Žížaly

Žížaly se líhnou z vajíčka (jedna žížala produkuje až 1000 vajíček za rok), mají kroužkové tělo naplněné vodou, která se přelévá při pohybu mezi jednotlivými kroužky (články), pro pohyb slouží tzv. zatahovací štětiny, které zachycují půdu a tím se odráží. Existují 3 typy žížal (na zemi, pod zemí - živí ze zeminou, kombinovaný působící v obou částech - listy z povrchu vtahují pod zem a tam se jimi živí).

• Žížaly dešťovky v lese kypří půdu až do hloubky 2 metrů a současně zajišťují, aby se vlhkost dostala ke kořenům.

Žížaly, stručné informace:

Asi žádného zahrádkáře nepřekvapíme tvrzením, že žížaly jsou v půdě nesmírně užitečné. Při cestování podzemními chodbičkami polykají odumřelé části rostlin a starou zeminu. Za 24 hodin spolykají tolik materiálu, kolik samy váží. Naprostá většina této váhy z nich pak opět vychází, dobře zpracovaná! Ve střevu žížal žije obrovské množství mikroorganismů, takže jejich výměšky mají daleko větší mikrobiální aktivitu než polykaná zemina. Tak vzniká humus vázaný na jíl - tedy právě to, co tvoří strukturní úrodnou půdu.

• Provzdušňují a hnojí půdu (exkrementy žížaly jsou hnojivem) v dospělosti až jeden metr hluboko.
• Neustále skrytě zpracovávají půdu a obohacují ji.
• Kanálky vytvořené žížalami potom stéká dešťová voda do podzemí, na nepropustných vrstvách vznikají podzemní jezera.
• Na jednom hektaru žije až 250 000 žížal.
• Exkrementy žížaly obsahují cca 4 x více dusíku, 7 x více fosforu a 3 x více vápníku než okolní půda a díky tomu může i na neobdělané půdě vyrůst řada rostlin.
• Podílejí se na vytváření půdní banky semen (které stahují do půdy a vyživují svými exkrementy).
• Nad zemí jsou žížaly kořistí některých druhů ptáků a také ploštěnky (invazivní masožravý červ), které loví v noci a v podzemí jsou obětí krtonošky (má velikost i 10 cm).
• Pokud je málo žížal, půda je málo propustná a při vydatných deštích se voda nevsakuje a stéká po povrchu s částečkami jemné zeminy (eroze půdy).
• Význam žížal v půdě.

Signatura: tvor s měkkým tělem proniká hluboko do půdy (žížala je plná vody a pohybem této tekutiny se dokáže protáhnout i malými otvory, vyměšuje sliz, který působí jako lubrikant při pohybu)

Proč si hýčkat žížaly

Když už jsme u těch zvířecích obyvatel naší zahrady, tak určitě sem a tam zahlédnete žížaly. Nenechte se zmýlit, tyto osadníky si chcete uchovat. Patří totiž ke skvělým pomocníkům s kypřením půdy. Zlepšují tak výborně půdní podmínky. Pokud jich na zahradě máte naopak málo, znamená to, že je půda zhutnělá a chybí ji organické složky. V případě, že byste chtěli ještě trochu žížal přilákat, tak pro vás mají naši předci pár rad. V minulosti se žížaly lákaly hlavně na kávovou sedlinu, na kozlíkové kapky či dokonce na krevní moučku. Dalším způsobem je umístit na zahradě nasekané listy či posekanou trávu. Žížaly to přiláká, jelikož je to jejich oblíbená pochoutka. Co jim úplně nevyhovuje je hluboká orba.

Kolik máte na zahradě žížal?

Na měření aktivity žížal existuje spolehlivý "slámový" test:

• Nařežte si 80 stébel slámy v délce 25 cm.
• Vyberte 4 místa na zahradě, která budou tvořit obdélníky 8x50 cm a uhlaďte je rukou. 

Na každý obdélník vyskládejte 20 stébel, které ráno zkontrolujete. Pokud žížaly pohly s: 

• 0 až 5 stébly: půda je ve špatném stavu
• 6 až 10 stébly: aktivita žížal je slabá, je třeba půdu zúrodnit
• 11 až 16 stébly: půda je zdravá a žížaly aktivní
• 17 až 20 stébly: vaše půda je až podezřele živá, jak to děláte?

Pro Receptář Radomil Hradil (autor knihy Česká biozahrada)

Škodlivá žížala, která se jmenuje Amynthas agrestis neboli šílený červ je žížala pocházející z Japonska a Korejského poloostrova. Do USA byla zavlečena cca v 19. století, kde se rozšířila téměř po celém území.

• Šílená žížala mnohem hladovější, než její evropská sestřenice. Nekontrolovatelně půdu prohledává a zanechává za sebou sypkou zrnitou zeminu s texturou kávové sedliny. Tato půda již není schopná zadržovat vlhkost, postrádá živiny a rychle eroduje. To ohrožuje nejen naše zahrady, ale celý ekosystém. 
• Invazivní červ se podobá běžné žížale obecné nebo hnojní, které se u nás nejčastěji vyskytují. Je ale o něco menší, má nahnědlou barvu a vypadá hladší. Jeho hlavním poznávacím znamením je široký bílý pruh. Pohybuje se netypickým hadovitým způsobem a při vyrušení sebou začne "mlátit" a skákat, jako by měl epileptický záchvat. Proto se tomuto druhu přezdívá šílená žížala. Při dotyku také dokáže odhodit ocas.
• Schopnost skákacího červa reprodukovat se bez páření, rychle se množit a snášet vajíčka, která přežijí i krutou zimu, jsou hlavní důvody proč je tento červ tak extrémně invazivní.

Jak se šílené žížaly zbavit

Pokud tuto žížalu uvidíte na zahradě, zkuste se jí co nejrychleji zbavit. Jak? Použijte hořčici. 1/3 šálku mletého hořčičného semínka přidejte do 4 litrů vody, zamíchejte a polijte oblast, kde jste žížalu viděli. Během několika sekund by měla vylézt z půdy. Hořčice ji totiž štípe, a tak se snaží nepříjemnému pocitu uniknout. V tu chvíli ji chyťte, dejte do sklenice a poté ji zalijte vroucí vodou.

https://www.ireceptar.cz/zvirata/zizala-s-bilym-pruhem-30000812.html?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového