Keltové

Území, kde se keltská kultura prvotně rozvíjela a které můžeme označit za jádro keltských kmenů, se rozkládá od východní Francie až po Rakousko a část Čech. Zdejší pozdně halštatská kultura, vyznačující se mimo jiné i bohatými hroby elit s množstvím dokladů o intenzivních kontaktech se Středomořím, v průběhu 5. století př. n. l. plynule přecházela v kulturu laténskou, kterou již připisujeme Keltům. V této době jsme též svědky významného rozšíření území s nositeli této kultury, a to severním, západním i východním směrem.  

  • Keltové podle některých starověkých autorů, především Tita Livia (59 př. n l. - 17 n. l.), pronikali již od 6. století př. n. l. do severní Itálie, zcela zřetelně se ovšem keltská expanze, nejen jižním směrem, rýsuje od závěru 5. století. Kolem roku 400 př. n. l., zřejmě v důsledku zhoršených klimatických podmínek, které zasáhly nejcitelněji některé přelidněné oblasti na sever od Alp, nastal v jádru Kelty osídlené části Evropy zřetelný společenský kvas
  • například proměny pohřebního ritu (konec pohřbů žehem a uložení v mohyle a začátek kostrového plochého hrobu) s postupným úbytkem bohatě vybavených knížecích hrobů a s přibývajícím množstvím pohřbů vojáků, procházely původní keltské společnosti změnami, které se také velmi zřetelně projevily ve výrazné tendenci k pohybu, přesunu celých kmenů či jejich částí a v šíření laténské kultury i do oblastí dříve jí nezasažených.  
  • Postupně tak přichází éra keltských válečníků a jejich četných střetů a tažení po celé Evropě, které neustále sílily a přetrvaly až do poloviny 3. století př. n. l. Z alpských průsmyků keltští válečníci znovu pronikali do Itálie a postupně se usazovali v severních úrodných oblastech země a v pádské nížině.  
  • Další výrazné migrační proudy vedly už od 5. století př. n. l. do oblastí dnešního severního Španělska a Portugalska. Zhruba v téže době začali Keltové pronikat na Britské ostrovy, které osídlovaly po několik dalších staletí.  
  • V o něco mladším časovém horizontu Keltové rovněž postupně kolonizovali části Karpatské kotliny, a tak se ocitli v dosahu středomořských oblastí na jihu i východě. Jejich tažení často ničivě zasahovala do jihovýchodní Evropy včetně Řecka a také do Malé Asie.  
  • Nejznámějším se stalo jejich tažení do Řecka, které v roce 279 př. n. l. dospělo až k Delfám s bohatými pokladnicemi Apollonova chrámového okrsku. Mohutná armáda o údajně 85 tisících bojovníků pronikla od Panonie do Řecka, kde se částečně rozdělila. Válečníci, jimž velel jistý Brennus (či Brennos) postupovali k Delfám, kde ovšem utrpěli porážku, samotný jejich velitel se při bitvě zranil a záhy zemřel či spáchal sebevraždu. 
  • v nitru thráckého území, na východním svahu Balkánského pohoří, částečně usadily, a se souhlasem makedonského krále založily stát Tylis. Ten zničili Thrákové v roce 212 př. n. l. Další skupiny přešly dokonce na území Malé Asie, kde se usadily v hornaté krajině kolem dnešní Ankary, v oblasti, jež po nich uchovala označení Galatia
  • více

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.

Evropská unie doufá, že do roku 2030 bude na evropských silnicích jezdit 30 milionů elektrických aut. Během svého života mohou být elektrická auta uhlíkově neutrální, co se však stane s těmito vozy, a zvláště s jejich bateriemi, až jejich životnost skončí? "Za 10 až 15 let, kdy velký počet autobaterií bude na konci svého životnosti, proto...