Díky kroků, které podnikla EU a další státy v roce 2021 a 2022, jsme v situaci, kterou můžeme připodobnit k efektu vařené žáby přestože budeme možná v zimě mrznout.

Návrh vlády 12.9.2022: 3 Kč za kWh znamená závratných 32 Kč za m3 plynu a 6 Kč za silovou elektřinu včetně DPH je ve výsledku 9 až 11 Kč za kWh pro spotřebitele. Toto opatření podle vlády bude stát 130 miliard (možná až 200 miliard), je to na dluh a v podstatě je to další živení inflace, na rozdíl od slovenské varianty (Vladimír Štěpán).

ČEZ letos prodá svou produkci za zhruba 105 eur (asi 2580 Kč) za MWh, 70 % produkce na příští rok má prodaných za 91 eur (asi 2230 Kč) za MWh (Michal Šnobr 9.2022).  

Co jsou možné příčiny růstu cen plynu a elektřiny v průběhu prázdnin a podzimu 2022?

Čím více máme nestabilních obnovitelných zdrojů = tím více je potřeba zemního plynu (který byl označen za přechodový nástroj na cestě k 100% obnovitelným zdrojům), to zvyšuje závislost na plynu (protože jsme se rozhodli skončit s uhlím a také regionálně s jádrem a to zvýšilo poptávku po plynu) a tedy i na levném plynu Ruska, který nyní vyměníme za závislost na drahém LNG z USA, Kataru atd.

• Válka civilizačních modelů pokračuje i v této oblasti.
• Ideologie (např. Dreen Deal, západní civilizační model, demokracie, ekologická hnutí - Němečtí Zelení, politická a ideologická rozhodnutí, která nerespektují reálná fakta atd.). Závislost na levném ruském plynu jsme vyměnili za závislost na drahém a neekologickém LNG, kterého je nedostatek a je energeticky a finančně nákladný - budování nové infrastruktury.
• Omezené výrobní a těžební kapacity, které nejsou schopné rychle reagovat na měnící se podmínky na trhu (v důsledku omezených investic do stabilních výrobních zdrojů a naopak preferováním investic do obnovitelných zdrojů, které jsou nestabilní - závislé na slunci a větru). Z přebytku stabilních výrobních zdrojů elektřiny jsme se dostali do deficitu zdrojů.
• Nízká nabídka elektrické energie na Lipské burze i díky nutnému kolaterálu -margins, který neustále roste s rostoucími cenami. Obchodníci  a dodavatelé mají problém s hotovostí (omezená likvidita firem), která tam musí být složená (stát půjčoval Čezu a dalším dodavatelů, podobná situace je v Německu  - UNIPER, celkové garance pro tyto firmy v EU činní cca 1,5 bilionu EUR k 9.2022), aby výrobci a obchodníci mohli obchodovat na burze. Lipská burza již přestává fungovat jako tržiště díky nastaveným podmínkám. Co jsou tzv. margins: Výrobci energií prodávají vyrobenou energetickou komoditu na velkoobchodním trhu, v případě ČEZ na energetické burze v Lipsku. Na tomto trhu dochází k zajištění rizik prostřednictvím tzv. margins, které slouží jako forma zálohy, aby nedocházelo k odstoupení od sjednaného obchodu ze strany prodávajícího či kupujícího v momentě, kdy energie významně zdraží nebo zlevní. Tyto margins se vypočítávají jako rozdíl ceny, za kterou byla transakce původně uzavřena, a aktuální tržní cenou, jejich výše je proto ovlivněna i volatilitou obchodované komodity.
• Systém konstrukce cen na Lipské burze - cena se odvozuje od závěrných plynových elektráren a to vede k automatickému zvyšování cenového stropu na trhu s elektřinou.
• Plnění plynových zásobníků na zimu 2022 (omezená nabídka na trhu před zimou a nákup za jakoukoliv cenu, aby byli zásobníky plné).
• Nákup drahého LNG v omezeném množství z USA a dalších zemí (problém s dopravou a výrobními možnostmi).
• Omezená nabídka na trhu plynu ve světě a elektrické energie v Evropě díky sankcím vůči Rusku (zástupný konflikt Rusko x Ukrajina). EU odsouhlasila sankce a zapomněla na řešení důsledků, zaplatí to běžní obyvatelé, živnostníci a firmy (důsledkem jsou krachy, exekuce, růst nezaměstnanosti atd.).
• Navázání cen plynu na elektrickou energii.
• Zrušení dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu (kromě Německa a Maďarska) a přechod na spotový trh (krátkodobé kontrakty).
• Panika na trhu způsobená problémy s Nord stream 1 (oprava turbín, povinná platba v Rublech, zákaz placení v Rublech ze strany EU) a dalšími psychologickými faktory.
• Dobrovolné ukončení odběru plynu a ropy některých evropských států od RF (nechtěli platit v Rublech díky sankcím SWIFT).
• Elektromobilita.
• Green deal, jednotný evropský energetický trh (který byl dříve výhodný, ale nyní díky špatným rozhodnutím nás táhne ke dnu) a nezodpovědná energetická politika Německa ( Energiewende, atd.) - předčasné zavírání jaderných a uhelných elektráren, orientace na nestabilní fotovoltaiku (cca 95% panelů odebíráme z Číny) a větrné elektrárny, které nejsou doplněny dlouhodobým skladováním, které zatím neumíme vyřešit. Čím více nestabilních obnovitelných zdrojů = tím více je potřeba zemního plynu, to zvyšuje závislost na plynu a tedy i na levném plynu Ruska, který nyní vyměníme za závislost na drahém LNG z USA a Kataru.
• Odstavené francouzské jaderné elektrárny i díky suchu v Evropě, odstaveno bylo 32 z 56 bloků  (omezená produkce jednoho z největších exportérů el. energie do Německa).
• Růst emisních povolenek (tvoří pouze 6 % z ceny elektrické energie).
• Nedání souhlasu ke zprovoznění hotového Nord Stream 2 Německem v roce 2021 pod nátlakem USA.
• Inflace v EU a z toho plynoucí důsledky.
• Zmrazené a omezené investice do průzkumu a těžby uhlí, ropy v důsledku přechodu na obnovitelné zdroje (bezemisní zdroje energie) a omezené či zastavené financování ze strany bank pro tyto projekty. Podobná je situace u jaderné energetiky v Evropě, kde jaderné elektrárny nebyly označeny za nízkoemisní zdroje energie a jejich výstavba nebyla podporována (banky neposkytovaly zvýhodněné úvěry a nechtěly, do jaderných elektráren investovat) staré dosluhují a nové se nestavěli.
• Projevuje se důsledek toho, že se v Evropě 15 let prakticky nestavěly velké elektrárny.
  

Ve dnech 21. a 22. října 2021 se v Divadle Oskara Nedbala v Táboře uskutečnila konference Příštích 10 let VIZE ČESKA. 

Některé důsledky zdražení elektrické energie a plynu

• Energetická chudoba a rozvrat hospodářství. Nárůst nepokojů a demonstrací díky nespokojenému obyvatelstvu.
• Růst zadlužení rozpočtů národních států v kombinaci s inflací může způsobit kolaps a rozpad soudržnosti EU.
• Nespokojenost obyvatel, nekonkurenceschopný průmysl.
• Vysoké investice (LNG terminály, LNG tankery atd.) - dlouhodobě zafixují závislost Evropy na dodávkách drahého LNG plynu (min. 20 roků) - Dreen deal nebude splnitelný.
• Obnovení provozu uhelných elektráren.
• Růst emisí CO2, metanu a dalších. Důsledkem bude zrychlení oteplování , sucha a zvyšování hladin oceánů.
• Hrozba hladomoru v nejchudších částech světa (sucho, drahé potraviny atd.). Hrozba migrace do Evropy.
• Lidé firmy a stát budou více šetřit.
• atd.

Plynová blokáda. Je možná energetická válka mezi Ruskem a EU?

"Požár na energetickém trhu", co je příčinou zdražení plynu a elektřiny?

Zprávy z tisku:

18.1.2024 Česko loni vyvezlo méně elektřiny než v roce 2022. Objem klesl o pět terawatthodin. Cenu elektřiny pro tuzemské domácnosti však neurčuje množství vyvezené energie, ale velkoobchodní trh.

• Česko bylo loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v Evropské unii. Přesto se export oproti roku 2022 snížil o pět terawatthodin (TWh) a celkem dosáhl devíti TWh.
  

• Sousední Německo se loni po více než 20 letech stalo dovozcem elektřiny a dovezlo 9 TWh. Historicky přitom Německo část své produkce vyváželo a patřilo mezi významné evropské exportéry. K obratu došlo kvůli postupnému odstavování jaderných zdrojů a také poklesu výroby uhelných elektráren.

• Dlouhodobě deficitní je také Rakousko. Vzhledem k vyšší výrobě elektřiny z vodních elektráren a nižší spotřebě dosáhl však dovoz přibližně dvou TWh, v roce 2022 to bylo 10 TWh. Deficitní loni bylo také Polsko (dovezlo čtyři TWh) a Maďarsko, které dlouhodobě dováží přibližně čtvrtinu své roční spotřeby (v roce 2023 to bylo 11 TWh). 
  

• ČEZ obchodujeme na evropském trhu, kde má naše výroba podíl jen kolem dvou až tří procent. S tím nemáte sebemenší šanci cenu ovlivnit.

• Kdyby ČEZ odešel z burzy, mohli bychom se samozřejmě zapouzdřit, zavřít hranice a zrovna v té jedné komoditě, v elektřině, bychom nějakou dobu vydrželi a mohli si teoreticky stanovovat cenu sami. Ale je celá řada jiných komodit, třeba ropa nebo plyn, v kterých bychom byli závislí na okolním světě. A byl bych zvědav, co by nám okolní svět dovolil," vysvětlil. Opustit evropský trh podle něj není reálně možné, zásadním přínosem Evropské unie je geopolitická stabilita a fakt, že je Česko součástí většího celku, který nás chrání.  
  

• Obchodní cena navíc tvoří 60 procent konečné částky, kterou zákazník platí. Zbylých 40 procent je tzv. regulovaná složka, o jejíž výši rozhoduje Energetický regulační úřad. Do ní spadá cena za distribuci elektřiny, za systémové služby, poplatky za obnovitelné zdroje, platba za jistič a daně. 
  

• Vývoz z Česka bude podle analýz EGÚ Brno dále klesat, a až dojde k útlumu výroby elektřiny z uhlí, mohlo by se Česko v průběhu příštích let zařadit mezi dovozce elektřiny. 
  

• Pokud bychom v regionu střední Evropy z politických důvodů odstavili uhelné elektrárny, bude i při ambiciózním rozvoji obnovitelné energetiky kolem roku 2030 nutné najít nový zdroj pro přibližně 250 TWh spotřeby, a to i v případě, že budeme očekávat pouze nepatrný celkový nárůst spotřeby o 10 procent.  
  

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-proc-je-elektrina-draha-kdyz-ji-cesko-ve-velkem-vyvazi-243882#d
  

8.9.2023 Levný proud z Německa může být past. Češi platili 200 eur, Němci jen 15. "Elektřina prochází burzou a na ní jsou zájemci z celé Evropy. Nemáme tak žádnou přednost třeba proti Balkánu. Na burze se stanovuje průměrná cena podle principu wellfare - roli tedy hraje i přidaná hodnota. Tím dochází tomu, že ten, kdo nejenom nabídne více, ale také odebere více, může mít přednost," V případě blokových poptávek se tak levná elektřina v daleko větších objemech dostane do jiných států, protože toho nakoupí víc, i když třeba nabídnou nižší cenu než my. Koncentruje se tam vyšší mezní užitek," dodává Durčák s tím, že levná elektřina sice může protéct Českem, ale skončí jinde.

• Pokud proběhne elektrifikace průmyslu i domácností, očekává se, že spotřeba energie stoupne ze současných 60 TWh ročně na více než 100 TWh ročně.
• Cena výstavby všech nových jaderných bloků je zatím podle zpráv v médiích odhadována na částku 1,75 bilionu korun. I to se musí promítnout do ceny energií.
  
• Pokud bychom po roce 2040 museli elektřinu dovážet a v Evropě nebyla k dostání, nastoupilo by takzvané upravování spotřeby, které ceny elektřiny vystřelí do astronomických výšin. "Někdo by musel se vzdát své energie, kterou má nasmlouvanou, a potom jde taková cena v kalkulacích až na úroveň čtyř tisíc eur za MWh.
• Ukazuje se totiž, že některým uhelným elektrárnám nebude vycházet ekonomika dříve než v roce 2033, o kterém se zatím mluvilo jako o roku "konce uhlí". "Na základě výhledů, které máme, tak některé uhelné elektrárny přestanou být rentabilní po roce 2026," říká Durčák s tím, že problém pak nastane zejména v tom, že Česko pak bude přebytkové v létě a naopak v zimě mu bude energie chybět. V létě tak může být elektřina na úrovni 30 až 50 eur za MWh, v zimě a na podzim za 200 eur za MWh. "Znamená to, že musíme nahustit importy do omezeného počtu měsíců. Tam může být problém z hlediska průchodnosti sítí. Problém paradoxně dnes není na našich hranicích, ale v limitujících prvcích v zahraničí - například v Holandsku, Belgii a Německu.
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-inside-talks-levny-proud-z-nemecka-muze-byt-past-cesi-platili-200-eur-nemci-jen-15-236534#

21.1.2023 Evropská komise pracuje na reformě energetického trhu, první výstupy má zveřejnit už na jaře. Česká vláda zatím nemá jasno, jaké změny bude prosazovat. "Je to chyba, právě teď se rozhoduje," říká energetický expert Jaroslav Míl.

• Evropský trh s elektřinou je soustava vzájemně provázaných dílčích trhů. Cílem liberalizovaného trhu má být nízká cena pro spotřebitele, stabilní prostředí a rozvoj odvětví. Tvrzení, které se u nás šíří a je stále opakováno, že máme liberalizovaný společný evropský trh s elektřinou, je ale nepravdivé. Stejně jako tvrzení, že když bude u nás jiná cena elektřiny než za hranicemi, vystavili bychom se riziku omezení dodávek plynu či ropy.
  
• My se sice pohybujeme na evropském trhu, ale jsme jiná obchodní zóna než Německo. To je dáno tím, že elektřina, která se vyrábí, musí být také v daném okamžiku spotřebována. A přeshraniční kapacita našeho vysokonapěťového vedení je na každé hranici jinak omezená. V Evropě bude vždy minimálně tolik obchodních zón, kolik bude státních celků s vlastním provozovatelem přenosové soustavy. To je zásadní limit evropského trhu.
  

• Prvním politickým zásahem do volného trhu byly emisní povolenky. Zvyšují ceny elektřiny především z uhelných elektráren a dalších průmyslových zdrojů skleníkových plynů. Příjmy z jejich prodeje jsou příjmy Evropské unie, která je dál přerozděluje určeným zemím a hospodářským sektorům.

• Účastnit se systému obchodování s povolenkami ale mohou i subjekty, které nemají licenci na obchod s elektřinou. Tak vzniká tlak na jejich co nejvyšší cenu. Evropská komise zavírala oči před jejich cenovou manipulací na burze, protože to všem - s výjimkou zákazníků - vyhovovalo.

• Dále je tu přímé dotování obnovitelných zdrojů, zavedení ekologické daně na fosilní paliva a elektřinu a upřednostnění obnovitelných zdrojů při nasazování jejich výroby v soustavě. V druhém kroku pak jde o neuvážené odstavování uhelných a jaderných elektráren. Kvůli tomu bylo nutné zahájit masivní výstavbu plynových elektráren, které jsou rovněž emisní, ale provozně dražší.
  

• Upřednostňování obnovitelných zdrojů bylo tak intenzivní, že například roce 2006 vedlo k rozpadu soustavy v Evropě a vyhlášení "stavu nouze energetické soustavy" - poprvé v novodobé historii České republiky. Bylo to sice jen na devět hodin, ale nepřízeň počasí v tom roce byla značná, obdobný stav nouze byl vyhlášen v řadě států Evropy. V Polsku například trval s přestávkami devět dní. Výsledkem byla změna pravidel a možnost odpojení obnovitelných zdrojů při ohrožení soustavy.
  

• Vytvoření bankovní taxonomie zelených investic bez jádra a plynu (banky a pojišťovny zvýhodňují bezemisní technologie, odmítají financovat fosilní a jaderné investice, pozn. red.), což vedlo ke zdražení financování výstavby jaderných elektráren. A protože hrozila nestabilita soustavy, byly vytvořeny mechanismy kapacitních plateb a "contracts for difference" (pobídky a záruky z veřejných rozpočtů, jimiž státy garantují návratnost investic do elektráren, pozn. red.). Takto se zajišťují dodávky elektřiny z alternativních zdrojů v období, kdy obnovitelné zdroje nevyrábějí.
  

• Posledním a asi nejhorším rozhodnutím bylo soustředění pozornosti na společný spotový (krátkodobý) trh a uvolnění všech přeshraničních bariér pro účastníky obchodování.
  

• Prosazování uzavírání krátkodobých kontraktů na úkor dlouhodobých vedlo nejen k bezprecedentnímu raketovému cenovému růstu napříč Evropou, ale i k rozpadu trhu s dlouhodobými kontrakty s fyzickou dodávkou. Ty se nahradily finančními deriváty, tedy smlouvami s plněním bez dodávky elektřiny. Jenomže prodejem na spotu žádný investiční projekt bez záruky státu nezrealizujete.

• Tady žádný skutečně liberalizovaný trh nikdy nebyl. Navíc tak, jak byl vytvářen, mohl fungovat jen při značném převisu nabídky nad spotřebou. Politickými zásahy došlo k odstavení desítek tisíc megawattů instalovaného výkonu v levných stabilních, na počasí nezávislých zdrojích v celé Evropě, jejich náhrada byla bez finanční účasti státu znemožněna. To vedlo k nedostatku a k naplánovanému zdražení, které má ospravedlnit boj proti klimatické změně. Paradoxní je, že výsledkem je ještě větší znečištění ovzduší.
  

• Elektřina není běžná komodita, nejde skladovat. Proto se na burze neprodává samotná fyzická energie, ale poukázky na pozdější dodání, se kterými se dál obchoduje. Jednoduchý příklad: ČEZ prodal od roku 2020 do konce roku 2022 na bilaterální bázi (mimo burzu, formou dvoustranných smluv, pozn. red.) většinu své silové elektřiny na letošní rok za průměrnou cenu 2,60 koruny na kilowatthodinu. Tutéž elektřinu ale ČEZ Prodej kupuje jen s ročním předstihem. A za jinou cenu, zjevně násobně vyšší. Na faktuře zákazníků je pak cenovka přesahující 9,10 koruny za kWh. Rozdíl mezi tím, za kolik ČEZ prodává a za kolik ČEZ Prodej prodává spotřebitelům, je víc jak šest korun na kilowatthodinu. Je otázkou, kde ten rozdíl zůstává.
  

• Kdyby tuto elektrickou energii od ČEZ koupil na trhu státní obchodník, měli bychom v řadě domácností a firem cenu silové energie kolem 2,60 koruny za kWh, nemuseli bychom mimořádně zdaňovat a přerozdělovat. Místo toho ale dochází k překupování energie ve formě finančních poukázek bez vazby na možnost fyzické dodávky v daném místě a čase. Rozumím tomu, že komoditní firmy, finanční instituce a energetiky na tom mohou vydělávat. Ale trh má fungovat ve prospěch zákazníka, a tak tomu není.
  

• Dalším dokladem je situace na německé burze EEX. Kumulativní výše poplatků, které tam účastníci obchodování musejí skládat jako finanční zajištění, přesáhla loni v jeden okamžik 2300 miliard korun. Tyto peníze zůstávají uložené u soukromé dceřiné firmy EEX, společnosti s ručením omezeným. EEX je firmou s globální působností, ale státy EU jsou odkázány pouze na kontrolu a rozhodování německého ministerstva financí. A musejí jen doufat v bezproblémové fungování jediné s. r. o., která spravuje finanční garance za jejich národní obchodníky. Výrobce a obchodníky potom zachraňují daňoví poplatníci.
  

• Jediná česká energetická společnost vynaložila na své finanční zajištění v loňském roce částku v řádu nízkých stovek miliard. To samo o sobě dokládá absurditu celé organizace obchodování s elektrickou energií, plynem a povolenkami.
  

• Redesign trhu (reforma trhu, na které pracuje Evropská komise) neodstraňuje příčiny současného stavu, ale záplatuje důsledky chybných rozhodnutí. Podle mých informací se uvažuje o rozdělení trhů na elektřinu podle různých typů výrobních zdrojů. Tedy na trh pro takzvaně čistou elektřinu, pro špinavou elektřinu či pro elektřinu z plynových elektráren. Stabilita výrobní struktury má být zajištěna kapacitními platbami a "contracts for difference" (tj. státními pobídkami a garancemi pro investory do elektráren, pozn. red.).

• Znamená to, že stabilitu a rozvoj energetického systému bude zajišťovat financování ze strany daňových poplatníků. Nicméně výnosy zůstanou v rukou obchodníků a výrobců. Jeden můj kolega to hezky popisuje jako socializaci nákladů a privatizaci zisků. Zůstane zachován systém obchodování, kdy se zvyšují ceny na úkor spotřebitelů. Je zřejmé, že ti, co vytvořili dnešní nefunkční pseudotrh, který zkolaboval, nemohou vytvářet nový model.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-evropa-jde-do-dalsi-pasti-varuje-expert-eu-zkousi-opravit-energeticky-trh-223747# 

17.1.2023 Loňský rok ukázal, že dosavadní podoba trhu s elektřinou nemá budoucnost. Zásady, jež Evropa 20 let prosazovala, jsou neslučitelné s masivní podporou vybraných zdrojů. Evropská unie proto hledá nový model, vysvětluje Pavel Šolc.

Energetická krize, jež loni zachvátila Evropu, není způsobena válkou na Ukrajině - ta zafungovala jen jako spouštěč problému. Skutečnou příčinou je nedostatek spolehlivých elektráren, schopných vyrábět energii za každého počasí. Sešlo se několik faktorů: deficit vody pro hydroelektrárny ve Skandinávii a na Balkáně. Do toho obrovské odstávky francouzských jaderných elektráren kvůli zanedbané údržbě. A navíc poměrně dlouhé období, kdy málo foukal vítr v Německu. To se nakumulovalo, výroba elektřiny klesla a převis nabídky nebyl dostatečný. Válka na Ukrajině navíc zásadně ovlivnila ceny komodit - plynu, uhlí a ropy, které jsou jedním z motorů cen elektřiny.

Jsme v situaci, kdy je cena elektřiny na tyto změny velmi citlivá. Bude ustřelovat od rovnovážných cen častěji, než jsme byli zvyklí. Projevuje se důsledek toho, že se v Evropě 15 let prakticky nestavěly velké elektrárny.

• Evropa hledala model, jak z přehršle nabídky zdrojů vybírat ty nejefektivnější. Právě toto volný trh založený na marginální ceně umí. Zajistí, že v daném okamžiku vždy vyrábí ten krátkodobě nejefektivnější zdroj. Výsledkem bylo dlouhé období, kdy ceny elektřiny byly nižší než průměrné náklady na výrobu elektřiny - pokud do nich počítáme i náklady na výstavbu a obnovu elektráren.

• Německo by mělo být přebytkové a schopné exportovat elektřinu ještě asi pět let, možná i trvale, ovšem za předpokladu, že budou naplněny jejich velmi ambiciózní plány na rozvoj obnovitelných zdrojů. Problém bude v tom, že jde o průměrnou výrobu elektřiny za rok. Budou období, kdy Německo bude masívně přebytkové a období, kdy výroba nebude dostatečná. Německo pak bude buď spoléhat na své sousedy, že přebytek elektřiny absorbují. A naopak, že v období nedostatku pomohou. Nebo bude muset masivně investovat do dlouhodobého skladování - a tady současné plány trochu pokulhávají. Navíc počasí bude často stejné v celé Evropě a tedy přebytky či deficity budou i v ostatních státech.

• Česko se stane kolem roku 2025 s velkou pravděpodobností importní zemí a zůstane jí dlouhodobě. Starší elektrárny budou dožívat, dříve či později. My v Česku nemáme nastartovanou výstavbu nových zdrojů, zejména těch, které nejsou závislé na aktuálních klimatických podmínkách. A už je téměř jistě postavit nestihneme, nedá se to moc zvrátit. I Německo, pokud nezastaví trajektorii odstavování uhlí, bude muset vedle velkých výkonů v akumulaci každopádně zajistit i výstavbu nových špičkových a záložních zdrojů. Celá zbylá část střední Evropy se stane mírně deficitní a závislá na dodávkách ze zbytku Evropy.

• Přebytková bude oblast Francie, pokud tam jádro pojede podle dnešních předpokladů. Dále Skandinávie, za předpokladu, že bude dostatek vody pro hydroelektrárny. A také Německo, pokud se naplní ambice v oblasti obnovitelných zdrojů a pokud se tam rozjede výstavba nových špičkových zdrojů. Proto Německo uvažuje o dalším kapacitním mechanismu, podle kterého by stimulovalo výstavbu těchto zdrojů pro období, kdy nesvítí ani nefouká.
  

• Pokud bude nadále trh fungovat jako teď, budou cenu pohánět jednak emisní povolenky, jednak palivové náklady, tedy ceny ropy, plynu nebo uhlí. Můj osobní názor je, že v následující dekádě nebude důvod se podívat pod 100 eur za MWh elektřiny. Ale v situaci, kdy máme malý převis nabídky nad poptávkou, jsou všichni v pokušení generovat nějakou tržní prémii. Takže cena může vystřelovat čas od času nad 150 i nad 200 eur. Trh bude nervózní občasnou nedostatečnou nabídkou. Momentálně to je chronický problém. My v České republice navíc stále máme kardinální problém, že nemáme zajištěný rozvoj dalších investic.

• Poslední ránu energetickému trhu loni daly vládami nařízené cenové stropy, odvody z tržeb za prodej elektřiny, mimořádné "windfall" daně. Jsou to podle vás dočasná opatření, nebo budou nutná i v budoucnu? Bude to souviset s nastavením nové cenotvorby na trhu. V zásadě jsou možné dvě cesty: buď odvod z prodeje elektřiny nad určitým cenovým stropem. Nebo druhá varianta, která říká: za prvé výrobce musí na trh nabídnout veškerou produkci a za druhé musí ji nabízet za náklady plus nějaký přiměřený zisk. Ne dráž. Prostě buď necháte nejdříve prostor, aby výrobci vytvořili i vysoké zisky, ale pak ty zisky přetáhnete přes státní rozpočet a přerozdělíte. Nebo rovnou řeknete, že na trh nemohou výrobci vstupovat s vysokou prémií. Myslím, že ten druhý mechanismus je pro zákazníky a pro celou ekonomiku lepší, protože poskytuje už v okamžiku tvorby ceny lepší signály.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-zapomente-na-trh-s-elektrinou-energetiku-budou-ridit-vlady-nebo-brusel-223575#

9.12.2022 Cena elektřiny tak vyskočila, že donutila vládu k zavedení cenových stropů. Problém je v nastavení evropského obchodování s elektřinou. Nyní ji prodražuje, ale v budoucnu by mohlo znamenat, že Češi budou platit méně. Elektrický proud se vyrábí ve stejných elektrárnách ze stejných surovin a posílá se spotřebitelům po stejných drátech. Přesto za něj domácnosti a firmy letos proti loňsku zaplatí o stovky miliard navíc. Důvodem je mechanismus, podle kterého se s elektřinou obchoduje.

"Největší tuzemský výrobce ČEZ prodává megawatthodinu elektřiny na příští rok za 107 eur. Dodavatelé přitom budou domácnostem účtovat 350 eur," definuje klíčový problém energetiky Jaroslav Míl, který ČEZ dříve řídil.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-elektrinu-zdrazily-triky-na-burze-vydelaly-cizi-banky-221020#

17.10.2022 Desítky lodí se zkapalněným zemním plynem (LNG) krouží kolem pobřeží Španělska a dalších evropských zemí a nejsou schopné zajistit si místo pro vykládku, protože zařízení, která toto palivo přeměňují zpět na plyn, jsou plná, upozornila agentura Reuters. Španělská plynárenská firma Enagás navíc dnes uvedla, že bude možná muset odmítnout vykládku LNG kvůli obsazenosti svých terminálů. To vyvolává obavy o schopnost Evropy zpracovávat dodávky LNG potřebné k vyrovnání výpadku dodávek z ruských plynovodů. U španělských břehů a jinde ve Středozemním moři, se nachází více než 35 lodí s LNG. Jen u Cádizského zálivu kotví nejméně osm plavidel, uvedli obchodníci, analytici a zdroje z terminálů LNG obeznámené se situací. Podle jednoho ze zdrojů Španělsko tento týden nabízí u svých terminálů pouze šest míst pro nákladní lodě. To je pro méně než pětinu plavidel čekajících ve frontě u pobřeží země.

• K problémům přispěla nižší poptávka z průmyslu, než se čekalo, protože evropská ekonomika zpomaluje, a také nižší spotřeba ve Španělsku, než se předpokládalo, kvůli neobvykle teplému počasí v této sezoně.
• Dalším důvodem vysokého počtu neodbavených lodí je, že s blížící se zimou a rostoucí poptávkou po vytápění se očekává růst cen, takže některé lodě čekají s prodejem svého nákladu za vyšší cenu, která může kompenzovat dodatečné náklady na přepravu vzniklé tím, že stojí na moři. Tato strategie částečně funguje, protože některé společnosti mají přepravní kapacitu kvůli výpadkům, jako třeba přerušení dodávek od druhého největšího amerického vývozce LNG po červnovém výbuchu a požáru.
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-u-evropskych-brehu-stoji-desitky-lodi-s-lng-a-nemohou-vylozit-naklad-217100#

15.10.2022 Francie se obává, že válečný konflikt na Ukrajině skončí americkou ekonomickou nadvládou Evropy. Francouzský ministr financí a hospodářství Bruno Le Maire se tento týden hned dvakrát ostře pustil do Spojených států kvůli přemrštěným cenám zkapalněného plynu, když USA prodávají LNG do Evropy čtyřikrát dráž než na domácí americký trh. Navázal tak na prezidenta Emmanuela Macrona, který americký byznys s plynem kritizoval v předešlých dnech a na německého ministra hospodářství Roberta Habecka, který americké ceny nazval "astronomickými". Vzhledem k tomu, že velká část EU již nedováží ruský plyn, stala se Evropa během několika měsíců nemálo závislou na americkém zkapalněném zemním plynu. Jen v první polovině roku 2022 vyvážely USA 70 procent svého exportovaného LNG do Evropy, v roce 2021 to byla jen třetina jejich vývozu, uvádí deník Le Monde .

Paříž i Berlín se domnívají, že někteří dodavatelé LNG využívají energetické krize v Evropě k účtování přemrštěných cen. "Nemůžeme akceptovat, že náš americký partner prodává svůj LNG plyn za čtyřnásobek ceny, za kterou jej prodává vlastním průmyslníkům," odsoudil v pondělí praktiky Le Maire. Ve středu pak na on-line jednání zemí G7 vyzval Spojené státy, aby Francii dodaly "levnější" zkapalněný plyn.

https://echo24.cz/a/SV8Ld/zpravy-ekonomika-francie-nemecku-dosla-trpelivost-astronomicke-ceny-usa-lng-plyn?

21.9.2022 Účet za energetickou krizi v Evropě se blíží 500 miliardám EUR, odhaduje think-tank Bruegel. Státy unijní sedmadvacítky si na zmírnění dopadů na domácnosti a podniky vyčlenily zatím 314 miliard EUR a Británie alokovala 178 miliard EUR (Bloomberg)

20.9.2022 Detaily plánu Německa na záchranu firmy Uniper budou oznámeny zítra. Součástí dohody bude splacení půjček od firmy Fortum. Německo dá energetické firmě Uniper finanční injekci ve výši 88 mld. EUR formou navýšení kapitálu. (Bloomberg) 

19.9.2022 S cenami energií jsme na vrcholu a už půjdou jen dolů. Příčina je hlavně v odstavení jaderných elektráren ve Francii, které mají technické potíže. V létě se k nim ještě přidalo sucho, takže nebylo možné reaktory chladit a musely se vypnout. Obecně je však na světě energie dost. Během diskusního panelu Offline Štěpána Křečka to řekl Petr Koblic, generální ředitel.

• Odstavilo se celkem 32 z 56 francouzských bloků (tj. 60%). Kdyby se zítra všechny francouzské jaderky rozjely, ceny na spotovém trhu elektřiny spadnou na třetinu.
  
• Situace na evropském energetickém trhu zlepší už na začátku příštího roku, nejpozději pak během druhého čtvrtletí. "Staví se relativně hodně LNG terminálů, dramaticky se zvýší kapacita pro příjem zemního plynu. Nizozemci rozjedou plynové pole u Groningenu, Němci poslední tři jaderné elektrárny možná ani nevypnou. Dovedu si představit, že ve druhém čtvrtletí příštího roku můžeme mít ceny na desetině toho, co máme teď.
• https://cnn.iprima.cz/do-roka-spadnou-ceny-energii-na-desetinu-soucasneho-stavu-odhaduje-sef-prazske-burzy-186454?

18.9.2022 Poradce premiéra srovnal zastropování cen energií v ČR a na Slovensku. Štěpán Křeček se usmál a popsal výhody, které mají dát klid peněženkám Čechů. Je to výrazný rozdíl, a to hned z několika důvodů. Jednak se zastropované ceny na Slovenku týkají výhradně domácností, a vůbec se nevztahují na firmy. To znamená, že u nás je to příznivější vůči firmám, na které se stropy cen energií vztahují. Na Slovenku je zastropování cen udělané formou memoranda, které není právně vymahatelné. Jinými slovy, pokud se výrobci rozhodnou to nedodržet, tak není nástroj, jak to vymoci. V ČR se to řeší zákonem a je to právně vymahatelné. Není tedy možnost se tomu vyhnout. Dále pak stropujeme v ČR u zákazníka, takže máme pod kontrolou, jaká cena se zákazníkovi bude účtovat. Oproti tomu, kdy se na Slovensku stropuje u výrobce, tak tam může dojít k výraznému nárůstu ceny mezi výrobcem a zákazníkem.

Ohledně Slovenského zastropování cen se říká řada mýtů, poloprovad a lží. My jsme se tím, co se děje na Slovensku, detailně zabývali na setkání poradců pana premiéra. Podle »Úradu pre reguláciu sieťových odvetví«, který na Slovensku má na starosti regulaci energetického trhu, se finální kalkulace koncových cen včetně daní budou pohybovat mezi 7 až 9,5 korunami za kilowatthodinu, což je v podstatě stejná cenová hladina jako v ČR. U nás je to mezi 7 až 9 korunami za kilowatthodinu. A tím, že u našich sousedů to mají pouze formou memoranda a nemají zastropování cen pro firmy, dělá ze slovenského řešení to horší.

https://zivotvcesku.cz/poradce-premiera-srovnal-zastropovani-cen-energii-v-cr-a-na-slovensku-stepan-krecek-se-usmal-a-popsal-vyhody-ktere-maji-dat-klid-penezenkam-cechu/?

16.9.2022 Evropská populace je nucena se připravit na výpadek elektřiny v zimě uprostřed krize. Ve čtvrtek 15. září o tom informovala agentura Bloomberg .Jde o dramatický scénář, ale vlády v celé Evropě se na něj připravují, protože nedostatek energie, který kontinent zasáhl, se týden prohlubuje. Takže ve Francii jedna z energetických společností již vypnula řadu velkých průmyslových podniků a snížila napětí v síti. Dalším drastickým krokem provozovatele by mohlo být pozastavení poskytování některých obytných oblastí, aby se zabránilo zhroucení celého systému.

Očekává se, že k takovým situacím bude docházet častěji. Jak poznamenal Ed Birkett, šéf energetiky a klimatu londýnského think-tanku Onward, odpojení domácností od sítě je extrémní opatření, ale více než reálné.

Evropská komise v současnosti usiluje o snížení celkové spotřeby elektřiny o 10 % a ve špičce o 5 %. Odpovídající usnesení bylo navrženo ve středu 14. září.

Francouzské úřady zase v létě spustily podobný program a vyzvaly společnosti, aby vypracovaly konkrétní plány v oblasti spotřeby energie. Poté některé podniky vykázaly snížení objemu výroby v důsledku přesunu zaměstnanců na částečný úvazek. Kvůli rostoucím cenám byly navíc po celé zemi uzavřeny desítky bazénů, včetně Pailleronu, největšího sportovního komplexu v Paříži.

Již dříve, 14. září, francouzský národní provozovatel elektrické sítě RTE nevyloučil riziko výpadků elektřiny v zimě. Předseda RTE Xavier Pechaczyk zdůraznil, že Evropa, včetně Francie, čelí "výjimečné situaci".

Předseda Evropské rady Charles Michel 2. září obvinil Evropskou komisi, že ignoruje problém rostoucích cen elektřiny . Poté poznamenal, že Evropská komise nepředložila žádné konkrétní návrhy na snížení nákladů.

Dne 25. srpna vzrostla cena elektřiny na denním trhu s dodávkou 26. srpna v řadě zemí EU nad 700 EUR za 1 MW / h a aktualizovala tak historická maxima.

https://iz.ru/1396723/2022-09-17/bloomberg-uznalo-o-planakh-evropy-po-otkliucheniiu-elektroenergii-zimoi?

https://www.bloomberg.com/news/articles/2022-09-15/europe-prepares-blackout-plans-to-head-off-winter-energy-chaos?

16.9.2022 Německá vláda zvažuje možnost znárodnění energetického koncernu Uniper a dalších dvou velkých dovozců plynu, aby zabránila kolapsu tamního energetického trhu. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje.

Podle zdrojů mluvíme o převodu společností Uniper, Verbundnetz Gas (VNG) a SEFE (Securing Energy for Europe), které se do letošního roku jmenovaly Gazprom Germania, pod státní kontrolu. Německá vláda zvažuje získání kontrolního podílu ve finské společnosti Fortum (vlastní 78 % akcií Uniperu) za nominální cenu a následně "investuje do společnosti miliardy eur navýšením kapitálu". Přesné detaily plánu, uvedly zdroje, se ještě musí dohodnout, ale prozatímní rozhodnutí by mohlo padnout v nadcházejících dnech.

Německé ministerstvo pro hospodářství a ochranu klimatu již dříve potvrdilo, že ví o založení holdingu pro znárodnění bývalé dceřiné společnosti Gazpromu - SEFE. Minulý týden VNG požádala o státní pomoc kvůli raketově rostoucím cenám energií a omezení dodávek plynu z Ruska. Jak VNG vysvětlila, podpora je "nezbytná pro zajištění schopnosti společnosti pokračovat jako třetí největší dodavatel plynu v Německu a jako systémový dodavatel pro bezpečné zásobování přibližně 400 utilit a průmyslových zákazníků.

https://tass.ru/ekonomika/15768691

13.9.2022 Nedostatek likvidity výrobců el. energie způsobil, že státy musí těmto společnostem dávat záruky za úvěry. Celkové záruky v EU se mohou dostat až na 1,5 bilionu EUR, což je 5% HDP EU. Energetika je veřejný statek a nemá se stát spekulací a za to nemůže Putin, ale EU.

https://www.youtube.com/watch?v=chrLJ7qSYcE

11.9.2022 Česká vláda energetickou krizi dlouho podceňovala. Teď ale postupuje v rámci možností správně. A za zajištění náhrady za ruský plyn zaslouží vysloveně pochvalu, soudí energetický expert Jaroslav Míl.

Vládě Petra Fialy se za šest měsíců povedl malý zázrak: Zajistila pro Českou republiku plyn. Zasadila se o získání kapacity a sjednání nových dodávek přes terminál na LNG v holandském Eemshavenu, dál jedná s Polskem i Německem o podílech v dalších terminálech. Napravila tak fatální selhání posledních dvou vlád, které energetickou bezpečnost vůbec neřešily.

• Evropská komise se stále snaží udržet v chodu burzu, byť svou nefunkčnost jasně prokázala. Energetické firmy na burzách mají utopené desítky miliard eur, trh přesto nefunguje. Doplňování další likvidity od jednotlivých států či z evropských fondů problém nefunkčnosti burzy rozhodně systémově neřeší.
  

Německo a Evropská komise prosazují stále jen řešení důsledků a nemají chuť odstraňovat příčiny problémů. Dokladem je i neochota zastropovat ceny plynu pro výrobu elektrické energie, což celkové ceny zvyšuje. Raději budou prosazovat zdanění levných zdrojů a přerozdělování peněz spotřebitelům, místo aby zajistily, že výrobci prodávají za výrobní náklady a přiměřený zisk, což by zajistilo levný proud pro spotřebitele a zároveň - na rozdíl od přerozdělování - by to zapůsobilo jako protiinflační mechanismus.

• Dalším dokladem nechuti řešit podstatu je také skutečnost, že Evropská komise chce za každou cenu obchodovat více jak 60 procent vyrobené elektřiny na spotovém (denním) trhu. To je pro energetiku zcela nesmyslný postup. Základem by měly být naopak dlouhodobé kontrakty, které stabilizují ceny. Na krátkodobých trzích by se měla pouze dorovnávat pozice výrobce nebo obchodníka.
  
• Ceny pro spotřebitele dotované vládou by v žádném případě neměly vycházet z ceny silové elektřiny ve výši 200 eur za megawatthodinu, jak to chce Evropská komise. Měly by vycházet z nákladů našeho vlastního výrobního mixu. České elektrárny vyrábějí výrazně levněji, takže by taková cesta vedla k přijatelným cenám pro spotřebitele.
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-ocima-byznysu-mil-vlade-se-s-plynem-povedl-maly-zazrak-jsou-ale-potreba-dalsi-plynovody-213837#

9.9.2022 Daň z mimořádných zisků energetických společností zatím italské státní kase vynesla výrazně méně peněz, než kolik očekávala vláda. Itálie byla mezi prvním evropskými zeměmi, které daň zavedly, a očekávala výnos deset 10 - 11 mld. eur. Mnoho firem ale novou daň platit odmítá a obrátilo se kvůli na soudy, uvedla dnes agentura Reuters

Státy EU navrhují využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům. Po jednání unijních ministrů energetiky to oznámil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který zasedání vedl. Na zastropování cen plynu dováženého z Ruska, jak navrhovala Evropská komise, ale ministři shodu nenašli. Proti tomuto návrhu se stavěly zejména středoevropské země včetně ČR (ČTK).

9.9.2022 Provozovatelé evropských systémů pro přenos elektřiny a burzy s elektřinou vyzývají EU k pozastavení mechanismu pro automatické zvyšování cenového stropu na trhu s elektřinou. Uvedla to dnes finská společnost Fingrid, která provozuje přenosovou soustavu. Firma dodala, že provozovatelé zaslali společný dopis Evropské komisi (EK) a evropskému úřadu pro energetickou regulaci ACER (ČTK).

9.9.2022 Země EU se patrně shodnou na podpoře likvidity energetických firem, reálná šance je i na dohodu o úsporách elektřiny. Před dnešním mimořádným jednáním unijních ministrů energetiky to prohlásil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Zastropování ceny ruského plynu, jak to navrhla Evropská komise (EK), by podle něj na cenu elektřiny nemělo podstatný vliv. Síkela jej stejně jako zástupci dalších vlád středoevropských zemí nepodporuje (ČTK) 

7.9.2022 Blažek: Bohatí musí pochopit, že se včas musí rozdělit, nebo nebudou mít nic. Mám obavu, že se lidé vzbouří proti tomu, aby veškeré vydělané peníze dávali na energie, u kterých nebudou mít ani jistotu, že je dostanou. Pak by vyšli do ulic a nedopadlo by to dobře.

V momentě, kdy nefunguje energetika, lámou se demokracie. V momentě, kdy lidé cítí strach a nejistotu, hroutí se demokracie. Moje obava byla logická v tom smyslu, že pokud nějakým způsobem nevstoupí stát či Evropská unie do energetických procesů, hrozí, že se všechno zhroutí. Mohou hrozit pouliční boje a násilí, můžeme se ocitnout ve světě, jaký si ani nedokážeme představit. Budu rád, když tato má slova půjdou vniveč a Evropská unie a Česká republika přijdou s takovým řešením, aby se situace dále nezhoršovala.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-tato-zima-rozhodne-co-lide-povazovali-za-samozrejme-uz-nebude-rika-blazek-213456#

7.7.2022 Společnost ČEZ podepsala s Ministerstvem financí ČR úvěrovou smlouvu v objemu až 3 mld. EUR. Tato úvěrová smlouva umožňuje ČEZ posílit jeho likviditní pozici. Ta je nyní na rekordně vysoké úrovni, nicméně v důsledku extrémních změn cen plynu a elektřiny je třeba se připravit na další mimořádný růst finančních prostředků pro zajištění obchodů s energetickými komoditami v nadcházejících měsících. Jde o další z kroků, jimiž stát a ČEZ posilují energetickou bezpečnost Česka, neboť tím snižují možná rizika v klíčové fázi současné energetické krize. Na základě nově uzavřené úvěrové smlouvy společnost ČEZ předpokládá, že v nejbližších dnech načerpá celkem 2 mld. EUR. Zbývající až 1 mld. EUR bude ČEZ moci čerpat do pěti dnů od požádání o čerpání se splatností tři měsíce, přičemž tuto část lze čerpat opakovaně na principu tzv. revolvingového úvěru. ČEZ měl už na konci března 2022 k dispozici 84,5 mld. CZK (cca. 3,4 mld. EUR) na účtech a v komitovaných úvěrových linkách, aby byl schopen flexibilně reagovat na měnící se požadavky na zajištění obchodů na burze. "Od začátku roku posilujeme likviditu společnosti ČEZ. Jakkoliv patří takové množství likvidity k rekordní za celou dobu existence ČEZ, stejně jako ostatní evropské energetické společnosti se musíme připravit i na možnost úplného zastavení toku plynu z Ruska do Evropy. To je situace, která nemá v historii obdoby. Předpokládáme, že potřeba financování margins by se v takovém případě mohla i zdvojnásobit," vysvětlil potřebu dalšího navýšení likvidity Martin Novák, finanční ředitel ČEZ.

• V předchozích týdnech proto například ČEZ nakoupil plyn pro stát do státních hmotných rezerv a zajistil kapacity v LNG plynovém terminálu v Holandsku.
  
• Co jsou tzv. margins: Výrobci energií prodávají vyrobenou energetickou komoditu na velkoobchodním trhu, v případě ČEZ na energetické burze v Lipsku. Na tomto trhu dochází k zajištění rizik prostřednictvím tzv. margins, které slouží jako forma zálohy, aby nedocházelo k odstoupení od sjednaného obchodu ze strany prodávajícího či kupujícího v momentě, kdy energie významně zdraží nebo zlevní. Tyto margins se vypočítávají jako rozdíl ceny, za kterou byla transakce původně uzavřena, a aktuální tržní cenou, jejich výše je proto ovlivněna i volatilitou obchodované komodity.
• https://www.kurzy.cz/zpravy/660943-stat-kratkodobe-pomuze-cez-s-financovanim-zajisteni-obchodu-s-elektrinou-a-plynem-pred-nadchazejici/