Kontroverzní americký televizní moderátor a politický komentátor Tucker Swanson McNear Carlson (54) je vnímán jako člověk blízký americkému exprezidentu Donaldu Trumpovi.

Obchodní války ve světě
Obchodní (celní) válka
Nová obchodní válka mezi Evropu a USA
Co jsou příčiny eskalujícího konfliktu a otevřené války USA a Evropou? Přispívá k tomu i oslabení Brexitem a ekonomickou stagnací.
- Plynovod Nord stream II (obchodní zájmy USA, prodej plynu do Evropy).
- Huawei, aplikace jejich technologií.
- Obchodní přebytek ve prospěch Evropy.
- Radikální tažení Evropy proti klimatickým změnám.
- Digitální daň na technologické firmy.
- Blížící se prezidentské volby v USA (2020).
- Motivací může být také "úspěch" a dohoda s Čínou (podepsaní prvního kroku smlouvy.
Obchodní válka mezi USA a Čínou je již možná v bodu zlomu a blíží se dohoda, za oponou se odehrává klíčová šachová partie o světového lídra na planetě. Obchodní válka mezi USA a Čínou (do Spojených států míří jenom pětina jejího exportu) je hlavním nevojenským konfliktem 21. století. (boj o nového lídra na planetě, kdo zvítězí?)
- Na současné spory mezi oběma velmocemi nelze pohlížet pouze jako na obchodní, ale také na mocenskou a technologickou válku.
- Je třeba se připravit na dlouhodobou měnovou válku s USA i na to, že obchodní a měnová válka může přerůst do konfrontace technologické, politické i vojenské. (13.8.2019), Čína může v tomto stavu setrvat až do příštích voleb v USA.
- Obchodní válka s Čínou a EU, je pouze řešením vnitřních problémů v USA a nástroj nátlaku na domácím trhu (např. digitální firmy a FED).
- Čipová válka
Obchodní války jsou jen předstupněm otevřeného válečného konfliktu, začínající zápas obou supervelmocí USA a Číny o světovou převahu a připojují se i obří firmy jak soukromé tak polostátní. Čína se chce stát do roku 2025 technologickým centrem světa.
- 6.6.2019 "Zvyšování dovozních cel a další kroky administrativy podkopávají globální obchodní systém," uvedla zpráva MMF.
- 18.5.2019 klíčové datum, které rozhodne o uvalení cel na evropská auta ve výši 20% (rozhodnutí bylo odloženo o 6 měsíců).
- Jedním z hlavních cílů administrativy je snížení obchodního schodku, řekl Americký ministr obchodu Wilbur Ross.
- "Polovina amerického schodku vzniká obchodem s Čínou, polovina zase obchodem s auty." Svá slova pronesl v Lucembursku, takže je Evropa nemohla přeslechnout. Ano, hovořil-li Wilbur Ross o autech, měl na mysli zejména ta evropská.
- Studená obchodní válka by Číně mohla způsobit pokles DPH až o 1 - 1,6% (podle MMF).
Ekonoma Eda Yardeniho vyjádřil současné vládnutí Trumpa jako hru na to, kdo dřív ustoupí, kterou hraje hned se dvěma významnými lidmi najednou. Prvním z nich je šéf Fedu Jerome Powell a druhým čínský prezident Si Ťin-pching. Nedávno totiž opět zvýšil cla na dovoz čínského zboží do USA a k tomu nařídil americkým firmám, aby se stáhly z Číny. A také řekl, že Powell je větším nepřítelem než čínský prezident. Trump má podle Yardeniho za cíl zvýšit nejistotu v oblasti obchodu tak, aby ohrozil růst americké ekonomiky a donutil Fed k dalšímu snižování sazeb. A ve stejnou dobu doufá, že Čína nakonec bude souhlasit s dohodou, takže americká ekonomika bude těžit na dvou frontách. více
Obchodní výměna mezi USA a Čínou
Co je příčinou obchodní války USA a Číny?
- Krádeže duševního vlastnictví ze strany Číny, které jsou považovány za jeden z hlavních důvodů tenzí současné obchodní války mezi USA a Čínou.
- Čína přebírá dominanci v jednom odvětví za druhým. Spojené státy se posouvaly na druhé místo v řadě oblastí. Čína se stala středem východoasijského hospodářského bloku.
- Současný stav hrozí tím, že posune Severní Ameriku na periferii globální ekonomiky, zejména v ve vojenské a technologické oblasti.
- Geopolitická dominance a skutečným cílem obchodní války je dlouhodobé oslabení Číny.
- Proč poslouchají velké nadnárodní firmy z USA a podřizují se obchodní válce s Čínou? Blokáda Huawei (prodá cca 300 milionů telefonů ročně), bude odříznutý od Androidu i čipů (intel, Qualcomm, Xilinx, Nvidia, Microsoft, Broadcom, atd.)? (21.5.2019)
- Spojené státy zneužívají koncept národní bezpečnosti a národní moci k utlačování cizích zemí. Je to zastrašování," řekl na dnešní tiskové konferenci mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien. "Čína bude i nadále přijímat nezbytná opatření k ochraně svých legitimních práv a zájmů čínských společností," 15.10.2020.
- Boj o nového globálního lídra.
- Nová studená válka 2.0? (25.5.2020)
- Technologická válka.
Otázkou ale je, jak daleko je Washington ochoten v konfrontaci s Pekingem zajít. "Je tam cena, kterou strategicky zaplatíte. Nemůžete Číně na jednu stranu říct, aby vás podporovala v otázce Severní Koreje, a současně se rozhodnout, že zničíte sankcemi některé její společnosti.
Důsledky obchodní války s Čínou:
- Polarizace světa v podobě dvou mocností USA a jejich spojenci x Čína a její spojenci.
- Do obchodní války jsou zataženy i soukromé firmy kotované na burze.Ppokles vzájemného obchodu.
- Pokles nákladní letecké dopravy (IATA snížilo odhad celkového zisku leteckých dopravců za letošní rok o 174 miliard korun na téměř 650 miliard korun).
- Růst geopolitického napětí (zástupné války).
- Riziko vzniku krize jako nástroje na prosazení zájmů.
Spojené státy zahájily obchodní válku s Čínou začátkem července 2018 zavedením cel ve výši 25 procent na čínské zboží v objemu 34 miliard dolarů (744 miliard korun), Čína v odvetě zavedla cla ve stejné výši na stejný objem amerických výrobků. Trump posléze uvedl, že je připraven zavést cla na veškerý dovoz z Číny v objemu 500 miliard dolarů (téměř 11 bilionů korun). V roce 2017 Spojené státy do Číny vyvezly podle amerického statistického úřadu zboží za 129,9 miliardy dolarů. Důvodem zavedení cel je vykrádání duševního vlastnictví amerických firem a podhodnocený Juan. Obchodní spor je nicméně vnímán šířeji jako upevňování pozic a s.naha o získání většího vlivu na mezinárodní scéně, napsal server BBC
Obchodní válka USA a EU
"Když počítáme vývoz a dovoz zboží a služeb, obchod mezi USA a EU překonává vztah USA s Čínou o více než 70 %. V roce 2018 byl export USA více než třikrát větší do EU než do Číny,"
- V listopadu 2019 hrozí zavedení cel na dovoz automobilů z EU (bylo odloženo).
Proč se zavedení cel může uskutečnit? Digitální daň na americké firmy, Nord strem 2 (zemní plyn z Ruska), podpora výrobce letadel AIRBUS z veřejných zdrojů (to bylo prokázáno o potvrzeno WTO), navýšení výdajů na zbrojení (2% HDP) zejména Německa atd. (2019).
Obchodní války, zprávy z tisku:
6.9.2023 Čína zakázala vládním úředníkům používat v práci a nosit si do kanceláře chytré telefony od americké společnosti Apple a další zahraniční zařízení. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Krok přichází v době, kdy chce Čína snížit závislost na zahraničních technologiích, posílit kybernetickou bezpečnost a v čase, kdy se vláda v Pekingu snaží omezit odliv citlivých informací za hranice (ČTK)
16.2.2023 Čína uvaluje sankce na zbrojařské firmy Lockheed Martin a Raytheon, důvodem jsou dodávky zbraní na Tchaj-wan (Bloomberg)
26.1.2023 Čína zvažuje zákaz vývozu, který by zemi pomohl udržet podstatnou dominanci ve výrobě solární energie, stejně jako se jiné země snaží posílit svůj průmysl. Čínské ministerstvo obchodu a ministerstvo vědy a technologie žádají veřejné vyjádření k přidání některých výrobních metod klíčových pro výrobu pokročilých solárních destiček na svůj seznam technologií, které zakazuje exportovat. Plátky jsou ultratenké křemíkové čtverce, které jsou poskládány do solárních panelů, a Čína představuje 97 % celosvětové produkce. Tento krok podtrhuje rostoucí strategický význam, který vlády přikládají solární výrobě, protože tato technologie se stává největším zdrojem nové energie na planetě. Země od USA po Indii se snaží vyvinout domácí dodavatelské řetězce, aby se zbavily výhod Číny. Tento krok je stále ve fázi veřejných konzultací a dosud nebylo přijato žádné rozhodnutí.
https://www.bloomberg.com/news/articles/2023-01-26/china-mulls-protecting-solar-tech-dominance-with-export-ban?srnd=premium-europe&leadSource=uverify%20wall
11.1.2023 Obchodní válka, kterou Západ vyhlásil Rusku v obchodování s energetickými surovinami, začíná přinášet ovoce. Uvedlo to dnes nezávislé finské Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA), jehož analytici spočítali, že kvůli embargu na ruskou ropu Moskva v prosinci přicházela odhadem o 160 milionů eur (3,8 miliardy Kč) denně. To výrazně omezuje schopnost prezidenta Vladimira Putina financovat válku na Ukrajině. Rusko ale na vývozu fosilních paliv stále vydělává odhadem 640 milionů eur (15,4 miliardy Kč) denně. Zpráva institutu CREA uvádí, že opatření západních zemí byla do značné míry zodpovědná za to, že Rusku v prosinci o 17 procent klesly příjmy z vývozu fosilních paliv. Znamená to, že Rusko - jeden z největších světových producentů a vývozců ropy - zaznamenalo propad příjmů z vývozu fosilních paliv na nejnižší úroveň od konce loňského února, kdy Putin zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu.
- Ukazuje se tak, že máme nástroje, které Ukrajině pomohou zvítězit nad ruskou agresí. Je nezbytné snížit cenový strop na úroveň, která Kremlu odepře zdanitelné zisky z ropy, a omezit zbývající dovoz ropy a plynu z Ruska.
- Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Austrálie a Evropská unie zavedly od 5. prosince cenový strop 60 dolarů za barel ruské ropy. Stalo se tak současně s krokem EU a Británie, které zavedly zákaz dovozu ruské ropy po moři. Výjimku má ropovod Družba, který zásobuje ropou vnitrozemské státy EU včetně České republiky.
- Snížení cenového limitu na ruskou ropu na 25 až 30 dolarů za barel by snížilo příjmy Ruska z vývozu ropy nejméně o 100 milionů eur denně. Uvedené cenové pásmo je podle institutu stále vysoko nad náklady na těžbu a přepravu. Rusko podle zprávy CREA nenašlo smysluplnou alternativu k plavidlům vlastněným nebo pojištěným v zemích G7 pro přepravu ruské ropy a ropných produktů z přístavů v Baltském a Černém moři.
- https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5293617/embargo-na-ruskou-ropu-pripravuje-moskvu-o-160-milionu-eur-denne-pocita-institut.html
30.4.2022 Britská vláda v tichosti připravuje novou legislativu, která jí umožní obejít severoirský protokol a zruší celní kontroly přepravovaného zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království. S odvoláním na zákulisní zdroje o tom informuje list The Financial Times. Tento krok by znamenal jednostranné porušení brexitové dohody a může vést až k rozpoutání obchodní války s Evropskou unií, navíc v době, kdy se Západ snaží jednotně čelit ruské invazi na Ukrajinu, varuje britský deník.
Zrušení protokolu by zcela jistě popudilo státy Evropské unie, zejména Francii, a obavy z tohoto rozhodnutí tento týden vyjádřili i někteří zástupci britského ministerstva financí. Podle nich by případný konflikt s Bruselem mohl v zemi vyvolat další zdražování základních produktů a prohloubit tak současnou krizi ve Velké Británii, která se kvůli vysoké inflaci potýká s nejprudším poklesem životní úrovně za posledních sedmdesát let.
https://www.e15.cz/zahranicni/v-evrope-hrozi-obchodni-valka-boris-johnson-se-chysta-porusit-brexitovou-dohodu-1389677?
11.4.2022 Americký prezident Joe Biden podepsal zákon, který odebírá Rusku a Bělorusku status trvalých normálních obchodních vztahů (PNTR), což je ekvivalent doložky nejvyšších výhod. Tento krok otevírá Spojeným státům cestu ke zvyšování cel na dovoz ruského a běloruského zboží.
24.3.2022 Spojené státy odstranily již 64 % všech produktů ze seznamu čínského zboží, na které byla v době trvání administrativy Donalda Trumpa uvalena cla (Bloomberg).
24.3.2022 Spojené státy oznámily, že zmírní pravidla pro dovoz oceli a hliníku z Británie. Cla na toto zboží zavedl v roce 2018 kvůli národní bezpečnosti bývalý americký prezident Donald Trump. Vnášela napětí do vztahů mezi Londýnem a Washingtonem, připomíná britská BBC.
Podobné dohody už dříve uzavřely Spojené státy s Evropskou unií a Japonskem. Podle té s Británií USA nahradí dosavadní 25procentní clo na dovoz oceli systémem kvót. Díky tomu ji Británie bude moci do určitého množství dovážet bez cla. Dohoda začne platit 1. června a Británie výměnou zruší poplatky, které uvalila na dovoz amerického bourbonu, džín značky Levi´s, motocyklů Harley Davidson a cigaret. Na dovoz hliníku do USA Trump uvalil 15procentní clo.
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4948303/usa-oznamily-ze-zmirni-pravidla-pro-dovoz-oceli-a-hliniku-z-britanie.html
8.3.2022 Spojené státy pohrozily sankcemi vůči čínským společnostem, pokud budou ignorovat ekonomická omezení uvalená na Rusko. Informoval o tom v úterý 8. března list New York Times .Ministryně obchodu Gina Raimondo vydala důrazné varování čínským společnostem, které mohou ignorovat oznámená americká omezení vývozu do Ruska, a uvedla, že je USA odříznou od amerického hardwaru a softwaru, který potřebují k výrobě svých produktů.
Uvádí se také, že Washington by mohl "prakticky zavřít" čínské společnosti, pokud by ignorovaly americké sankce, které omezují dodávky mikročipů a dalších technologií do Ruska. Čínský ministr zahraničí Wang Yi 5. března vyzval Spojené státy, NATO a Evropskou unii, aby se zapojily do rovnocenného dialogu s Ruskem s cílem vytvořit udržitelný mechanismus pro zajištění bezpečnosti v Evropě. 28. února Čína odmítla podpořit nové sankce proti Rusku. Bylo objasněno, že Čína je proti jednostranným sankcím, které nemají oporu v mezinárodním právu.
https://iz.ru/1302403/2022-03-09/ssha-prigrozili-sanktciiami-knr-v-sluchae-ignorirovaniia-antirossiiskikh-ogranichenii
28.1.2022 Americká Federální komise pro spoje kvůli obavám ze špionáže zrušila licenci čínské telekomunikační společnosti China Unicom, jejíž americká odnož poskytuje ve Spojených státech služby už 20 let. Komise ve čtvrtek oznámila, že pro zrušení hlasovala jednomyslně. China Unicom patří k trojici největších telekomunikačních společností v Číně, na ukončení činnosti v USA má teď 60 dnů (ČTK)
14.5.2021 Čína prodloužila dočasné osvobození od odvetných cel, která se vztahují na 79 produktů dovážených ze Spojených států a která byla zavedena v době vrcholu obchodní války mezi USA a Čínou. Oznámilo to dnes čínské ministerstvo financí. Dočasné osvobození od cla mělo platit do 18. května, nově bylo prodlouženo do 25. prosince (ČTK)
20.1.2021 Čína uvalila sankce na osobnosti administrativy končícího prezidenta Trumpa, včetně končícího ministra zahraničí Pompea (Bloomberg)
15.1.2021 Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa umístila na černou listinu podniků spojených s ozbrojenými silami dalších devět čínských společností, včetně výrobce chytrých telefonů Xiaomi. Cena akcií Xiaomi se dnes na hongkongské burze propadla o více než deset procent. Na seznamu se kromě Xiaomi nově ocitl také například čínský státní výrobce letadel Commercial Aircraft Corporation of China (COMAC). Američtí investoři podle exekutivního příkazu, který vloni podepsal Trump, musí do letošního listopadu prodat své podíly ve firmách na seznamu, upozornila agentura AP.
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4585082/usa-umistily-xiaomi-na-cernou-listinu-akcie-firmy-prudce-klesly.html
14.1.2021 Obchodní válka, kterou dosluhující americký prezident Donald Trump vedl s Pekingem, Spojené státy stála až 245 tisíc pracovních míst. Postupné snižování cel oběma stranami by podpořilo hospodářský růst a do roku 2025 vedlo ke vzniku 145 tisíc pracovních míst. (ČTK)
14.1.2021 Trumpova administrativa zrušila plány umístit na černou listinu čínské technologické giganty Alibaba, Tencent a Baidu, uvedli čtyři lidé obeznámení s touto záležitostí. Washington nicméně plánuje tento týden pokročit s nabídkou přidat na seznam až 9 dalších čínských společností, uvedl jeden z těchto lidí.
Uvalení zákazu na tuto dvojici by znamenalo dosud nejdramatičtější eskalaci odcházející administrativy vzhledem k velikosti těchto dvou firem. Jejich společná tržní hodnota více než 1 bilionu dolarů je téměř dvakrát větší než celý španělský akciový trh a tvoří přibližně desetinu váhy indexu rozvíjejících se trhů společnosti MSCI. Ministerstvo obrany přidá do seznamu další společnosti, uvedla daná osoba bez bližšího upřesnění.
To by dále narušilo vztah mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, které jsou v rozporu kolem všeho od Covid-19 až po Hongkong. V posledních měsících Trumpovy administrativy zintenzivnil Washington své snahy připravit čínské společnosti o americký kapitál a přispěl tak k ekonomickému napětí v době, kdy má nově zvolený prezident Joe Biden tento měsíc převzít svou funkci. S odvoláním na národní bezpečnost Trump v listopadu podepsal výkonné nařízení, které vyžaduje, aby se investoři stáhli z čínských společností napojených na tamní armádu.
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4584218/usa-udajne-odstoupi-od-planu-zakazat-investovani-do-tencentu-a-alibaby.html
11.1.2021 Čína zavádí nová pravidla, která jí umožní chránit vlastní firmy před zahraničními zákony, jejichž aplikaci vláda v Pekingu považuje za neoprávněnou. To se týká i mnoha amerických sankcí, které vyhlásila vláda prezidenta Donalda Trumpa. Změny, které Peking oznámil o víkendu, čínským soudům například umožní trestat i firmy, které sankce neodmítnou. Informuje o tom dnes BBC
7.1.2021 List The Wall Street Journal (WSJ) na svém webu jako první napsal, že americké úřady zvažují, že Američanům zakážou investovat také do akcií čínských technologických firem Alibaba a Tencent (Reuters)
4.1.2021 Čína se bude bránit proti rozhodnutí akciové burzy v New Yorku (NYSE) vyřadit tento měsíc z obchodování akcie tří čínských telekomunikačních firem. Podle agentury Reuters to v sobotu oznámilo čínské ministerstvo obchodu. Burza svůj záměr oznámila ve čtvrtek a zdůvodnila jej nařízením prezidenta Donalda Trumpa
31.12.2020 Američtí činitelé ve středu oznámili, že Spojené státy zvyšují cla na dovoz vybraných produktů z Evropské unie včetně součástí do letadel a vín z Francie a Německa. S odvoláním na prohlášení úřadu amerického obchodního zmocněnce to uvedla agentura Reuters, která krok dává do souvislosti s pokračujícím sporem mezi Washingtonem a Bruselem kolem podpory výrobců civilních letadel (ČTK)
28.12.2020 Spojené státy v rámci svého stimulačního balíku na podporu ekonomice posílily také podporu Tchaj-wanu a Tibetu. Čína již nad tímto krokem vyjádřila svůj nesouhlas (Reuters)
3.12.2020 Americký Kongres ve středu schválil návrh legislativního opatření, které přiměje čínské firmy k delistingu z amerických burz, pokud nebudou dodržovat americká pravidla pro účetnictví. Podle verze návrhu, o které se diskutovalo, to znamená, že každá zahraniční firma, která nebude mít tři roky po sobě zkontrolovaný audit, půjde z americké burzy pryč, upozornil před hlasováním analytik Patria Ján Hladký. Návrh ještě čeká na podpis končícího prezidenta Trumpa (FT, Patria.cz)
2.12.2020 Čína uvedla, že USA mají vůči čínským firmám diskriminační politiku. Sněmovna reprezentantů USA podporuje návrh zákona, který by mohl čínským firmám zablokovat přístup na trhy s cennými papíry v USA. Čína se zásadně staví proti politizaci regulace cenných papírů, řekla na pravidelném briefingu mluvčí ministerstva zahraničí Hua Chunying
30.11.2020 Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na čínskou technologickou společnost CEIEC kvůli podpoře režimu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura (Bloomberg)
10.11.2020 Válka o Karabach končí. Rozzuření Arméni vyšli do ulic. Arménie, Ázerbájdžán a Rusko podepsaly dohodu o ukončení arménsko-ázerbájdžánské války o Náhorní Karabach. Informovaly o tom agentury Reuters a Interfax.
Arménský premiér Nikol Pašinjan dohodu označil za bolestivou, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev za základ k urovnání dlouholetého konfliktu. Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že na základě ujednání Moskva do Náhorního Karabachu vyšle vojenské pozorovatele, kteří budou dohlížet na klid zbraní. Podle Alijeva bude členem mírové mise i Turecko.
Současný konflikt o Náhorní Karabach vypukl 27. září a byl nejhorší od 90. let 20. století. Na základě dohody podepsané Pašinjanem, Alijevem a Putinem měly boje ustat v úterý v 1:00 místního času (v pondělí 22:00 SEČ). V uplynulých týdnech se bojující strany dohodly na třech příměřích, která ovšem záhy porušily.
Současné boje o Náhorní Karabach vypukly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí. Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Dosud se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/dalsi-primeri-valky-o-karabach-uzavreno-jerevanem-otrasly-nepokoje-128868#
9.11.2020 Evropská unie ještě dnes zavede cla na dovoz zboží ze Spojených států v odvetě za podporu, kterou Washington poskytoval výrobci letadel Boeing. Po dnešní videokonferenci ministrů obchodu to oznámil místopředseda Evropské komise (EK) Valdis Dombrovskis. Cla v celkovém ročním objemu čtyř miliard dolarů začne evropský blok vybírat od úterý (ČTK)
26.10.2020 Turecký prezident Erdogan vyzval Turky k bojkotu francouzského zboží za to, co považuje za nenávistný postoj k muslimům ze strany francouzských lídrů. Rozepře mezi oběma členskými státy NATO by se tak mohla ještě vyostřit (Bloomberg)
26.10.2020 Čína podle tamní diplomacie uvalí blíže neupřesněné sankce na obranné divize společností Boeing, Lockheed Martin a Raytheon poté, co USA minulý týden schválily zbojní kontrakty na Tchaj-wan za 1,8 mld. USD (Bloomberg)
15.10.2020 Americké ministerstvo zahraničí předložilo návrh, aby vláda prezidenta Donalda Trumpa přidala na černou listinu také čínskou společnost Ant Group. Ta je finančně technologickou divizí čínského internetového prodejce Alibaba a dominantním provozovatelem mobilních plateb v Číně. Firma se chystá vstoupit na burzu a její primární veřejná nabídka (IPO) akcií by se mohla stát největší na světě. S odkazem na informované zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Platební aplikace Alipay firmy Ant není v současnosti americkým uživatelům v USA dostupná. Úředníci Trumpovy vlády se ale obávají, že čínská vláda by mohla získat napojení na citlivé bankovní údaje patřící budoucím americkým uživatelům.
Alipay, stejně jako platformu WeChat firmy Tencent, využívají primárně občané Číny s účty v čínských jüanech. Většina spojení s USA souvisí s obchodníky, kteří přijímají platby od čínských turistů a podnikatelů v zemi.
Americký senátor Marco Rubio vyzval minulý týden americkou vládu, aby zvážila možnosti, jak primární nabídku akcií společnosti Ant zdržet. Že snaha umístit na černou listinu firmu, která usiluje o vstup na burzu, může mít nepříznivé dopady, dokazuje čínská společnost zaměřená na umělou inteligenci Megvii Technology. Té se loni v listopadu nepodařilo zahájit s hongkongskou burzou jednání o nabídce.
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4520124/reuters-trumpova-vlada-chce-pridat-na-cernou-listinu-cinskou-ant.html
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4504854/trump-zasahl-sankcemi-vuci-cinske-smic--8-srdce-tamniho-cipoveho-prumyslu.html<br>
8.9.2020
Čína dnes představila novou globální iniciativu pro bezpečnost dat. Odsuzuje v ní krádeže informací pomocí informačních technologií či povinnost firem skladovat v domovské zemi data zahraničních uživatelů. Podle amerického deníku The Wall Street Journal (WSJ) se jedná o odpověď Pekingu na snahy Spojených států o vyřazení čínských firem z účasti na provozu klíčových komunikačních sítí (ČTK).
18.8.2020 Přísnější americké sankce proti čínské společnosti Huawei Technologies ještě více naruší globální dodavatelský řetězec a firmě znemožní přístup k čipům vyrobeným na zakázku. Myslí si to odborníci, které oslovila agentura Reuters. Firma by podle nich mohla přijít o pozici největšího světového výrobce mobilních telefonů, ale hrozí i to, že s jejich výrobou skončí
15.8.2020 TikTok se stává novým ohniskem sporu mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Vztahy mezi USA a Čínou se v posledních letech zhoršily kvůli obchodu, autonomii Hongkongu, kybernetické bezpečnosti a šíření nového koronaviru. Trump tažení proti TikToku zdůvodňuje obavami, že čínské vlastnictví firmy představuje riziko pro národní bezpečnost, protože čínská vláda tak podle něj může získávat informace o amerických občanech.
Více na https://www.e15.cz/byznys/technologie-a-media/trump-dal-tlaci-na-cinany-dava-jim-90-dni-na-prodej-americkeho-byznysu-aplikace-tiktok-1372423?4.8.2020 Čína nehodlá akceptovat, aby Spojené státy ukradly jakoukoli čínskou technologickou firmu a je připravena zakročit i ve věci čínské firmy ByteDance a její aplikace TikTok. Napsal to dnes čínský list China Daily, který patří čínské komunistické straně. TikTok je trnem v oku amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle něhož aplikace představuje bezpečnostní riziko. V USA ji chce zakázat, ledaže by se americká softwarová společnost Microsoft dohodla, že americké aktivity od firmy ByteDance odkoupí.
- Čína má "hodně možností, jak odpovědět, pokud (Trumpova) administrativa prosadí svůj plán 'rozbít a vyloupit'," píše list.
- způsob, jakým Washington zachází s čínskými podniky ByteDance a Huawei Technologies naznačuje, že Spojené státy se snaží své ekonomické vazby na Čínu zpřetrhat. Čína měla přitom jen omezené možnosti poskytnout těmto firmám ochranu tím, že by sáhla k odvetným opatřením vůči americkým firmám, protože Spojené státy mají technologický náskok a vliv na své spojence
- https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4466188/peking-nedovoli-aby-usa-ukradly-tiktok-pise-tisk.html
Skupina mužů v doprovodu představitele amerického ministerstva zahraničí pronikla zadními dveřmi do budovy čínského konzulátu v Houstonu krátce poté, co jeho uzavření, které nařídila americká vláda, nabylo platnosti v pátek v 16:00 místního času (23:00 SEČ). Informovala o tom v pátek agentura Reuters.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/skupina-muzu-silou-pronikla-do-cinskeho-konzulatu-v-houstonu.A200725_072540_ln_zahranici_hetom?
www.e15.cz/zahranicni/zapad-sankcemi-povzbudil-rusko-cinskou-spolupraci-v-arktide-ted-ho-zneklidnuje-1371760?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Nějaký čas to vypadalo, že rozbouřené vody obchodní války mezi USA a Čínou se uklidnily, ale zdání jako obvykle klamalo. Trumpův úřad připravuje zákaz nákupů od společností, které používají komponenty nebo jakékoliv služby od čínských technologických obrů, mezi něž patří třeba Huawei, Hikvision, ZTE či Dahua. Agentuře Reuters to sdělil nejmenovaný americký úředník.
Kupříkladu Huawei ale nemá problémy pouze na území USA. Agentura Reuters uvedla, že Telecom Italia vyloučila společnost z výběrového řízení na 5G síť v Itálii a Brazílii. "Bezpečnost a rozvoj digitální Itálie by měly být založeny na přístupu opřeném o fakta a ne o nepodložená obvinění," reagoval čínský gigant. Podle informací portálu TechCrunch má podobný zákaz jako Itálie zvažovat i Velká Británie.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vlada-usa-zbroji-na-cinske-techno-giganty-nechce-jejich-komponenty-112101#seq_no=4&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=bNYID6RrpPW-202007140730&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=
Obchodní jednání mezi USA a Čínou trvala více než dva roky. Za tu dobu byla uvalena cla na čínské zboží, jehož roční hodnota dovozu do USA dosahuje 370 miliard USD (8,9 bilionu Kč). Spor ale také způsobil ztráty na finančních trzích a zhoršil vyhlídky na globální ekonomický růst ještě dlouho předtím, než vypukla koronavirová pandemie.
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/trump-dle-zdroju-nema-na-vyber-v-pripade-obchodni-dohody-s-cinou/1897633?
Podle agenturních zpráv Čína požádala státní firmy, aby přestaly, v reakci na US revizi speciálního statutu Hong Kongu, odebírat ve velkém sojové boby a vepřové maso z USA. Pokud by USA podnikly další akce, je Čína údajně připravena zastavit odběr dalšího amerického zboží.
Zatím čínské firmy suspendovaly své objednávky na dodání 10 - 20 000 tun vepřového masa z USA, což zhruba odpovídá objednávkám na 1 týden v předchozích měsících.
Podle některých zdrojů byly bez bližších objemů pozastaveny také nákupy kukuřice a bavlny.
Už dříve někteří experti poukazovali na fakt, že Čína nebude schopna kvůli koronavirové krizi dostát svým závazkům plynoucím z předběžné obchodní dohody označované jako "Phase 1".
Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/australie-proti-sobe-postvala-cinu-kdyz-zadala-vysetrovani-puvodu-koronaviru-peking-za-to-utoci-na-j.A200527_113425_ln_zahranici_ele
Zákon požaduje, aby zahraniční firmy registrované na burzách v USA dodržovaly americké předpisy pro audit a další finanční pravidla. Firmy podle zákona musejí rovněž sdělit, zda jsou vlastněny nějakou vládní institucí či zda nad nimi mají kontrolu. Zákon lze aplikovat na všechny zahraniční podniky, které usilují o přístup k americkému kapitálu, podle zákonodárců je však zaměřen především na Čínu, informuje server CNBC. Čínské firmy, jako je například Alibaba či Baidu, získaly od roku 1997 prostřednictvím primárních veřejných nabídek akcií (IPO) ve Spojených státech přes 66 miliard dolarů (více než 1,6 bilionu Kč),
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4410856/usa-by-mohly-omezit-pristup-cinskych-firem-na-americke-burzy.html
Seznam asi bude o něco delší, ale pakliže Čína takto zasáhne proti zákazu USA, může to mít velký dopad na ekonomiku, zejména v době, kdy USA čelí pandemii.
https://dotekomanie.cz/2020/05/cina-chysta-odvetu-vuci-rozhodnuti-usa-dotkne-se-i-applu/?
9.4.2020 V důsledku obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem začínají americké firmy opouštět Čínu. Upozornil na to server amerického magazínu Forbes. Vydělávají na tom menší státy jihovýchodní Asie jako Vietnam, ale také Mexiko.
1.4.2020 Trump chce v zájmu snížení ekonomického dopadu koronaviru na tři měsíce údajně odložit cla na zboží ze států s doložkami nejvyšších výhod. Úleva by se podle Bloombergu netýkala na cla, která Trump uvalil k prosazení americké vůle například na čínské zboží či na ocel a hliník (ČTK)
18.2.2020 Čína osvobodí od cel dalších 696 výrobků dovážených ze Spojených států, včetně klíčových potravinářských produktů, jako je vepřové a hovězí maso či sója, a energií, například ropy a zkapalněného zemního plynu. Je to třetí a zatím nejrozsáhlejší vlna celních úlev, jaké Peking nabídl (ČTK)
17.2.2020 Americká vláda zvýší clo na letadla dovezená z Evropské unie na 15 procent z dosavadních deseti procent. Vyšší cla mají vstoupit v platnost 18. března. Oznámil to v závěru minulého týdne Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR). USA tak zvyšují tlak na EU v rámci 16 let trvajícího transatlantického sporu kvůli subvencím pro výrobce letadel. Cla na další zboží však USA zatím zvyšovat nebudou.
- https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4342251/usa-kvuli-sporu-kolem-airbusu-zvysi-clo-na-evropska-letadla.html
6.2.2020 Čína sníží na polovinu cla, která loni na začátku září uvalila na 1717 amerických produktů. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom dnes informují tiskové agentury. Změna začne platit 14. února a týká se dovozu amerického zboží za 75 miliard USD (1,7 bilionu Kč) ročně, uvedl serveru televize CNBC. Rozhodnutí čínské strany předcházel v polovině ledna podpis první fáze obchodní dohody mezi Spojenými státy a Čínou.
16.1.2020 Americký prezident Donald Trump a čínský vicepremiér Liou Che podepsali první fázi obchodní dohody. Ta je zatím největším krokem k vyřešení 18 měsíců trvající obchodní války mezi dvěma největšími ekonomikami světa, která rozbouřila finanční trhy a zpomalila globální ekonomický růst (ČTK)
15.1.2020 25 Poradce Bílého domu Kudlow: Přetrvávající cla na Čínu jsou vyjádřením USA, že nejprve chtějí vidět, jak bude probíhat vynucení závazků fáze 1. Pokud vynucení závazků fáze 1 selže, USA přijmou další opatření. Jakmile se podepíše fáze 1 obchodní dohody s Čínou, začne fáze 2. Licence a státní dotace budou součástí jednání fáze 2.
Poradce Bílého domu Kudlow: Přetrvávající cla na Čínu jsou vyjádřením USA, že nejprve chtějí vidět, jak bude probíhat vynucení závazků fáze 1. Pokud vynucení závazků fáze 1 selže, USA přijmou další opatření. Jakmile se podepíše fáze 1 obchodní dohody s Čínou, začne fáze 2. Licence a státní dotace budou součástí jednání fáze 2
10.1.2020 Druhá část americko-čínské obchodní dohody možná bude hotová až po listopadových prezidentských volbách. Vyjednávat se o ní ale začne brzy, řekl ve čtvrtek podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Čína ve čtvrtek oznámila, že čínský vicepremiér Liou Che, který za čínskou stranu vedl obchodní rozhovory, podepíše první část obchodní dohody příští týden ve Washingtonu (ČTK)
31.12.2019 Americký prezident Donald Trump oznámil, že podepíše první fázi obchodní dohody mezi USA a Čínou 15. ledna v Bílém domě
16.12.2019 Pnutí mezi Německem a Spojenými státy opět zesílilo. Washington, který se stále nevzdal myšlenky nasazení cla na dovoz evropských aut, hodlá uvalit sankce na firmy a jednotlivce podílející se na výstavbě druhé větve baltského plynovodu Nord Stream 2.
16.12.2019 Čína odloží plánované zavedení cel na dovážené americké automobily a další zboží. Oznámila to v neděli agentura AP s odvoláním na prohlášení čínské vlády. Peking reaguje na příznivý vývoj obchodních jednání mezi oběma zeměmi a na páteční oznámení Washingtonu, že nezavede plánovaná dodatečná cla na čínské zboží (ČTK)
13.12.2019 USA a Čína dosáhly první fáze obchodní dohody. Američané zruší část zavedených cel. Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) uvedl, že Spojené státy ponechají v platnosti 25procentní cla na import z Číny v roční hodnotě 250 miliard dolarů (5,7 bilionu Kč). U dovozu v roční hodnotě 120 miliard dolarů ale cla sníží o polovinu, což je na 7,5 procenta. více
13.12.2019 Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů (ČTK)
12.12.2019 Američtí obchodní vyjednavači údajně nabídli snížit až o 50 % existující cla na čínské zboží o hodnotě 360 mld. USD a zrušit cla, jejichž zavedení bylo plánováno na 15. prosince. Informuje o tom list WSJ (Reuters)
9.12.2019 Čínská vláda nařídila všem státním kancelářím a veřejným institucím do tří let odstranit veškeré počítače a software, které nepochází z Číny. Toto rozhodnutí může podle serveru Financial Times potenciálně poškodit společnosti jako HP, Dell nebo Microsoft. Jedná se o první veřejně známé čínské nařízení, které nakazuje přejít od zahraničních výrobců k domácím. více
5.12.2019 Čína zruší cla na část sóji a vepřového dovážených ze Spojených států. Oznámilo to dnes čínské ministerstvo financí, podrobnosti ani konkrétní množství ale podle agentury Reuters nesdělilo (ČTK)
3.12.2019 Spojené státy by mohly přikročit ke zvýšení i rozšíření cel, která v říjnu zavedly na zboží z Evropské unie v reakci na nezákonné subvencování výrobce letadel Airbus. Uvedl to Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) po pondělním verdiktu Světové obchodní organizace (WTO), podle kterého EU subvencování Airbusu ještě zcela neukončila. WTO v říjnu povolila Spojeným státům uvalit jako odvetu za subvencování Airbusu cla na zboží z Evropské unie v objemu až 7,5 miliardy dolarů (zhruba 174 miliard Kč) ročně. Washington následně zavedl cla deset procent na velká civilní letadla a 25 procent na vybrané zemědělské a průmyslové zboží. více
3.12.2019 Americká vláda v pondělí oznámila, že by mohla uvalit až 100 % dodatečná cla na francouzské zboží o objemu 2,4 miliardy dolarů včetně šumivého vína, kabelek, sýrů a dalších výrobků. Jsou to protiopatření za francouzskou digitální daň, která by podle Washingtonu mohla poškodit americké technologické firmy. Podle serveru businessinsider.com musí tento krok schválit americký prezident Donald Trump (ČTK)
2.12.2019 Napjatě očekávanou americko-čínskou obchodní dohodu nyní blokuje reakce Číny na nedávno ve Washingtonu přijatý zákon na podporu hongkongských demonstrantů. S odkazem na zdroj z vyjednávacího týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa to v neděli napsal americký zpravodajský server Axios. více
2.12.2019 Japonská vláda zvažuje rozsáhlý program na podporu ekonomiky, jejíž zotavení brzdí americko-čínská obchodní válka. Utratit za něj podle sobotního vydání listu Nikkei hodlá přes 10 bil. jenů. Část stimulačního balíčku chce pokrýt vydáním dalších dluhopisů, které by měly pokrýt výpadky z daňových příjmů, citovala agentura Reuters japonský deník (ČTK)
9.10.2019 Dokážou USA a Čína uzavřít dohodu?
8.10.2019 USA zařadily na černou listinu osm čínských technologických gigantů, kteří se údajně podílejí na porušování lidských práv vůči muslimským menšinám v oblasti Sin-ťiang. Vyjednavači ze Spojených států a Číny začali přitom ve čtvrtek ve Washingtonu připravovat obchodní jednání. Akcie dvou společností, které byly vyčleněny, byly dnes vyřazeny z obchodování, ale iFlytek Co., jedna z osmi, v Šen-čenu klesla až o 3,1 %. Tento krok směřuje ekonomickou válku prezidenta Číny Donalda Trumpa proti Číně novým směrem, i když administrativa uvedla, že není spojen s obchodními jednáními.
2.10.2019 Světová obchodní organizace rozhodla, že USA mohou uvalit cla na zboží z EU o hodnotě 7,5 mld. USD jako odvetu za subvence výrobci letadel Airbus (Bloomberg) více
27.9.2019 Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, že čínským firmám zruší povolení k obchodování na akciových trzích ve Spojených státech. Agentuře Reuters to řekl informovaný zdroj. Takový krok by byl radikální eskalací obchodního napětí mezi USA a Čínou. více Podle vládních údajů z února se na amerických burzách Nasdaq a NYSE obchodují akcie 156 čínských firem. Je mezi nimi také nejméně 11 státních podniků.
26.9.2019 WTO údajně udělí USA právo uložit cla na evropské zboží za skoro 8 mld. USD kvůli nelegálním státním podporám pro Airbus. Americká cla, která by mohla přijít už v říjnu, se dle Bloombergu zaměří na letadla a jejich díly a na luxusní produkty (Bloomberg)
30.8.2019 Současná čínská strategie ohledně obchodních válek s USA se dá shrnout slovem "vydržet". Pro CNBC to uvedl ekonom Deutsche BankYi Xiong. Hlavním cílem této země je totiž posílit odolnost domácího hospodářství s tím, že nově zaváděná americká cla budou brána jako prostý fakt. 80% čínských exportů jde do jiných zemí než do Spojených států.
24.8.2019 od 1. září, se tak zvyšuje na 15 procent. Z 25 na 30 procent má zase od 1. října narůst clo již dříve zavedené na zboží v hodnotě 250 miliard dolarů. Čína krok Washingtonu odsoudila.
- použije Čína "těžký kalibr" v podobě prodeje amerických dluhopisů v objemu 1,1 bilionu USD?
23.8.2019 Čína uvalí další cla na americký dovoz v objemu 75 miliard amerických dolarů ročně (1,75 bilionu korun). V pátek o tom informoval server listu Financial Times. Cla ve výši 5 až 15 procent jsou odvetnými opatřeními za nejnovější americká cla na čínský dovoz, jež vejdou v platnost v září a v prosinci.
21.8.2019 Ministr zahraničí Mike Pompeo řekl skupině ředitelů a ekonomů, že věří, že obchodní válka s Čínou by mohla skončit do prezidentských voleb 2020, uvedli lidé, kteří se shormáždění zúčastnili (CNBC)
13.8.2019 Banka Goldman Sachs minulý týden uvedla, že již neočekává dosažení obchodní dohodu mezi Washingtonem a Pekingem před prezidentskými volbami v USA v příštím roce. Varovala rovněž před rostoucím rizikem, že vleklá obchodní válka povede k hospodářské recesi. více
9.8.2019 Průzkum Reuters: Eskalace obchodní války mezi USA a Čínou přiblížila Spojené státy hospodářské recesi. Podle expertů existuje nyní 45 % (medián) šance, že do ní USA během příštích dvou let spadnou. V minulém průzkumu to bylo 35 % (Bloomberg)
5.8.2019 Peking v pondělí v reakci na nová americká cla oslabil domácí měnu jüan na nejnižší hodnotu za více než deset let. Požádal také státní společnosti, aby pozastavily dovoz zemědělských produktů z USA, napsala agentura Bloomberg. Jüan v pondělí oslabil na 7,0267 za dolar, nejníže od února 2008, a poprvé od prosince je slabší než 6,9 za dolar. více
1.8.2019 Spojené státy od 1. září uvalí dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje 300 miliard dolarů (sedm bilionů korun). více
31.7.2019 Airbus poráží Boeing. Evropský výrobce letadel pětkrát navýšil čistý zisk, americká firma prodělává 3 miliardy USD, jaká přijde reakce USA na tento fakt? více
25.7.2019 Cla na auta mohou přijít v únoru 2020, Washington se zabývá francouzským plánem na zdanění digitálních služeb a tlačí na Evropu, aby omezila vazby s Íránem. Brusel varuje, že Američané již brzy uvalí cla na evropské zboží v hodnotě 25 miliard dolarů. A někteří evropští diplomaté se dokonce domnívají, že Trump v listopadu naplní své hrozby a uvalí cla i na dovozy evropských automobilů. více
23.7.2019 Evropská unie je připravena uvalit odvetná cla na americké zboží v hodnotě 35 miliard eur (téměř 900 miliard korun), pokud Spojené státy zavedou dodatečná cla na evropské automobily. Podle agentury Reuters to uvedla evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. více
16.6.2019 Indie zavede vyšší cla na 28 amerických produktů, včetně mandlí, jablek a vlašských ořechů. Uvedla to agentura Reuters
12.6.2019 Telefony iPhone bez nich nebudou vydávat zvuk ani svítit, elektromobily Tesla nepojedou, nepoletí ani americké stíhačky F-35 nebo rakety Tomahawk. Kovy vzácných zemin − neboli vzácné kovy, sedmnáct prvků na posledních řádcích Mendělejevovy periodické tabulky − jsou pro mnohé firmy a třeba i americkou armádu nepostradatelné. V současnosti se kovy jako samarium či promethium stávají jednou ze zbraní obchodní války, kterou mezi sebou vedou Spojené státy a Čína.
- Peking, který má v těžbě vzácných zemin dominantní postavení (na celosvětové produkci se podílí ze 70 procent), minulý měsíc pohrozil, že omezí jejich vývoz
7.6.2019 Google varoval administrativu amerického prezidenta Trumpa před bezpečnostními riziky plynoucími ze zákazu pro Huawei (Bloomberg)
1.6.2019 dnes začínají platit odvetná čínská cla na dovoz amerického zboží za 60 miliard dolarů. Již dříve Čína zatížila cly americké zboží za 50 miliard dolarů. Čína má seznam zahraničních firem a je připravená na ně uvalit sankce více K uklidnění situace může ještě dojít koncem června na summitu G20 v Osace (setkání Trump a Si Ťin-pching)
Jak může Čína reagovat na současný tlak USA (20.5.2019)?
- devalvací Juanu (renminbi) ano naplnilo se v srpnu 2019
- čínské nerostné bohatství, podíl na světové produkci vzácných kovů činil "jen" 71 % v roce 2018 (50% ovládají světové produkce lithia a 80% kobaltu - klíčové komodity pro baterie)
- spontánní nacionální tlak mladé populace na podporu koupě Huawei před Apple
- jaké má další možnosti?
31.5.2019 během léta chystá zavést další cla (důvod podpora evropského Airbusu, podle WTO však sami USA podporují Boeing), která se dotknou zboží z EU za miliardy eur, nyní čeká, až nová cla schválí Světová obchodní organizace (WTO)
20.5.2019 Obchodní válka udeřila na technologické firmy. Po odříznutí Huawei od Androidu i čipů padají jejich akcie v Evropě i USA (více)
17.5.2019 Seniórní představitel čínské komunistické strany prohlásil, že obchodní válka s USA by mohla snížit růst čínské ekonomiky v letošním roce o 1 procentní bod, informuje o tom list South China Morning Post (Reuters)
17.5.2019 Bílý dům oznámil odložení rozhodnutí o zavedení cel na dovoz automobilů a automobilových součástek o 6 měsíců (Reuters) Čína se zbavuje amerických obligací: CNBC tvrdí, že Čína v březnu snížila své investice do amerických vládních obligací asi o 20,5 miliard dolarů. Celkově tak nyní vlastní americké vládní dluhopisy v hodnotě 1,12 bilionu dolarů. Jde o nejnižší úroveň za poslední dva roky a podle CNBC to souvisí se současnými tenzemi v oblasti vzájemného obchodu a "existují obavy, že Čína může využít své pozice k nátlaku na USA během jednání o obchodu".
13.5.2019 Čína oznámila, že plánuje zavést odvetná cla na americké zboží v objemu 60 mld. USD. Nová cla budou ve výši 5 až 25 procent a zasáhnou až 5000 amerických produktů. Platit budou od 1. června (Reuters)
11.5.2019 USA uvalili nová cla na téměř veškerý zbývající dovoz z Číny, jehož roční hodnota dovozu činí zhruba 300 miliard USD (6,9 bilionu korun)- 11. kolo jednání skončilo bez dohody. Jedním z proti opatření může být dovoz sójových bobů, nebo cla na třetinu importu do Číny, nebo cla na dovoz Boeingů, bojkot spotřeby amerického zboží v Číně, uměle oslabit svoji měnu, více
Podle Bloombergu se Trump chytil posledních údajů z vývoje ekonomiky a věří, že obchodní války mají pozitivní vliv, a dokonce posilují ekonomický růst.
10.5.2019 USA dávají Číně cca 30 dní na dokončení dohody, nebo bude čelit clům na veškerý dovoz
5.5.2019 USA pátku zvýší současné desetiprocentní clo na zboží z Číny v objemu 200 miliard dolarů (4,6 bilionu korun) ročně. Na twitteru to oznámil prezident Donald Trump. Clo bude nově činit 25 procent. Na twitteru to oznámil prezident Donald Trump, protože jednání s Čínou pokračují pomalu, přestože podle oficiální správy jednání probíhají dobře. USA také "zanedlouho" zavedou 25 procentní clo také na výrobky v objemu 325 miliard dolarů (7,5 bilionu korun), které zatím clu nepodléhají.
12.4.2019 Evropská unie by mohla zavést cla na zboží ze Spojených států v hodnotě 20 miliard eur (přes 512 miliard korun) jako reakci na výhrůžku amerického prezidenta Donalda Trumpa (protiopatřeních ve věci subvencí pro Boeing). více
10.4.2019 Trump chce kvůli Boeingu eskalovat celní válku s EU. Kromě letadel a vrtulníků plánuje i cla na sýry nebo víno v hodnotě 11 miliard dolarů (asi 250 miliard korun)
14.3.2019 Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským protějškem Si Ťin-pchingem, na kterém by měla být podepsána obchodní dohoda ukončující celní válku, se podle zdrojů Bloombergu neuskuteční tento měsíc a pravděpodobně se bude konat nejdříve v dubnu
12.3.2019 Evropský návrh digitálních daní pro Google či Facebook padl díky Irsku a severským zemím
29.1.2019 Evropská unie schválila záměr, aby se sójové boby dovážené ze Spojených států mohly v unii využívat ve výrobě biopaliv. Cílem tohoto kroku je podpořit dovoz, zlepšit napjaté obchodní vztahy s USA a dostát závěrům loňské obchodní dohody (ČTK)
17.10.2018 Čína v srpnu držela americké státní dluhopisy za 1,165 bln. USD, je to nejméně za 14 měsíců a třetí měsíční pokles za sebou. Před rokem jich držela za 1,2 bln. USD (CNBC)
- Spojené státy plánují od 24. září 2018 zavést 25% clo na čínské zboží v objemu 200 miliard dolarů, v přepočtu 4,4 bilionu korun, uvádí zdroj agentury Reuters.
- Od 1. ledna 2019 by tak sazbě 25 procent bude podléhal čínský dovoz do USA v celkovém objemu 250 miliard dolarů
- třetí sadou cel ve výši 267 miliard dolarů, při sazbě opět 25 procent., tato cla pohrozil Trump zavést, pokud Peking podnikne odvetné kroky, což se přesně děje. Peking dne 24.9.2018 zavádí odvetná cla na americký dovoz v ročním objemu 60 miliard dolarů, a to při sazbě pěti a deseti procent.
V roce 2017 činil objem čínského dovozu do USA celkem 506 miliard dolarů. Pokud by byla zavedena i třetí sada cel, v objemu 267 miliard dolarů, bude cly zatížen čínský dovoz do USA v objemu 517 miliard dolarů. Byl by tedy zasažen prakticky veškerý čínský dovoz do USA. Čína naopak v roce 2017 dovezla z USA zboží v objemu 130 miliard dolarů. Dnešním zavedením odvetných cla na zboží v objemu 60 miliard dolarů zatíží dodatečnými, letos zavedenými cly dovoz z USA v celkovém ročním objemu 110 miliard dolarů.
Budou zavedena cla ze strany USA na evropské automobily?
níže jsou uvedené body, které mohou toto rozhodnutí zásadně ovlivnit, podle Donalda Trumpa mohou představovat evropská vozidla pro USA bezpečnostní riziko.
USA nyní uplatňují cla ve výši 2,5% na osobní automobily a 25% na
lehké užitkové a nákladní vozy. EU má na dovoz aut z USA jednotné clo ve výši
10%. Prezident Trump by chtěl navýšit americká cla na jednotných 25% a odmítl
nabídku EU na úplné zrušení vzájemných cel.
V roce 2017 EU do USA vyvezla osobní automobily za 37,4
mld. EUR. USA do EU vyvezly auta za cca 6,2 mld. EUR.
Evropské automobilky v USA vyrábějí cca 2,9 miliónu aut ročně a celkově tak podporují zaměstnanost pro cca 420 000 Američanů.
- pokud nebude zastavena stavba ropovodu Nord stream 2, Německo chce stavbu dokončit (délka cca 2600 km, cena 8 miliard EUR, nyní 3.2019 je hotovo cca 30%, každý den se položí cca 6 km, projekt nejvíce kritizují USA, Varšava a Kyjev)
- nákup zkapalněného plynu a ropy z USA, pro Evropu nákup dražšího zkapalněného plynu by znamenalo nekonkurenceschopnost průmyslu (o cca 50% dražší cena než v Rusku, nutné vysoké investice do terminálů)
- růst výdajů na zbrojení a nákup vojenské techniky z USA (podpořil i současný šéf Nato)
- nákup modifikovaných potravin (GMO), komodit jako je např. Sója (Junker s nákupem sóji z USA souhlasil 2018)
- zdanění gigantů (tzv. digitální daň) jako je Google, Facebook, Amazon atd. v Evropě (Evropský návrh digitálních daní pro Google či Facebook padl díky Irsku a severským zemím 12.3.2019)
- Huawei a implementace jejich technologií v Evropě (tlak v Evropě ze strany USA se zvyšuje)
- Evropská finanční podpora výrobce letadel AirBus
21.5.2019 USA zopakovaly, že hodlají sankčně potrestat společnosti, které pomohou budovat plynovod Nord Stream 2 vedoucí na dně Baltského moře z Ruska do Německa. Podle amerického ministra energetiky Ricka Perryho by měl Kongres začít připravovat návrh zákona
(Bloomberg)
18.52019 Uvalení cel na evropská auta bylo odloženo o 6 měsíců
Obchodní válka mezi Čínou a USA
HUAWEI (druhý největší telekomunikační operátor na světě za korejským Samsungem)
a 5G
Začíná technologická studená válka. Huawei dostal tříměsíční výjimku, pak bude odříznutý od Androidu i čipů, Společnost se rozhodla odmítnout přístup Huawei k některým ze svých služeb, jako je operační systém Android, a aplikace (Chrome, YouTube, Gmail, Mapy) (21.5.2019)
- Huawei a 5G sítě - bezpečnostní riziko pro Evropu a USA, Spor o Huawei je součástí boje o nový světový řád
Trumpův zákaz dodávek pro Huawei zasáhl globální síť dodavatelů 20.5.2019
- USA vyslaly Berlínu první jasné varování kvůli váhavému postoji k Huawei ,Pokud se Německo rozhodne využívat technologie čínské společnosti
Huawei, Spojené státy budou prý s Berlínem sdílet méně zpravodajských
informací. Ze strany Washingtonu jde o první explicitní varování Německa
kvůli jeho opatrnému postoji vůči Huawei, píše list The Wall Street Journal 11.3.2019).
-
Spojené
státy zvyšují tlak na evropské země. Pokud nechají Huawei postavit 5G sítě,
ohrozí tím NATO. V případě Polska Trumpovi lidé dokonce naznačili, že budoucí nasazení amerických vojáků na polské půdě v rámci trvalé základny je v ohrožení, pokud země nevyhoví USA a nezakáže výstavbu nové internetové 5G sítě čínskou firmou Huawei 28.1.2019).
USA a Irán
USA a Venezuela
Nejnovější články na našem blogu
Přečtěte si, co je nového
Davos 2024, 15.–19. ledna 2024
Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.
Vstup do eurozóny, debata o přijetí eura
Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.
Jsme v bankovní a finanční krizi?
Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...
DAVOS WEF 2023
V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.
Co je příčinou růstu cen plynu a elektřiny?
Díky kroků, které podnikla EU a další státy v roce 2021 a 2022, jsme v situaci, kterou můžeme připodobnit k efektu vařené žáby přestože budeme možná v zimě mrznout.