Ing. Miroslav Singer, Ph.D.(1968)

Více než dekádu strávil ve službách České národní banky. V letech 2005 až 2010 byl jejím viceguvernérem, od roku 2010 do roku 2016 působil jako její guvernér. Od roku je 2017 hlavním ekonomem společnosti Generali CEE Holding, vletech 1986 až 1990 byl prognostickém ústavu.

Jednou se nás děti zeptají: "Vy jste vážně za těch deset let, kdy jste si půjčovali skoro zadarmo, nepostavili nic pořádného? Opravdu jste neudělali žádnou investici s návratností nad třicet let?" Vždyť my jsme měli chvíli i záporné úrokové sazby a investoři státu ty peníze doslova cpali. 

Miroslav Singer a jeho názory:

1.11.2022 Cena za snížení inflace bude vyšší, než si dnes představujeme

• Invaze na Ukrajině a tenze mezi Čínou a Spojenými státy spolu s covidovými lockdowny pak připomněly politickým elitám hlavních světových ekonomik, jak nesmírně zranitelné jejich zásadní výrobní řetězce jsou.

• Jeden příklad: v okamžiku, kdy se v konfliktu na východ od našich hranic dramaticky projevila převaha liberálního atlantského bloku v produktivitě válečných zbraní, stačilo pro změnu charakteru souboje "Davida a Goliáše" dodat Ukrajině řádově desítky moderních dělostřeleckých systémů, které eliminovaly převahu minimálně o řád vyššího počtu starší generace těchto zbraní na straně Ruska. Jenže v případě eskalace snah Číny o ovládnutí Tchaj-wanu, který mimo jiné produkuje zhruba 90 procent čipů, jež jsou pro výrobu těchto technologicky nadřazených zbraní nezbytné, si lze těžko představit, kdo a jak bude v případě zničení tchajwanských výrobních linek dodávat tyto čipy do nových "džavelinů" a "himarsů".

• Takže ekonomiky liberálního světa čeká období, ve kterém budou muset změnit své výrobní a logistické řetězce, zvýšit zásoby mnoha komodit a zbraní a přeměnit mnohem rychleji a jinak, než si donedávna představovaly, své systémy výroby a distribuce energie. A nepochybně to bude jejich politickou prioritou. Bude se to tedy odehrávat do značné míry bez ohledu na ekonomická kritéria či výši úroku placeného těm, kdo na to poskytnou peníze.

• Pokud jde o Rusko, je třeba říci, že s výjimkou "armagedonských" scénářů představuje konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou pro světovou ekonomiku dramaticky méně významný ekonomický šok, než byl covid. Ne ovšem už tak pro Evropu. Přitom možnost rychlého uklidnění situace příliš nepřináší postavení Ruska. Při zhruba desetinovém rozměru ruské ekonomiky vůči té čínské financovalo Rusko rozvoj armády na papíře mnohem větší, než jakou buduje Čína. A to na úkor pro většinu z nás asi "rozumnějších" cílů. Je tedy dost těžké si představit, že s výjimkou scénáře, v němž dojde k dramatické výměně elit, má tato situace v infrastrukturně, vzdělanostně, sociálně atd. podinvestovaném Rusku jinou budoucnost než utužování režimu stálou agresí.

• V kostce, nízkoinflační rostoucí ekonomika vyspělého světa včetně EU byla založena na přísunu a využívání nové pracovní síly z "nových" ekonomik, levných produktů z východní Asie a v případě unie i levných energií z Ruska. Nic z toho se nejspíš dlouho nevrátí. Můžeme najít rozdíly mezi situací na počátku stagflační epizody 70. let a dneškem. Dnes například není světový finanční systém - tedy částečně s výjimkou eurozóny - postavený na pevných kurzech hlavních měn, jako tomu bylo na počátku sedmdesátých let. Konfliktů je také obecně méně, blok politických totalit je určitě slabší než v době "rozkvětu" Sovětského svazu a podobně. Podobnosti jsou ale dramatičtější. Vzestupu dnešní inflace a stagflaci 70. let shodně předcházely a třeba v eurozóně ji stále provázejí velmi uvolněné měnové politiky. Všude pak uvolněné politiky rozpočtové. Konflikty se i dnes odehrávají na ose vyspělý vs. rozvojový a rozvíjející se svět. I logistické a výrobní řetězce se na počátku 70. let v důsledku blokace Suezského přístavu ocitly v krizi. Stejně jako dnes. A konečně elitami pociťovaná vyčerpanost stávajícího politického a demokratického systému v bloku atlantských demokracií se i na přelomu 60. a 70. let odrážela v intenzivní debatě o nutnosti dramatické změny liberálního politického systému. I tehdy tu byly přítomny pochyby, zda by vlastně měl být takový systém založen na univerzální demokracii spjaté s právem všech voličů vyjadřovat své názory a volit politiky, kterým věří. I to lze dnes pozorovat. Tehdy sice šlo spíše o touhu po revoluční změně směrem doleva, dnes jsou to například požadavky cenzury "hloupých a nechápajících", jenže to jsou jen dvě strany stejné mince.

• To vše neznamená, že inflace v budoucnu neklesne. Otázkou ale je, zda bude schopná být dlouhodobě nízká nejen v obdobích recesí, kam jsou centrální banky vždy schopné ekonomiky stlačením poptávky dostat, ale také v obdobích růstu. Má skepse do značné míry vyplývá z toho, že růstu a trvalejšímu stlačení inflace na delší období na počátku 80. let předcházelo nejen přitvrzení měnových politik, ale také vlna investic do sektoru těžby a distribuce energií, jež vedla k jejich zlevnění. V nejbližších letech ale nelze takovou vlnu investic v oblasti tradičních energetických odvětví očekávat. Dnes je spíše dále regulujeme a svazujeme. Ovšem ani v oblasti "zelených" energií se nějakému skutečně významnému a produktivitou nesenému zlevnění spolehlivých způsobů dodávek energie neblížíme (tedy v období bez větru a svitu slunce).

• Nižší inflaci tedy asi zažijeme znovu, jen se zdá, že přijde za cenu, která se bude líbit menší části populace liberálních ekonomik, než si dnes myslíme.

• https://archiv.hn.cz/c1-67131810-cena-za-snizeni-inflace-bude-vyssi-nez-si-dnes-predstavujeme

7.10.2021 Před týdnem rozhodla bankovní rada České národní banky (ČNB) o zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. To je nejvyšší zvýšení od roku 1997. "Dost pravděpodobně bych pro to hlasoval, rozhodnutí bylo ale trochu překvapivé," říká bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer. "Já bych byl pro vyčkání, sledování a analyzování," reaguje jeho kolega z Národní ekonomické rady vlády, ekonom Jan Švejnar.

• Singer: Trh je evidentně přehřátý. Lidé i firmy přestávají věřit tomu, že ceny neporostou trvale.
• https://www.mujrozhlas.cz/pro-proti/singer-trh-je-evidentne-prehraty-lide-i-firmy-prestavaji-verit-tomu-ze-ceny-neporostou 

26.6.2020

• Naše problémy se jmenují příliš štědrý sociální systém, stárnoucí populace, zvyšující obtížnost financování důchodového i zdravotního systému, zřejmě nekvalitní školský systém - stále žasnu nad tím, že většina škol během karantény nezavedla distanční výuku - a obecně nevýkonný státní aparát. Ty první pak generují přímo neúnosné rozpočtové trendy, ty za nimi pak vedou k tomu, že se řešení tohoto problému spíše vzdaluje, než přibližuje
• https://nazory.ihned.cz/c1-66782900-singer-vavra-horska-a-dalsi-ekonomove-radi-vlade-co-delat-proti-krizi-zmensete-statni-spravu-penize-davejte-tem-kdo-je-skutecne-potrebuji 
  

20.5.2020

• určitě se posune způsob, jakým pracují korporace. Neboli nevrátíme se všichni do kanceláří, a i pokud v nich budeme častěji než v posledních týdnech, nebudeme v nich pracovat od pondělí do pátku. To může ovlivnit třeba život ve městech, zmírní se ranní i odpolední dopravní špičky, umím si také představit, že místa, kde se koncentrují korporace i přes den, poněkud utichnou 
• Druhý rys dnešního "karanténního" světa, který s námi zůstane, jsou různé rozvážky a dovážky. I moji rodiče už nakupují přes "rohlík" či "košík" a jsou spokojeni. To se nezmění a obchody i řetězce budou muset hodně měnit. 
• Pandemie nám znovu připomněla moc a sílu institucí, jako jsou stát či centrální banka. Byl bych velmi rád, kdyby se povedlo jasnou a pandemií prokázanou potřebu distančního kontaktu občanů se státem přetavit do překlopení společnosti k univerzalitě vlastnictví digitální identity. Technické prostředky umožňující to provést bez velkých těžkostí nám už dnešní bankovní identity nabízejí. Jde jen o to politické odhodlání. 
• https://archiv.ihned.cz/c1-66765870-jak-zmeni-koronavirus-svet-odpovidaji-rychetsky-kintera-singer-hulova-a-dalsi
  
• Nevěřte věrozvěstům zkázy hlásajícím příchod hluboké ekonomické krize, nic strašného nás nečeká. Naopak, pominou-li některé nejistoty, jako je například vývoj americko-čínských obchodních sporů nebo brexit, může být mnohem lépe. (21.12.2019)
  
• Za předpokladu zachování existence eura to zna­mená, že se eurozóna bude muset dál posunout směrem k federalizaci. Přínosem jakéhokoliv jednotného celku přece musí být třeba fungující dopravní spojení, obrana a podobně.
• Brexit: EU ztrácí druhou největší ekonomiku a jednu ze čtyř největších evropských armád, a to v době, kdy pořád mluvíme o rostoucích bezpečnostních hrozbách. Je to velká škoda a obrovský politický neúspěch všech zúčastněných.
• Bojím se, abychom si za dvacet let neříkali, jak bylo v této době neuvěřitelně dobře. Kolik svobody jsme měli. Z toho mám opravdu strach. A štve mě, že mizí úcta ke svobodě projevu lidí, kteří mohou na první pohled zdánlivě říkat nesmysly. 
  
• Poprvé nejméně za čtvrtstoletí to totiž není tak, že by ekonomika ovlivňovala politiku, ale naopak stoupá vliv politiky na ekonomický vývoj. Indexy měřící politickou nejistotu ukazují, že ani během pádu Lehman Brothers, ani při evropské dluhové krizi, ani při migrační krizi a ani po zvolení Trumpa nebyly politické nejistoty tak významné. 

Jaké největší problémy budeme muset vyřešit, aby se v Česku lépe žilo v horizontu příštích dekád?

• Tím prvním je stárnutí populace, jež se může projevit v řadě oblastí ekonomiky. Máme naštěstí relativně silný příliv migrantů z východní Evropy, kteří to šedivění populace vyváží. To je super. Stárnutí je spíš problém z hlediska zdravotních nákladů. Musíme si přiznat, že kvalitu zdravotní péče udržíme jen tehdy, když náklady na ni vzrostou. Statis­tika říká, že 80 % výdajů na zdravotní péči je za člověka vynaloženo v posledních pěti letech před jeho smrtí. 
• Musíme zlepšit infrastrukturu 
  
• Totální nechuť české společnosti k digitalizaci státní správy. 

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového