Prof. Bohumír Jánský

Prof. Bohumír Jánský (1952), geograf, hydrolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se hlavně hydrologií a ochranou vod před znečištěním. V roce 2012 byl jmenován profesorem a je autorem i spoluautorem desítek monografií a článků v odborných časopisech. V 90. letech minulého století objevil v Peru prameny Amazonky a zajímá se rovněž o Bajkalské jezero.

18.4.2021 Bohumír Janský 3. díl: Když nic neuděláme, tak nám naše zadržená voda vydrží asi deset let

• "Africká žena má na starosti domácnost, a tedy i vodu. Jen obstarávání vody věnují některé africké ženy každý den třeba pět až šest hodin. To jsou strašné věci, které si nedovedeme ani představit. Je nutné jim pomoci. Určitě je lepší jim pomoci u nich, na místě, než řešit příliv migrantů k nám. Západ nesmí jen počítat peníze. Musí si uvědomit, že se vyplatí jim pomoci s moderními technologiemi. Ale ne jim je jen dát, jak už se přece mnohokrát stalo, kdy pak byly obrovské a drahé projekty po pár letech v troskách. Experti musí v rozvinutých zemích zůstat, a měli by tam trvale působit pobočky firem a zabývat se zásobování vodou v daném regionu."  
  

11.4.2021 Bohumír Janský 2. díl: Zemědělství spotřebuje 75 % veškeré vody, průmysl 20 %. Jen 5 % je pitná voda

• Grónské ledovce ubývají nebývalým tempem, ale právě ledovce by mohly být využity k zásobování obyvatel. Třeba Austrálie má už dnes projekt na přetahování ledovců z Antarktidy do zálivu, kde ho zabalí do fólie, a budou z jedné kry, kterou sice budou muset upravovat, ale jen velmi málo, žít desítky let. A voda z ledovců je velmi vhodná k úpravě na pitnou vodu."
• Voda je ta nejcennější surovina, kterou máme. My Češi si to můžeme opakovat donekonečna. Žádné lithium, žádné zbytky zlata, ale voda je naše největší cennost. Jsme uprostřed Evropy, v pramenné oblasti na hlavním evropském rozvodí."  
  

9.4.2020

• Vody na povrchu i v podzemí ubývá a vše ještě komplikuje rozsáhlé odlesňování v důsledku kůrovcové kalamity. Stát se proto nevyhne budoucí výstavbě nových přehrad, jak vodárenských, tak víceúčelových, které umožní lépe nakládat s vodou na tocích řek. 
• Proměnit by se měla města: v nich by mizely vybetonované a vyasfaltované plochy a dešťová voda by se používala k zavlažování zeleně na střechách velkých domů 
• celá Evropa musí začít uvažovat o dálkové přepravě vody, která by proudila, podobně jako ropa, potrubím. Například ze Skandinávie do vyprahlých regionů ve Středomoří 
  
• v letech 2014 až 2018, se situace poněkud zlepšila loni, kdy úhrn srážek v Česku dosáhl asi 92 procent dlouhodobého normálu. Více ovšem pršelo na Moravě než v Čechách 
  
• duben teď podle předpovědi bude suchý − jaro už prakticky neexistuje − a blížící se léto dopředu vyvolává obavy
• V současné době se u nás podzemní voda podílí na celkové spotřebě vody asi z jedné pětiny. Zbytek kryjeme z vody povrchové. 

• Déletrvající sucho způsobilo oslabení lesních porostů, ty nebyly pak schopné odolávat náletům lýkožrouta smrkového, takže sucho podle mého názoru současnou kůrovcovou kalamitu podstatným způsobem podpořilo

• Na vykácených plochách se retence sníží v souvislosti s nárůstem teplot, a tedy i výparu na volných prosluněných plochách. Rozsáhlé vykácené plochy lesů přispějí také k růstu extremity odtoku, tedy povodní při letních přívalových deštích a rovněž prohloubení jednotlivých suchých epizod 
  

• Vláda již schválila výstavbu tří nádrží v jednom z nejsušších regionů Česka, na Rakovnicku − Kryry, Senomaty a Šanov. A rovněž nádrž Vlachovice na Zlínsku. Vesměs se jedná o malé vodní nádrže, pro představu asi velikosti dnešní přehrady Vrané nad Vltavou. 
  

• Jestliže pravidelně oznamuje 80 států Světové meteorologické organizaci, že trpí chronickým nedostatkem vody, je situace skutečně velmi vážná. 
  

• boj o vodu: v řadě světových regionů roste napětí mezi sousedními zeměmi kvůli sporům o vodu. Takovým místem je například postsovětská Střední Asie. Zde dva horské státy, Kyrgyzstán a Tádžikistán, mají velké zásoby vody a tři níže položené země, Kazachstán, Uzbekistán a Turkmenistán, trpí jejím značným nedostatkem.

• Vše se dá řešit rozumnou mezinárodní spoluprací, jak to dokazuje Izrael. Po celou svoji existenci věnuje vodě mimořádnou pozornost. Jeho vodní diplomacie dokazuje, že voda nemusí státy rozdělovat, ale může je při společném zájmu spojovat. 
  

• Spojené státy s vodu mají už nyní velký problém na území států na Středozápadu. Pro zavlažování polí s bavlnou, kukuřicí a sójou se využívá největší zásobárna podzemních vod, která se rozkládá na území osmi států. V jímacím území ale klesá hladina podzemních vod průměrně o jeden metr ročně. Celkem se jedná o více než 30 % zavlažovaných ploch USA. Přitom využívání kvalitní podzemní vody pro závlahy je v řadě jiných zemí dávno zakázáno. 
  

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového