Energie

Současný trend v energetické koncepci v EU směřuje k obnovitelným energiím s postupným opouštěním energie z fosilních paliv a jádra.

• Mapa, která monitoruje výrobu či spotřebu elektřiny a emise s ní spojené : https://app.electricitymaps.com/zone/BG
• Konec uhlí by měl přijít již kolem roku 2030, velké energetické zdroje na zemní plyn by pak měly ukončit provoz do roku 2050.
  
• Plánovaný útlum fosilních paliv znamená, že mezi lety 2030 a 2050 (mezikrok) bude třeba najít alternativu k zemnímu plynu. Dalo by se to přirovnat k automobilovému průmyslu, kde jsou zřejmě elektromobily jen mezičlánkem na cestě od benzinu a nafty k vodíku.
  
• Budoucnost energetiky nezvratně k její decentralizaci a zároveň ekologizaci. Tyto změny přinášejí na jedné straně lepší životní prostředí, na straně druhé kladou zvýšené nároky na řízení elektrizační soustavy.
• 27 největších měst spotřebovává téměř 8 % celosvětové produkce elektřiny (2015). Nemalou měrou se na tom podílí internet, každou minutu jsou online 2,5 miliardy lidí. Kdy byl internet samostatný stát, tak by byl 6tým největším konzumentem energie na světě a poptávka neustále roste.
• Evropský hospodářský systém je založený na energiích a energetice (nemůžeme vyloučit jeden zdroj energie, pokud nemáme ale připravenou v záloze druhou, za kterou ji zaměním), rušíme současný energetický systém na základě politizace a nikoliv na základě rozumu. My nemáme reálné a realistické zdroje energií a tím přicházíme o svobodu a vytváří to napětí uvnitř států. Rušíme mezinárodní vztahy, smlouvy, dohody a tím vlastně celý systém. Bez levného ruského plynu se v dohledné době neobejdeme, pokud ho budeme mít, tak jen výrazně dražší (to je další kritický moment). 20.10.2022 Dr. Ing. Jan Campbell, Prof. h. c.
• Do roku 2025 překročí spotřeba elektřiny v Asii poprvé polovinu spotřeby světové. Afrika přitom spotřebovává mnohem méně elektřiny, než činí její podíl na světové populaci. Ukazuje to prognóza, kterou dnes zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). V případě Asie nejvíce spotřeby připadne na Čínu, jejíž podíl na celosvětové spotřebě vzroste ze čtvrtiny v roce 2015 na třetinu v polovině tohoto desetiletí (8.2.2023, ČTK)

Ceny silové elektřiny na trzích letí od počátku roku 2018 strmě vzhůru. Tak drahá, jako je nyní, byla naposledy na podzim 2012. na poslední rok (2018) vzrostla cena 1 MWh ze 34,1 euro na 45,9 euro, přičemž v závěru 2018 roku se cena 1 MWh dostala až na úroveň 56,7 euro. Jedna megawatthodina v roce 2008 stála 90 eur (1.7.2008), naopak na jaře 2016 stála něco přes 20 eur (min. 21,47 eur), následně ale podražila až o 150 %. V roce 2019 se sice cena stabilizovala okolo 50 eur za megawatthodinu, předpokládá se další růst vzhledem ke změně energetického mixu v Evropě.

• Fotovoltaiku s bateriemi lze pořídit od 100 tisíc, to sníží platbu za elektřinu až o 80%, systém vydrží fungovat nejméně 15 let, pak sice trochu klesá jeho účinnost, ale ještě dalších pět let by měl pracovat, více.

Díky sníženému průtoku vody v řekách se v letních měsících snižuje výroba elektrické energie v jaderných a vodních elektrárnách (v některých zemích i uhelných elektráren), které vyrovnávají v letních měsících rychlé výkyvy v toku zelené elektrické energie. Sucho tak může zásadně změnit strategické energetické plány (roste riziko výpadku elektřiny, blackout), pokud bude trvat sucho i v dalších letech, bude se problém s vynuceným odstavením energetických výrobních bloků stupňovat (porostou extrémy, omezování odběru elektřiny nebo blackouty).

• Nejsilnější závislost na vodě se týká právě tří typů elektráren, na kterých je česká energetika historicky založena - uhelných, jaderných a vodních.

Srovnání cen energie 2019 (na kolik vyjde elektřina z jednotlivých zdrojů)

Mapa přenosové soustavy Slovensko a Česko

Energetika v Evropské unii:

Do roku 2030 bude muset být v rámci Evropské unie produkováno 32 procent elektřiny prostřednictvím obnovitelných zdrojů, což například pro výrobu elektřiny v České republice je značně ambiciózní (ekonomicky špatně návratný) plán, který si vyžádá masivní investice s dopady na koncovou cenu elektřiny.  

Pokud se Němcům povede Energiewende, bude tento model inspirací pro celý svět (nevím, ale jestli si to budou moci ostatní země dovolit a zda budou mít Baltické moře).

• Polsko bude v roce 2030 muset dovážet 20 procent elektrické energie, na dovoz velkého objemu elektrické energie budou spoléhat i Němci. 
  
• Německu je ale strategie jasná: plyn má pomoci rychle nahradit jaderné a uhelné kapacity. Plánují, že do konce rok 2022 uzavřou všechny uhelné a jaderné elektrárny.
  

Podle Ing. Dany Drábové je zatím cesta v Energetice v kombinaci vylepšených jaderných technologií a obnovitelných zdrojů.

Jaderná energetika to de facto ryze přírodní zdroj. Život na zemi by nefungoval bez jaderné fúze na Slunci, která je základem veškeré energie na naší planetě. Pokud by se nám podařilo ještě více pohnout s technologií jádra a zkombinovat ji s využíváním obnovitelných zdrojů, bylo by to podle mého názoru zatím ideální řešení.

Uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA už uhelné zdroje neprovozuje Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko.

Nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová prosazuje tzv. Evropský zelený úděl (European Green Deal), 40 % snížení emisí do roku 2030 považuje za nedostatečné a zdůrazňuje- 

• Dekarbonizace a decentralizace zdrojů.
• EU je nyní ve sporu, zda je jaderná energie  čistá nebo nikoliv (v roce 2022 byla schválena taxonomie pro jaderné elektrárny).
• Elektřina se podílí cca 20% na celkovém podílu produkce skleníkových plynů-
• Opouštění jaderných zdrojů (zejména Jižní Německo, jsou ochotni si i připlatit, protože 65% populace se jádra bojí), jsou odstavovány uhelné elektrárny v Porúří-
• Implementace nové evropské legislativy směřující k tvorbě jednotného evropského vnitřního trhu s elektřinou, který nebude kopírovat státní hranice.
• Energetickému mixu se bude muset přizpůsobit energetická soustava, např. podle Frankfurter Allgemeine Zeitung přijde Německo adaptace přenosových soustav na novou energetiku na závratných 130 miliard eur, tedy na více než tři biliony korun.
• Nizozemské úřady a švédská firma Vattenfall potvrdily dohodu o stavbě obřího větrného parku, který se zcela obejde bez finančních dotací (2019). 
  
• Norsko generuje 95 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů a jeho industrializace stála na vodních elektrárnách.  
  
• Energetické koncepce v Německu (uzavření jaderných elektráren v roce 2022) - ohrožuje průmysl a elektromobilitu.
• Švýcarsko a Rakousko, země dovážející elektřinu z Německa, začínají vážně řešit otázku negativního dopadu přechodu Německa k obnovitelným zdrojům energií (růst ceny o 4-10%, nedostatek elektrické energie, přechodně přetížená sít). 
  

V roce 2019 přitom z jádra pochází zhruba desetina světové produkce elektřiny, ale do roku 2040 by zhruba dvě třetiny těchto zdrojů mohly zmizet, protože stárnou a nestaví se nové. 

Produkce uhlí v Itálii, Francii, Německu, Španělsku, Portugalsku a Spojeném království se podle údajů S&P Global Platts Analytics ve druhém kvartálu oproti minulému roku snížila o 40 procent, uvádí agentura Bloomberg.  

Díky suchu a klimatickým změnám v červenci 2018 způsobilo horko spolu s nedostatkem vody sérii vynucených odstávek elektrárenského výkonu ve Francii, Německu a Švýcarsku.

Změna v evropské energetice je součástí celosvětového trendu. Hojné dodávky levného plynu snižují podíl uhlí na trhu i ve Spojených státech, kde minulý rok uzavřeli rekordní počet elektráren spalujících fosilní paliva, způsobující největší znečištění, píše Bloomberg. Levný americký plyn se také vyváží do zahraničí, především do Číny a Pákistánu. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) se USA do pěti let stanou největším vývozcem zkapalněného zemního plynu na světě.

Spojené státy, které jsou už dnes největším světovým producentem zemního plynu, podle IEA zvýší produkci do roku 2024 na více než jeden bilion metrů krychlových. Jejich globální podíl tak stoupne na 23 %.

Trendy a klíčové otázky v energetice

Čína masívně investuje do nerostných surovin, které jsou potřeba pro rozvoj energetiky (lithium, kobalt atd., až 80% se jich těží v Číně nebo pod čínským vlivem) a energetických technologii.

• Nový trend tzv. lokalizace energetiky (energetických systémů) - modulární jaderné reaktory (různá kombinace velikosti, menší zranitelnost vlivem klimatických jevů, snížení ztrát při přenosu, přenosová soustava působí ztráty až 30%).
• Rostoucí dominantní geopolitický vliv Číny v energetických kovech.
• Německo (2011, zejména kvůli Fukušimě) se odklání od jádra a preferuje tzv. Zelenou energetiku - větrná a solární v kombinací s akumulací energie.
• Skladování elektrické energie i po dobu několika roků (není vyřešen tomto problém jak pohledu objemu, tak finanční efektivity).
• Zdroje elektrické energie, jejich rychlá disponibilita (větrníky a fotovoltaika to nejsou - potřebují kombinaci s bateriovými úložišti).
• Nové technologie na plnou recyklací autobaterií - strategie Evropské unie.
• Ztráty v rozvodné síti (až 10-30%) a jejich eliminace s využitím nových technologií, případně přechod na lokální energetiku.
• Chemická akumulace v podobě baterií, očekává se trend zlevňování podobně jako u fotovoltaiky.
• Inteligentní smart city (budou chtít bydlet i starší občané ?).
• Bezpečnost obyvatel (čas a varování).
• Odstranění neefektivní spotřeby a výroby.
• Kontrolovaná společnost - zdroj informaci pro efektivní využití a výrobu elektřiny v čase (zejména ve velkých městech, kde bude do roku 2050 žít 75% populace.
• Přechod na elektromobily a další elektrické dopravní prostředky, které nahradí současné spalovací motory a tím i alternativní zdroj energie (přechod z ropy na elektrickou energii).
• Po zavedení výše uvedených bodů je možné očekávat spotřebu el. energie ve výši 60% současného stavu (Prof. Staněk Smart City Plzeň, 26. 3. 2019, TOP EXPO CZ).
• Klíčovou roli by měla v následujících letech hrát "větrná a solární energie!, která je stále levnější a konkurenceschopnější i bez státní podpory., říká Matthias Kimmel, analytik společnosti Bloomberg NEF (24.4.2019).  
  
• "Globálně poroste poptávka po elektřině, nejvíce v Číně, Indii a dalších rozvíjejících se ekonomikách. V Evropě ovšem bude poptávka po elektřině do roku 2050 spíše klesat.
• Bloomberg NEF v loňské zprávě vyčíslil investice do nových energetických zdrojů do roku 2050 celkem na 11,5 bilionu dolarů, většina z těchto peněz půjde do větrných a solár­ních zdrojů říká Matthias Kimmel, analytik společnosti Bloomberg NEF (24.4.2019).
• Budoucnost energetiky je v decentralizaci a chytrých sítích (smart gridů) . Domácnosti, které si samy vyrábí elektřinu, budou schopné pokrýt až polovinu veškeré spotřeby. Ani decentralizovaný model energetiky však nepočítá s tím, že každá část systému funguje samostatně jako ostrovní systém, který je úplně odříznutý od distribuční sítě.
• Největší změnou je, že se součástí energetického trhu stávají dosavadní zákazníci, protože domácnosti si zvládnou část svojí spotřeby elektřiny a tepla obstarat samostatně Domácnosti jsou vybavená mikrokogenerační jednotkou o velikosti pračky, propojenou s fotovoltaickým panelem, která zajistí výrobu elektřiny, tepla a chladu, tak už přestává být něčím nepředstavitelným. 
• Hrozí podle Rijádu, že velká část Saudské ropy zůstane v zemi, protože ji svět nebude chtít za současné ceny!!!
• Zavilost ekonomiky na bateriích by znamenala také vyšší závislost na tzv. vzácných horninách, kde klíčovým hráčem je Čína.
  
• Závislost energetiky na odběru vody je vysoká (chlazení jaderných a uhelných elektráren vodou z řek, sucho a nedostatek vody v tocích je rizikem pro pohon turbín vodních elektráren) a platí to i pro Česko.
• Díky klimatickým změnám roste riziko extrému (nedostatek elektřiny nebo její přebytek), které neprospívají také přenosovým soustavám, firmám a obyvatelům (důsledkem budou rostoucí finanční ztráty a materiální škody.)
• Více informací v knize Cesta v desetileté metamorfózy.

Do roku 2024 by podle projekcí největších bateriových firem (velkokapacitní úložiště) mohly ceny baterií oproti dnešku klesnout o 40 procent," předjímá Tomáš Kazda z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně, který se vývoji akumulátorů věnuje a má v této oblasti i svůj vlastní patent.17.5.2019).

Energetická návratnost (ERoEI - Energy Return on Energy Invested) podle jednotlivých zdrojů:

Jako příklad uvádíme: nákladem 1 barelu ropy jsou například ropné společnosti schopni vytěžit 10-30 barelů ropy podle daného naleziště.

• ropa                  10-30 
• zemní plyn        20
• kvalitní uhlí        10 - 20
• nekvalitní uhlí    4  -  10
• vodní elektrárny  10 - 40
• Větrná energie    5 -10
• solární energie      2 - 5
• jaderná energetika  4 - 5 
• biopaliva v Evropě  1 - 4 podle druhu plodiny
• zdroj: Cílek a Kašík 2007.          

Energetika Česko

Novým trendem na následující desetiletí je elektromobilita, jaderná energetika, skladování elektrické energie a přenosová soustava v kontextu měnící se situace v průmyslu, dopravě, ekologii atd...

• Česko, národní energetický mix

Těžba uhlí v Česku od sametové revoluce klesla o desítky procent. Zatímco v roce 1989 se vytěžilo téměř 35 milionů tun černého uhlí a 89 milionů tun uhlí hnědého, loni to bylo 4,1 milionu tun černého a 39,2 milionu tun hnědého uhlí. U černého uhlí činí pokles 88,2 %, u hnědého 55,9 % (ČTK) 

Manažer ČEZ zdůraznil, že Česká republika po uzavření uhelných elektráren bude potřebovat nahradit zdroje o výkonu 2500 MW. A to bez rozvoje jádra nepůjde. 

• Instalovaný výkon parních, tj. uhelných elektráren (43 % podíl na energetickém mixu, jádro má cca třetinu) v Česku zhruba 11 GW, kvůli zpřísněným limitům bude zřejmě potřeba do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v ČR.
  

Spotřeba elektřiny v České republice byla v roce 2018 podle Energetického regulačního úřadu 73,9 TWh. 

• "Evropský parlament nepoužívá selský rozum a ty jejich dojemné řeči o Evropě nakonec s těmi jejich nápady dělají věci, které by nakonec mohli skutečně tu Evropu nevratně poškodit," stěžuje si premiér Andrej Babiš (komentuje tak nové nařízení Evropské unie, která považuje jaderné elektrárny za neekologické. EU proto navrhuje zdražit jejich financování. Například chystaný nový blok jaderné elektrárny v Dukovanech by se pak mohl prodražit až o desítky miliard korun) 3.5.2019.
  

• Postavme jeden tisícimegawattový reaktor v Dukovanech a koukejme se po menších variantách, doporučuje Dana Drábová 17.4.2019.

• Podle ČSU v roce 2018 stoupla cena elektrické energie průměrně o 12%.

Klíčovým odborníkem na energetiku, zejména jadernou je Ing. Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. 

Spotřeba elektřiny v Česku v roce 2018 dosáhla rekordní hodnoty 73,9 terawatthodiny (TWh), výroba byla ale daleko vyšší a činila 88 TWh. 25,5 TWh Česko vyvezlo, zejména na Slovensko a do Rakouska, 11,6 TWh naopak dovezlo z Německa a Polska. 

Podle ERÚ se za rok 2018 vyrobilo v Česku:

• V hnědouhelných elektrárnách (43 procent).
• Následovaly jaderné elektrárny (zhruba třetina). 
• Obnovitelné zdroje (11 procent).
• Zemní plyn se na výrobě elektřiny v tuzemsku podílel jen zhruba čtyřmi procenty. 

Celkově se vytěžilo 43,7 milionu tun uhlí (4,5 milionu černého a 39,2 milionu hnědého), a Česko se tak na světovém žebříčku největších producentů uhlí pohybuje kolem 15. místa.  

Scénář A (základní) počítá s celkovým útlumem fosilních, tj. uhelných zdrojů ve výši 6342 megawattů (MW) a poklesem instalovaného výkonu jaderných elektráren na 2137 MW a rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) ve výši 6560 MW.

Odklon od uhlí, z něhož Německo teď čerpá asi třetinu energie, bude postupný. Do roku 2022 se mají uzavřít uhelné elektrárny o celkovém výkonu 12,5 gigawattu. Do roku 2030 se pak počítá s koncem dalších elektráren, takže v tu dobu by spolková republika z uhlí získávala maximálně 17 gigawattů ročně, zatímco dnes je to asi 45 gigawattů. Do konce roku 2038 se energie z uhlí přestane v Německu využívat zcela. V případě, že na tom bude shoda všech aktérů, bude možné termín uspíšit na rok 2035. 

Energiewende, ( "environmentální model" pro celý svět ) podle kterého se má Německo vzdát uhlí do roku 2038 a jádra dokonce do roku 2022 Energie je model energetické infrastruktury založené na větru, vodě nebo solárním záření.

• Německo nedokáže naplnit závazky týkající se snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020.
• za posledních pět let stál přechod na obnovitelné zdroje německou státní kasu asi 32 miliard eur ročně (podobně jako náklady na migraci). 
  
• zavádění obnovitelných zdrojů energie a souvisejících systémů v Německu zpomaluje - jak poukazuje Spiegel, loni byla instalována méně než polovina (743) větrných elektráren vybudovaných v roce 2017.
  
• nespokojenost sílí hlavně na venkově
• v roce 2000 z nich získávalo sedm procent energie, dnes má z větru, slunce, vody či biomasy 35 procent elektřiny. 
  
• nedaří se ani budování nových přenosových vedení - ze 7 700 kilometrů, které jsou zapotřebí, bylo zatím postaveno jen osm procent.
  
• příští rok mají končit 20 leté dotace poskytované na rozvoj produkce energie z větru, slunečního záření a biomasy.  
  
• obnovitelné zdroje, které jsou nákladné na zdroje i půdu, trpí neduhy a snaha exportovat je do rozvojových zemí se může ukázat jako devastující. Solární farmy zabírají 450krát víc půdy než jaderné elektrárny a větrné elektrárny 700krát území víc než nádrže na zemní plyn, aby přitom vyrobily stejné množství energie. 
  
• problém že by Německo Energiewende "zpackalo". "Přechod na obnovitelné zdroje byl předem odsouzen k zániku, protože moderní 'průmysloví' lidé se nechtějí vrátit do 'před-moderního' života... Důvodem, proč obnovitelné zdroje nemohou ovládnout moderní civilizaci, je to, že k tomu nikdy nebyly určeny," uzavírá text.
• více

Největší úložiště energie v Německu staví firma Leag v německé Lužici. Má mít kapacitu 50 MW a náklady činí 25 milionů eur (648 milionů korun). Projekt má být hotov v roce 2020.

Energetický mix Německo

• Němci v provozu ještě sedm atomových elektráren, které zajišťují zhruba 13 % německé spotřeby. 
  
• 40 % pak připadá na uhlí 
• zhruba 40% na obnovitelné zdroje. 
  

Například německá uhelná komise v lednu rozhodla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038 a už příštích čtyřech letech má být odstaveno 12 gigawattů (GW) instalovaného výkonu uhelných elektráren . Jak ale v květnu upozornil Der Spiegel, proces přechodu země na výhradně obnovitelné zdroje pokračuje pomaleji, než se očekávalo. 

Nová podzemní energetická dálnice, o konečné podobě tras vedoucích ze severu na jih Německa má rozhodnout spolková energetická agentura do konce tohoto roku. Náklady na jejich výstavbu se odhadují na 10 miliard eur (256 miliard korun). více

• Spotřeba elektřiny v této spolkové zemi, která v roce 2017 činila 85 TWh, může stoupnout do roku 2025 až na 110 TWh. Kromě zvýšení počtu obyvatel se očekává vyšší spotřeba v souvislosti s rozšířením elektromobilů
  
• Zástupci průmyslu v Bavorsku se obávají, že po odpojení posledních dvou jaderných bloků na konci roku 2022 budou mít problémy s dodávkami elektřiny
  
• Bavorsku by okolo roku 2025 mohl chybět výkon ve výši 4,5 gigawattu, což odpovídá zhruba čtyřem jaderným blokům
  

2.2.2022 Většina obyvatel Německa se staví proti Evropskou komisí navrhovanému zařazení jádra a zemního plynu mezi zelené investice, vyplývá z výzkumu veřejného mínění společnosti Innofact. Jen 21 procent respondentů souhlasí, aby finanční prostředky na rozvoj udržitelné energetiky směřovaly do těchto dvou zdrojů elektřiny (ČTK). 

5.3.2021 V Německu se loni poprvé vyrobilo více energie z větru než z uhlí. Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě proudu se dostal na rekordních 47 procent ze 42,3 procenta v roce 2019. S odkazem na údaje německého statistického úřadu o tom na svém webu informuje týdeník Die Zeit. Podíl větrných elektráren na množství proudu dodávaného do německých rozvodových sítí činil 25,6 % Obnovitelný zdroj energie tak vůbec poprvé obsadil první příčku v německém energetickém mixu. Podíl uhlí se snížil na 24,8 a podíl jaderné energie klesl na 12,1 %. Plynové elektrárny loni dodaly do firem a domácností 13,6 % elektrického proudu a tedy více než kdykoli předtím. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4622049/v-nemecku-se-loni-poprve-vyrobilo-vice-energie-z-vetru-nez-z-uhli.html

10.6.2020 Německá vláda schválila národní vodíkovou strategii. Berlín chce takzvaně dekarbonizovat svou ekonomiku a postupně snížit emise uhlíku. Vodíková strategie v tom má zemi pomoct po odstavení uhelných a jaderných elektráren. Kabinet navrhuje do roku 2030 vybudovat zařízení na výrobu "zeleného" uhlíku elektrolýzou o výkonu 5000 megawattů a do roku 2040 jejich výkon zdvojnásobit. Ministr hospodářství Peter Altmaier dnes řekl, že Německo bude v oboru vodíkových technologií lídrem, jako to bylo před 20 lety v sektoru obnovitelných zdrojů

8.1.2020 Bývalý dlouholetý ředitel ekonomického institutu Ifo v Mnichově Hans-Werner Sinn kritizuje energetickou politiku své země. Nelíbí se mu, že se Německo předčasně zbavuje jaderných bloků, které stále tvoří 12 procent na energetickém mixu a jen stěží je bude možné po roce 2022 nahradit zelenými zdroji. více

Energetika Polsko

"Očekáváme, že energetické společnosti vyřadí z provozu zdroje o výkonu 4,9 GW, které nebudou splňovat nové standardy, již v roce 2025.

Podle predikcí společnosti PSE, provozovatele polské přenosové soustavy, bude tamní soustava v roce 2026 deficitní po dobu celkem 660 hodin, přičemž toto číslo má do roku 2030 vzrůst na 2294 hodin, tedy přibližně čtvrt roku.  V současné době může Polsko z těchto zemí dovážet vzhledem k omezením v soustavě pouze 1,5 GW, s výstavbou nových přenosových vedení by však tato hodnota mohla do roku 2025 vzrůst na 4 GW. více

• Více než 70 procent elektřiny. 
  
• Plánuje výstavbu jaderných elektráren.

Energetika Francie

26.7.2019 Francouzská energetická skupina EDF potvrdila, že její dlouhodobě stěžejní projekt jaderné elektrárny ve Flamanville bude zpožděn nejméně o 3 roky. Dozorčí orgán ASN v červnu uvedl, že EDF musí opravit osm vadných spojů (FT).

Efektivitu jaderných elektráren omezuje v letních měsících nedostatek vody na chlazení jaderných elektráren, omezuje se jejich výkon (teplota vody nad 25° C je nepoužitelná (problém je tedy teplota vody a její nedostatek způsobený suchem).

Energetika Velká Británie

Velká Británie bude muset vystavět několik nových jaderných elektráren nebo zdrojů s technologií zachycování a ukládání uhlíku, aby splnila klimatické cíle.  Více

• Aby Spojené království splnilo předsevzetí stát se do roku 2050 ekonomikou s nulovými emisemi, bude potřebovat 40 gigawattů stálých nízkoemisních zdrojů.
  
• Aktuálně na ostrovech staví francouzská společnost EDF třetí část jaderné elektrárny Hinkley Point s budoucím výkonem 3,2 gigawattu.
  

Zdroje elektrické energie (energetický mix):

Fosilním palivům začíná větrná a solární energie konkurovat ne emisemi, ale cenou. Podle zmíněné zprávy IRENA se pořizovací ceny solárních panelů od roku 2010 propadly o 73 %. 

• Zdroj z větru - větrné elektrárny (v Dánsku 20% podíl vyráběné energie), v Česku rozvoj a stavba stagnuje (201-2020).
  
• Zdroj ze slunce - solární elektrárny.
  
• Zdroj z vody - vodní elektrárny
  
• Bioplyn z lidských, zvířecích exkrementů a bio přírodního odpadu - bioplynové elektrárny
  
• Tepelné elektrárny
• Plynové elektrárny
• Atomové elektrárny - jaderná energie (jaderný odpad)
• ropa
• vesmírné solární elektrárny, přenos na Zemi pomocí mikrovln nebo laseru 

Největšími elektrárnami na světě jsou jaderné a vodní zdroje. Čínská přehrada Tři soutěsky má výkon 22,5 GW a vyrábí 110 TWH ročně. Korejská jaderná elektrárna Kori má kapacitu 7,5 GW a vyrábí 50 TWH ročně (další bloky se budují, takže kapacita ještě poroste). Obě elektrárny jsou bezemisní (ano, jejich výstavba bezemisní není).

Největším uhelným dolem je North Antelope Rochelle ve Wyomingu, který provozuje společnost Peabody Energy. V roce 2019 vytěžil 85MTpa, což odpovídá 190 TWH užitečné energie, tedy 0,3% světového objemu. Uhelný průmysl je značně rozptýlený. Například Čína provozuje 4 000 dolů. 

South Pars/North Dome je největším energetickým aktivem na světě. Dělí se o něj Katar a Irán. Zajišťuje 2 900 TWH užitečné energie = 4 % globální energie a 20 % světového LNG. 

Největším rizikem pro globální energetickou bezpečnost by byl zákaz frakování. Během 1 roku by to snížilo celosvětovou produkci energie přibližně o 2%. To je 3x větší dopad než uzavření největšího světového ropovodu (Družba) a největšího světového plynovodu (Nord Stream 1). Evropa má zásoby břidlicového plynu pokrývající 30 násobek roční spotřeby. Nejkvalitnější zdroje jsou na Ukrajině, dále pak v Rumunsku, Německu, UK a Bulharsku.  https://www.kurzy.cz/zpravy/671393-energie-nekolik-nej-evropa-ma-zasoby-bridlicoveho-plynu-pokryvajici-30-nasobek-rocni-spotreby/

Obnovitelné zdroje energie:

Co je překážkou rozšíření obnovitelných zdrojů energie? Jsou málo koncentrované, nestabilní a vyžadují obrovské investice do přenosové soustavy a vynucují si jištění konvenčními zdroji pro případ, že vítr nefouká a slunce nesvítí.

V EU už obnovitelné zdroje vytvářejí třetinu elektrické energie. V Dánsku 80 %. Devět z deseti nových elektráren, spuštěných v minulých letech v Evropě, spadá do kategorie obnovitelných zdrojů. Celosvětově jich bylo jen v roce 2016 připojeno k síti tolik, že se výkonem vyrovnají zhruba 160 velkým uhelným elektrárnám.

• Vodní elektrárny, výroba ve vodních elektrárnách ČEZ v ČR se v roce 2018 snížila proti předloňsku o 9,2 procenta na 1,88 miliardy kilowatthodin.
• Větrné elektrárny.
• Solární elektrárny (fotovoltaické panely).
• Geotermální energie.
• Biomasa (výroba biopaliv - dřevo, rostliny, olejnatá semena, obilí).
• Energie přílivu (Holandsko).

Evropa bude mít podle Exxonu (2017) v roce 2040 značný podíl obnovitelných zdrojů (zhruba 40 %), s jádrem více než poloviční. Přidejme plyn a téměř veškerá potřeba energií pro výrobu elektřiny je pokryta.  

Instalovaná kapacita větrných elektráren po celém světě by se v příštích pěti letech mohla zvýšit o 50 procent díky dalšímu poklesu nákladů a rozvíjejícím se zemím. Loni instalovaná kapacita větrných elektráren stoupla o 51,3 GW na 591 GW. Vyplývá to ze zprávy Globální rady pro větrnou energii (ČTK 2.4.2019).

Fosilní paliva, pravděpodobný vrchol v těžbě (průměrně ve světě)

• Ropa, vrchol v těžbě cca v roce 2019-22 se dále posouvá, protože se objevují nová naleziště (např. Jiho -čínské moře, USA).
• Zemní plyn, vrchol v těžbě plynu bude cca 10-20 po ropě
• Uhlí, vrchol v těžbě uhlí 2035-50.

Podzim 1973 ropný šok, OPEC záměrně snížil těžbu ropy asi o 5% (růst ceny ropy z 3 na 5 USD a pak až na 12USD). Tomuto vývoji předcházela počínající ekonomická stagnace v USA, kterou se prezident Richard Nixon pokusil zastavit odpoutáním dolaru od zlatého standardu v roce 1971 - Smithsoniánský systém.

Zdroje energie v USA v % z roku 2016

• Zemní plyn: 33,8
  
• Uhlí: 30,4
  
• Jádro: 19,7
  
• Obnovitelné zdr. celkem: 14,9
  

z toho

• vodní elektrárny: 6,5
  
• větrné elektrárny: 5,6
  
• biomasa: 1,5
  
• solární elektrárny: 0,9 (např. v Kalifornii tento podíl činní 10%)
  
• geotermální energie: 0,4
  
• Ost. zdroje, mj. ropa: 1,2
  

Elektrárenské podniky v USA v roce 2016 vyrobily 4,08 bilionu kilowatthodin elektřiny.

Díky zatmění 21.8.2017 v Kalifornii (nejlidnatější stát s 39 miliony obyvatel) očekávají, že dojde k poklesu, výkon soustavy náhle spadne až o 6000 megawattů

Tropické teploty paradoxně neprospívají fotovoltaickým elektrárnám, účinnost solárních panelů totiž s rostoucí teplotou postupně klesá (největší účinnost mají na jaře a na horách )

• výkon solárních panelů se s rostoucí teplotou snižuje o 0,4 procenta na každý jeden stupeň Celsia, ale díky delším dnům mohou pracovat v létě delší dobu
  
• v ČR se v roce 2017 vyrobilo nejvíce v červnu, kdy výroba dosáhla 328,8 GWh. V červenci a srpnu se loni vyrobilo 287,8 a 289,4 GWh
  

Mobilní modulární atomové elektrárny (jaderné reaktory 4. generace) pro města velikosti cca 50 000 obyvatel

• Eliminace následku blackoutu.
• Nabízí vyšší úroveň bezpečnosti a nižší náklady na vyrobenou elektřinu.
  
• Není nutné budovat nákladnou přenosovou soustavu (kde jsou ztráty až 30%).
• Flexibilita v dodávkách elektrické energie.
• Díky plánované elektromobilitě bude nutné budovat nové energetické zdroje.
• Dodavatelé technologie Moltex Energy z Velké Británie (4. generace reaktorů chlazené tavenou solí, výkon 150 - 1200 MW) a NuScale POWER z USA ( lakovodní modulární reaktor třetí generace s výkonem 57-684 megawattů).
• První realizce   2030 v Kanadě (Moltex Energy ), 2026 daho Falls v USA (NuScale POWER ), Rumunsko, Estonsko, jedná také Čez??
• více

Nadnárodní projekt Urenco, vyvíjí reaktory s výkonem 10 megawattů (U-Battery)

• malé mikro-modulární reaktory U - BATTERY
  

V Řeži ve výzkumném centru se také pracuje na vývoji jaderného reaktoru 4. generace

• Malý modulární reaktor Energy Well, který má být chlazen tavenou solí. Do tří let chtějí mít studii proveditelnosti.

Energetika zprávy z tisku:

26.1.2023 Ceny energií se i přes současné zlevňování na trhu už nevrátí na svou předkrizovou úroveň. V příštím roce by se ale podle aktuálních odhadů měly burzovní ceny elektřiny a plynu pohybovat nejspíš pod stávajícím vládním cenovým limitem. Rozhodující pro další vývoj bude letošní rok. Novinářům to dnes řekli náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla a člen představenstva a ředitel marketingu Centropol Energy Jiří Matoušek (ČTK)

21.1.2023 Evropská komise pracuje na reformě energetického trhu, první výstupy má zveřejnit už na jaře. Česká vláda zatím nemá jasno, jaké změny bude prosazovat. "Je to chyba, právě teď se rozhoduje," říká energetický expert Jaroslav Míl.

• Evropský trh s elektřinou je soustava vzájemně provázaných dílčích trhů. Cílem liberalizovaného trhu má být nízká cena pro spotřebitele, stabilní prostředí a rozvoj odvětví. Tvrzení, které se u nás šíří a je stále opakováno, že máme liberalizovaný společný evropský trh s elektřinou, je ale nepravdivé. Stejně jako tvrzení, že když bude u nás jiná cena elektřiny než za hranicemi, vystavili bychom se riziku omezení dodávek plynu či ropy.
  
• My se sice pohybujeme na evropském trhu, ale jsme jiná obchodní zóna než Německo. To je dáno tím, že elektřina, která se vyrábí, musí být také v daném okamžiku spotřebována. A přeshraniční kapacita našeho vysokonapěťového vedení je na každé hranici jinak omezená. V Evropě bude vždy minimálně tolik obchodních zón, kolik bude státních celků s vlastním provozovatelem přenosové soustavy. To je zásadní limit evropského trhu.
  

• Prvním politickým zásahem do volného trhu byly emisní povolenky. Zvyšují ceny elektřiny především z uhelných elektráren a dalších průmyslových zdrojů skleníkových plynů. Příjmy z jejich prodeje jsou příjmy Evropské unie, která je dál přerozděluje určeným zemím a hospodářským sektorům.

• Účastnit se systému obchodování s povolenkami ale mohou i subjekty, které nemají licenci na obchod s elektřinou. Tak vzniká tlak na jejich co nejvyšší cenu. Evropská komise zavírala oči před jejich cenovou manipulací na burze, protože to všem - s výjimkou zákazníků - vyhovovalo.

• Dále je tu přímé dotování obnovitelných zdrojů, zavedení ekologické daně na fosilní paliva a elektřinu a upřednostnění obnovitelných zdrojů při nasazování jejich výroby v soustavě. V druhém kroku pak jde o neuvážené odstavování uhelných a jaderných elektráren. Kvůli tomu bylo nutné zahájit masivní výstavbu plynových elektráren, které jsou rovněž emisní, ale provozně dražší.
  

• Upřednostňování obnovitelných zdrojů bylo tak intenzivní, že například roce 2006 vedlo k rozpadu soustavy v Evropě a vyhlášení "stavu nouze energetické soustavy" - poprvé v novodobé historii České republiky. Bylo to sice jen na devět hodin, ale nepřízeň počasí v tom roce byla značná, obdobný stav nouze byl vyhlášen v řadě států Evropy. V Polsku například trval s přestávkami devět dní. Výsledkem byla změna pravidel a možnost odpojení obnovitelných zdrojů při ohrožení soustavy.
  

• Vytvoření bankovní taxonomie zelených investic bez jádra a plynu (banky a pojišťovny zvýhodňují bezemisní technologie, odmítají financovat fosilní a jaderné investice, pozn. red.), což vedlo ke zdražení financování výstavby jaderných elektráren. A protože hrozila nestabilita soustavy, byly vytvořeny mechanismy kapacitních plateb a "contracts for difference" (pobídky a záruky z veřejných rozpočtů, jimiž státy garantují návratnost investic do elektráren, pozn. red.). Takto se zajišťují dodávky elektřiny z alternativních zdrojů v období, kdy obnovitelné zdroje nevyrábějí.
  

• Posledním a asi nejhorším rozhodnutím bylo soustředění pozornosti na společný spotový (krátkodobý) trh a uvolnění všech přeshraničních bariér pro účastníky obchodování.
  

• Prosazování uzavírání krátkodobých kontraktů na úkor dlouhodobých vedlo nejen k bezprecedentnímu raketovému cenovému růstu napříč Evropou, ale i k rozpadu trhu s dlouhodobými kontrakty s fyzickou dodávkou. Ty se nahradily finančními deriváty, tedy smlouvami s plněním bez dodávky elektřiny. Jenomže prodejem na spotu žádný investiční projekt bez záruky státu nezrealizujete.

• Tady žádný skutečně liberalizovaný trh nikdy nebyl. Navíc tak, jak byl vytvářen, mohl fungovat jen při značném převisu nabídky nad spotřebou. Politickými zásahy došlo k odstavení desítek tisíc megawattů instalovaného výkonu v levných stabilních, na počasí nezávislých zdrojích v celé Evropě, jejich náhrada byla bez finanční účasti státu znemožněna. To vedlo k nedostatku a k naplánovanému zdražení, které má ospravedlnit boj proti klimatické změně. Paradoxní je, že výsledkem je ještě větší znečištění ovzduší.
  

• Elektřina není běžná komodita, nejde skladovat. Proto se na burze neprodává samotná fyzická energie, ale poukázky na pozdější dodání, se kterými se dál obchoduje. Jednoduchý příklad: ČEZ prodal od roku 2020 do konce roku 2022 na bilaterální bázi (mimo burzu, formou dvoustranných smluv, pozn. red.) většinu své silové elektřiny na letošní rok za průměrnou cenu 2,60 koruny na kilowatthodinu. Tutéž elektřinu ale ČEZ Prodej kupuje jen s ročním předstihem. A za jinou cenu, zjevně násobně vyšší. Na faktuře zákazníků je pak cenovka přesahující 9,10 koruny za kWh. Rozdíl mezi tím, za kolik ČEZ prodává a za kolik ČEZ Prodej prodává spotřebitelům, je víc jak šest korun na kilowatthodinu. Je otázkou, kde ten rozdíl zůstává.
  

• Kdyby tuto elektrickou energii od ČEZ koupil na trhu státní obchodník, měli bychom v řadě domácností a firem cenu silové energie kolem 2,60 koruny za kWh, nemuseli bychom mimořádně zdaňovat a přerozdělovat. Místo toho ale dochází k překupování energie ve formě finančních poukázek bez vazby na možnost fyzické dodávky v daném místě a čase. Rozumím tomu, že komoditní firmy, finanční instituce a energetiky na tom mohou vydělávat. Ale trh má fungovat ve prospěch zákazníka, a tak tomu není.
  

• Dalším dokladem je situace na německé burze EEX. Kumulativní výše poplatků, které tam účastníci obchodování musejí skládat jako finanční zajištění, přesáhla loni v jeden okamžik 2300 miliard korun. Tyto peníze zůstávají uložené u soukromé dceřiné firmy EEX, společnosti s ručením omezeným. EEX je firmou s globální působností, ale státy EU jsou odkázány pouze na kontrolu a rozhodování německého ministerstva financí. A musejí jen doufat v bezproblémové fungování jediné s. r. o., která spravuje finanční garance za jejich národní obchodníky. Výrobce a obchodníky potom zachraňují daňoví poplatníci.
  

• Jediná česká energetická společnost vynaložila na své finanční zajištění v loňském roce částku v řádu nízkých stovek miliard. To samo o sobě dokládá absurditu celé organizace obchodování s elektrickou energií, plynem a povolenkami.
  

• Redesign trhu (reforma trhu, na které pracuje Evropská komise) neodstraňuje příčiny současného stavu, ale záplatuje důsledky chybných rozhodnutí. Podle mých informací se uvažuje o rozdělení trhů na elektřinu podle různých typů výrobních zdrojů. Tedy na trh pro takzvaně čistou elektřinu, pro špinavou elektřinu či pro elektřinu z plynových elektráren. Stabilita výrobní struktury má být zajištěna kapacitními platbami a "contracts for difference" (tj. státními pobídkami a garancemi pro investory do elektráren, pozn. red.).

• Znamená to, že stabilitu a rozvoj energetického systému bude zajišťovat financování ze strany daňových poplatníků. Nicméně výnosy zůstanou v rukou obchodníků a výrobců. Jeden můj kolega to hezky popisuje jako socializaci nákladů a privatizaci zisků. Zůstane zachován systém obchodování, kdy se zvyšují ceny na úkor spotřebitelů. Je zřejmé, že ti, co vytvořili dnešní nefunkční pseudotrh, který zkolaboval, nemohou vytvářet nový model.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-evropa-jde-do-dalsi-pasti-varuje-expert-eu-zkousi-opravit-energeticky-trh-223747# 

16.1.2023 Slovenská vláda dnes stanovila cenový strop na energie dodávané malým podnikům. U elektřiny činí maximální cena 199 eur, u plynu 99 eur/MWh. Novinářům to dnes řekl premiér Eduard Heger. Opatření má pomoct firmám, z nichž část už od svých dodavatelů energií obdržela zálohové faktury na mnohem vyšší částky než v minulosti (ČTK)

16.1.2023 Vysoké účty za elektřinu a plyn už na úroveň z doby před pandemií covidu-19 neklesnou. V rozhovoru s BBC to řekl šéf norské ropné a plynárenské společnosti Equinor Anders Opedal. Zdůvodnil to vysokými náklady na přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie, které jsou šetrnější k životnímu prostředí (ČTK)

8.1.2023 Pokud chce Evropa splnit své plány, bude muset stavět desítky či stovky nových reaktorů. Potřebovali bychom "New Nuclear Deal", říká konzultant Bojan Tomič, který radil při stavbě nových reaktorů po celém světě.

• Někteří lidé slibují, že malé reaktory bude možné provozovat v celém rozsahu výkonu - od 0 do 100 procent. Zní to skvěle, ale tak to nefunguje, protože v reaktoru probíhají určité fyzikální procesy. Nemůžete naše reaktory vypnout nebo okamžitě spustit podle libosti. Jakmile ho vypnete, můžete ho spustit do dvou hodin; pokud ho nespustíte do dvou hodin, musíte čekat 24 hodin, než se xenon rozpadne. Flexibilita je možná, ale pouze do jisté míry.
• Existuje riziko, že jaderná energie bude určena k podpoře obnovitelných zdrojů. Pak budete čelit situaci, kdy bude jádro fungovat velmi málo. Pokud budete provozovat velmi málo, cena za každou vyrobenou jednotku energie bude mnohem, mnohem vyšší. Kdo to zaplatí? Možná raději zvolíte jiný zdroj, například fosilní elektrárnu se zachycováním a ukládáním uhlíku. I když není jasné, zda CCS v budoucnu zlevní. 
  
• Když se Německo rozhodlo uzavřít jadernou energetiku, mělo v síti něco kolem 40 tisíc megawattů nevyužité kapacity. Obrovské množství - přinejmenším do doby, než Rusové utáhli kohoutky. Myslím, že až v příštích několika letech si lidé budou stále více uvědomovat, že jaderná energie pomalu mizí z trhu. A pak se bude hodně zpytovat svědomí a možná dojde právě na malé reaktory, protože ty slibují kratší dobu výstavby.
  

• Ve srovnání s tradiční jadernou energetikou mají dvě obrovské výhody. První je doba výstavby, která je mnohem kratší, protože máte tolik tovární výroby. SMR jsou na místě mnohem méně složité. Stále je to složité, ale podívejte se na automobily, které vyrábíme nyní. Vyrobit něco složitého na lince je hračka ve srovnání se stavbou na místě. Druhou obrovskou výhodou je, že pro kohokoli, ať je to země, nebo společnost, je mnohem jednodušší investovat do malého reaktoru. Je to relativně malá a rychlá investice. Lidé by se neměli příliš bát investovat do takové infrastruktury, protože si nemyslí, že by se za tak krátkou dobu něco příliš pokazilo. Pokud nyní chcete postavit velký reaktor, nemůžete spolehlivě slíbit, kolik by to mohlo stát a jak dlouho by to trvalo. Nejde také jen o první stavbu. Cenový rozdíl mezi prvním zařízením svého druhu a čtvrtým nebo desátým je v tomto oboru obrovský, kolem 40 procent. Uvidíme, zda k tomu skutečně dojde. Proto slepě netvrdím, že SMR jsou řešením. Nevím, možná ano.Ovšem uvidíme, co se stane, až bude postaven první SMR. Uvidíme, jaké se objeví technické problémy. Některé SMR jsou založeny na osvědčených technologiích, ale to není stoprocentní záruka. Všechny druhy technologií mají občas problémy.

• Využívat jadernou energii nebude tak snadné jako jiné zdroje. Velcí provozovatelé, jako je ČEZ, mají specialisty na bezpečnost, materiál a mnoho dalších oblastí. Pokud by si chtěl nějaký nový provozovatel, řekněme těžební společnost, pořídit SMR, bude muset velkou část z toho replikovat. Nebo by si to museli s někým smluvně zajistit. Takže lidé, kteří si myslí, že SMR budou provozovat obce nebo města - že by si třeba Karlovy Vary koupily reaktor - tak ti nerozumí tomu, jak věci chodí. 
  

• Osobně jsem do přesvědčen, že si mnoho lidí časem uvědomí, že sítě se stoprocentním podílem obnovitelných energií nebudou fungovat. Nebo spíše, že to bude fungovat v některých zemích, které jsou obdařeny vhodnou geografií, aby měly přečerpávací elektrárny nebo dostatek vodních elektráren, ale v ostatních zemích to prostě nepůjde. 
  

• Všechny levné peníze jdou do obnovitelných zdrojů a nejdou do jaderné energetiky - která potřebuje levné peníze, protože 65 % investičních nákladů tvoří úroky. Kdybychom místo do obnovitelných zdrojů investovali do jádra, měli bychom podle mého názoru dostatek levné elektřiny. Ale to je hypotetické tvrzení, které se velmi těžko dokazuje. Ve hře je příliš mnoho faktorů.
  

• Ale pokud máte na výběr mezi 1 200 kilometry čtverečními solárních panelů a dvěma hektary jaderné elektrárny dodávající stejné množství energie, čemu byste dali přednost? 
  

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-blizi-se-konec-soucasne-jaderne-energetiky-rika-expert-222162#

21.12.2022 Švédská vláda dnes varovala domácnosti a firmy, aby se během této zimy připravily na možné výpadky proudu. Švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin doporučil lidem, aby si pořídili rádio na baterie, svítilny a měli zásoby balené vody a jídla snadného na přípravu (ČTK)

19.12.2022 EdF prodloužila údržbu dvou jaderných reaktorů o více než 4 měsíce, čímž navyšuje zátěž u dodávek energie ve Francii a sousedních zemích (Bloomberg) 

28.11.2022 Ceny hlavních energetických surovin - elektřiny, plynu nebo uhlí budou i v příštím roce nadále vysoké, neměly by se však už opakovat extrémní výkyvy, jaké trh s energiemi zaznamenal letos. Vyplývá to z komentářů analytiků, které oslovila ČTK. Velké zdražování naopak experti očekávají u dalších surovin, například u biomasy (ČTK)

11.10.2022 Polská vláda dnes představila maximální ceny u dodávek elektřiny pro domácnosti, malé a střední podniky a sociální instituce, jako jsou například školy, sirotčince a nemocnice. U domácností by podle vlády měla od začátku prosince do konce příštího roku platit maximální cena 693 zlotých (zhruba 3500 Kč) za megawatthodinu (MWh), u malých a středních podniků a sociálních institucí pak 785 zlotých za MWh (ČTK) 

5.10.2022 Šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol říká, že až budou po zimních měsících vyčerpané plynové zásobníky v Evropě, evropská plynová krize se ještě prohloubí a příští zima může být stejně těžká jako ta nadcházející (Reuters)

4.10.2022 Nizozemsko předpokládá, že na zastropování cen energie vynaloží kolem 23,5 miliardy eur (zhruba 577 miliard Kč). Uvedla to dnes nizozemská vláda, která se tímto krokem snaží ochránit spotřebitele před negativními dopady zdražování energie (ČTK)

30.9.2022 Británie se ve druhém čtvrtletí poprvé po více než deseti letech stala čistým vývozcem elektřiny do Evropy. S odvoláním na zprávu akademiků z britské vysoké školy Imperial College London a společnost Drax Electric Insights o tom dnes informovala agentura Reuters. Podle zprávy měl tento obchodní přebytek pro britskou ekonomiku hodnotu přibližně 1,5 miliardy liber (ČTK)

30.9.2022 Slovenský premiér Eduard Heger kritizoval dnešní dohodu členských států EU ohledně přerozdělování zisků v energetice, která podle něj Bratislavě nepomůže. Slovensko hlasovalo proti předloženému návrhu. Heger pohrozil zastavením vývozu již prodané elektřiny ze Slovenska, pokud země nedostane finanční podporu; tou by mohl být i souhlas s využitím evropských fondů na kompenzace vysokých cen energií (ČTK)  

29.9.2022 Německo podpoří stabilizaci cen energií zvláštním hospodářským fondem v objemu až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu Kč). Dnes to v mimořádném prohlášení oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že díky novému souboru opatření, který nazval obranným deštníkem, už nebude potřeba nový poplatek za obstarání plynu. Ten má začít v Německu platit od soboty (ČTK)

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5164553/nemecko-da-na-stabilizaci-cen-energii-200-miliard-eur-a-zrusi-novy-poplatek.html

26.9.2022 Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes klesla na nejnižší úroveň od července, přispěly k tomu vysoké námořní dodávky LNG a růst dodávek prostřednictvím potrubí z Norska. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu TTF v Nizozemsku kolem 16:00 SELČ vykazovala pokles o téměř 7 % na 173 eur/MWh (ČTK) 

14.9.2022 Návrh na podporu velkých firem kvůli vysokým cenám energií počítá s pomocí zhruba pro 8000 podniků. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) dnes vládě navrhne vyčlenit na to 30 miliard korun. Se stanovením maximálních cen energií pro firmy nepočítá, protože to neumožňuje evropská legislativa. Podpora bude formou kompenzací za ztráty, firmy by o ně mohly žádat ještě letos. Síkela to řekl novinářům před jednáním vlády. Vláda již v pondělí představila pomoc pro domácnosti a živnostníky. Stanovila maximální ceny pro elektřinu na 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) a cenu plynu na 3000 Kč za MWh. Podle návrhu se to má týkat spotřebitelů a podnikajících fyzických osob odebírajících elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynu do 630 MWh. Kromě stanovení maximální hranice cen energií vláda počítá také s plánovaným odpouštěním poplatku za obnovitelné zdroje energie (POZE), a to od letošního října po celý příští rok.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5142680/sikela-chce-podporu-s-energiemi-pro-8000-firem-a-na-to-30-miliard-korun-se-zastropovanim-energii-pro-firmy-nepocita.html12.9.2022 Řada dodavatelů energií se snaží převést zákazníky z běžných ceníkových či fixovaných produktů na takzvané spotové ceny, tedy okamžité tržní ceny, které se neustále mění. Protože způsob stanovení ceny ale dodavatelé často mění jednostranným oznámením, podobně jako by šlo o prostou úpravu ceníku, může tento postup být v rozporu se zákonem. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Energetický regulační úřad (ČTK) 

7.9.2022 Rusko v létě poslalo výrazně více ropy a uhlí do Indie a Číny ve srovnání se začátkem roku. Naopak evropské země, které se dlouho spoléhaly na ruskou energii, v reakci na válku na Ukrajině výrazně omezily odběr fosilních paliv z Ruska. Za 6 měsíců od začátku invaze, tedy 24. února, získalo Rusko za prodej ropy, zemního plynu a uhlí zhruba 158 miliard eur, z Evropy to bylo 85 miliard eur (ČTK) .

6.9.2022 Účty evropských domácností za energie budou vrcholit počátkem příštího roku, kdy stoupnou o dva biliony EUR a budou představovat cca 15 procent evropského HDP, tvrdí analytici Goldman Sachs. (Bloomberg).

6.9.2022 Nastávající britská premiérka Lizz Trussová navrhla plán na zafixování cen elektřiny a plynu pro běžnou britskou domácnost na nebo pod současnou hladinou 1 971 GBP. Plán na zabránění růstu cen energií by měl začít platit od příštího měsíce a měl by stát během příštích 18 měsíců 130 miliard GBP (Bloomberg). 

5.9.2022 Nizozemská vláda údajně připravuje plán, jak zmírnit vysoké náklady na energie. Součástí prý bude zvýšení minimální mzdy o 10 procent, snížení daní u energií a cílená podpora pro nízkopříjmové domácnosti. Financovat to chce kombinací vyššího příjmu z plynového pole Groningen, vyšší daní ze zisku SME a daní z nadměrných zisků firem těžících ropu a plyn (Bloomberg).

5.9.2022 Vlády Švédska a Norska se rozhodly vytvořit nástroje pro zajištění likvidity v podobě půjček a úvěrových záruk v hodnotě celkem 33 miliard USD, aby zabránily tomu, že se některé elektrárenské společnosti dostanou už dnes do technické platební neschopnosti kvůli požadavkům na kolaterál (Bloomberg). 

2.9.2022 Finská vláda na čtvrtečním tiskovém brífinku oznámila dlouho očekávaný balíček, který má řešit rostoucí ceny energií. Opatření mají být součástí vládního rozpočtového plánu na rok 2023. Zahrnují například snížení DPH na elektřinu z 24 % na 10 % od prosince 2022 do dubna 2023. Vláda chce také zavést kompenzační program, který by umožnil odečíst si vysoké účty za energie z daně z příjmu (The Capitals)

27.8.2022 Černý pátek na energetické burze. Elektřina za den a půl zdražila o více než tři sta eur. V pondělí padl první milník, když jedna megawatthodina na energetické burze poprvé v historii zdražila o sto euro za jeden den. Konec týdne to ale ještě trumfnul. Mezi středou večer a pátkem odpoledne vyskočila cena ještě víc, a to téměř o 340 eur, když se jedna megawatthodina chvíli prodávala dokonce za 995 eur a skončila na 984 eurech.

A to je kontrakt na celý příští rok. Proud na zimní měsíce už stojí přes tisíc eur a první kvartál příštího roku se prodával dokonce za 1289 eur za megawatthodinu. To jsou hodnoty, které si nejen před rokem či dvěma, ale ani před několika týdny neuměl nikdo představit.

• Pro srovnání. Před rokem všichni věštili energetickou krizi, když se elektřina poprvé v historii dostala přes stovku. Dva roky nazpět nestála ani padesát eur.
  
• Plyn byl před dvěma lety za osm eur za megawatthodinu, před rokem za 43 eur. Nyní stojí zhruba 340 eur.

Problém současného evropského systému jsou tzv. marginální či závěrné elektrárny. Systém funguje tak, že pokud vyrábí 99 procent zdrojů elektřinu za 100 eur a jedno poslední procento za 500 eur, cena na trhu bude zmiňovaných 500 eur. A v současné době jsou těmito závěrnými elektrárnami plynové zdroje. Ty nyní vyrábí asi 15 procent elektřiny. Jaderné, obnovitelné, nebo dokonce i uhelné zdroje vyrábí násobně levněji.

K drahému plynu se navíc v posledních týdnech přidaly i odstávky některých zdrojů. Hlavně ve Francii nyní stojí zhruba polovina z jejich jaderné flotily. I proto tam elektřina na listopad či prosinec stojí dokonce přes dva tisíce eur za megawatthodinu.

https://byznys.hn.cz/c1-67107380-cerny-patek-na-energeticke-burze-elektrina-za-den-a-pul-zdrazila-o-vice-nez-tri-sta-eur

4.8.2022 Ceny elektřiny v Německu jsou na rekordu, blízko 10 000Kč/MWh, těží z toho i ČEZ. Důvodem je nejen Putin, ale také Merkelová a sucho - mimořádné danění ČEZ poškodí českou ekonomiku i veřejnost. Velkoobchodní ceny elektřiny v Německu, ale také ve Francii vystoupaly včera na nový historický rekord. Závažnou evropskou energetickou krizi totiž v poslední době ještě zhoršuje počasí. Je příliš sucho. Například hladina řeky Rýn klesá kvůli suchu a nedostatku srážek tak nízko, že tok má nyní před zavřením pro nákladní přepravu. Zejména jí ale je chybná energetická politika Německa uplynulé řady let. Německo hlavně během éry vlády kancléřky Merkelové postupně odstavovalo své jaderné elektrárny a společně s rozvojem zelených zdrojů ovšem také prohlubovalo závislost na ruském plynu. To se mu nyní vymstilo, což sama vláda kancléře Scholze přiznává.

Pokud by Německo odstavovalo své jaderné elektrárny pomaleji, případně pokud by jadernou energetiku dále rozvíjelo, nikdy by jeho energetická závislost na Rusku nenarostla na současnou úroveň. A nikdy by tudíž cena elektřiny nebyla dnes napříč EU tak vysoká, ba rekordní. Tedy ani zisky ČEZ by rozhodně nebyly tak vysoké, jako jsou nyní.

https://www.kurzy.cz/zpravy/664609-ceny-elektriny-v-nemecku-jsou-na-rekordu-blizko-10-000kc-mwh-tezi-z-toho-i-cez-duvodem-je-nejen/<br>

2.8.2022 Polsko podle místního tisku zvažuje výrazné omezení na navyšování cen tarifů ze strany energetických a plynárenských společností nebo dokonce zmrazení cen pro domácnosti. Zmrazení cen zemního plynu pro domácnosti by stálo z rozpočtu 23 miliard PLN na kompenzacích plynárenským společnostem, zmrazení cen elektřiny by znamenalo pro rozpočet dopad 13 miliard PLN

22.6.2022 Pomoc s drahými energiemi: 27 miliard pro domácnosti, 23 na poplatky za zelené energie a 14 na teplo. Na boj s drahými energiemi pošle vláda desítky miliard korun, na detaily si ale firmy i domácnosti musí počkat. Ani po dvou měsících příprav tak spotřebitelé nevědí, jak přesně bude vypadat avizovaný úsporný tarif. Kabinet Petra Fialy (ODS) nicméně aspoň schválil potřebný zákon, který podporu umožňuje, a nastínil, kolik peněz na podporu pošle.

Celkově by na energie mělo jít 66 miliard korun. "Předběžně bylo na úsporný tarif schváleno 27 miliard korun. Poplatek za obnovitelné zdroje za firmy a domácnosti zaplatí stát ve zbytku tohoto roku, tedy od října do konce roku, a také po celý příští rok. Na toto odpuštění bylo vyhrazeno 23 miliard korun," řekl ve středu ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).

Úsporný tarif je hlavní nástroj, pomocí kterého chce vláda bojovat s drahou elektřinou a plynem pro domácnosti. Má se jednat o příspěvek na nadcházející topnou sezonu. Poplatek na zelené energie naopak uleví jak domácnostem, tak průmyslu.

https://archiv.hn.cz/c1-67086220-pomoc-s-drahymi-energiemi-27-miliard-pro-domacnosti-23-na-poplatky-za-zelene-energie-a-14-na-teplo

2.2.2022 Většina obyvatel Německa se staví proti Evropskou komisí navrhovanému zařazení jádra a zemního plynu mezi zelené investice, vyplývá z výzkumu veřejného mínění společnosti Innofact. Jen 21 procent respondentů souhlasí, aby finanční prostředky na rozvoj udržitelné energetiky směřovaly do těchto dvou zdrojů elektřiny (ČTK).  

18.8.2021 Bidenova administrativa chce, aby do roku 2035 tvořila sluneční energie 40 % výroby elektřiny oproti dnešním 3 %. K dosažení tohoto cíle budou zapotřebí velké výdaje a podpůrné politiky, včetně daňových kreditů. Ministerstvo energetiky uvedlo, že nasazení solárů se musí do roku 2030 zrychlit na trojnásobek nebo čtyřnásobek současného tempa růstu (CNBC)

9.3.2021 Řecko, Kypr a Izrael podepsaly trojstranné memorandum o výstavbě podmořského napájecího kabelu, který povede po dně Středozemního moře, a bude sloužit jako nouzový zdroj energie. Cena projektu se odhaduje na 900 milionů euro, část z toho zaplatí EU (The Capitals)

5.3.2021 V Německu se loni poprvé vyrobilo více energie z větru než z uhlí. Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě proudu se dostal na rekordních 47 procent ze 42,3 procenta v roce 2019. S odkazem na údaje německého statistického úřadu o tom na svém webu informuje týdeník Die Zeit. Podíl větrných elektráren na množství proudu dodávaného do německých rozvodových sítí činil 25,6 % Obnovitelný zdroj energie tak vůbec poprvé obsadil první příčku v německém energetickém mixu. Podíl uhlí se snížil na 24,8 a podíl jaderné energie klesl na 12,1 %. Plynové elektrárny loni dodaly do firem a domácností 13,6 % elektrického proudu a tedy více než kdykoli předtím.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4622049/v-nemecku-se-loni-poprve-vyrobilo-vice-energie-z-vetru-nez-z-uhli.html

23.1.2021 Vědci ve Švédsku před několika lety vyvinuli speciální tekutinu, kterou nazvali solární termické palivo. Tato jedinečná tekutina dokáže uchovávat energii získanou ze Slunce po dobu nejméně deseti let. Tento objev tak může znamenat revoluci v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

"Solární termické palivo je jako dobíjecí akumulátor s tím rozdílem, že místo elektřiny ho dobíjíte slunečním světlem a teplo se v něm udrží velice dlouhou dobu," uvedl v rozhovoru pro server NBC News Jeffrey Grossman, inženýr z institutu MIT, který se na vývoji kapaliny podílel. Tekutina je ve skutečnosti molekulou v tekuté formě, na jejímž vývoji pracovali vědci více než rok. Tato molekula je složena z uhlíku, vodíku a dusíku a pokud je zasažena slunečním světlem, změní se na takzvaný izomer. Energie takto zůstává uvězněna mezi silnými chemickými vazbami této kapaliny.

Pokud je potřeba energii odebírat, tekutina je čerpána katalyzátorem, který mění molekuly zpět do původního stavu. Vědci se domnívají, že je teoreticky možné tuto energii skladovat v izomeru až 18 let. Pokud je jejich teorie pravdivá, podobný materiál by mohl mít využití v mnoha nejen energetických oblastech.

https://technika.magazinplus.cz/1970-unikatni-tekutina-dokaze-uchovavat-solarni-energii-cele-roky-muze-byt-nedilnou-soucasti-energetiky-budoucnosti.html

30.9.2020 Poslanci budou řešit osekání podpory zelené energie, ve hře je i solární daň. Důvody, proč vláda nastavila nízké povolené výnosy u fotovoltaických elektráren, jsou poměrně jasné. Primárně chce snížit podporu hlavně u slunečních elektráren z let 2009 a 2010. Ta si jen loni vyžádala 29,1 miliardy korun z celkových 42,8 miliardy, které šly na dotace všech obnovitelných zdrojů. Část platí lidé ve svých fakturách za elektřinu, část platí vláda ze státního rozpočtu.

https://archiv.ihned.cz/c1-66822830-poslanci-budou-resit-osekani-podpory-zelene-energie-ve-hre-je-i-solarni-dan<br>

22.7.2020 Dlouhodobá snaha Evropy odvrátit se od uhlí jako zdroje energie nabírá na rychlosti. Uhlí bylo v Evropě po staletí motorem průmyslové revoluce, teď už ale nemůže soutěžit s méně znečišťujícími zdroji výroby elektřiny, což přimělo vlády a firmy uzavřít doly a elektrárny. Obnovitelné zdroje energie tak letos poprvé překonaly fosilní paliva, když na výrobě elektřiny v EU se podílely 40 %, zatímco fosilní paliva 34 %. Uvádí to pololetní zpráva nezávislého institutu Ember.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4457704/zelena-energie-v-eu-poprve-porazila-fosilni-paliva.html

12.6.2020 Německá utilita RWE chce z obnovitelných zdrojů elektrické energie vyrábět vodík, a to ve velkém. Umožnit jí to má spolupráce s největším německým ocelářem Thyssenkrupp. Ten by tak mohl postupně nahradit fosilní paliva používaná při konvenční výrobě oceli, sdělily firmy agentuře Reuters.

S vodíkovou kampaní se už počítá i v novém balíku opatření na podporu německé ekonomiky zasažené pandemií. Jeho celková velikost je 130 miliard eur. Zahrnuje to i 9 miliard na vybudování zařízení na výrobu "zeleného" uhlíku, z toho 2 miliardy určené pro mezinárodní partnerství. Německé vládní strany schválily tento balík minulý týden.

Cílem nové vodíkové strategie je pomoci snížit náklady a odstranit legislativní překážky. Zelené vodíkové produkty obsahují kromě vodíku, získaného elektrolýzou za pomoci obnovitelných zdrojů, také syntetický metan a doplňkově i biometan. Zmíněné produkty zatím nejsou konkurenceschopné kvůli vysokým nákladům, velkým ztrátám energie při jejich výrobě a legislativním překážkám.

Vláda v Berlíně navrhuje do roku 2030 vybudovat zařízení na výrobu "zeleného" uhlíku elektrolýzou o výkonu 5000 megawattů a do roku 2040 jejich výkon zdvojnásobit. Rozšířením tohoto alternativního paliva chce Německo využít svou větrnou a solární energetiku k nahrazení energetiky fosilní a jaderné. Vodík má v plánu uplatnit při vytápění a v dopravním sektoru, zejména při pozemní přepravě velkých nákladů a v letectví.

Německo bude v oboru vodíkových technologií lídrem, jako to bylo před 20 lety v sektoru obnovitelných zdrojů, prohlásil ve středu ministr hospodářství Peter Altmaier.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4427387/obraci-se-nemecko-k-vodiku.html

4.6.2020 Letos v létě představí jedna technologická společnost první plovoucí ocelovou hybridní platformu na světě. Jde o high-tech bóje, které vyrábějí elektřinu ne z jednoho, ale hned ze tří zdrojů obnovitelné energie. Díky vlnám, větru a slunci je plovoucí elektrárna, která údajně odolá až šestimetrovým vlnám, navržena tak, aby umožnila přímořským regionům snadný přístup k čistým energetickým řešením.

https://tech.instory.cz/1090-jiz-brzy-vypluje-prvni-hybridni-elektrarna-ktera-vyrobi-cistou-energii-hned-ze-tri-zdroju-najednou.html?

27.5.2020 Koronavirová krize spustila bezprecedentní globální pokles v investicích do energetiky, který by mohl mít vážné důsledky pro světovou energetickou bezpečnost a pro přechod k čistým zdrojům energie. Ve své roční zprávě to píše agentura IEA (CNBC) 

Zatímco před pandemií agentura prognózovala nárůst investic o 2 %, nyní očekává jejich propad o 20 % čili o 400 miliard dolarů (9,87 bilionů korun). 

Pokles investic nejvíce dopadne na oblast fosilních paliv: v případě ropy se sníží o 30 procent, u uhlí o 15 procent. Investice do obnovitelných zdrojů klesnou o deset procent na polovinu finančních zdrojů nezbytných k boji s klimatickou změnou.
Vzhledem ke karanténním opatřením po celém světě vede zatím pokles investic ke snížení emisí uhlíku. Agentura IEA však varuje, že po koronovirové krizi užívání pevných paliv vzroste, což povede k prudkému nárůstů emisí oxidu uhličitého. Jedním z důvodů je skutečnost, že Čína a další asijské země nyní zadávají stavby nové generace uhelných elektráren. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4415137/iea-kvuli-pandemii-rekordne-klesnou-investice-do-energetiky.html

30.4.2020 Pandemie nemoci covid-19 představuje pro světovou energetiku největší šok za více než 70 let. Ve zprávě nazvané Global Energy Review 2020 to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Poptávka po energiích by podle ní letos mohla kvůli karanténním opatřením klesnout až o šest procent, tedy více než za finanční krize v roce 2008. Agentura upozorňuje na úbytek skladovacích kapacit pro ropu a navrhuje, aby přední producenti zvážili další snížení těžby (ČTK)

24.4.2020 Spotřeba elektřiny v Česku kvůli dopadům šíření nákazy covid-19 meziročně klesla. Na konci března byla v pracovních dnech v porovnání se stejným obdobím loni nižší zhruba o 7 %, v polovině dubna pak o 15 %. ČTK to dnes sdělila mluvčí provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS Hana Klímová. Mluvčí poukázala na to, že se snížila také tuzemská výroba elektřiny 

5.3.2020 Ceny za "baseload" elektřinu na německém OTC trhu na následující den klesly o 14,1 % na 30,50 EUR/MWh, francouzské ceny dokonce klesly na o 8,2 % na 31 EUR/MWh kvůli nárůstu u větrné energie (Reuters) 

23.9.2019 Uhelná elektrárna Počerady, největší český zdroj skleníkových plynů, by nakonec mohla kvůli útlumu uhlí a emisí zůstat pod kontrolou státu. Podle dřívějších dohod ji má ČEZ převést na konci roku do rukou majitele mosteckých dolů Pavla Tykače. Ministr průmyslu Karel Havlíček ale nyní říká, že všechny zúčastněné strany - tedy ČEZ, stát a Tykačovi lidé - o budoucnosti elektrárny ještě vyjednávají. "Vyčkejte do konce roku, ta jednání teď probíhají a uvidíme, jak to s Počerady dopadne. Zdaleka není nic rozhodnuto, variant je na stole víc," uvedl Havlíček (Respekt)

22.7.2019 Keňa otevřela větrnou farmu, která má pokrýt šestinu spotřeby elektřiny v zemi. Přibližně 70 procent elektřiny v Keni už nyní pochází z obnovitelných zdrojů, už příští rok by ale měla být "zelená" veškerá produkce elektřiny v zemi. více