Dluhy českých domácností u bank a družstevních záložen stouply v listopadu meziměsíčně o 10,6 miliardy na 1,742 bilionu Kč. Ve srovnání s loňským listopadem byly vyšší o 96,4 mld. Kč. Zadlužení nefinančních podniků vzrostlo proti říjnu o 1,6 mld. na 1,159 bil. Kč (ČTK)
16.12.2019 Účty včas neplatí 16 procent evropských spotřebitelů. Průměrně Evropanům trvá zaplatit za zboží a služby 22 dní. Čeští zákazníci jsou srovnatelní s evropským průměrem, včas nebo vůbec neplatí každý šestý Čech. Vyplývá to z výsledků celoevropského průzkumu platební morálky pro EOS Group (ČTK)
9.12.2019 Zatímco v Česku v posledních dvou letech centrální banka opakovaně zvyšovala základní úrokovou sazbu, což má vliv na zdražování úvěrů, v zemích eurozóny se sazby drží stále nízko. Čím dál více tuzemských firem si i proto bere úvěry v eurech. Podle údajů České národní banky je ve společné evropské měně téměř třetina všech půjček, které si české podniky vzaly od bank v tuzemsku. Ze zemí, které mají stejně jako Česko také svou vlastní měnu, je vyšší podíl půjček v cizích měnách třeba v Polsku, Chorvatsku či Rumunsku. V těchto státech však takové úvěry ve velkém čerpají i domácnosti, což se v Česku neděje.
5.12.2019 Čechům letos stouply průměrné měsíční úspory o 233 korun na 2720 korun. Podíl jejich úspor na hrubých příjmech se dlouhodobě pohybuje kolem deseti procent. Vyplývá to z analýzy České spořitelny (ČS). Na 40 procent lidí spoří pevnou částku každý měsíc, zatímco 60 procent lidí vytváří měsíční úspory podle toho, jak v daném měsíci vyjdou s penězi. Největší tlak na tvorbu úspor vyvolávají rostoucí náklady na bydlení (ČTK)
22.11.2019 Objem dluhu obyvatel ČR činil ke konci třetího čtvrtletí 2,41 bilionu korun a meziročně tak vzrostl o 143,7 miliardy. Z toho 117,6 miliardy byl nárůst dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, a to přesto, že trh s hypotékami postupně ochlazuje. více
30.8.2019 Dluhy českých domácností u bank a družstevních záložen v červenci vzrostly o 10,5 mld. Kč na téměř 1,704 bil. Kč. Ve srovnání se stejným měsícem loňského roku byly vyšší o 104,7 mld. Kč. Letos v červenci vzrostlo také zadlužení nefinančních podniků. Meziměsíčně stouplo o 13,6 mld. na 1,129 bil. Kč. V meziročním srovnání dlužily firmy o téměř 36 mld. Kč více. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila ČNB
22.8.2019 4 Celkový dluh obyvatel ČR činil ke konci prvního pololetí 2,38 bil. Kč, meziročně tak vzrostl o 148,7 mld. Kč. Nesplácený dluh naopak klesl o 5,5 mld. na 31,4 mld. Kč. Počet lidí, kteří měli problém se splácením svých půjček na spotřebu, se meziročně snížil o 61.000 na 215.000, vyplývá z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací
Nejnovější články na našem blogu
Přečtěte si, co je nového
Davos 2024, 15.–19. ledna 2024
Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.
Vstup do eurozóny, debata o přijetí eura
Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.
Jsme v bankovní a finanční krizi?
Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...
DAVOS WEF 2023
V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.
Co je příčinou růstu cen plynu a elektřiny?
Díky kroků, které podnikla EU a další státy v roce 2021 a 2022, jsme v situaci, kterou můžeme připodobnit k efektu vařené žáby přestože budeme možná v zimě mrznout.
DAVOS 22.-26.5.2022
Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.
Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.
Zástupný konflikt Rusko x Ukrajina
Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...
Evropa v letošním roce zažívá prudký růst cen plynu, který vede i ke zdražování elektřiny. Bohužel neexistuje důvod, proč by cena elektřiny a plynu měla ve střední Evropě zásadně klesnout. Spíše naopak. Hlavně v důsledku odstavení německých jaderných elektráren. Navíc po celé Evropě se plánuje v nejbližších letech zavírání dalších jaderných a...
Aktuální stav globálního oteplování
Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.
Země se otepluje rychleji, než se očekávalo.
Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.
Budou se recyklovat baterie elektromobilů?
Evropská unie doufá, že do roku 2030 bude na evropských silnicích jezdit 30 milionů elektrických aut. Během svého života mohou být elektrická auta uhlíkově neutrální, co se však stane s těmito vozy, a zvláště s jejich bateriemi, až jejich životnost skončí? "Za 10 až 15 let, kdy velký počet autobaterií bude na konci svého životnosti, proto...
Podle vědců je přenos SARS-CoV-2 aerosolem jedním z nejdůležitějších způsobů šíření viru.
O šíření koronaviru aerosolem i vhodných ochranných prostředcích pojednává dokument, který z německého originálu přeložili čeští odborníci. Podle vědců je přenos SARS-CoV-2 aerosolem jedním z nejdůležitějších způsobů šíření viru. Přehledový text má přispět k lepšímu povědomí o roli aerosolu, uvedli zástupci VUT v Brně.
Jsme v planetární nouzi." Lidské činnosti destabilizují naše podnebí a potravinové systémy a ničí přírodní ekosystémy, na kterých jsme závislí, rychleji, než se dokážou sami doplnit.
Zpráva o globálních rizicích roku 2021
COVID-19 změnil globální rizikovou oblast. Rizika byla stanovena podle priority, objevila se nová rizika a byla zesílena další. Světové ekonomické fórum (WEF) vydalo 16. vydání zprávy o globálním riziku z roku 2021.
Davos, agenda 2021
Pandemie COVID-19 prokázala, že žádná instituce ani jednotlivec sám nedokáže řešit ekonomické, environmentální, sociální a technologické výzvy našeho složitého, vzájemně závislého světa. Pandemie urychlila systémové změny, které byly patrné před jejím vznikem. Chybné linie, které se objevily v roce 2020, se nyní jeví jako kritická křižovatka v roce...
USA se otřásá ve svých základech, co vše se díky událostem nejenom ze 6. ledna 2021 změnilo a změní? Začal hon na prezidenta? Vypustil ze džin z lahve a spustí se dominový efekt? Jde tento proces přibrzdit, zastavit nebo zvrátit? Jde o důsledky kroků, které realizoval Trump ve svém prezidentském mandátu, nebo to má ještě hlubší kořeny? Sklízí Trump...