Živý plot

Volně rostoucí - bezúdržbový - částečně jedlý - živý plot, kterému věnujete péči pouze při výsadbě a pak už neděláte nic.

Jak je plot velký? Podle druhů keřů, které si do něj zvolíte může mít 3-5m. Níže uvedené druhy jsou všechny listnaté, tedy na zimu opadají. Nejedná se o celoročně neprůhledný plot. A protože jsou to volně rostoucí keře, které se nestříhají ani jinak neořezávají, má plot také šířku kolem 3m. Je tedy na zvážení, jestli mám tak velký pozemek, aby se tam takový plot vešel.

Keře by se měly vysazovat ve vzdálenosti minimálně 1,5m od hranice pozemku. Až vyrostou, budou okraje větví na hranici pozemku.

• Sluneční past
  
• Plot z roští a dřevin
  
• Větrolamy
  

Vypadá to tedy nějak následovně:

Plot může být jednořadý nebo může mít dvě linie, pak je šířka plotu ještě větší o vzdálenost linií. Minimální vzdálenost keřů mezi sebou je 0,75m. Minimální vzdálenost mezi liniemi je také 0,75m. Většina uvedených keřů zvládne růst takto blízko u sebe. Vzájemně se propletou a vytvoří pestrou živou bariéru. Důležité je, že všechny tyto keře potřebují pro svůj dobrý růst slunce nebo alespoň větší část dne na slunci. Ve stínu se jim nebude dařit.

1. Linie

- je u hranice pozemku a tvoří vnější bariéru. Zde je vhodné sázet keře, které jsou původní v české krajině nebo ty, které jsou pichlavé. Následujících pět keřů by mělo tvořit převážnou část výsadby. Mají výšku a šířku cca 3m, dobře se zahušťují, jsou původní, odolné a snesou případný řez pro obražení, pokud jsou vyholené zdola.

• SVÍDA KRVAVÁ (CORNUS SANGUINEA)
• PTAČÍ ZOB (LIGUSTRUM VULGARE)
• DŘIŠŤÁL OBECNÝ (BERBERIS VULGARIS)
• ZIMOLEZ OBECNÝ (LONICERA XYLOSTEUM)
• RŮŽE ŠÍPKOVÁ (ROSA CANINA)

Tuto linie lze doplnit ještě o další keře, které už nejsou tak husté, ale zvyšují pestrost.

Doplňkové keře:

• KALINA OBECNÁ (VIBURNUM OPULUS)
• KALINA TUŠALAJ (VIBURNUM LANTANA)
• ŘEŠETLÁK PROČISTIVÝ (RHAMNUS CATHARTICUS)
• DŘÍN OBECNÝ (CORNUS MAS) (jedlé plody)
• Muchovník
• BRSLEN EVROPSKÝ (EUONYMUS EUROPAEUS) (pozor, je jedovatý, pokud se poškrábete o jeho trny), nedávala bych  brsleny a místo nich bych dala pustoryl, tavolník a třeba komuli.

Těchto 10 základních a doplňkových keřů už tvoří poměrně velkou pestrost.

2021 Ve 2. linii bych nedávala brsleny a místo nich bych dala pustoryl, tavolník a třeba komuli. Větší keře (šeřík, hlošina, hloh) bych dala i do 1. linie a místo nich do 2. linie více dřínu a nějaké muchovníky. Dbala bych více na to, že když jsou v 1. linii vyšší keře, tak před nimi v 2. linii mají být některé z těch prvních 5-ti základních = husté.

2. linie

Pokud má být plot opravu "betálný" je dobré vysázet i druhou linii, která doplní první linii, pokud bude plot vysázený do sponu (viz obrázek nahoře - keře se sází do pomyslných mezer za 1. linií). V druhé linii je možné vynechal pichlavé keře, pokud se obáváte, abyste se o ně neporanili. Naopak je možné 2. linii doplnit o další keře, které nejsou původní, ale zvýší rozmanitost a jsou třeba jedlé pro lidi.

Poznámka "jedlé plody" znamená, že plody keře jsou jedlé pro lidi. Doporučuji před konzumací si zjistit podrobnosti o jednotlivých keřích, protože například řešetlák dokáže pěkně prohnat. Poznámka "dusíkatý" znamená, že se jedná o leguminózní rostlinu, která přirozeně dodává do půdy dusík (dusíkáč) a tedy může podporovat okolní rostliny.

• TAVOLNÍK VAN HOUTEŮV (SPIREA VANHOUTEI) - 2m
• ZLATICE PROSTŘEDNÍ (FORSYTHIA INTERMEDIA)- 2m
• SVÍDA BÍLÁ (CORNUS ALBA) - 2-4m
• KOMULE DAVIDOVA (COMULE DAVIDII) - 3-5m
• RŮŽE SVRASKALÁ (ROSA RUGOSA) - 1-2m - jedlé plody
• KRUŠINA OLŠOVÁ (RHAMNUS FRANGULA) - 2-3m - dusíkatý keř
• NETVAŘEC KEŘOVITÝ (AMORPHA FRUTICOSA) - 4m - dusíkatý, rozrůstá se
• TRNKA OBECNÁ (PRUNUS SPINOSA) - 3-4m, jedlé plody, rozrůstá se
• RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ (HIPPOPHAE RHAMNOIDES) - 3m, jedlé plody, dusíkatý
• KDOULOVEC LAHVICOVITÝ - (CHAENOMELES SPECIOSA)- 2m - jedlé plody
• VIŠEŇ PLSTNATÁ (PRUNUS TOMENTOSA) - 2m - jedlé plody
• KALINA KLIKVOVÁ (VIBURNUM TRILOBUM) - 4m - jedlé plody
• KLOKOČ ZPEŘENÝ (STAPHYLEA PINNATA) - 4m
• ARONIE TEMNOPLODEC (ARONIA MELANOCARPA) - 2-3 m - jedlé plody
• PUSTORYL VĚNCOVÝ (PKILADELPHIUS CORONARIUS) - 2-4m

Plot je možné ve druhé linii ještě dále zpestřit i dalšími středně velkými keři nebo stromokeři, které se třeba nevejdou do jiných míst pozemku. Tyto keře už nejsou tak husté a je potřeba jim dát více prostoru do stran, tedy vynechat jeden sousední keř, nebo tento větší keř trochu povystrčit ven z řady:

• ŠEŘÍK OBECNÝ (SYRINGA VULGARIS) - 3-7m
• HLOŠINA ÚZKOLISTÁ (ELAEGNUS ANGUSTIFOLIA) - 3-9m, dusíkatý
• HLOH JEDNOSEMENNÝ (CRATAEGUS OXYACANTHA) - 5-10m, jedlé plody, dusíkatý
• MUCHOVNÍKY (AMELANCHIER) - 2-8m, jedlé plody
• MIŠPULE NĚMECKÁ (MESPILUS GERMANICA) - 3-6m, jedlé plody
• MYROBALÁN TŘEŠŇOVÝ (PRUNUS CERASIFERA) - 6m, jedlé plody
• BEZ ČERNÝ (SAMBUCUS NIGRA) - 7m, jedlé plody
• MAHALEBKA OBECNÁ (PRUNUS MAHALEB) - 3-10m, jedlé plody
• ČIMIŠNÍK STROMOVITÝ (CARAGANA ARBORESCENS) - 4-6m, dusíkatý

Vytvořila jsem tímto způsobem cca 170m dlouhý plot ze 450 keřů. Sázela jsem prostokořené sazenice (bez balu) o velikosti do 0,30m. Sázení probíhalo na podzim, protože jindy nejsou prostokořené sazenice k dispozici. Sazenice jsme kupovali u školek Opolany a školek Montano. Cena jedné sazenice se pohybovala v rozmezí 6-25 Kč. Pořizovací cena 450-ti sazenic tedy jen lehce přesáhla 5 tisíc Kč. Sazenice jsme kupovali ve svazcích po 50-ti nebo 20-ti kusech, některé druhy byly jen v kontejnerech (třeba dřín).

Moje volba byla následující:

1. Linie: svída 36 (ks), ptačí zob 36, dřišťál 36, brslen 36, růže šípková 36, krušina 10, kaliny 10+10, řešetlák 10, zlatice 20
2. Linie: svída 14 (ks), ptačí zob 14, dřišťál 14, brslen 14, růže šípková 14, šeřík 20, krušina 10, kalina 10, řešetlák 10, kdoulovec 20, hlošina 50, arónie 15, dřín 5, hloh jednosemenný 5, hloh obecný 5

Před sázením jsem sazenice rozdělila do dvou kyblíků: na 1. linii, 2. linii a vyšší keře, abych to nemusela řešit při výsadbě. Pak už jsem jen z kyblíku tahala, co mi přišlo pod ruku. Ve druhé linii jsem přibližně každý 5. keř zvolila ze skupiny vyšších keřů.

Půdu jsme nijak speciálně nepřipravovali. Rýč jsem jen zašlápla do země, trochu jím pokývala a tím se udělal úzký otvor, do kterého jsem sazenici zasunula a přitlačila zeminu zpět. Lze samozřejmě připravit rýhu, vysypat kompostem atd. Ale to mi přišlo moc práce. Rozhodla jsem se, že potřebuji odolné keře (450 m.n.m.) a tak jsem jim to moc neulehčila. Počítala jsem s tím, že bude potřeba později třeba něco dosadit.

Sázení trvalo celkově asi dva dny. Zalévat nebylo potřeba, bylo vlhko. Nestihla jsem na podzim zasázet všechny keře, tak jsem udělala v hlíně hlubší výkop, do které jsem sazenice umístila na zimu a zasypala kořeny zeminou. Brzy na jaře (v březnu) jsem je vyjmula a plot dosázela. Některé už měly nasazené pupeny.

Po zasazení jsme keře hned řádně zamulčovali slámou, abychom v počáteční fázi růstu keřů potlačili plevele. Od té doby jsem na rostliny nesáhla. Soused omylem 20m plotu posekal sekačkou asi dva roky po výsadbě. Není to poznat, rostlinky byly už zakořeněné a hned obrazily. Podle mě se nechytilo tak 10-15 procent sazenic. Něco sežrali asi hryzci a jedno hodně suché místo je také znatelné. Po 5-ti letech má většina keřů 2m, některé jsou už 3-5m vysoké a to v místech, kde je dostatek vlhkosti. V pár sušších místech jsou keře třeba jen 1,5m vysoké, ale i tak už vytváří příjemnou zelenou clonu. Až a jestli vůbec uznám za vhodné, dosadím těch pár dírek. Naštěstí to je sem tam něco a většinou to spraví další linie bez dosazování.

Po zveřejnění mi přišel dotaz, co bych tedy změnila nyní v roce 2021?

Odpověď: Ve 2. linii bych nedávala brsleny a místo nich bych dala pustoryl, tavolník a třeba komuli. Větší keře (šeřík, hlošina, hloh) bych dala i do 1. linie a místo nich do 2. linie více dřínu a nějaké muchovníky. Dbala bych více na to, že když jsou v 1. linii vyšší keře, tak před nimi v 2. linii mají být některé z těch prvních 5-ti základních = husté.

Dále bych navezla na ten pruh pro sázení hnůj a překryla ho slámou alespoň půl roku předem (tedy nejpozději na jaře před podzimním sázením). Tím bych jednak obohatila půdu a zároveň odstranila plevel. Sázela bych opět na podzim a znovu řádně domulčovala slámou.

https://oreska.cz/2021/04/11/volne-rostouci-bezudrzbovy-castecne-jedly-zivy-plot/

Keře do živých plotů:

• Trnka obecná

Druhy keřů vhodné pro volně rostoucí živé ploty - větrolamy - do 4 metrů výšky:

Růže svraskalá a další tzv. sadové růže, růže šípková, líska a vrba (zajímavé jsou i jejich kultivary s kroucenými větvemi), dřišťál, poloopadavý ptačí zob, aronie, hloh, trnka, pustoryl, bez černý, pámelník, skalník, šeřík, kalina, komule, svída, zlatice, mahonie, cesmína, zákula, kdoulovec, celoterčník, vajgélie a další.

Kalina obecná - okrasný keř, který je vhodný do živých plotů a dělících stěn(stálezelené druhy i opadavé druhy), kvete většinou v průběhu května (má krásné krémové bílé koule květů)

• zvuková bariéra
• slouží jako lapač prachu
• je dodavatel kyslíku
• slouží i jako poskytovatel stínu

Kdoulovec je pichlavý opadavý keř dorůstající výšky cca 2 metry s krásnými oslnivýmí květy ( bílými, růžovými, oranžovými, červenými či tmavě červenými ), někdy bývá zaměňován s kdouloní - ovocným stromem s plody zvanými kdoule. Více zde: https://permakultura2.webnode.cz/kere/kdoulovec/

Kamčadská borůvka

Lesní školky:

• https://lesoskolky.cz/
  
• https://www.lesymb-skolky.cz/#sortiment
  

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového