Golfský proud

Teplý Golfský proud plyne (Je součástí složitého a provázaného sytému, jehož součástí je Bermudský trojúhelník, záhadný úsek oceánu mezi Bermudami, Puerto Ricem a špičkou Floridy. GP rozvádí teplou tropickou vodu do severních moří, která se pod hladinou mísí s hlubokými chladnými proudy, které obtékají podmořské skalní římsy a hory) z Karibiku kolem Floridy a Bahamských ostrovů na sever k Islandu a nakonec až k severnímu pobřeží Ruska. Golfský proud je zhruba 100 kilometrů široký a 800 až 1200 metrů hluboký. Rychlost proudění je nejvyšší u povrchu, přičemž maximální rychlost je obvykle asi 2,5 metru za sekundu. Proteče v něm asi 20 milionů kubických metrů vody za sekundu. Má významný vliv na klima, především v oblasti severní části západní Evropy. Severní větev Golfského proudu tam zmírňuje zimy, které jsou tím pádem teplejší než v jiných oblastech světa se srovnatelnou zeměpisnou šířkou.

• Změnou salinity vody (rozpouštěním ledovců např. Arktidy a Grónska vzniká sladkovodní voda, která ředí slanou vodu), klesá produkce kyslíku (omezuje se produkce bioplanktonu) světovými oceány (plíce planety), snižuje se síla termo hydrodynamického čerpadla (Golfský proud, Kurošio atd.), narůstá teplota, roste hladina oceánů, mění se tryskové proudění v atmosféře, dochází k posunu klimatických pásem (aktuálně o 1000 km) směrem na sever, mění se albedo, současně pulzuje Slunce a také termojaderný reaktor v jádru Země (jako Jin a Jang). 
  
• Golfský proud funguje na část Evropy jako ústřední topení. Golfský proud míchá slanou hustou vodu v Atlantiku. Atlantická jižní cirkulace proudu unáší u hladiny masu teplé slané vody z tropů na sever a u oceánského dna zase odnáší chladnou vodu s nižší salinitou ze severu k tropům. Jeho severní větev zmírňuje v severní části západní Evropy zimy, které tak jsou až o desítky stupňů teplejší než na jiných místech planety se stejnou zeměpisnou šířkou. Golfský proud pohání slaná, a tedy i hustá mořská voda, která klesá do Severního ledového oceánu. Jenže tání sladké vody z grónského ledovce ho brzdí.
• Ještě před 50 lety byl Golfský proud o třetinu silnější, než je v současnosti (je nejslabší za posledních 1600 let). Pokud by slábl stejným tempem jako dosud, průměrná teplota by v podstatné části Evropy během několika málo desítek let klesla o čtyři až šest stupňů Celsia. V Evropě by výrazně přibylo pomalu postupujících bouří s dešťovými přívaly podobnými těm, které v červnu 2021 zasáhly západ Německa a Belgii.  
  
• Geologové našli souvislost mezi rotací Země, Golfským proudem, změnou výšky hladiny oceánů  a činností sopek.

• Zastavení atlantské cirkulace by ochladilo Evropu o 3,4 °C. Golfský proud je součástí většího systému proudů, které odvádějí vodu z tropických oblastí na sever, kde se ochlazuje a klesá, a po oceánském dně se přepravuje zase zpátky. Jde o nejvýznamnější proudění vody na planetě. Jeho přerušení tak neovlivní jen Evropu a Karibik, ale celý systém cirkulace.

• Mořské proudy. Termohalinní výměník.
  

Příčiny změn hladiny oceánu

Období, jemuž říkáme mladší Dryas, nastalo někdy před 12 800 lety (severní polokouli Země zalila vlna mimořádně chladného počasí. Golfský proud se vypnul během padesáti let (nastal jeho kolaps). Během několika měsíců se totálně proměnilo klima a přišla malá doba ledová) a trvalo více než tisíciletí. Předcházelo mu oteplení, ke kterému dochází i nyní.

• Průměrná roční teplota tehdy poklesla až o 10 °C a zalednění v Evropě se rozšířilo až kamsi přes Dánsko k českým hraničním horám. 
  
• Příčinou ochlazení bylo přerušení termohalinní ("teploslané") cirkulace v oceánech poblíž Arktidy a přestala fungovat doprava teplé vody Golfským proudem. Na vině byl zřejmě příval obrovské masy studené sladké vody, šlo snad až o deset tisíc krychlových kilometrů. Odkud se tam vzala?  Pravděpodobně jde o vylití jezer (jezero vylilo kvůli náhlé změně teplot směrem vzhůru) v místě dnešního Winnipežského jezera (a v blízkosti dalších, jako jsou Manitoba nebo Winnipegosis) se nacházela vodní plocha o výměře 440 000 čtverečních kilometrů. 
  

V případě, že by silný Labradorský proud vychýlil ze směru teplý Golfský, teplota v Evropě by rapidně poklesla. Například klima ve Velké Británii by mělo průměrnou roční teplotu o pět stupňů nižší a severní Norsko by na tom bylo ještě hůře - tam by průměrná roční teplota poklesla dokonce o deset stupňů.

• Golfský proud slábne a v současnosti je nejslabší přinejmenším zhruba od pátého století našeho letopočtu. 

Tentokrát se žádné sladké jezero do oceánu nevylilo, ale úplně postačí zvýšené tání ledovců v Grónsku a Arktidě - dubnová měření prokázala, že tají nejrychleji za posledních 450 let. To se děje zároveň se zvyšujícím se obsahem oxidu uhličitého, který má také vliv na teplotu vody v oceánech. Kdy nastane onen kritický bod zlomu, bohužel nevíme.

Golfský proud je totiž něco jako horké kafe. Ale tím přibývajícím se ledem se z něj postupně stane ledová káva, která je tak studená, že se to nedá pít. A co se stane, když vychladne teplý Golfský proud? Vypne se. I to je možný scénář známý z minulosti. V Evropě spadnou teploty o pět až sedm stupňů. Přesně to se stalo před nějakými 12 tisíci lety, Golfský proud se vypnul během padesáti let. To je dost rychlý proces. A pak můžeme mít problémy. (30.8.2020, Prof. Miroslav Bárta)

Planeta dýchá pulsuje a nasává vodu v souladu s precesním rokem, kterou následně vypustí a dojde k potopě světa (pokaždé v polovině precesního cyklu v den rovnodennosti jedno a 13 000 roků dojde k apokalypse - potopě). Voda nad a pod zemí (symbol Vodnáře) zajišťuje cyklický kyvadlový proces (mezi souhvězdím Draka a Orionu), který je propojen s precesními cykly rovnodennosti (nástup věku Lvu a věku Vodnáře). Nyní se voda ztrácí, jako jako před Tsunami a následně dojde k jejím zmnožení (Viktor Schauberger). Minerál, který akumuluje vodu pod povrchem se jmenuje Ringwoodit - v přechodové zóně pláště v hloubce 410 do 660 km je jeden až třikrát ekvivalent vody ve světě. Tento proces je provázán se "solární zábleskem" a transformací člověka (Vědomý člověk).

Rozdíly z roku na rok

Největší vliv na meziroční rozdíly v globální fytoplanktonové produktivitě je klimatický model El Niño-Southern Oscillation (ENSO). Cykly ENSO jsou významné změny od typických teplot povrchu moře, vzorců větru a srážek v Tichém oceánu podél rovníku.

Během událostí EL Niño produktivita fytoplanktonu (pohlcuje CO2 a vypouští kyslík) v rovníkovém Pacifiku dramaticky klesá, protože východní obchodní větry, které normálně vedou vzhůru, rostou stále nebo dokonce opačným směrem. Přechod mezi El Niño a jeho protějškem, La Niña, je někdy doprovázen dramatickým nárůstem produktivity fytoplanktonu, protože náhle se obnovuje nátok hlubinné vody bohaté na živiny. 

Události El Niño ovlivňují vzorce počasí za Pacifikem; například ve východním Indickém oceánu kolem Indonésie se během El Niño zvyšuje produktivita fytoplanktonu. Produktivita v Mexickém zálivu a západním subtropickém Atlantiku se během událostí El Niño v uplynulém desetiletí zvýšila, pravděpodobně proto, že zvýšené srážky a odtok dodávaly více živin než obvykle.

Ve srovnání se změnami produktivity v tropickém Pacifiku souvisejícími s ENSO jsou meziroční rozdíly v produktivitě ve středních a vysokých zeměpisných šířkách malé.více: https://earthobservatory.nasa.gov/features/Phytoplankton/page4.php

Vztah požárů v USA o mořských proudů

El Niño je jev, jenž souvisí se zeslabením studeného oceánského Humboldtova proudu, což následně vede k rozsáhlým a dodnes důkladně neprobádaným atmosférickým procesům. James Randerson tvrdí, že pomocí satelitů NASA a NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru), které budou mapovat teplotu povrchu oceánu, mohou vědci lépe předpovídat vztah mezi jevem El Niño a obdobími požárů jak v Jižní Americe, Střední Americe, tak i v částech Severní Ameriky, Indonésie, Jihovýchodní Asie a rovníkové Asie.

• Požáry v přírodě se pokouší dát do souvislosti se změnou podnebí a lidskou činností.
• Oheň potřebuje horko a sucho a pak jiskru, atmosférické podmínky určují, jak bude oheň intenzivní a jak se bude šířit, potom si příroda pomůže třeba mocnými lijáky. 
  
• On-line mapa požárů.

Existuje harmonický stav mezi koloběhem živin v půdě a také mezi pevninou, oceány a naopak, procesy fotosyntézy, mořské proudy, salinita vody, požáry, sucha, přívalové deště, eroze půdy a další procesy.

Hydrodynamické čerpadlo (Termohalinní výměník) 

https://www.whoi.edu/multimedia/the-ocean-conveyor/

Globální systém mořských proudů, často nazývaný oceánský dopravník, nese teplé povrchové vody z tropů na sever. Ve vysokých zeměpisných šířkách se vody ochlazují, uvolňují teplo do atmosféry a zmírňují zimní klima v oblasti severního Atlantiku. Chladnější (a hustší) vody klesají a tekou na jih v hlubokém oceánu, aby se dopravní pás pohyboval. (Ilustrace Jacka Cooka, oceánografická instituce Woods Hole).

Klíčovou součástí klimatického systému Země je Atlantik Meridional Overturning Circulation (AMOC). Přepravuje teplé a slané povrchové vody do severního Atlantiku, kde ztrácí teplo do atmosféry. Vody se stávají chladnější a hustší a klesají u Grónska a tekou na jih, aby pokračovaly ve smyčce. Vědci očekávají, že globální oteplování zpomalí tuto cirkulaci, protože tající led a další srážky přidávají vzteklou sladkou vodu do oblasti, kde se voda potápí. Zvýšené vypařování v nižších zeměpisných šířkách na jih by však mohlo toto zpomalení kompenzovat přivedením slanějších vod na sever. Malé víry pomáhají šířit tuto slanou vodu na sever mícháním okrajů gyrů. (Natalie Renier, kreativní studio WHOI). 

Dnešní klimatický systém je ovlivňován oceánským dopravním světovým oběhem. Studená slaná voda klesá, aby poháněla dopravník, a teplé povrchové proudy doplňují smyčku. 

https://www.whoi.edu/know-your-ocean/ocean-topics/ocean-circulation/el-nio-other-oscillations/

https://www.whoi.edu/oceanus/feature/a-hitchhiker-s-guide-to-the-ocean/

Golfský proud, zprávy z tisku:

13.3.2024 Ochlazení v Evropě až o 20 stupňů? Hrozba kolapsu golfského proudu visí nad naším kontinentem. Právě díky Golfskému proudu jsou zimy v západní Evropě a ve Skandinávii daleko mírnější, než by byly, kdyby Golfský proud neexistoval. To se dá ukázat na srovnání mezi místy se stejnou zeměpisnou šířkou. Lednové teploty v Kanadě, která je na úrovni evropského Norska, jsou nižší až o 30 stupňů Celsia.

• Nyní se objevily důkazy o tom, že Golfský proud slábne. Je tak velmi pravděpodobné, že se v budoucnu zcela zastaví. Kdy k tomu dojde, se však nedá odhadnout. Může to ale být ještě v tomto století. Za posledních 80 let ztratil golfský proud na síle až 15 procent.  
  

• Voda v Atlantiku se ochladí, změní se podnebí zejména v západní Evropě. Velká Británie by v takovém případě mohla očekávat postupné ochlazení až o deset stupňů, ve Skandinávii by byl pokles ještě dramatičtější. Předpokládá se propad asi o 20 stupňů. Pokles teplot bychom však pocítili i u nás.

• Zastavení Golfského proudu by ale mohlo mít za následek i kolaps Amazonského pralesa v jižní Americe. Množství skleníkových plynů, které by se pak z tohoto důvodu dostaly do atmosféry, by mohlo být velkým celosvětovým problémem. 

• https://medium.seznam.cz/clanek/traveler-ochlazeni-v-evrope-az-o-20-stupnu-hrozba-kolapsu-golfskeho-proudu-visi-nad-nasim-kontinentem-48090?
  

26.7.2023 Podle nové studie časopisu Nature je zhroucení oceánských proudů mnohem blíže, než se očekávalo. Jde ale o systém, který zásadně ovlivňuje globální počasí. Odhadem vědců by ke "katastrofě" mohlo dojít během desetiletí nebo dvou.

• Atlantický rovníkový protiproud, jehož součástí je Golfský proud, by se mohl zhroutit kolem poloviny století. Nicméně podle nejčernějšího scénáře by k tomu mohlo dojít dokonce už v roce 2025. "Dotklo by se to každého člověka na planetě. Jde o velký a důležitý problém.
  

• Atlantská poledníková převratná cirkulace (AMOC) je složitá spleť proudů, která funguje jako obří globální "dopravní" pás. Přenáší teplou vodu z tropů směrem k severnímu Atlantiku, kde se voda ochlazuje, stává se slanější a klesá hluboko do oceánu, než se rozšíří na jih. Hraje klíčovou roli v klimatickém systému, jelikož pomáhá regulovat vzorce globálního počasí. Jeho zhroucení by mělo obrovské důsledky jako mnohem extrémnější zimy, zvýšení hladiny moří nebo posun monzunu v tropech.

• Jak se klimatická krize zrychluje, tak hrozí narušení rovnováhy teploty i slanosti oceánů, na nichž závisí fungování těchto proudů. Tání ledovců způsobuje, že do oceánu putuje více sladké vody, čímž se snižuje její hustota. Když je voda příliš sladká, příliš teplá nebo obojí, proudy se zastaví.
  

• Před více než 12 tisíci lety rychlé tání ledovců způsobilo "vypnutí" AMOC, což vedlo k obrovským teplotním výkyvům severní polokoule o 10 až 15 stupňů Celsia během 10 let.
  

• Proudy by se mohly zastavit nebo zhroutit (bod zlomu zhroucení AMOC ) již v roce 2025 a nejpozději v roce 2095. "Nejpravděpodobnější bod kolapsu je někde mezi 2039 a 2070

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-zhrouceni-oceanskych-proudu-je-bliz-nez-jsme-si-mysleli-varovali-vedci-234618#

9.10.2021 Zastavení atlantské cirkulace by ochladilo Evropu o 3,4 °C. Nová vědecká studie ukazuje postup globálního oteplování za bodem zvratu - pokud se zastaví Golfský proud, na jehož zpomalování již dochází, bude to mít zásadní vliv i na podmínky v Evropě. Tenhle proud je významný činitel tvorby počasí na severní polokouli a přímo ovlivňuje klima na planetě. Zmírňuje zimy a napomáhá proudění atmosféry. Primárně to platí pro Evropu, ale existence proudu stabilizuje i podmínky jinde - například odvádí teplo z Karibiku. Globální oteplování sice většinou vnímáme jen jako nárůst teploty, jde ale především o postupné malé změny, které se mohou zvrtnout do pořádné klimatické změny.

• Vědci dle nové studie očekávají extrémní teploty a bouře, intenzivní sucha, více požárů, tornád atd. Předpokládá se, že společně s nárůstem teplot na některých místech dojde také k ochlazování jinde na planetě. Při narušení Golfského proudu lze očekávat chladnější podnebí ve Skandinávii nebo ovlivnění srážek v Británii.
• Golfský proud se totiž netýká jen kousku Evropy. Je součástí většího systému proudů, které odvádějí vodu z tropických oblastí na sever, kde se ochlazuje a klesá, a po oceánském dně se přepravuje zase zpátky. Jde o nejvýznamnější proudění vody na planetě. Jeho přerušení tak neovlivní jen Evropu a Karibik, ale celý systém cirkulace.
• Pokud sladkovodní ledovce budou dál tát (což asi budou) sníží se tak salinita oceánské vody. Na salinitě ale ona cirkulace stojí. Méně slaná ocáenská voda tak zpomalí onu cirkulaci proudů. A až se zastaví Golfský proud, nebude cesty zpět. 
  
• Při poslední době ledové byla globální teplota o 6 °C nižší než dnes. 
  
• https://vedator.org/2021/10/zastaveni-atlantske-cirkulace-by-ochladilo-evropu-o-34-c/?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového