Základní nepodmíněný příjem (UBI, NZP)

Základní nepodmíněný (podmíněný dodržováním nějakých pravidel) příjem (všeobecný základní příjem, UBI), belgický filozof a stoupenec UBI Philippe Van Parijs. Idea základního nepodmíněného příjmu je prostá. A zároveň v praxi neuskutečnitelná. O její uvedení do praxe se v různých koutech světa lidé pokouší už vlastně po staletí, vesměs neúspěšně. Přitom každý nový pokus zase a znova vyvolává až nemístný mediální zájem, který je po tolika ztroskotáních už jen těžko pochopitelný. Vysvětlení je jediné: idea je to nejen prostá, ale také nesmírně svůdná.

• Nepodmíněný příjem je součástí Velkého resetu a Technokracie (kontrolovaná společnost se sociálním bonusem).
• Základní nepodmíněný příjem byl patrně poprvé zmíněn už před více než 500 lety v proslulé knize Utopie od Thomase Mora. Staví na myšlence, že by všichni lidé dostávali peníze ve stejné výši bez jakýchkoliv podmínek. 
  

Idea nepodmíněného příjmu spočívá ve zrušení systému sociálních dávek i důchodů. Místo něj by se zavedla dávka jedna jediná, pro všechny totožná. Všichni by ji dostávali bez ohledu na to, zda pracují či ne, bez ohledu na to, zda pracovat chtějí či ne. Ing. Lukáš Kovanda

Základní nepodmíněný příjem = konec osobního vlastnictví. Tam, kde bude zaveden nepodmíněný příjem, tam nemůže existovat osobní vlastnictví (Klaus Schwab), protože by to ve zdrojové rovnici matematicky nevycházelo. 

Vize 2022-2024: Před branami je konflikt dvou impérií USA, Číny (který nutně nemusí znamenat boj armád) a následný výprodej USD. To je spouštěčem pádu současného světového systému (ostatní podmínky jsou již splněny - rostoucí dluhy, inflace, tištění peněz, polarizace ve společnosti, chaos atd.). Konflikt na Ukrajině, kryptoměny, inflace, klimatické změny, nedůvěra a navazující procesy mohou být roznětkou v tomto procesu. Následně budou bankrotovat jednotlivé státy, nastane chaos a pořádek zajistí DVS (Technokracie), které zavedou nepodmíněný příjem a kontrolovaný systém (Projekt TOTAL CONTROL, Velký Reset, The Great Reset), jako řešení situace.

Jaký může mít Základní nepodmíněný příjem význam?

• Řešení hlavních sociálních a strukturálních problémů, včetně nezaměstnanosti (NÁRŮST NEZAMĚSTNANOSTI) a podzaměstnanosti (v důsledku nástupu, digitalizace, robotizace, UI a klesající demografické křivky - kolaps důchodového a sociálního systému). 
  
• V důsledku nástupu nových technologií, extrémní chudoby, sociálních pastí a skrytých demotivačních faktorů k práci.
  
• UBI by osvobodil lidi z pout pracovních míst mizerné kvality i nekonečné byrokracie a umožnil by jim plně realizovat svůj potenciál. 
  
• Je argumentem v době vleklé mzdové stagnace, přetrvávající chudoby, rostoucí nerovnosti a nízkého hospodářského růstu. 
• Snižuje byrokratickou zátěž a s ní spojené administrativní náklady, a tím zajišťuje nový příjmový tok chudým lidem, zejména díky tomu, že zmenšuje či zcela odstraňuje potřebu prokazování příjmů a dalších podmínek. 
  
• Pokud se příjmy  (Základní nepodmíněný příjem) stanou " bezcelními" (bez kontroly) , dojde tak ve jménu spravedlnosti a rovnosti, kdy je zaručeno, že každý člověk bude mít pravidelný peněžní příjem nenavázaný na jakékoliv podmínky. Všichni občané potažmo získají trvalý přístup na finanční trhy, jejichž rozšiřování nabralo závratných rozměrů.
• Nástroj pro příjem obyvatelstva v DVS.

více

Možné zdroje pro nepodmíněný příjem:

• Digitální daň - zdanění internetových korporací, Googlu, Amazonu atd.
• Zrušení daňových rájů v Evropě a ve světě.
  
• Automatizace a robotizace (zdanění práce robotů), která nahradí lidskou práci.
  
• Progresivní zdanění nejmajetnějších.
• Získaná energie a suroviny z vesmíru.
• MMT. 
  

Nepodmíněný příjem, zprávy z tisku:

29.7.2024 Jeden z největších experimentů s nepodmíněným příjmem zná své výsledky. Sam Altman, šéf společnosti Open AI, známé díky umělé inteligenci ChatGPT, v něm tři roky poskytoval nízkopříjmovým lidem tisíc dolarů měsíčně (asi 23 tisíc korun) a nic od nich za to nechtěl. Studie odhalila, že příjemci příspěvku dále pracovali. Při výběru zaměstnání ale více zvažovali své možnosti.

https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-experiment-s-nepodminenym-prijmem-lide-stale-pracovali-zamestnani-si-ale-vic-vybirali-40481176#

25.5.2024 Miliardář a zakladatel společností jako Tesla, SpaceX a Neuralink je přesvědčen, že AI nahradí lidi na trhu práce. Lidé by dostávali platby od státu. Pavel Rożyński

• Nikdo z nás pravděpodobně nebude mít práci, řekl Musk na technologické konferenci ivaTech 2024 v Paříži. Popsal budoucnost, kde budou pracovní místa "nepovinná". - Pokud chcete dělat práci, která je trochu jako koníček, můžete to dělat, ale umělá inteligence a roboti vám poskytnou veškeré zboží a služby, které chcete, dodal, cituje CNN.
• https://cyfrowa.rp.pl/technologie/art40454981-elon-musk-sztuczna-inteligencja-zabierze-prace-wszystkim-zmieni-to-sens-zycia

30.7.2023 Myšlenka základního nepodmíněného příjmu (zkráceně NZP) je stará již několik stovek let (poprvé zmíněn už před více než 500 lety v proslulé knize Utopie od Thomase Mora), ale zatím se jej nikomu nepodařilo prosadit. Generální ředitel společnosti OpenAI Sam Altman ale věří, že umělá inteligence k takovému příjmu pro všechny otevírá konečně cestu.

• Virtuální mince nabízejí řešení, jak takový systém v globálním měřítku zavést.  Do souvislosti to přitom dává s umělou inteligencí. "Lidé budou nadopováni umělou inteligencí, což bude mít obrovské ekonomické důsledky. Protože umělá inteligence "bude vykonávat stále více práce, kterou nyní vykonávají lidé .
• Díky NZP by tak lidé dostávali peníze i v případě, že jejich pozice budou nahrazeny umělou inteligencí. NZP "může pomoci v boji proti příjmové nerovnosti". 
  Altman nedokázal odpovědět na to, kdo by měl NZP vyplácet. Tedy jestli přímo státy, nebo firmy, které na umělé inteligenci budou vydělávat.
• https://www.novinky.cz/clanek/internet-a-pc-penize-dostaneme-kazdy-mesic-i-bez-prace-planuje-tvurce-ai-40439160#
  

11.6.2023 Další zemí, která otestuje základní nepodmíněný příjem, se stává Británie. V obci na severovýchodě Anglie a ve čtvrti na severu Londýna budou tamní obyvatelé dostávat pod dva roky 1 600 liber měsíčně, tedy zhruba 44 tisíc korun. Badatelé přitom podrobí zkoumání duševní a fyzické zdraví účastníků experimentu. 

• Nejde o jediný takový současný experiment. Například Němci základní nepodmíněný příjem testují pilotní studií pod vedením berlínského Institutu pro ekonomický výzkum (DIW) už od srpna roku 2020. Studie se účastní 1500 lidí, z nichž 120 získává 1200 eur (zhruba 28 300 korun, pozn. aut.) měsíčně bez jakýchkoli podmínek. Financuje to 140 tisíc drobných soukromých dárců, výsledky by měly být letos. 
  

• V České republice myšlenku popularizoval Vlastimil Tlustý, někdejší stínový ministr ODS, který počátkem milénia navrhoval rovnou sociální dávku, která měla postupně nahradit všechny ostatní sociální benefity.

• V posledních letech však základní příjem prosazuje spíše levice, u nás Piráti nebo Zelení, a to z podstatné míry v obavě z robotizace, automatizace a umělé inteligence. Lidem prý práci budou mohutně přebírat roboti a umělá inteligence, takže je třeba je garantovaným existenčním minimem chránit před hrozící takzvanou technologickou nezaměstnaností.

• https://faei.cz/v-britanii-otestuji-nepodmineny-prijem-napad-se-libi-i-nekterym-ceskym-politikum/?
  

2.7.2022 Patnáct tisíc korun měsíčně pro každého dospělého. Bez ohledu na to, kolik si vydělá, zda je chudý nebo bohatý. Přibližně taková je představa těch, kteří chtějí v době přicházející ekonomické krize přilepšit lidem takzvaným nepodmíněným základním příjmem. S takovou "dávkou" už nyní experimentují některé státy světa. Zatím jde ale vyloženě o pokusy.

K odpůrcům základního příjmu naopak patří ekonom Jaroslav Šulc. Obává se, že by poškodil školství, neboť výdělek by už nebyl úměrný dosaženému vzdělání. "Zavedením příjmu by také vznikl rovný starobní důchod, což by rozbilo společenské smlouvy ohledně dosavadní struktury poskytování důchodů," řekl Deníku. Současné penze jsou totiž v Česku odvozeny od odpracovaných let a příjmů. Podporovatelé ale zdůrazňují, že základní příjem by nenahrazoval sociální dávky ani důchody. Ty by lidé brali dál. Nabízí se proto otázka, kde by na to státy vzaly peníze. Tam, kde mají přírodní zdroje, lze sáhnout do výnosů z nich. Jinde by podle podporovatelů základního příjmu mohli uvažovat kupříkladu o progresivním zdanění. Lidem v rozvojových zemích by podle OSN mohlo pomoci pozastavení splácení dluhů.

Zdroj: https://www.denik.cz/ekonomika/nepodmineny-prijem-15-tisic-mesicne.html?

2.6.2021 V Německu tento týden odstartoval experiment se základním nepodmíněným příjmem. Do testování se však nepustila centrální vláda, ani žádná ze spolkových zemí. Jde o projekt neziskové organizace Mein Grundeinkommen (Můj základní příjem) ve spolupráci s Německým ústavem pro hospodářský výzkum a univerzitou v Kolíně nad Rýnem. Peníze poskytlo zhruba 150 tisíc soukromých dárců, kteří chtějí vědět, co jejich krajané s prostředky budou dělat.

K vyplácení příjmu se podle Deutsche Welle přihlásilo více než dva miliony lidí. Organizátoři z nich vybrali 122 osob, které budou po dobu tří let dostávat každý měsíc 1 200 eur. Dobrovolníci nemuseli prokazovat finanční nouzi a mohou po celou dobu pobírání příspěvku pracovat podle svého uvážení.

"Nemusejí udělat vůbec nic kromě vyplnění sedmi online dotazníků v průběhu těch tří let," uvedli tvůrci projektu. Dalších zhruba 1400 osob bude sloužit jako kontrolní skupina. Její členové dostanou menší obnos jakožto kompenzaci za vyplňování formulářů.

https://www.e15.cz/zahranicni/nemci-testuji-prijem-bez-prace-na-tri-roky-vedci-budou-analyzovat-co-se-s-penezi-stane-1381013?<br>

10.11.2020 Minimální dávka 1200 eur. Německo otestuje nepodmíněný příjem. Vědci pro výzkum hledají přinejmenším 122 lidí, kteří po tři roky budou dostávat bez jakýchkoli podmínek 1200 eur (31 800 korun). "Nebudete za to muset dělat vůbec nic, jen během tří let vyplnit sedm on-line dotazníků," uvádějí odborníci. Lidí, kteří dotaci k bezstarostnějšímu životu budou dostávat, může být více, pokud projekt dostane od sponzorů další finance.

Podobný projekt se v Německu uskutečnil už před šesti lety, kdy asi 650 náhodně vybraných lidí dostávalo jeden rok 1000 eur měsíčně. Z výsledku byli odborníci překvapeni. "Základní příjem totiž zapůsobil úplně jinak, než jak si lidé při večerních diskusích s kamarády říkali. Jen málo lidí změnilo práci a nikdo nezlenivěl. Naopak, lidé rozkvetli, žili zdravěji, měli větší sociální ohledy, činili odvážná rozhodnutí, vzdělávali se, zakládali firmy - i ti, kteří už předtím měli dost peněz ke spokojenému životu. 

Jednou z posledních zemí, která nepodmíněný příjem vyzkoušela, bylo v letech 2016 až 2018 Finsko. Každý měsíc stát vyplácel dvěma tisícům náhodně vybraným nezaměstnaným 560 eur (asi 14.800 Kč), k větší zaměstnanosti to ale nevedlo. Výsledky sice považuje Schupp za cenné, ale poznamenává, že finský test se soustředil pouze na lidi bez práce. Německý projekt bude zahrnovat co nejširší vzorek celé společnosti.

• I když bude německá studie vyhodnocena jako úspěšná, nelze v Německu přestavbu sociálního systému v dohledné době očekávat. 
• Myšlenka nepodmíněného příjmu má totiž mezi politiky jen malou podporu. 
• Výhrady mají také ekonomové, kteří v takovém případě poukazují na nutnost výrazného zvýšení daní. 
• https://www.e15.cz/zahranicni/minimalni-davka-1200-eur-nemecko-otestuje-nepodmineny-prijem-1375033?<br>

20.9.2020 Podle filozofa a sociálního vědce Marka Hrubce je nepodmíněný základní příjem, o jehož zavedení se následující rok povede v EU debata, klíčový pro funkční demokracii. Přirovnal ho ke všeobecnému volebnímu právu či zdravotnímu pojištění, protože umožňuje všem občanům uskutečnit své ústavní právo na důstojný život.

• Základní příjem by byl materializací tohoto práva, a proto by měl být poskytován bez jakýchkoli podmínek. 
  
• Na Aljašce nepodmíněný základní příjem úspěšně funguje od 80. let. Výši základního příjmu by měli nakonec určit občané v referendu, nebo preferencí politických stran, které příjem prosazují. 
  
• Na Západě není nedostatek financí, ale problémem je, že bohatství je rozděleno značně nerovnoměrně. 
  
• Zdroje: diskutuje o zdanění internetových korporací, Googlu nebo Amazonu. Dále se uvažuje o zrušení daňových rájů v Evropě, což by také přineslo zdroje. Většina občanů by také uvítala výrazné progresivní zdanění nejmajetnějších. Dalším zdrojem je automatizace a robotizace, která nahradí mnoho lidí v práci. Proto by alespoň část jejích výsledků měla být redistribuována mezi lidi se základním příjmem. Ale zdrojů na financování základního příjmu je ještě více.
• Díky základnímu příjmu získají lidé více prostoru na tvůrčí a skutečně potřebnou činnost. 
  
• Pokud bychom v dějinách nezaváděli nové společenské experimenty, žili bychom ještě pořád v otrokářském řádu. 
  

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/nepodmineny-zakladni-prijem-je-klicovy-pro-demokracii-rika-filozof-hrubec-40336778#

21.8.2020 Základní nepodmíněný příjem vyzkouší v Německu. V ČR by jeho zavedení znamenalo, že průměrný starobní důchod se sníží ani ne na polovinu nynější úrovně. Další zemí, která otestuje základní nepodmíněný příjem, se stává Německo. Naši západní sousedi jej otestují pilotní studií pod vedením berlínského Institutu pro ekonomický výzkum (DIW). Institut to oznámil tento týden. Studie se bude účastnit 1500 lidí, z nichž 120 obdrží 1200 eur (31 270 korun) měsíčně bez jakýchkoli podmínek. Financovat to bude 140 tisíc drobných soukromých dárců.

https://www.kurzy.cz/zpravy/554630-zakladni-nepodmineny-prijem-vyzkousi-v-nemecku-v-cr-by-jeho-zavedeni-znamenalo-ze-prumerny/

13.5.2020 Evropu čeká kvůli pandemii koronaviru hluboká ekonomická krize a rychlý nárůst nezaměstnanosti. Jedním z nástrojů, které by podle politiků z jižních států Evropské unie mohly pomoci situaci zvládnout, je celoevropské zavedení základního nepodmíněného příjmu. Jsou to pravidelné platby státu občanům, na které má podle původního konceptu nárok každý.  

Španělský vicepremiér Pedro Iglesias navrhuje spolu s ministryněmi sociálních věcí Portugalska a Itálie, že by mohlo jít o celoevropský program podle jednoho vzorce. Každá země by si ovšem částku vypočítávala podle svých ekonomických parametrů. Není však jasné, zda by se peníze platily z unijních fondů, nebo z národních rozpočtů.

Vláda v Madridu už začala svůj vlastní program připravovat. Od června by se měl podle detailů, které zveřejnil deník El Mundo, týkat více než milionu domácností a pomoci až dvaceti procentům obyvatel Španělska. Nejchudší lidé by měli dostávat každý měsíc 462 eur (cca 12 tisíc Kč), příjem by se zvyšoval podle počtu dětí, ale je stanoven horní strop pro domácnost na 1015 eur (přibližně 28 tisíc).

Podobnou myšlenku mají nejen státy, ale i regiony a města. Pro své občany ho chce zavést kvůli pandemické krizi například severoanglické město Hull. Diskutovat o nápadu hodlá i skotská premiérka Nicola Sturgeonová. "Možná přišel čas zvážit všeobecný základní příjem," řekl ve svém velikonočním projevu také papež František I.

https://archiv.ihned.cz/c1-66762820-nepodmineny-prijem-se-vraci-spanele-ho-budou-vyplacet-nejchudsim-program-chteji-rozsirit-i-do-cele-eu

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového