Arktida, "tající kontinent"

Hyperborea  je legendární země

podle Americké geologické služby se v mořích a na pevninách kolem severního pólu nachází až 30 % dosud neobjevených zásob zemního plynu a 13 % zásob ropy. Představuje to asi 100 miliard barelů, což by pokrylo světovou spotřebu asi na tři roky. Přičemž 84 % nalezišť uhlovodíků leží pod mořským dnem. Na severu jsou i ložiska rud železa, barevných kovů a řady vzácných prvků. K tomu jde o místo vhodné k rybolovu, zatím hlavně v Barentsově moři, ale také k výpravám za přírodními krásami.  

Pokud by Rusko před mezinárodní komisí uspělo na základě argumentu, že oblast severního pólu je geologicky součástí ruské pevninské mělčiny, získalo by další území o rozloze kolem jednoho milionu čtverečních kilometrů a právo na těžbu tamních nerostných zdrojů. Od ropy a zemního plynu až po zlato. Přičemž ruské společnosti jsou odhodlány těžit i ve velice odlehlých oblastech. 

• Arktické stmívání.
  
• Arktida bude zřejmě bez ledu již za deset až dvacet let (2030 - 2040). Arktický permafrost pokrývá přibližně 24 % celkové rozlohy země.  Množství uhlíku nahromaděného v permafrostu je větší než množství, které člověk vypustil do atmosféry od roku 1880.
• Rychle se otepluje nejen Sibiř, ale celá polární oblast kolem severního pólu - Arktida. Světová meteorologická organizace ve své zprávě upozorňuje: "Nejdramatičtější změna klimatu nastává v Arktidě, která se otepluje více než dvakrát rychleji než celosvětový průměr (26.4.2021).
  
• Arktická rada byla založena v roce 1996 z iniciativy Kanady s cílem spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje cirkumpolárních regionů. Kromě Kanady zahrnuje sedm dalších arktických zemí: Rusko, USA, Dánsko, Island, Norsko, Finsko a Švédsko. 

Proč přitahuje Arktida velmoci?

Podle NASA bude Akrtida od roku 2045 v létě bez ledu, jsou zde zdroje ropy, zemního plynu a rud, umožňuje to kontrolu nových námořních tras (Čína plánuje Polární hedvábnou stezku, která zkrátí námořní spojení ze Šanghaje do nizozemského Rotterdamu by trvalo o dvacet dní méně, než když lodě plují přes Suezský průplav, tedy necelou polovinu dnešní doby)

• Výzkum
• Suroviny (uran, zlato, ropa, zemní plyn a další), v Arktidě se nachází pětina všech dosud nevytěžených zásob fosilních paliv na světě. Těžařský průmysl má ale zájem rovněž o obrovská ložiska mědi a vzácných kovů.
• Podle klimatologů bude severní oceán během letního období kolem roku 2040 už zcela bez ledu. 
• Na sibiřském poloostrově Jamal se totiž nachází největší známé arktické ložisko zemního plynu, přímo prezidentem Vladimirem Putinem kontrolovaný energetický projekt. Kreml předpokládá, že obchodní ruch na polární cestě se v krátké době zdesetinásobí. Rusko s rozsáhlým severním pobřežím je bezpochyby jednou ze zemí, která z tání bude těžit nejvíce.

Čína si chce urychlit cestu do Evropy o 2 týdny, je ale využitelná jen po zlomek roku (Arktická cesta)

• pro Čínu arktické suroviny. Už nyní je hlavním zahraničním partnerem při rozšíření těžby zemního plynu na sibiřském poloostrově Jamal, do nějž vložila 12 miliard dolarů.  
• Čína se chce stát "polární velmocí"
• Peking představil tzv. bílou knihu o strategii v Arktidě do roku 2049. Čínské firmy proto chtějí podnikat nejen v Rusku, ale i v Kanadě, kde jde o těžbu niklu, ale dokonce na Aljašce. 
  

Rusko spoléhá na rozšíření dopravních tras kolem svého pobřeží. Jde o Severovýchodní mořskou cestu, od níž si Moskva slibuje hospodářské oživení přilehlých regionů, z nichž pochází čtvrtina jejího exportu, pře­devším zemního plynu.

• Arktida ovšem má pro Rusko také prvořadý vojenský význam. Zatímco za sovětských dob šlo o místo, z nějž by mohly rakety a bombardéry nejsnáze zasáhnout USA, nyní jde hlavně o podporu teritoriálních nároků v arktických vodách a kontrolu dopravních tras. 
  
• Strategický význam zato mají jaderné ledoborce, kterými Rusko disponuje jako jediné na světě. 
  

loďařská velmoc Jižní Korea patří k hlavním stavitelům plavidel pro arktický trh. 

10.6.2022 Vážnou hrozbou je také tání permafrostu. To se týká nejen sibiřské tundry, ale i dalších arktických oblastí planety. Vědci z časopisu Nature Climate Change tehdy varovali, že tento proces může mimo jiné vést k uvolnění nebezpečných mikrobů z doby před tisíci lety. O rozsahu hrozby svědčí skutečnost, že arktický permafrost pokrývá přibližně 24 % celkové rozlohy země.

Mezi hibernované patogeny mohou patřit lidstvu neznámé viry a bakterie odolné vůči antibiotikům. Tím však hrozby nekončí. Vědci poukazují na to, že jaderné testy prováděné Sovětským svazem v těchto oblastech vedly ke kontaminaci oblasti. Tání věčně zmrzlé půdy proto znamená riziko úniku radioaktivních látek do atmosféry.

Sověti nejsou jediným viníkem, který z věčně zmrzlé půdy učinil skladiště nebezpečných látek, protože velké množství radioaktivního odpadu vyprodukovalo také americké výzkumné středisko Camp Century v Grónsku.

V permafrostu se také skrývá obrovské množství metanu. To souvisí s organickou hmotou pod jeho povrchem, která se skládá mimo jiné z živočišných a rostlinných zbytků. Vědci tvrdí, že se v nich nachází také rtuť a arzen. Navíc množství uhlíku nahromaděného v permafrostu je větší než množství, které člověk vypustil do atmosféry od roku 1880.

https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/tikajici-bomba-ktera-ohrozi-zemi-sibirska-tundra-muze-zmizet/jandvoracek/

9.5.2022 Rusko je znepokojeno plány na obnovení činnosti Arktické rady bez její účasti a varuje, že rozhodnutí přijatá v tomto formátu budou zbavena legitimity, řekl velvyslanec ve Spojených státech Anatolij Antonov.Práce rady byla pozastavena 3. března ve světle událostí na Ukrajině . Kanada , Dánsko , Finsko , Island , Norsko , Švédsko a Spojené státy v předvečer oznámily svůj záměr obnovit práci v radě na omezeném základě - v rámci projektů, které nezahrnují účast Ruska.

Arktická rada byla založena v roce 1996 z iniciativy Kanady s cílem spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje cirkumpolárních regionů. Kromě Kanady zahrnuje sedm dalších arktických zemí: Rusko, USA, Dánsko, Island, Norsko, Finsko a Švédsko. 

https://ria.ru/20220609/diplomatiya-1794137374.html

17.10.2021 Jak se díky změně klimatu Arktida ohřívá, tající led začne uvolňovat nebezpečné chemikálie a radioaktivní materiál pocházející ze studené války. Mizející permafrost navíc také osvobodí viry a bakterie, které zatím čekají pod arktickým ledem.

• Kromě toho, jaká všechna nebezpečí se objeví, až permafrost roztaje, je tu také další velmi negativní událost spojená s jeho samotným táním. Jedním ze známých nebezpečí arktického oteplování je uvolňování obrovských zásob skleníkových plynů. Tající permafrost uvolňuje miliony tun oxidu uhličitého a metanu každý rok a toto množství se pravděpodobně bude zvyšovat, jak se Země bude nadále oteplovat.
• Ale až dosud vědci neznali rozsah nebezpečí, která představují znečišťující látky uložené v permafrostu, "ať už se jedná o mikroby a potenciální viry nebo jaderný odpad, chemikálie a rtuť.
• https://veda.instory.cz/zeme-priroda/1798-pod-arktickym-ledem-se-skryva-obrovske-nebezpeci-pro-lidstvo-tajici-permafrost-uvolni-radioaktivni-odpad-a-probudi-spici-viry.html?<br>

24.6.2021 Sibiř platí za symbol zmrzlé země. Teď tam ale panují tropické teploty, a to i daleko za polárním kruhem.

Sibiř, pokládaná za jedno z nejchladnější míst planety, se otepluje nevídaným tempem. Teploty se tam pohybují kolem deset stupňů Celsia nad dlouhodobým průměrem z let 1981 až 2010. Jeden z důkazů oteplující se Sibiře poskytuje město Saskylach. V jeho oblasti, daleko za polárním kruhem, v Jakutsku - jednom z nejchladnějších míst na Zemi, kde trvale žijí lidé - v neděli naměřili teplotu vzduchu 32 stupňů Celsia.

• Teplota země, kterou byste tam ucítili v dlani položené na půdu, byla ještě o sedm stupňů vyšší, 39 stupňů Celsia.
• Ve Verchojansku, kde obdobně jako v Saskylachu klesá v zimě teplota k mínus sedmdesáti stupňům. Také tam vystoupily teploty vzduchu nad třicet stupňů. A teplota země nedaleko města dosáhla 48 stupňů!
  

Je patrné, že globální oteplování mění Sibiř z oblasti mrazu a sněhu na krajinu, kde se může dařit zemědělství. Jenže kdysi po celý rok zmrzlá půda také uvolňuje vodu, která způsobuje povodně, ničí lidská obydlí a mění migrační trasy zvířat, na jejichž lovu jsou obyvatelé oblasti závislí.

• Letní vedra a sucha na Sibiři také vyvolávají rozsáhlé lesní požáry. A v rozmrzající zemi se nachází mnoho skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého a metanu. Výrazné oteplení regionu proto může vést k uvolnění plynů do ovzduší a dalšímu zrychlení oteplování.
• Rychle se však otepluje nejen Sibiř, ale celá polární oblast kolem severního pólu - Arktida. Světová meteorologická organizace ve své zprávě upozorňuje: "Nejdramatičtější změna klimatu nastává v Arktidě, která se otepluje více než dvakrát rychleji než celosvětový průměr."
• https://nedd.tiscali.cz/sibir-je-pekelne-horka-teplota-zeme-se-tam-blizi-50-stupnum-513570?

16.4.2021 Chladné počasí, kvůli kterému se Čechům nechce na procházky, i když už jsou některá opatření proti pandemii covidu zrušená, je na jiných místech Evropy skutečnou ekonomickou katastrofou. Francouzští vinaři museli na svých vinicích zapálit tisíce ohňů, aby aspoň trochu zvýšili teplotu a ochránili tak po nadprůměrně teplém období na konci března vinnou révu. I tak však některé vinice hlásí drtivé ztráty. Zemědělská katastrofa v oblastech Bordeaux a Champagne však zároveň ukazuje na složitost klimatických jevů na Zemi a nepředvídatelnost dopadů, které s sebou nese globální oteplování. Chladné počasí s netradičně silným sněžením je totiž pravděpodobně způsobené táním arktického mořského ledu v důsledku klimatické krize.

"Změny klimatu se ne vždy projevují způsobem odhadnutelným na první pohled. Je snadné extrapolovat modely, které ukazují, že se zimy oteplují, a předpovídat budoucnost v Evropě prakticky bez sněhu, ale naše nejnovější studie ukazuje, že je to příliš zjednodušující," komentoval studii pro web Phys její spoluautor, profesor Alun Hubbard z Centra pro plynné hydráty, životní prostředí a klima (CAGE) z Norské arktické univerzity.

Studie vedená Dr. Hannou Bailey z univerzity v Oulu ve Finsku konkrétněji zjistila, že dlouhodobý úbytek arktického mořského ledu od konce sedmdesátých let měl přímou souvislost s jednou konkrétní povětrnostní událostí. Šlo o takzvanou bestii z východu, tedy velmi chladné počasí spojené s masivním únorovým sněžením, které v roce 2018 doslova zastavilo život na velké části evropského kontinentu a způsobilo ztráty ve výši asi třicet miliard korun denně. Vědci zjistili, že atmosférická pára putující na jih od Arktidy měla jedinečný geochemický otisk. Díky němu prokázali, že jejím zdrojem byla teplá povrchová voda z Barentsova moře, části Severního ledového oceánu mezi Norskem, Ruskem a Špicberky. Z tohoto zdroje pak vzniklo až 88 procent čerstvého sněhu, který napadl v Evropě.

"Zjistili jsme, že mořský led je něco jako víko oceánu. A s jeho dlouhodobým ubýváním po celé Arktidě vidíme, že během zimy vstupuje do atmosféry rostoucí množství vlhkosti, což přímo ovlivňuje počasí na jihu, kde způsobuje extrémně silné sněžení. Může se to zdát nepřirozené, ale příroda je složitá a to, co se stane v Arktidě, v Arktidě nezůstane," vysvětluje na webu Phys doktorka Bailey.

https://a2larm.cz/2021/04/za-dubnove-snezeni-muze-podle-nove-studie-tani-arktickeho-ledu-a-klimaticka-krize/<br>

15.4.2021 Jedním z nejvíce postižených míst je Arktida, které se za posledních patnáct let drasticky proměnila.

Mizející Arktida

Jackie Richter-Menge, vědec z univerzity na Aljašce, přinesl na setkání Americké geofyzikální unie nové a odstrašující poznatky. Například v loňském roce byla za severním polárním kruhem naměřena nejvyšší teplota v historii, tedy 38 °C a led v Beringově moři se zmenšil na největší minimum za 5500 let. Každopádně za největší a nejdiskutovanější problém je označována neustále se zvětšující teplota Arktidy.

Za jediný opravdový pozitivní dopad oteplování Arktidy je považován nárůst počtu velryb. Ty byly v Čukotském, Ochozském nebo Beringově moři loveny po tisících a už to vypadalo, že jejich populace klesne až k nule. Oteplování ale přineslo možnost jejich lepšího pohybu a zároveň i zvýšilo přítomnost planktonu a krilu v mořích. Nenechme se však dobrou zprávou zmást. Je potřeba neustále bojovat proti změně klimatu na Antarktidě, protože nikde na světě není zaznamenán takový nárůst průměrné denní teploty.

https://vedazive.cz/planeta-zeme/prirodni-klima-zmenilo-arktidu-k-nepoznani-vedci-biji-na-poplach/? 

1.3.2021 Třaskavý boj o Arktidu. Mezi USA, Ruskem a Čínou roste napětí, jde o "poklad". Zatím je to většinou pod ledem, ale dlouho to tam asi nevydrží. O Arktidu se už nyní dohadují světové mocnosti. Zbraněmi se tu chřestí jako za studené války a napětí je cítit široko daleko. Je za tím obchod, nerostné zdroje a geopolitika.

Spojené státy poprvé v historii umístily své bombardéry B-1 v Norsku. Byl to první výraznější vojenský signál nové Bidenovy administrativy a znamená jediné: Američané se vracejí do strategicky důležitého regionu. Čtyři letouny a dvě stě vojáků z Dyess Air Force v Texasu nyní budou hlídat v oblastech pod severní točnou a v mezinárodním prostoru severozápadně od Ruska. Politologové diskutují, zda reakce USA není opožděná; ruská expanze zde trvá již několik let. Shodují se ale v důvodech Bidenova kroku. Jsou za tím peníze.

• V Arktidě se nachází pětina všech dosud nevytěžených zásob fosilních paliv na světě. Těžařský průmysl má ale zájem rovněž o obrovská ložiska mědi a vzácných kovů.
• K tomu si připočtěte perspektivu otevření nových polárních cest pro obchodní plavbu s tím, jak před očima taje ledová čepice. To znamená jediné - zkrácení časů dopravy, snížení nákladů a další zisk. Průchodnost severního oceánu se každým rokem o něco prodlouží. Podle klimatologů bude oceán během letního období kolem roku 2040 už zcela bez ledu.
• V srpnu 2017 se ruský tanker stal prvním plavidlem v historii, které překonalo polární trasu bez pomoci ledoborce. Tanker vezl ropu z Norska do Jižní Koreje devatenáct dní, tedy o jednu třetinu rychleji, než trvá tradiční transport přes Suezský průplav.
• Na sibiřském poloostrově Jamal se totiž nachází největší známé arktické ložisko zemního plynu, přímo prezidentem Vladimirem Putinem kontrolovaný energetický projekt. Kreml předpokládá, že obchodní ruch na polární cestě se v krátké době zdesetinásobí. Rusko s rozsáhlým severním pobřežím je bezpochyby jednou ze zemí, která z tání bude těžit nejvíce.
• Své zájmy zde mají i Kanada, Dánsko v Grónsku, Finsko, Island, Norsko, Švédsko a v neposlední řadě USA - všechno členové nebo partneři NATO. Všichni dohromady, včetně Moskvy, společně zasedají v tzv. Arktické radě. Nově se ale do hry zapojila i další mocnost - Čína, ta poslední tři roky o sobě tvrdí, že je zemí tzv. kvaziarktickou. Do svého ekonomicko-politického projektu Pásu a cesty, jehož zastáncem v ČR jen například prezident Miloš Zeman, totiž přidala podprojekt Polární hedvábná stezka.
• Bojuje se na dvou frontách: o naleziště a cesty. "Pro amerického prezidenta Joea Bidena, pro něhož jsou otázky životního prostředí na prvním místě domácí i zahraniční politiky, bude "tající kontinent" kardinálním oříškem k rozlousknutí
• Zdroj: https://www.denik.cz/ze_sveta/arktida-usa-rusko-a-cina-20210228.html?

30.10.2020 Z Arktidy přichází varovné zprávy o úniku metanu. Oceán nezamrzá, jak by měl. V důsledku toho jsou tam zimy stále mírnější a kratší. Ta letošní by měla v Arktidě už začít, ale vyšší teploty Severního ledového oceánu způsobují, že ještě na konci října nezačal zamrzat.

• vlivem oteplování na dně moře rozmrzá metan hydrát, obrovský zásobník metanu, který v bublinách stoupá na hladinu a uvolňuje se do atmosféry. Metan je jeden z nejnebezpečnějších skleníkových plynů. Stejné množství metanu ohřeje atmosféru během 20 let až osmdesátkrát rychleji než oxid uhličitý.  
• https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/blizi-se-zima-nebo-by-alespon-mela-v-arktide-to-tak-ale-nevy/r~c30312481aaa11eba25cac1f6b220ee8/

28.10.2020 Metanové bubliny a žádný led: Arktida nezamrzá. Vědci jsou znepokojení. Krom toho, že touto dobou měla Arktida zamrzat, objevili důkaz o uvolňování bublin metanu. Nezadržitelně se tak blížíme době, kdy led z oblasti vymizí úplně. Pro polární oblast to bude znamenat katastrofu.

• Mořský led v Arktidě obvykle v letních měsících taje a v zimě znovu zamrzá. Rozsah každoročního tání se však řadu let za sebou zvyšuje a na obzoru je i první arktické léto zcela bez ledu - vědci ho očekávají mezi lety 2030 a 2050. Letošní rok je pro region obzvláště katastrofický.
  
• Vědci našli důkazy také o uvolňování bublin zmrzlého metanu hluboko pod povrchem Severního ledového oceánu. Metan má oproti oxidu uhličitému daleko větší oteplovací účinek a tání permafrostu v Arktidě ho může nakonec uvolnit obrovské množství. 
• Ruští a švédští vědci však varovali, že výsledky jejich expedice v moři Laptěvů jsou předběžné a bude třeba je před odesláním do recenzovaného časopisu zkontrolovat a potvrdit. 
  
• S dvakrát rychlejším oteplováním v oblasti oproti globálnímu průměru bylo dle vědců jen otázkou času, kdy se "spící obr" probudí. 
  
• "Rok 2020 je dalším rokem, který odpovídá teorii o rychlé proměně Arktidy. Bez systematického snižování skleníkových plynů bude pravděpodobnost našeho prvního "bezledového" léta do poloviny 21. století nadále stoupat." 
  
• Rozsáhlé oblasti moře tak zůstaly bez ledové pokrývky, čímž se otevřela cesta slunci. Voda, která jeho záření absorbovala, dosáhla nadprůměrné teploty pět stupňů Celsia. A čím teplejší voda, tím menší pravděpodobnost tvorby ledu. 
• Sibiřské vlny veder jsou letos dle studií nejméně 600krát pravděpodobnější díky průmyslovým a zemědělským emisím.
• Teplejší teplota vzduchu není jediným faktorem zpomalujícím tvorbu ledu. Změna klimatu také směřuje více mírných atlantických proudů do Arktidy a rozbíjí obvyklou stratifikaci mezi teplými hlubokými vodami a chladným povrchem.
• Za normálních okolností by se počátkem zimy vytvořil led podél celého severního sibiřského pobřeží. Silný vítr by ho pak hnal dál přes moře Laptěvů a během driftování Arktidou sbíral a přenášel živiny. Roztál by mezi Svalbardem a Grónskem. Čím dál slabší ledová pokrývka však znamená riziko, že roztaje ještě před doplutím do cíle. Živiny, které přenáší, jsou důležité pro plankton, který při nedostatku ztrácí schopnost odstraňovat oxid uhličitý z atmosféry. To zase přispěje ke skleníkovému efektu, což bude mít za následek vyšší globální teploty a ještě méně ledu. 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/metanove-bubliny-a-zadny-led-arktida-nezamrza-126529#
  

15.8.2020 Arktida bez ledové pokrývky roku 2035. S takovým scénářem počítá na základě klimatického modelu mezinárodní tým vědců. Tající led přitom odkrývá nové příležitosti. Po nerostných surovinách a využití tranzitního koridoru touží především Čína.

Horko jako před více než sto tisíci lety v době meziledové. Teploty vyšší až o šest stupňů Celsia oproti dnešku, Arktida bez ledu. Takový bude pravděpodobný vývoj na severním pólu planety. Tvrzení, s nímž přišla skupina vědců, vychází z klimatického modelu a porovnání dnešních podmínek v regionu s těmi z dávné minulosti.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/arktidu-za-patnact-let-nebude-pokryvat-led-tvrdi-vedci-zajem-o-oblast-dlouhodobe-projevuje-cina.A200813_151926_ln_zahranici_ele

26.7.2020 Do 80 let budou lední medvědi zdecimováni kvůli velmi rychle se oteplující Arktidě. Arktida se otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety. Nejkritičtější klimatický scénář hovoří o navýšení globálních průměrných teplot o 3,3 stupně Celsia v porovnáním s předindustriálním obdobím. Už navýšení o jeden stupeň Celsia zapříčinilo intenzivnější vlny veder, nebezpečnější a větší bouře, moře se stalo více destruktivním.

Pokud lidstvo dokáže omezit oteplování alespoň o 2,4 stupně Celsia, tedy zhruba půl stupně nad cílem Pařížské dohody, kolaps ledních medvědů by to jen zpomalilo.

Problém ale není jen samotné globální oteplování (přeci jen se země otepluje přirozeně), ale rychlost těchto změn. Vrcholoví predátoři na samotné špičce potravního řetězce se nedokážou tak rychle se měnícímu prostředí přizpůsobit.

Lední medvědi nemohou změnit své lovecké návyky v tak krátkém časovém rozmezí. "Pokud by se nějakým zázrakem mohl led udržet i se zvyšujícími se teplotami, medvědi by mohli být v pořádku," řekl Amstrup. "Problém je v tom, že jejich prostředí se doslova topí."

Tento stav nemusí být jedinečný na dlouho, proto by měl být považován za předzvěst dopadu změn klimatu na další zvířata v řádu několika desetiletích. 

https://techfocus.cz/veda-vesmir/2224-do-roku-2100-ledni-medvedi-vyhladovi-arktida-se-doslova-topi.html?


23.7.2020 Otevírání arktických vod v důsledku tání ledu označil za historickou událost obrovského strategického významu. Peking a Moskva podle něj i dalších přítomných budou určovat budoucnost celého regionu. "Nejhorším scénářem by pro USA a Japonsko bylo protizápadní kondominium, které by mohlo ohrozit nebo omezit přístup k severnímu Pacifiku a severnímu Atlantiku". Obavy z čínských aktivit v ledovém regionu a rivality mezi globálními velmocemi vyjadřují i evropské státy. "Čínská přítomnost a strategické zájmy v Arktidě budou mít bezpečnostně-politické důsledky. Čínská vojenská aktivita tam dosud byla velmi omezená, ale čínská armáda začíná posilovat své povědomí o Arktidě

Více na https://www.e15.cz/zahranicni/zapad-sankcemi-povzbudil-rusko-cinskou-spolupraci-v-arktide-ted-ho-zneklidnuje-1371760?


20.3.2020 Elke Weber z Princeton University "Arktida bude zřejmě bez ledu již za dvacet let a amazonské pralesy se mohou proměnit v savanu do padesáti let".

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového