Kompostování fermentací¨¨

Zásady fermentovaného kvalitního kompostu (bez přístupu vzduchu a v temnu)

1. Nepropustné podloží (např. vymazané jílem)
2. zajistit, aby nedošlo k profukování kompostu vzduchem (čím méně vzduchu tím pomalejší rozklad a díky tomu tam zůstávají látky zachovány - dusík, fosfor, draslík atd.)
3. zajistit, aby do kompostu nepršelo
4. zajistit, aby na kompost nesvítilo slunce

Fermentace je většinou anaerobní proces, k němuž dochází bez přítomnosti kyslíku. Tak se vyrábí například víno nebo kvašené zelí. Právě nepřítomnost kyslíku je důležitá pro zdárnou fermentaci zeleniny tzv. mléčným kvašením. Pro nastartování a zdárný průběh fermentace musíme vytvořit takové prostředí, v němž budou prospívat jen spřátelené mikroby, zatímco nežádoucí nikoli. Potraviny, které fermentujeme, totiž slouží jako potrava pro tyto užitečné tvory a zároveň jako substrát, na kterém mohou růst.  

Při kompostování (umělý proces, který vyžaduje lidský zásah, na rozdíl od přirozených procesů v přírodě, zde probíhá vlastní cyklus živin) dochází k horké fázi a tím kompost ztrácí energii (ztrácí se uhlík a dusík, mizí mikroorganismy), která mohla být využita pro růst rostlin.. 

Čerstvý kravský hnůj (mrva) obsahuje převážně dusík.

Čerstvý trus z drůbeže - převládá draslík.

Králičí hnůj (je lehký´) - boky v sobě neosahuje žádná semena, obsahuje cca 50% vody. Obsahuje fosfor, dusík, draslík, hořčík a vápník..

Koňský hnůj:

• Kůň není přežvýkavec, proto má v trusu více organických zbytků než například kráva.  
• Koňský hnůj je bohatý na dusík, fosfor a draslík, což jsou klíčové živiny, které pomáhají rostlinám růst a prospívat. Navíc díky své struktuře přináší do půdy vzdušnost, což je důležité pro zdravý růst kořenů. 

Zdroj: Hospodářská kniha ku prospěchu polním hospodářům, vydáno 1862, Filip Stanislav. Kodym

Terra preta

Prastaré, zčásti až metrové vrstvy půdy Terra preta na březích Amazonky, které se skládají ze směsi dřevěného uhlí, výkalů, kostí a organických odpadů, jsou prošpikované hliněnými střepy – pravděpodobnými zbytky obrovských hliněných nádob, ve kterých se měnil domovní odpad na úrodný trvalý humus pro vysoko položené záhony. Důležitou roli přitom hrála fermentace kyselinou mléčnou, která se už tisíce let využívá ke konzervování potravin – příkladem nám budiž kyselé zelí.  Půdy Terra prety se nevyčerpávají, nýbrž naopak, mohou samy sebe obnovovat. Jestliže jsou dobře provětrávány, udržují lépe vodu a živné látky nejsou vyplavovány. V zemině Terra prety rostou naprosto zdravé rostliny. Proč? Prvním tajemstvím je dřevěné uhlí. Houbovitá porézní struktura bio-uhlí uchovává vodu a živiny. V jejích dutých prostorách – a to je druhé tajemství – se usazují komplexní společenství mikroorganismů. Obzvlášť důležité jsou mikroorganismy vytvářející kyselinu mléčnou. Tento efekt je využíván v zemědělství k zušlechtění půdy také metodou EM – efektivních mikroorganismů, která pochází z Japonska. Pro Terra pretu se nejdřív vyrobí siláž na základě dřevěného uhlí (japonsky "bokashi") kyselomléčným kvašením organického materiálů (kuchyňský odpad, sláma, mrva, lidské výkaly). Získaná substance slouží jako vítané krmivo pro žížaly a jinou havěť, které pak jako dík vylučují černozem.

• Terra preta pravděpodobně vznikla jako kompost v zemi, kde se ukládaly všechny organické odpadky, včetně exkrementů, hliněných střepů, sazí (až 9%) a dřeva, které se spalovalo bez přístupu vzduchu (Biouhel).
• má vysoký obsah minerálů (např. dusík, síra, fosfor, vápník, mangan, zinek, měď), dřevěného uhlí, organické hmoty a mikroorganismů s mykorhizou
• terra preta má vysoký obsah uhlíku, až 5 -70 x vyšší něž běžné půdy a také v průměru až 3krát vyšší obsah organických látek (150 g/kg hmoty i ve větší hloubce, okolní půda obsahuje pouze 10 - 30g/kg), v celém procesu hraje i klíčovou roli velké množství žížal a různých mikroorganismů.
• v dutých prostorách terra prety – a to je druhé tajemství – se usazují komplexní společenství mikroorganismů (vytvářející kyselinu mléčnou)
• využívá se mléčného a octového kvašení (zvyšuje rozpustnost dusíku ve formě amoniaku), hlavně kvůli přeměně výkalů na pro rostliny využitelné živiny
• plesnivějící ovoce a zelenina (např. mrkev a další) - mléčné nebo octové kvašení

Bokashi

Bokashi je japonský pojem doslovně vyjadřující "fermentovanou organickou hmotu". Tento koncept byl rozvinut v raných 80. letech 20. století doktorem Teruo Higou, profesorem Univerzity Ryukyus, Okinawa, Japonsko. Jeho cílem bylo snížit množství chemických látek používaných v zemědělství. Jedná se o individuální způsob využití organického odpadu, který může pomoci odklánět potravinový odpad ze skládek a spaloven, a tím přispívat ke snižování emisí skleníkových plynů.

Bokashi je metoda, díky které můžeme zpracovávat organické zbytky. Na rozdíl od běžného kompostování, které vyžaduje pro rozklad odpadů přístup vzduchu a působení živých organismů, metoda Bokashi funguje na principu anaerobní fermentace, kdy se do bioodpadu přisypává směs speciálních bakterií. Pro Bokashi metodu jsou zapotřebí sušené Bokashi bakterie a Bokashi nádoba, označována také jako Bokashi kompostér nebo Bokashi koš. Do této nádoby vrstvíme organické zbytky z kuchyně a Bokashi směs bakterií. Výstupem tohoto procesu je fermentovaný organický materiál, který se zapravuje do půdy, čímž zlepšuje její kvalitu.

Jedná se o anaerobní fermentaci organických zbytků. Efektivní mikroorganismy ve směsi Bokashi se aktivují, když navlhnou. Následně pak fermentují organický odpad. V praxi to znamená, že organické zbytky prokládáme vrstvou směsi Bokashi, kterou vždy v nádobě stlačíme pomocí pěchovadla, aby se vyhnal vzduch a byly tak připraveny vhodné podmínky pro anaerobní fermentaci. Jakmile je nádoba naplněna, necháme ji 2 týdny stát/dozrát bez povšimnutí. Poté je materiál připravený k použití.

• Jako u jiných kompostovacích metod je Bokashi metoda vhodná zejména pro zpracování zbytků a odřezků od ovoce a zeleniny (včetně citrusů), kávové sedliny, čajových lístků, řezaných květin apod.

• Kromě pevného Bokashi hnojiva získáváme také tekutý výluh / fermentační tekutinu, která se z Bokashi nádoby stáčí kohoutkem. Tento výluh se někdy označuje jako Bokashi juice / Bokashi čaj. Měl by se objevit zhruba po 14 dnech od zahájení plnění nádoby. Následně jej můžete stáčet každých 3-5 dní. Tvorbu výluhu může ovlivnit více faktorů, jako např. vlhkost vkládaného materiálu nebo vnější teplota prostředí. Nezoufejte, pokud si dá výluh na čas.

• Mnoho zdrojů uvádí, že výluh je blahodárný a vhodný pro hnojení rostlin. Je doporučeno jej ředit vodou v poměru 1:100 (1 dl fermentační tekutiny na 10 l vody). Ideální je hnojivo aplikovat v sezóně 1× týdně či 1× za 14 dní. V nezředěné podobě se může použít k čištění odpadu. Stejně jako pevný Bokashi materiál je i tento výluh acidický - kyselý a má tedy nižší hodnotu pH. S Kokozou máme v plánu ověřit benefity této fermentační tekutiny jak při pěstování v praxi, tak pomocí testování v laboratoři a výživářských pokusů.

• https://kokoza.cz/2020/04/16/bokashi-faq-aneb-znate-se-s-bokashi/

8.3.2025 Kompostovanie je naozaj najlepší spôsob? | Efektívne alternatívy pre zdravú pôdu

Lucie Baláková (https://www.zahradaprozdravi.cz/online-kurz-pestujeme-bio-po-cely-rok-2025/)

Při nadbytku dusíku je při kompostování cítit zápach a materiál se rychle rozkládá, výsledkem je kompost černé barvy nevyváženým obsahem živin a mikroorganismů. Nejdůležitějším faktorem zdravé půdy je aktivní spolupráce mezi rostlinami, mikroorganismy a půdním ekosystémem (spolupráce kořenů rostlin a mikroorganismy a houbami). 

Efektivnější metody než kompostování (to neplní žádný z 12 permakulturních principů), které napodobují přírodní procesy.

• Povrchové mulčování (listy, sláma, dřevěná štěpka atd. - tyto látky se rozkládají přímo v půdě přirozenou cestou) s použitím fermentovaných mikrobiálních přípravků (sycený kompostový čaj , Oasis EM1 atd.), které aktivují půdní organismy.
• Výživový žlab záhon Rozuma (https://www.receptyprimanapadu.cz/zahrada/revolucni-zahon-rozuma-ukrajinsky-vynalez-se-kterym-muzete-vyprodukovat-trikrat-vice-zeleniny/). Podstatou záhonu je výživový žlab ve tvaru písmene V, široký 60 až 80 cm a hluboký 20 až 35 cm, který je naplněný různým bioodpadem ze zahrady a z domácnosti, jako jsou uříznuté větve ovocných stromů, stonky a natě rostlin ze zahrady, vyplený plevel i se semeny, slupky a zbytky zeleniny a ovoce z domácnosti. Tento biologický odpad v záhoně rozkládají mikroorganismy, jako jsou bakterie, houby a též dešťovky a jiní bezobratlí, na výživu rostlinám. Výživový žlab záhonu Rozuma je oproti jiným způsobem kompostování výjimečný v tom, že v něm přímo dochází k symbióze kořenů rostlin s bakteriemi a mykorhizními houbami.

https://www.youtube.com/watch?v=vrpDiy6wbiQ

9.6.2023 Pěstujte si vlastní půdní mikroorganismy

Vypěstujte si vlastní půdní mikroorganismy, např. bokashi. Přidávejte je přímo do kompostu i k rostlinám.

Díky půdním mikroorganismům se vám zlepší půda, rostliny lépe porostou a budou odolnější vůči škůdcům. Půdní bakterie jsou něco jako steroidy pro člověka, ale bez negativních vedlejších účinků.

Jak si vytvořit vlastní bakterie krok za krokem?

1. Do skleněné nádoby nalijte 2 l vody, přidejte 0,5 kg rýže a zamíchejte. Vodu poté přeceďte do jiné větší nádoby (bez rýže).

2. Nádobu přikryjte kusem tkaniny a upevněte gumičkou. Poté ji dejte do špajzu a nechte 7 dní.

3. Do nádoby přidejte mléko (10:1) a nechte dalších 7 dní.

4. Výslednou tekutinu (bokashi) sceďte a oddělte od zbytku vzniklé hmoty.

5. Do velkého sudu (100 l) nalijte 2,3 l tekutiny a stejné množství melasy (tekuté). Zbytek sudu doplňte vodou.

6. Ze sudu vezměte 100 ml bakteriální vody, přidejte do konve a doplňte 10 l vody.

7. S tímto hnojivem můžeme přímo zalévat rostliny či stromy.

Vytvořte a neustále podporujte půdní humus

Je potřeba neustále tvořit a podporovat půdní humus. Použít můžete kompost, mulč, půdní bakterie, hnůj, přírodní hnojivo, karton, dřevěné uhlí, minerální moučky, kosti, atd.

Jak si vytvořit vlastní hnojivo z přírodních materiálů krok za krokem?

1. Nejdříve si vytvořte půdní bakterie (viz postup výše).

2. Následně si připravte jednotlivé ingredience pro budoucí hnojivo (kostival, kopřivy, banány, hnůj, moč).

3. Poté si připravte 5 kbelíků a nasekejte najemno rostliny a banány.

4. Do každého kbelíku nalijte 500 ml směsi půdních bakterií + 500 ml tekuté melasy.

5. Přidejte nasekané ingredience (zvlášť do každého kbelíku), doplňte vodou a zamíchejte. Kbelíky poté zavřete víkem.

6. Dejte do stinného místa a nechte týden odležet.

7. Jakmile je hnojivo připraveno (poznáte podle toho, že je tekuté a vše již zpracováno), můžete použít. Dejte 100 ml hnojiva s 9 l vody a zalévejte max. 1x týdně.
Zdroj: https://www.drevostavitel.cz/clanek/manzele-u-sazavy-usetri-tisice-rocne-vybudovali-sobestacnou-drevostavbu-se-zahradou

Kvašené slepičince, příprava:

Slepičince vložíme do nádoby a zalijeme vodou tak, aby byly potopené. Nádobu necháme odkrytou kvůli přístupu vzduchu a necháme kvasit. Při kvašení obsah pracuje, pění a nabývá na objemu, takže nádobu naplníme raději pouze do 3/4 . Každý den promícháme a už jen čekáme, až se utvoří stabilní mazlavá hmota, obvykle to trvá tak kolem 14 dnů. Po dokončení celého procesu nádobu zakryjeme a k hnojení vždy trochu odebereme, zředíme vodou v poměru 1:10 (10 nebo více dílů vody na jeden díl slepičí "polévky") a zaléváme ke kořenům. Nikdy nepoléváme listy, ty by mohlo spálit takto zředěné hnojivo.  

Připravte si z posekané trávy hnojivo pomocí fermentace

Čerstvě posekanou trávu můžete výborně zužitkovat k přípravě tekutého hnojiva bohatého na dusík. Vložte až po okraj posekanou trávu do větší uzavíratelné nádoby a zalijte ji vodou. Zaklopte těsným víkem a nechte 2 až 3 týdny pracovat, bude probíhat proces fermentace. Poté tento roztok sceďte přes síto a před použitím vždy řeďte v poměru 1: 5 a můžete aplikovat.

https://www.ireceptar.cz/zahrada/hnojivo-z-posekane-travy-30000607.html

Jak fermentovat krmivo (slunečnice, kukuřice, pšenice) pro slepice?

Fermentace není obtížný proces, ale pro úspěšnost musí být splněny určité podmínky. Základem fermentace je vaše obvyklé krmivo pro nosnice, doplněné o jakoukoli z dalších surovin, které máte po ruce. Studie ukázaly, že přidání zeleniny do fermentovaného krmiva má další výhody, včetně posílení imunitního systému. Pamatujte také na výhody bylinek. Přidání některých okvětních lístků měsíčku nebo lichořeřišnice je další způsob, jak přidat živiny bez tuku. Voda, kterou používáte, by měla být filtrovaná nebo pocházet z přírodního pramene. Voda z vodovodu s přidaným chlórem zabije zdravé bakterie a zabrání tomu, aby proces fungoval.

① Dalším krokem je výběr nádoby, kde budete krmivo fermentovat. Nedoporučujeme používat plast, proces fermentace totiž může způsobit vyluhování materiálu do krmiva. Využít můžete skleněné, kameninové nebo plastové bez BPA. Je důležité, aby nádoba měla i víko.

② Do nádoby vložte vybrané potraviny a dobře promíchejte. Použijte tolik krmiva, kolik naplní nádobu, ne více než dvě třetiny. Přidejte dostatek nechlorované vody, aby pokryla suché ingredience a dobře promíchejte. Přidejte víko, ale ujistěte se, že je volné. Uvědomte si, že obilí velmi rychle nasákne tekutinou. Ujistěte se, že nádobu pravidelně kontrolujete – alespoň jednou za pár hodin. Nikdy nenechte vodu klesnout pod hladinu krmiva. To musí zůstat ponořené, jinak obilí zplesniví a budete ho muset vyhodit.

③ Do druhého dne by vaše krmivo mělo začít vesele bublat. Pokračujte v míchání, alespoň 3x denně, a ujistěte se, že voda je stále nad krmivem. Třetí až čtvrtý den by měla být fermentace ukončena – záleží, jak velké teplo v dané dny bylo. Tekutinu z krmiva přeceďte, ale nevyhazujte, můžete ji použít jak základ při příští fermentaci. Takto vytvořené krmivo může směřovat do krmítek vašich slepičích svěřenkyň.

https://www.slepicar.cz/blog/2479-fermentace-co-to-je-a-proc-se-vyuziva-i-pro-slepice.html

Plný hydrologický uhlíkový cyklus a jeho obnova:

Aby se Země vrátila k původní funkčnosti (plnému hydrologickému cyklu a potřeba obnovit i cyklus živin a uhlíku), je třeba mít na paměti, že je potřeba vysadit ty správné rostliny (tzv. meziplodiny), které tvoří živiny (které obnoví koloběh živin, uhlíku a vody) a podpoří půdní život. Jakmile jsou nové rostliny na svém místě, budou znovu absorbovat živiny svými dlouhými kořeny (přísunu živin do vegetace a tím postupné zvýšení hladiny podzemní vody), které voda odebrala z půdy, tím se zastaví eroze a zvýší se kvalita půdy. Tímto zázračným způsobem se voda v přírodě skutečně léčí sama! Je to opatření, které mění klima v místním měřítku, což je jediné dostupné opatření ke globální změně klimatu. Používáme tedy určitá regenerační opatření, jako jsou zemní práce, nebo rotační pastva a tím se bude infiltrovat více vody, která doplňuje vodonosné vrstvy a stabilizuje půdu. To katapultuje systém směrem k regeneraci, protože únik energie známý jako eroze je anulován. Tento energetický cyklus infiltrace vody udržuje delší období fotosyntézy a biologického rozkladu uhlíkového materiálu jako hnací síly přírody, vody, potenciálu. Tím se opraví půdní potravní síť (půdní mikrobiom), čímž se uvolní živiny a vytvoří půdní podmínky (struktura), které zvyšují účinnost infiltrace vody prostřednictvím nově vznikajícího humusu. To urychluje postupně růst rostlin a když se zásoba živin stabilizuje, ubývá plevel a diverzita a složitost exponenciálně stoupá. Jak tyto fotosyntetizéry pumpují uhlík do půdy a vyvíjejí rozsáhlé kořenové systémy, dále zvyšují dokončení výše uvedených cyklů. Mikrobi se živí exsudacemi cukru z kořenů živých rostlin a odumřelý rostlinný materiál se také rozkládá. Jak se půdní podmínky zlepšují a voda proniká, kořeny jdou hlouběji a stávají se ještě rozsáhlejšími, což umožňuje systému dokončit regeneraci. Tento velký skok umožňuje systému větší schopnost výměny plynů a infiltrace vody a lepšího zachycení většího množství uhlíku v půdě. Takto je klima pozitivně ovlivňováno, voda jde dovnitř, místo aby odtékala. Půda se opravuje a její mikroflóra prosperuje, místo aby byla vyhubována obděláváním a chemikáliemi, a uhlík se ukládá, když se půda prohlubuje, spíše než aby byla vyvrhována do atmosféry nebo znečišťovat vodní systémy. Kromě toho biologická rozmanitost vzkvétá, protože stále více zvířat, ptáků a podobně staví na těchto dalších vláknech v potravní síti daného ekosystému. Tato exponenciální regenerace je tedy způsobena vzájemně propojenými cykly, které ze sebe navzájem těží.

• Trávy jsou titánské pumpy cukru, uhlíku do půdy. V kombinaci s hnojem, který je cyklován rozmanitostí flóry a fauny a tím je cyklus obnovy prakticky dokončen.

https://treeyopermacultureedu.com/chapter-7-water/a-permaculture-development-model-a-path-to-the-full-hydrological-cycle-and-the-abundance-that-follows/

Schauberger nám dává recept na jeden ze svých "ušlechtilých" kompostů, který považoval za obzvláště bohatý:

U paty stromu, nejlépe ovocného, ​​který má širokou korunu a hluboké kořeny, se na stinné straně vykope jáma ve tvaru půlkruhu, kde nemůže dojít k poškození kořenů. Kmen stromu je chráněn papírem, kůrou atd. před přímým kontaktem s hnijící zemí, který je způsoben nevyhnutelným dopadem světla dopadajícího na tuto zemi. Poté se dvouvrstvá (40-50 cm) čerstvě zaseté trávy s odřezky všeho druhu, jako jsou slupky od brambor a ovoce v co nejčerstvějším a na vzduchu suchém stavu, smísí s různými stonky ovoce...

Tato dobře promíchaná hromada je pak opatřena logodynamickým (buzení při průrazu) a katalytickým (buzení nahromaděním) měděným a zinkovým prachem. Nejlepších výsledků lze dosáhnout pilováním kousků zinku a mědi a povolením prachu (je zapotřebí jen velmi malé množství ), aby se široce rozšířily po zemi jako stopové prvky... Přidá se trocha soli a omezené množství třtinového cukru, načež se celá směs umístí do jámy a na ni se položí vrstva zeminy a udělá se vodotěsná, aby se zabránilo prosakování dešťové vody...

Tato hromada kompostu je pak ponechána na čas až do dalšího plnění...

organické máiiei Cu + Zn piliny + Sůl * Cukr

• Layers - vrstvy
• packed earth - zabalená země
  

přidá se množství čerstvého odpadu (odřezky atd.) opět smíchané s čerstvou trávou. Poté hromadu sešlapejte a zakryjte 10 cm vrstvou zeminy smíchané s křemičitým pískem (nejlépe jemným pískem z říčního dna). Celou vrstvu pak zakryjte před deštěm (slámou, senem apod.). Vrstvu po vrstvě lze přidávat zmenšováním poloměru, takže hotová hromada má tvar vejce. Nahoře vrstva spadaného listí, lehce umístěná, tvoří vzduchový zámek a celá hromada je hladce uplácána širokou stranou lopaty, takže kapky deště padající ze stromů pouze ztlumí, ale neproniknou na povrch z hromady. Za těchto podmínek se může vytvořit velmi důležité povrchové napětí.

Schauberger pak popisuje, co se na hromadě děje: přitahuje půdní mikroorganismy, které tam bují po celé léto. Potom červi umírají a v pozdější zimě se rozkládají a mění se na vysoce kvalitní molekulární tuky nebo půdní oleje. Když bude +4°C, halda vykvete a po dvou až třech týdnech je hotová (pokud byla položena předchozí začátek léta). Kompostová půda se nyní zcela změnila základními prvky a koncentracemi energie z dřívějších forem života. Lze jej rozprostřít po zemi rýčem z mědi, bronzu, dřeva nebo pozinkovaného kovu. Stačí použít tenkou vrstvu, asi 1/2 cm, a tu ihned zamíchat do půdy nástroji, které také nesmí být ze železa. Poté je půda připravena k setí.

Žádná havěť se na této zemi neukazuje. Sotva je vidět plevel. 30 % nárůst sklizňového výnosu a výrazně vyšší kvalita produkce je zachována a bude zachována tak dlouho, dokud bude tento konkrétní kompost používán.

https://www.reddit.com/r/composting/comments/16stuvk/has_anyone_ever_tried_viktor_schaubergers/

https://talkingtrees.net/The-eco-tec-garden

https://infinityturbine.com/search/waste-heat-to-energy/viktor-schauberger-work-explained-272.html

13.3.2025 Jen takový rychlý tip pro blaho kořenů vašich rostlin (Jaroslav Svoboda)...

Dřevo je to, co v lesích a pralesích mírného pásma tvořilo úrodnou půdu. Zjednodušeně řečeno. I tu, kterou naše civilizace brutálně ničí na polích. Pole není normální věc. Dřív všude na úrodných místech byly lesy - pestré, pralesně vyhlížející lesy. Nebo mokřady, ty také dobře a rychle tvoří půdu.

• Příroda ze vzduchu, vody, živin a podložních materiálů tvoří dřevní biomasu, stromy a keře a listí (= uhlíkaté materiály). Tyto živé rostlinné organismy odumírají a rozpadají se na humus. Do toho kakají a umírají zvířátka i mikroorganismy (= zdroj dusíku). A tvoří se "planetární kompost".

Když na vaší vyčerpané zahrádce u domu vykopeme díru, abychom něco zasadili, většinou to co najdeme, není žádná sláva. Žádná hluboká úrodná půda. Čest výjimkám! Spíše tam je tenká svrchní vrstva "ornice", skoro bez humusu a pod tím jíl nebo písek nebo nějaká směska s kamením.

Pokud sázíme rostlinu, která ocení vláhu a humus, ale nic takového tam samo od sebe není, pomůže přidat do větší jámy dřevo a kompost! Dřevo se bude rozkládat pomalu, nemusíme se bát, že nám spolkne k rozkladu moc dusíku. Podobně jako v hlubině zúrodněných zeleninových záhonech to funguje.

Dusík doplníme kompostem, který nemusí být ani dokonale rozložený. Nebo rozloženějším hnojem. A to promícháváme / prohazujeme původní zeminou. Funguje to v jámě i jen se dřevem, pokud budeme následně hnojit kompostem nebo rozloženým hnojem shora, pod mulčem.
Nebo posekanou trávou ze sekačky, jako hnojivo i mulč v jednom. Smíchaná s listím nebo štěpkou však funguje lépe, dýchá a nehnije.

Čerstvý hnůj je pro kořeny rostlin moc "ostrý". Ten do díry dám jen v nouzi, a to dost hluboko, aby ho rostlina našla až jako bonus druhým rokem. Ale raději vždy použiji ten odleželý, co už se kompostuje.

Vytvoříme tím pod rostlinou a pak i na povrchu kompostovací hnojivé prostředí. Tlející dřevo parádně zadržuje vláhu, takže rostlina, i když má ještě malé kořeny, může v krizovém letním suchu vycucávat vláhu z dřeva a neusychá. Testuji to už 30 let a funguje to.

Můžeme takto sázet úplně všechno. Trvalky, keře, stromy. Též zeleninu v hlubině zúrodněných záhonech, jak rozebírám ve videích v online kurzu o záhonech a mulčích a hnojích. Základní ovocné stromky kromě třešní a ořešáků sázíme vždy raději s kořenovou ochranou proti hlodavcům (podrobně ten postup mám natočen v ovocnostromkovém online kurzu). Hlavně moruše, jinany, dřezovce a jerlíny potřebují kořenovou ochranu vždy, nehledě na to, zda pod ně dáváte dřevo nebo ne - hryzcům i myším velmi chutnají. Opravdu moc.

Kdykoliv řežu nějaké větve, roští, kopicuji větrolamy... tak si špalíky a tlustší kusy, které nejdou dobře štěpkovat, nechávám stranou a používám to do půdy pod kořeny čehokoliv.

Občas si někdo klepe na čelo, že je to škoda palivového dříví. To je samozřejmě také potřeba mít v zásobě, ale v půdě je tohle dřevo využité ještě mnohonásobně prospěšněji. Urychlujete tím pod kořeny stromku evoluci v tvorbě půdy o nějakých tisíc let... a to se vyplatí!

Níže na fotce vidíte mé tvoření z minulých dní. Bude o tom časem i video důkladný online kurz o nejrůznějších dřevinách pro zahrady. Na pozemcích mám různá stinná místa a zákoutí, například zde na okraji tvrdého sadu mám ponechané náletové borovičky, vrbu jívu a jiné dřeviny pro "tvorbu ekosystému". Bylo to ještě nedávno pole a tak vytvářím příjemnější mikroklima jak to jde. Teď je to z velké části opadané, v létě je zde stín. Půda je jílovitá. A já si zde zde, čistě pro radost (proč taky něco dělat z jiného důvodu) sázím rododendrony. Ano, čtete správně, já a rododendrony! Vybírám si vzrůstnější odolné kultivary a ladím barvu květů...
V trávnících uprostřed zahrady, na plném slunci, je nevidím rád. Je to dle mého názoru kýč a nedaří se jim tam dobře, je to jako pěst na oko. Lepší dát tam mišpuli, rakytník nebo muchovník.
Ale zde tak trochu napodobuji můj oblíbený Průhonický park, kde nádherně rostou rododendrony pod vzrostlými stromy v prostředí, které je pro ně úplně přirozené. A ta atmosféra, když kvetou, je pak prostě boží.

Ale tady mám jílovitou půdu, v létě sucho, a není to dost kyselé. Tak vybírám místa pod borovičkami, kde to kyselé bude časem přirozeně. Jámy jsem si rychle vykopnul bagrem (určitě také máte doma bagr, netvařte se, že ne), deset velkých jam bych kopal ručně zbytečně dlouho... a do jam dávám i jehličnaté větve a polorozloženou kyselou štěpku, plus normální kompost a různé špalíky. Někdy i rašelinu, které se ale snažím vyhýbat z ekologických důvodů. Nahoru štěpkový mulč. Osvědčilo se mi to, rostou tak dobře. Ještě doplním pár voňavých vzrůstnějších azalek... Nepotřebuji zde napodobovat českou přírodu, když opodál mám japonské ořešáky, ořechovce hikory a pekany . Jaroslav Svoboda

Rytí a obracení půdy každý rok je hodně práce. Je to práce, která ničí strukturu půdy, zabíjí půdní mikroorganismy a produkuje plevel. Okopávání je činnost, která se snaží napravit negativní účinky rytí.

Příroda mulčuje! Příroda hnojí odshora dolů! Všechna organická hmota, když odumře, pokryje povrch půdy. Každé hovínko, když majiteli v přírodě upadne, leží na povrchu půdy. A na něj padá listí ze stromů, položí se na něj biomasa všech trvalek... mulč.

Vše mrtvé se rozloží a díky dešti se živiny samy lehce zaplaví do nižších úrovní. Co se nezaplaví, to tam zatáhnou žížaly. Nemusíme to tam zarýt!

Chodbičky žížal a miliard mikroorganismů tvoří strukturu půdy, kterou nechceme rytím zničit!

Po rytí půda vypadá načechraně, ale je to iluze. Slehne se pak ještě více, než jak byla předtím!

Pěstování formou vrstvení hnojů a mulčů dává obrovský smysl. Neprodukuje to plevel! Semena plevelů se nedostávají na povrch a neklíčí!

Když používáte štěpku, a tvoříte úrodnou humózní živou vrstvu, slimáků bude časem méně, než kdybyste nemulčovali vůbec!

Mulčované záhony (nejlépe štěpkou!) vypadají lépe, jsou zdravější, snadněji se o ně pečuje a neustále tím tvoříme kompost přímo na záhoně!

https://ekozahrady.com/kurzy/tvorba-zeleninovych-zahonu/?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového