Hmyz

Počet hmyzu na planetě každoročně klesá nyní o 2,5 procenta. Brouci (největší skupina živočichů na zemi) mají na lidmi převahu 200 milionů ku jedné. Ovládají nebe, vodní říši i půdu.

Světelné znečištění (umělé světlo od pouličních lamp, po světlomety nebo reflektory) je podle průzkumu vědců jedním z hlavních důvodů úbytku hmyzu. Umělé světlo v noci spolu s chemickým znečištěním, invazivními druhy a změnami klimatu vede k poklesu hmyzu,. Existují ještě miliony dalších druhů hmyzu, které jsou zatím neznámé. Z toho asi polovina je noční hmyz. I na něj má světelné znečištění velký dopad.

• Můry obletují okolo žárovek, které mylně považují za Měsíc, podle analýzy publikované v časopise Biological Conservation až jedna třetina z nich nad ránem umírá.
• Umělé světlo také podle vědců z univerzity v St. Louis brání hmyzu v hledání partnera nebo dokonce k nalezení vody.
• Stačí je používat moudře, je důležité i nastavení světel tak, aby mířila pouze na potřebnou oblast. Zároveň je vhodné se vyvarovat modrobílým světlům
• Dalším způsobem, jak zabránit ztrátě hmyzu, je přebytečná světla úplně vypnout. "Jakmile zhasnete světlo, je hrozba pro hmyz pryč
• více

Hmyz je v přírodě velmi důležitý a nezastupitelný. Je potravní základnou pro řadu dalších živočichů - hmyzožravé ptáky, netopýry i jiné druhy hmyzu. Opyluje rostliny, vstupuje do koloběhů látek i dalších přírodních procesů a podílí se na rovnovážném fungování ekosystémů. Tím je nejen nezbytnou složkou přírody, ale má i značný pozitivní praktický význam. Druhů s negativním působením jsou jen jedno až dvě procenta. 

Včely

Chytrý hmyz (včely), kromě toho, že pomáhá vypěstovat jídlo, opyluje také 80 % rostlin světa, které by se bez nich dále nešířily. Jediná včelí kolonie opyluje každý den 300 milionů květin.

• "Kdyby včela zmizela z povrchu Země, člověku by zbývaly jen čtyři roky", výrok Alberta Einsteina.
  
• V roce 2018 zahynulo v USA asi 40 procent včelstev (zemědělství a urbanizace).
• Co ubližuje včelám, je to změna klimatu a používání pesticidů a hnojiv, přibývají i roztoči a viry, proti kterým včely nemají přirozenou ochranu.
  
• Včely při napadení sršní schopny zvýšit teplotu na 40 °C, obklíčí ji, vrhnou se na ni a doslova ji uvaří za živa (proti roji však nemají žádnou šanci.

• Jedno včelstvo neboli jeden úl má jednu včelí matku, několik set trubců a okolo 60 tisíc včel či včelích dělnic. Na zimu se počet dělnic sníží na dva až tři tisíce.

• Sv. Ambrož je nejznámějším patronem včelařů, dalšími jsou sv. Prokop, sv. Medard nebo sv. František z Assisi.

• K nejstarším nálezům, které dokládají vztah člověka a včely, patří nástěnná kresba postavy při vybírání medu, jež je stará až 12 000 let a nalézá se v Pavoučí jeskyni v Bicorp ve Španělsku.

• Zemi včely obývají 80 milionů let. V současnosti známe okolo 20 000 druhů včel, přičemž včela medonosná je nejvyšším vývojovým stupněm.

• První včelaři pocházeli ze starověkého Egypta. Včely zde chovali v hliněných nádobách již 4 tisíce let před naším letopočtem. Byli také prvními, kdo se včelami kočoval. Podle ročních období a květu plodin převáželi včely na vorech po Nilu.

• Na 1 kilogram medu musí včely v průměru uletět vzdálenost rovnající se 280 tisícům kilometrů, což je přibližně 7× kolem rovníku Země.

• Na 1 gram medu musí včela navštívit zhruba 7000 květů. Životní dílo jedné včely je přibližně půlka čajové lžičky medu.

• Včely dosahují rychlosti 29 km/h a za hodinu navštíví asi 800 květů.

• Včelí dělnice měří 12-15 mm a váží okolo 100 mg. V době snůšky je včela schopna donést okolo 60 mg nektaru a 15 mg pylu na posledním páru končetin. V sezoně se dožívá 5-6 týdnů. Dlouhověké zimní včely žijí 4-9 měsíců.

• Včelí matka měří 20-25 mm a její váha se pohybuje 180-260 mg. Dožívá se 3-5 let a v době největšího rozvoje naklade za den okolo 2000 vajíček, což je téměř dvojnásobek její vlastní váhy.

• více

27.8.2023 Pomocí sluneční energie hubí roztoče kleštíka včelího termosolární úl. Jde o český vynález, který prorazil i do světa. Včelstva v něm mají již tisíce včelařů. Nově míří na japonský trh. Firma Apis Innovation také vyvíjí s vědci antivirový přípravek pro včely, začne ho prodávat zřejmě příští rok. ČTK to na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka řekl Tadeáš Nováček z marketingu firmy.

• Je to termosolární úl a léčebné zařízení v jednom. Využíváme sluneční energie k přeměně na teplo, kterým pak zvyšujeme teplotu uvnitř úlu až na hranici 47 stupňů Celsia. Udržujeme v úlu teplotu od 42 do 47 stupňů po dobu dvou hodin, která je devastující pro parazita Varroa destructor, což je kleštík včelí. To je pro včely momentálně největší hrozba na světě. Díky našemu úlu nemusí včelaři používat chemická léčiva, aby uzdravili včely, mají zdravější, silnější včely a větší výnos medu," řekl Nováček. 
  
• Termosolární úl hubí roztoče pomocí sluneční energie. Studie dokázaly, že ve včelstvech se pak také méně vyskytují parazité rodu Nosema. Zepředu úlu jsou termosolární okénka, jimiž proudí světlo. Za nimi plech, který akumuluje teplo, jímž se úl přihřívá. "Díky tomu mají včely lepší tepelný komfort i přes zimu. Včelstva tak mají o týden až 14 dní rychlejší jarní rozvoj," řekl Nováček. Úl stojí kolem 18 000 Kč, běžný úl zhruba 5000 Kč. 
  
• Výnosy medu jsou v průměru o 40 procent vyšší než v normálním úlu. 
• Jdeme přírodní cestou. Snažíme se včelám zpátky navrátit jejich sílu a vitalitu bez používání chemických látek. Vidíme v tom budoucnost a možnost, jak mít zdravá včelstva. Letošní úhyn včelstev v Česku byl kolem čtyřiceti padesáti procent, což je alarmující číslo. 
  
• https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/specialni-ul-hubi-vceli-roztoce-pomoci-slunecni-energie-z-cr-miri-i-do-japonska?
  

3.7.2024 Vědci v posledních letech varují před tím, že v přírodě setrvale ubývá hmyz. Ten je přitom zásadní třeba pro opylování květin nebo jako potrava pro větší zvířata. Ohrožena může být podle odborníků až polovina ze zhruba 30 tisíc hmyzích druhů v Česku. Jak hledat rovnováhu mezi prioritami zemědělců a lesníků a tím, co hmyz potřebuje?

• Zmizely některé vzácné druhy, ale zároveň klesají i počty jedinců u těch běžnějších. 
  
• V Česku může být ohrožena až polovina z 30 tisíc druhů, které na tomto území dle dostupných dat žijí. Hmyzí populace jsou ale pod tlakem i v dalších částech světa včetně těch, které jsou méně sledované. 
  
• V posledních letech se daleko méně než dříve v tuzemsku objevují třeba denní motýli a podobní živočichové, kteří jsou vázaní na stepi nebo louky. Naopak díky kůrovcové kalamitě a potažmo tlejícímu dřevu se daří hmyzu, který žije v lese. "Je to vždy o tom, že něco ubývá a něco přibývá. To se v přírodě děje běžně. Ale správně by toho mělo přibývat zhruba tolik, co toho ubývá. A teď toho přibývá výrazně méně než toho, co ubývá 
  
• v oboře Bulhary v Chráněné krajinné oblasti Pálava, Zatímco před 21 lety v oblasti napočítali na 11 tisíc motýlů a zhruba 60 druhů, před třemi lety už situace vypadala výrazně jinak –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vědci našli jen zhruba 2500 jedinců z 57 druhů. "(Jedním z důvodů bylo, že) někdy mezi lety 2010 a 2014 z toho území prakticky zmizelo všechno rostlinstvo, když nepočítáme stromy. V podstatě bylo spaseno všechno, na co dosáhnou jeleni, kteří jsou tam chovaní.
  
• Roste intenzita, se kterou obhospodařujeme půdu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a tím pádem zůstává méně prostoru na obhospodařované půdě pro něco jiného než to, co tam pěstujeme 
  
• Hmyzu například pomáhá, když se trávníky před domy nesečou každých 14 dnů nebo když lidé na svých zahradách nechají pařezy. "(Člověk) může spravovat své pozemky tak, aby to hmyzu nebo přírodě jako celku bylo ku prospěchu. 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-5-59-vedec-o-mizeni-hmyzu-v-cesku-ho-dobre-nechranime-ani-v-chranenych-uzemich-254079#<br>

28.12.2022 Lidská činnost rychle mění podobu planety a globální populace hmyzu mizí nebývalou rychlostí dvou procent za rok. Tváří v tvář odlesňování, užívání pesticidů, světelnému smogu a klimatické změně tito tvorové čelí problémům spolu s plodinami, květinami a dalšími zvířaty, jejichž přežití na hmyzu závisí.

Z pohledu různorodosti druhů je hmyz ve srovnání s dalšími větvemi organismů nesrovnatelný, představuje dvě třetiny z 1,5 milionu zdokumentovaných druhů zvířat z celého světa. Další miliony druhů hmyzu podle vědců teprve budu objeveny. Pro srovnání: 73 tisíc druhů obratlovců, zvířat s páteří od lidí až po ptactvo a ryby, představuje méně než pět procent známé říše zvířat, uvádí Mezinárodní svaz ochrany přírody. 

Význam hmyzu pro životní prostředí nemůžeme podle vědců podceňovat, v potravním řetězci je klíčový. Krmí se jím ptactvo, plazi a savci, jako např. netopýři. Býložraví orangutani si rádi pochutnají na termitech. I lidé považují více než 2000 druhů hmyzu za potravu. Hmyz však je mnohem víc než jen potrava. Zemědělci na těchto tvorech, kteří opylují plodiny a kypří půdu, přímo závisí. 

Opylování zhruba 80 procent všech divoce rostoucích rostlin závisí v přírodě na hmyzu. "Pokud bude hmyz i nadále ubývat, očekávejte docela neblahé důsledky jak pro ekosystémy obecně, tak i pro lidi," varoval Goulson. Svět za posledních 150 let přišel o pět až deset procent všech hmyzích druhů - neboli mezi 250 tisíci a 500 tisíci druhy, napsala studie z roku 2020, kterou publikoval časopis Biological Conservation. Tyto ztráty pokračují, přestože jejich odhady se liší kvůli nejednotným vědeckým datům a nejistotě, která panuje ohledně toho, kolik hmyzích druhů na světě existuje.

• Od roku 1970 však počet ptáků ve Spojených státech a Kanadě klesl o 29 procent, tedy zhruba o 2,9 miliardy. Některé výzkumy také spojují používání insekticidů s poklesem počtu vlaštovek obecných, jiřiček obecných a rorýsů.
• https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-hmyz-vymira-nebyvalou-rychlosti-40418555# 
  

27.11.2022 Dva Češi vymysleli "včelí nemocnici"- termosolární úl. Své speciální úly, které vyléčí včelstva od zákeřné varroázy, prodávají do světa a za nápad sbírají ceny. Inspirovali se divokými včelami.

• Divoce žijící včely žijí maximálně jednu nebo dvě sezony. Od osmdesátých let je ničí roztoč varroa destructor, který se rozšířil z Asie do celého světa.
• Úl, patentovaný i v zahraničí, stojí 16 až 18 tisíc korun, asi čtyřikrát víc než obyčejný nástavkový úl.
• Úl není bezúdržbový. Včelař musí sundat střechu, aby slunce v dopoledních hodinách osvítilo čelní stěnu. Tím se aktivuje léčba, která trvá dvě hodiny.  
  

• Zásadní je přitom dodržet optimální teplotu. Při 38 °C roztoč ztrácí rozmnožovací schopnosti, při 40 °C hyne. Zahřívat se musí jen horní nástavek s plody, zatímco včely, které by vysokou teplotu nevydržely, se přesunou do spodní části svého obydlí. Asi dvacet procent roztoče se drží na včelách, ale nejdéle po pěti dnech se přesouvá na plod. Proto se léčba pro stoprocentní úspěšnost provádí s odstupem několika dnů dvakrát. Teplota okolo 50 °C už by mohla včely zabít. "Včelař musí dohlížet na léčbu, aby se úl moc nezahřál. Pracujeme na automatizaci tak, aby měl úl teplotní čidla, a během dnů se včelstvo samo vyléčí.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-cesi-vymysleli-vceli-nemocnici-s-napadem-chteji-dobyt-svet-220117#

11.6.2022 Vymírání včel bude mít katastrofální dopad. Fungování světa je v ohrožení a lidstvu zbývá méně než rok. Zmizí-li včely, zmizí všechno ovoce a bobule. Rozlučte se s jablky, hruškami, broskvemi či jahodami. Banány jsou v bezpečí, opylují je hlavně netopýři. Bude také hodně zeleniny - okurek, rajčat a sladké papriky. Zmizí však ořechy a sušené ovoce, káva je také pryč, dlouho nevydrží ani brambory. Řezané hlízy totiž nelze sázet donekonečna, čas od času jsou potřeba semínka a na ta samozřejmě potřebujete včely. A tím problémy zdaleka nekončí.

• Moderní zemědělství přitom útočí na včely hned ze 4 směrů najednou. První je pěstování monokultur na velkých plochách. Doba květu trvá pár týdnů, pak je z oblasti pro včely jen suchá poušť. Druhým problémem je nedostatek plevele. 
  
• Účinné herbicidy zlikvidují všechno krom toho, co vyklíčit má, takže včely zase nemají co jíst. Zatřetí jsou tu infekční nemoci - včely jsou skupinový hmyz a snadno si mezi sebou předají parazity, bakterie a viry. Za svou historii si vyvinuly řadu adaptačních mechanismů, ne vždy to však pomůže. Právě roztoči jsou podle Saltykové druhý nejvýznamnější faktor úmrtnosti včel hned po pesticidech. Další hroznou nemocí je houba Nosema ceranae.
  
• Včelám a včelařům lze pomoci i ve městě. Kupte si med, vosk, propolis a další užitečné produkty. Vysaďte "plevel". Největší prospěch mají včely z původně rostoucích rostlin. Nechte zahradu prorůst jetelem. Do parku nebo lesa dejte vodní fontánu, nedostatek vodních zdrojů je pro včely další velký problém.
• https://vedazive.cz/priroda-zvirata/svet-bez-vcel/ 
  

20.5.2022 Jsou zásadní pro ekosystém, umí však také počítat, hledat miny nebo rozpoznávat umělce a obličeje. Jejich styl komunikace se využívá u analýz i vědeckých výzkumů. Dnes je mezinárodní den včel.

Život na planetě Zemi, jak jej známe, se neobejde bez včel a jiných opylovačů. "Velká část ekosystému je závislá na opylování. Nejen rostliny, ale také třeba ptáci a savci, kteří konzumují ovoce nebo semena a podobně," vysvětlil Seznam Zprávám environmentální expert a ochránce přírody Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Jak upozornil, hrozí úbytek opylování, který by se podepsal i na výnosech: "Úroda dvou pětin hlavních globálních zemědělských plodin ze 40 až 100 procent závisí na živočišném opylování. A bohatší hmyz vylepšuje úrodu."

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-nejen-med-vcely-mohou-za-tretinu-lidskeho-jidelnicku-202917#<br>

10.6.2021 V poslední době si lidé začali v přírodě všímat velkého černého hmyzu, a to nejenom kvůli jeho nápadnému vzhledu, ale také rychlému a hlučnému letu. Bzučící tmavý tvor pak v mnoha lidech budí dojem, že se jedná o čmeláka, nebo dokonce obávanou asijskou sršeň. Dotyčný hmyz, který vzbudil pozornost zahrádkářů i výletníků, je totiž drvodělka, největší zástupkyně čeledi včelovitých, díky svému vzhledu lidově nazývaná černá včela. V našich končinách se můžeme nejčastěji setkat s drvodělkou fialovou, která je u nás nejhojnější, dále drvodělkou velkou a drvodělkou malou, ta se vyskytuje v jižních oblastech naší republiky. Ostatní dva druhy, dříve se vyskytující hlavně na jižní Moravě, už dnes můžeme kvůli stále teplejšímu podnebí pozorovat na celém území naší vlasti, tedy i tam, kde byly donedávna prakticky neznámé. Právě jejich nový výskyt vzbuzuje často pozornost a obavy. U nás se vyskytující drvodělky mohou dorůstat až do tří centimetrů, mají lesklé, méně ochmýřené černé tělo a nafialovělá či kovově modravá křídla s rozpětím až čtyři centimetry. Tyto včely netvoří společenství, ale nejsou ani úplné samotářky - žijí většinou v párech. Nestaví si hnízdo, přezimují v prasklinách starých stromů nebo trámů, ale spokojí se i se škvírami ve zdi. Kdo má proto na zahradě starý, ztrouchnivělý strom nebo pařez, může výskyt drvodělky pozorovat častěji, protože je to pro ni vítané útočiště. Samičky si ve starém dřevě vydlabávají chodbičky zakončené komůrkou, kam kladou vajíčka a také sbírají pyl a nektar, aby měla mladá generace po vylíhnutí z čeho čerpat sílu, neboť stará generace v té době umírá.

Ačkoliv jejich vzhled evokuje agresivitu a budí obavy z velkého a bolestivého žihadla, realita je docela jiná. Drvodělky nejsou agresivní, naopak jsou spíš plaché, a zaútočí pouze, pokud je člověk vyloženě vydráždí. Ale rozhánět se po drvodělkách plácačkou by nebylo vůbec moudré - tyto včelky jsou totiž užitečné opylovačky. Velmi rády si pochutnávají na nektaru z hluchavkovitých a bobovitých rostlin, milují květy trnky, akátu a také vistárie. Nepohrdnou ani rozkvetlými bodláky. A všem těmto rostlinám svým apetitem také pomáhají s opylováním.

https://www.ireceptar.cz/zahrada/cerna-vcela-drvodelka-30000603.html

12.12.2020 Modře zbarvené včely byly spatřeny ve všech australských státech vyjma Tasmánie. Druh s latinským názvem Amegilla cingulata patří mezi pelonosky.

Od včel medonosných, které známe u nás, se liší v několika věcech. Přestože i modré včely mají žihadla, nebývají agresivní. Dorůstají velikosti zhruba jednoho centimetru. A na rozdíl od našich včel se jedná o samotářské jedince. A také neprodukují med.

Zdá se, že létají o něco rychleji než ostatní včely. V Austrálii jsou odpovědné za 30 procent opylování australských rostlin. Lákavá jsou pro ně zejména rajčata, většinu svého nektaru však sbírají z modrých květů.  Australské modré včely se dožívají zhruba 40 dní, hnízda si hloubí v hlíně a charakteristické jsou pro ně právě modré pruhy. Pomocí nich lze odlišit i samce a samičku. Sameček má pruhů pět, jeho družka o jeden méně. Modré včely žijí i v městských oblastech, ale nejsou k vidění zcela běžně. Keř, který zrovna opylovávají, byste však poznali už na dálku po sluchu. Včely používají silné vibrace k uvolňování pylu. Keře tak doslova drnčí.

https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/modre-vcely-uchvatily-australany-40344980#<br>

Vosy

používají signální látku (feromony) na navádění vojska proti včelám, které se stanou jejich kořistí, jde jim o larvy a med..

Čmeláci

3.5.2020 V USA se šíří agresivní sršně mandarínské. Zabíjejí tamní včely a útočí na lidi. Jedna sršeň mandarínská je schopna během 24 hodin zabít až 50 včel, což znamená, že vyhladit jeden běžný včelí úl do pár minut rozhodně nedělá problém i menšímu roji takových sršňů. Nejvíce postižený americký stát je Washington.

https://refresher.cz/84131-V-USA-se-siri-agresivni-srsne-mandarinske-Zabijeji-tamni-vcely-a-utoci-na-lidi?

Motýli

14.5.2021 Úbytek druhů i počtů jedinců hmyzu je závažný problém, který v posledních desetiletích akceleruje a současně signalizuje negativní změny v prostředí. Nejvíce postižené jsou rozsáhlejší městské a průmyslové aglomerace, pak následuje intenzivně využívaná zemědělská krajina. 

Podle Zdeňka Laštůvky z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně také záleží na tom, jak velké území hodnotíme, protože s rostoucí plochou je úbytek menší. "Například na území Brna činí úbytek nejcitlivějších denních druhů asi 18 %, všichni motýli jako celek vykazují úbytek asi 5 %. Na území celého Jihomoravského kraje vymizelo za posledních sto let asi 14 % denních a asi 3 % všech motýlů, a v celém Česku představuje úbytek druhů denních motýlů asi 10 %, celkově asi 2 %," popsal situaci Laštůvka.

• Na poklesu jedinců se podepisují například teplé zimy, ale také velmi teplé a suché letní periody nebo delší období deštivého počasí, jak tomu bylo koncem jara a počátkem léta roku 2020.

• Zátěž dusíkem částečně způsobuje i chov dobytka a zcela nepatrně pochází z umělých hnojiv. "Anionty a kationty sloučenin dusíku v půdě jsou příčinou nežádoucí acidifikace a eutrofizace stanovišť, která se projevuje zarůstáním, změnou druhového složení a houstnutím porostů, což vede ke změně mikroklimatu a následně k úbytku počtů jedinců a nakonec i druhů bezobratlých živočichů, zvláště hmyzu.

• Mezi příčinami úbytku hmyzu je jednou z nejvýznamnějších zátěž prostředí dusíkatými látkami. Více než polovina antropogenního dusíku v ovzduší pochází z automobilové dopravy, následuje průmyslová činnost a po ní další aktivity, při kterých dochází ke spalování paliv.

• Důležitými příčinami úbytku hmyzu jsou také likvidace a izolace přírodních biotopů a zátěž prostředí jedovatými látkami - rezidui pesticidů.
  

• https://techfocus.cz/veda-vesmir/3200-motylu-ubyva-na-vine-je-hlavne-automobilova-doprava-a-prumysl.html<br>

Bylinky odpuzující hmyz:

Hmyz nejvíce odpuzují bylinky jako jsou bazalka, tymián, levandule, rozmarýn, šalvěj, meduňka, šanta kočičí nebo citronová tráva. V návštěvě komárů, much a mšic zabrání také některé letničky, například lichořeřišnice, afrikány nebo měsíček. Stejnou službu na parapetu odvede také nenáročná pokojovka rýmovník. K dostání jsou různé okrasné druhy, například rýmovník purpurový nebo citronový. Hmyz se vyhýbá například klasické vzpřímené pelargonii, a ještě větší účinek mají pelargonie vonné, jež své silice, tedy těkavé, intenzivně vonící látky olejovité konzistence výrazně uvolňují do širého okolí.

• Na zahradě, poblíž místa, kde často odpočíváte, vytvořte bylinkovou skalku nebo spirálu a na parapety nebo ke vchodovým dveřím rozmístěte bylinkové truhlíky. 
  

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového