Ceny potravin ve světě

Index cen potravin FAO je měřítkem měsíční změny mezinárodních cen košíku potravinářských komodit. Skládá se z průměru pěti indexů cen komoditních skupin vážených průměrnými vývozními podíly každé ze skupin za období 2002-2004. Podrobnější informace (ve všech jazycích) naleznete v článku o zvláštních funkcích čísla Listopad 2013 v aplikaci Food Outlook. Rozšířená verze článku, který obsahuje více technické zázemí je k dispozici pouze v angličtině.

Světová poptávka po jídle a vodě: důsledky změny klimatu

Tato studie se zaměřila na analýzu celosvětové poptávky a nabídky potravin do roku 2030 a 2050, dostupnost poptávky po vodě, dopad změny klimatu na světové zdroje vody, zabezpečení potravin a odsolování a rozvojové příležitosti. Populace světa bude v roce 2030 8,6 miliardy a v roce 2050 9,8 miliardy; Hlavním přispěvatelem bude Afrika. Odhaduje se, že světová poptávka po obilninách (CE) se v roce 2030 pohybuje kolem 10 094 milionů tun a v roce 2050 14 886 milionů tun, zatímco v roce 2050 se předpokládá, že její produkce bude 10 120 milionů tun a v roce 2050 bude mít 15 970 milionů tun, což bude mít marginální přebytek. Indie a Čína zachycují velký podíl na celosvětové poptávce po potravinách. Rozvojová země bude v budoucnu potřebovat více potravin živočišného původu kvůli růstu příjmů. Míra růstu světové poptávky po obilovinách se do roku 2050 sníží. Odhaduje se, že celosvětová poptávka po vodě se v letech 2000 až 2050 zvýší o 55% z 3500 na 5425 km3. Důkazy ukazují, že změna klimatu bude mít nepříznivý dopad na světové vodní zdroje a produkci potravin s vysokou mírou regionální variability a nedostatku. Pro rozvoj globálních vodních zdrojů a potravinářství je navrženo několik možností. 

"Asie není schopná vyrobit dostatek potravin pro své obyvatelstvo a zároveň se nemůže spoléhat na dlouhé dodavatelské řetězce z Ameriky, Evropy a Afriky," dodávají.

"Obecně jsou země v Latinské Americe, východní Africe a jižní Asii čistými vývozci potravin, zatímco země ze zbytku Asie a Afriky zůstávají čistými dovozci potravin," uvádí OSN ve statistikách a trendech mezinárodního obchodu. 

Ceny vepřového masa v Číně se v říjnu zdvojnásobily poté, co zemědělci museli kvůli prevenci před šířením prasečího moru přistoupit k hromadným porážkám. Inflace spotřebitelských cen vzrostla o 3,8 procenta, což je nejvyšší úroveň od ledna 2012. Přestože ceny vepřového masa od té doby klesly, ekonomové očekávají, že se v lednu zvýší až o 6 procent.  Prasečí mor však nehýbe cenami jen v Číně. Nemoc se dostala i do sousedního Vietnamu, kde museli tamní zemědělci porazit téměř 6 milionů prasat.

Dalším asijským gigantem, kterého trápí rychle rostoucí ceny základních potravin, je Indie. Zdražování cibule už v zemi vyvolává sociální nepokoje. Meziroční nárůst cen této zeleniny o čtvrtinu více

Investice v Asii

Podle nedávné zprávy PwC, Rabobank a investiční společnosti Temasek nebude Asie schopná zásobovat potravinami svou populaci, pokud v příštích deseti letech neinvestuje zmiňovaných 800 miliard dolarů do zemědělství a produkce potravin. V případě, že se investice provést nepodaří, mohou se podle zprávy ceny potravin v regionu zvýšit až dvojnásobně.  

• Klíčové budou zejména technologie a inovace. Asi polovina této investice by mohla jít do Číny 
  
• Jednou z inovativních technologií pro zemědělství jsou třeba drony, které umí aplikovat pesticidy a hnojiva, případně najít centra, kde se šíří choroby plodin. Čínská firma DJI, která je vyrábí, je hegemonem na trhu s touto technologií. Právě technologické start-upy mohou pomoci městům získat velkou část trhu s potravinami.
  

K nárůstu cen potravin podle OSN přispěje i klimatická změna a růst populace, kvůli kterým budou problémy s logistikou. Extrémní počasí navíc může snížit výnosy farmářů a změnit strukturu výsadby zemědělských plodin. 

Asie má dnes na světě jednu z nejnižších úrovní orné půdy na obyvatele a očekává se, že v příštím desetiletí se v důsledku změny klimatu a zhoršování životního prostředí sníží o pět procent. 

"Pokud zkombinujete všechny problémy, ať už změnu klimatu, populační nárůst, nebo zvyšující se nároky spotřebitelů, vyjde vám dost hrozivý obraz 

V důsledku růstu populace, rostoucího blahobytu a měnících se požadavků spotřebitelů se do roku 2030 předpokládá, že současné asijské výdaje na potraviny se do roku 2030 více než zdvojnásobí na 8 bilionů USD.  

https://www.temasek.com.sg/en/news-and-views/stories/future/harvesting-the-future-asia-food-challenge.html

Potraviny ve světě, zprávy z tisku:

5.1.2024 Světové ceny potravin byly v závěru loňského roku asi o deset procent nižší než na jeho začátku. Ukázal to index vývoje cen, o kterém dnes ve své zprávě informovala Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Levnější bylo maso, mléčné výrobky, cukr i rostlinný olej. Ceny klesaly i v samotném prosinci (ČTK)

11.9.2023 Zemědělci v červenci prodávali potravinářskou pšenici v průměru za 5400 korun za tunu. Meziročně byla cena o 35 procent nižší. Cena krmné pšenice byla oproti loňsku nižší o 40 procent, v průměru se prodávala za 4642 korun za tunu. Podobně klesla i cena řepky, za tunu dostali zemědělci v průměru 10.728 korun. Oproti loňskému červenci je to pokles o 39 procent. Vyplývá to ze zprávy o trhu obilovin Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF)

7.7.2023 Světové ceny potravin klesly v červnu opět klesly, jsou nejníže od dubna 2021. Způsobil to hlavně poklesu cen cukru, rostlinných olejů, obilovin a mléčných výrobků. Vyplývá to z dnešní zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (ČTK)

12.1.2023 Světové ceny potravin loni vzrostly na rekord. Souhrnný index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, se v průměru zvýšil o 14,3 procenta na 143,7 bodu. To je nejvíce od roku 1990, kdy se index začal sledovat. Ve své zprávě to dnes uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Organizace upozornila, že vzrostly ceny ve všech kategoriích, na rekordu jsou tedy i ceny pšenice a kukuřice. Rekordní hodnotu zaznamenal v průměru za loňský rok index cen rostlinných olejů a na nejvyšší hodnotu od roku 1990 vzrostly také indexy cen mléčných výrobků a cen masa. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5287701/fao-svetove-ceny-potravin-loni-vzrostly-o-14-procent-a-byly-rekordni.html

11.11.2022 Svět letos vynaloží na dovoz potravin zhruba 2 bil. USD, což je zhruba o 10 % více než loni. Ve své zprávě to dnes odhaduje FAO. Chudší státy podle ní udrží výdaje na dovoz potravin na loňské úrovni, sníží však objemy. U bohatších států FAO očekává růst výdajů i objem dovezených potravin (ČTK) 

30.6.2022 Francouzská vláda nabídne lidem s nízkými příjmy potravinové poukázky v hodnotě 100 eur na domácnost a 50 eur na dítě. Informovala o tom mluvčí vlády Olivia Gregoirová. Šek by mělo dostat devět milionů domácností (The Capitals)

9.5.2022 Ukrajina zatím osela jarními plodinami sedm milionů hektarů, což je o 25 až 30 procent méně než loni, uvedl ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj. Země podle něj navzdory ruské invazi v dubnu vyvezla více než jeden milion tun obilí. Ukrajina byla v loňském roce čtvrtým největším světovým vývozcem kukuřice a šestým největším vývozcem pšenice.

https://www.e15.cz/ukrajina-vs-rusko-konflikt-valka-aktualne?

7.3.2022 Cena pšenice je rekordní v dějinách, dramaticky zdraží pečivo. Válka na Ukrajině může vyvolat "Arabské jaro 2"

Cena potravinářské pšenice na burze v Paříži, která je určující pro ceny pšenice a mouky v ČR, dnes stoupla na nový historický rekord, v přepočtu až 11 580 korun za tunu (viz graf). Průměrná cena za období od začátku roku 1999 až dodnes přitom odpovídá zhruba 4603 korun.

Ukrajinská válka totiž přerušuje dodávky pšenice z jedné z nedůležitějších světových obilnic. Ukrajina a Rusko dohromady zajišťují dodávky celé čtvrtiny pšenice, která se celosvětově konzumuje, a to v podobě řady druhů potravin, od chleba přes kuskus po nudle. V důsledku války totiž došlo k uzavření klíčových ukrajinských přístavů, odkud se pšenice rozváží do celého světa, a také k vážnému narušení vnitrozemské logistiky. Obchod s ruskou pšenicí je zase ochromený sankcemi Západu, v jejichž důsledku dramaticky rostou například náklady na pojištění její přepravy.

Nejde jen o pšenici. Blízko desetiletého maxima je také třeba cena kukuřice nebo sójového oleje. Vzhledem k tomu, že jde o celosvětový růst cen základních potravin, poznamená pochopitelně i ceny v Česku. O desítky procent tak letos v ČR zdraží pečivo nebo olejniny. Růst cen potravin letos v Česku citelně přispěje k pádivé inflaci, jež bude nejvýraznější od 90. let - činit může celoročně průměrně až 15 procent.

Ještě závažněji než na Česko ale vysoké ceny základních potravin dolehnou na chudé země. Světově největším odběratelem ukrajinské a ruské pšenice je Egypt. Rusko a Ukrajina zajišťují 86 procent pšenice, kterou Egypt dováží. Egypt, nejlidnatější arabská země, se přitom už nyní potýká s potížemi s dotováním chleba, na které je jeho obyvatelstvo uvyklé už čtyřicet let. Pokud by egyptská vláda musela po tak dlouhé době přistoupit k navýšení cen dotovaného chleba, rozhořčí 70 milionů Egypťanů, kteří z dotací těží.

Egyptská státní kasa je ovšem už vyprázdněná kvůli pandemii. Válka na Ukrajině tak představuje další "šok". Jestliže by se nespokojení Egypťané vydali v důsledku zdražujících potravin do ulic, hrozí po více než deseti letech propuknutí dalšího Arabského jara. Na začátku minulého desetiletí představovaly právě vysoké ceny potravin klíčový důvod propuknutí tehdejších bouří v arabském světě.

https://www.kurzy.cz/zpravy/638528-cena-psenice-je-rekordni-v-dejinach-dramaticky-zdrazi-pecivo-valka-na-ukrajine-muze-vyvolat/

4.3.2022 Světové ceny potravin se v únoru vyšplhaly na další rekord. Jejich index proti lednu vzrostl téměř o čtyři procenta, meziročně pak o více než 24 procent. V dnešní zprávě to uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Upozornila přitom, že únorové údaje zatím plně neodrážejí důsledky nynějšího ozbrojeného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou (ČTK)

21.10.2021 Konzumních brambor se letos urodilo na 815 tisíc tun, což je oproti loňsku o 35 tisíc tun méně. Ze zahraničí je podle pěstitelů nutné dovézt na 150 tisíc tun. Což nakonec pocítí spotřebitel, protože se to promítne do ceny.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/brambor-se-urodilo-mene-a-zdrazi-vykupni-ceny-drti-ceske-pestitele-178393#

27.8.2021 V sezoně 2021/2022 bude na světovém trhu chybět kvůli vyšší spotřebě zhruba 3,8 milionu tun cukru. Předpověděla to dnes Světová organizace pro cukr (ISO), která tak zhoršila svůj výhled z května. Tehdy očekávala, že deficit se bude pohybovat kolem 2,6 milionu tun (ČTK).

3.6.2021 Světové ceny potravin v květnu zaznamenaly nejprudší meziměsíční růst za více než deset let. Jejich index vzrostl už dvanáctý měsíc za sebou a vyšplhal se na nejvyšší úroveň od září 2011. Ve své zprávě to dnes uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (ČTK)

8.4.2021 Světové ceny potravin se v březnu desátý měsíc za sebou zvyšovaly a jejich index se vyšplhal na nejvyšší úroveň od června 2014. Za růstem cen stálo zdražení rostlinných olejů, masa a mléčných výrobků. Uvedla to dnes Organizace OSN pro výživu a zemědělství (ČTK)

4.2.2021 Potraviny se hromadí, ale na špatných místech, protože přepravci přepravují prázdné kontejnery. Celosvětová konkurence o ocelové žebrované kontejnery způsobuje, že Thajsko nemůže dodávat rýži, Kanada je zavalená hráškem a Indie nemůže vyložit svoji horu cukru. Přeprava prázdných boxů zpět do Číny je teď tak výnosná, že dokonce i někteří američtí přepravci sójových bobů musí bojovat o kontejnery, aby mohli zásobit lačné asijské kupce.

Klíčovým problémem je, že Čína, která se zotavila z Covid-19 rychleji, oživila svou exportní ekonomiku a platí obrovské prémie za kontejnery. Tím je mnohem výnosnější posílat je prázdné zpět než je znovu naplňovat.

Kontejnerová krize přichází právě ve chvíli, kdy se američtí přepravci snaží podpořit vývoz všeho, od sójových bobů přes obilná jídla do Asie. Čína využívá americké plodiny, aby nakrmila stáda prasat, která se zotavují ze smrtelné prasečí choroby rychleji, než většina očekávala. Situace je tak zoufalá, že někteří kupující ruší smlouvy a volí metody hromadné přepravy, nejběžnější pro krmné produkty, anebo oddalují nákupy, aby se vyhnuli vysokým nákladům na přepravu. 

"V Asii máte zadrženou poptávku po zemědělských produktech, a zároveň máte v USA docela významnou poptávku po spotřebním zboží. Když k tomu přidáte některé pracovní problémy, tak právě to vytváří nedostatek, který vidíte." 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4597506/na-globalni-obchod-s-potravinami-dopada-krize-kontejneru.html

4.2.2021 Světové ceny potravin v lednu vzrostly již osmý měsíc za sebou a ocitly se nejvýše od července 2014. Mohly za to hlavně vyšší ceny obilí, cukru a rostlinného oleje. Index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, vzrostl proti předchozímu měsíci o 4,3 procenta na 113,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Index cen obilovin stoupl meziměsíčně o 7,1 procenta, hlavně kvůli vyšším cenám kukuřice. Ty vzrostly o 11,2 procenta, částečně kvůli nákupům Číny a nižší než očekávané produkci v USA. Ceny pšenice díky vysoké globální poptávce a očekávanému nižšímu prodeji Ruskem stouply o 6,8 procenta. FAO rovněž v prohlášení uvedla, že celosvětová sklizeň obilovin za pěstitelský rok 2020 by mohla být rekordní. Její odhad počítá se sklizní 2,744 miliard tun. Upozornila ale také na prudký pokles zásob a na nečekaně vysokou poptávku po dovozu z Číny, zvláště u kukuřice, napsala agentura Reuters.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4599552/fao-svetove-ceny-potravin-stouply-nejvyse-od-cervence-2014.html

8.10.2020 Světové ceny potravin v září pokračovaly v růstu, zaznamenaly tak už čtvrtý měsíční růst v řadě. Oznámila to dnes FAO. Její cenový index ukazuje za září u potravin meziroční nárůst o 5 %, zvyšovaly se hlavně ceny obilovin a rostlinných olejů.

FAO uvedla, že letošní sklizeň obilovin bude ve světě zřejmě rekordní, i když o trochu nižší, než činily dosavadní odhady. Cenový index u obilovin se v září proti srpnu zvýšil o 5,1 procenta, meziročně pak vykazuje růst o 13,6 procenta.
"Za růstem jsou vyšší ceny pšenice, k čemuž přispěla svižná obchodní aktivita kvůli obavám kolem vyhlídek produkce na jižní polokouli, stejně jako sucho, které ovlivňuje ozimou pšenici v Evropě," uvádí se ve zprávě FAO. Zvýšily se i ceny kukuřice, čiroku a ječmene, naopak rýže kvůli slabší poptávce o 1,4 procenta zlevnila.
O šest procent se proti srpnu zvýšila cena v kategorii rostlinné oleje, zejména kvůli růstu cen palmového, slunečnicového a sójového oleje. Tato kategorie se ocitla na nejvyšší cenové úrovni za osm měsíců. Naopak index mléčných výrobků se změnil pouze nepatrně, mírný růst zaznamenalo máslo, sýr a odstředěné sušené mléko. Zlevnilo naopak plnotučné sušené mléko.
Průměrná cena cukru za měsíc klesla o 2,6 procenta, což odráží předpoklady, že cukru bude ve světě v nadcházející sezoně 2020/2021 nadprodukce. Index cen masa klesl proti srpnu o 0,9 procenta a meziročně je nižší o 9,4 procenta. Klesla i cena vepřového, kde mělo vliv rozhodnutí Číny zakázat dovoz tohoto masa z Německa, kde se objevil africký mor prasat.
FAO nyní předpokládá, že v letošním roce se v celém světě sklidí rekordních 2,762 miliardy tun obilovin, což by proti loňsku znamenalo nárůst o 2,1 procenta. Organizace ale svůj dosavadní odhad sklizně o 2,5 milionu tun snížila. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4514751/fao-ceny-potravin-v-zari-ctvrtym-mesicem-pokracovaly-v-rustu.html<br>

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového