Voda, výzkumníci, odbornící a publicisté

• Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., výzkumný pracovník oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy, Ústav výzkumu globální změny AV ČR

• Prof. Mgr. Ing. Miroslav Trnka, Ph.D, vedoucí sekce klimatických analýz a modelování, Ústav výzkumu globální změny AV ČR
  

• Prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc., dr. h. c. , ředitel CzechGlobe, resp. Ústavu výzkumu globální změny AV ČR člen Švédské královské akademie zemědělských a lesnických věd
  

• Ing.Michal Kravčík (Košice) - dešťové zahrady

• Štefan Vaľo, povodne.sk, od roku 2009 se zajímá o povodně a sucha

• Viktor Schauberger , vynálezce, pozorovatel přírody

• profesor Arjen Hoekstra z nizozemské Univerzity v Twente, který je ředitelem výzkumného centra vodní stopy 
  

• Dr. Masaru Emoto

• RNDr. Václav Cílek, CSc, geolog, klimatolog, proslulý populizátor vědy, pracuje v Geologickém ústavu AV ČR, zabývá se vývojem krajiny, klimatem, životním prostředím a proměnami světa

• Prof. RNDr. Milan Lapin CSc., klimatolog "Po roku 1987 se ale průměrné teploty vzduchu výrazně zvýšili i ve střední Evropě a rekordy nejvyšší teploty jsou 5x častější než rekordy nejnižší teploty"

• Alexander Áč z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd  Brno, ekológ, geograf, odborník na klimatické změny, začínajíci politik a bloger 

• Radek Novotný, Nadační fond PRAVDA O VODĚ 

• Prof. Jaroslav Vrba, hydrobiolog, za deset let v roce 2028 už se možná v přírodě nevykoupeme, nastává smrtelná kombinace, kdy klesá průtok řek, znečištění se koncentruje, zvyšuje se teplota vody, tato kombinace faktorů extrémně podporuje růst sinic

• Hynek Gloser, architekt a člen mezinárodního projektu Smart Biotic Pump, která posiluje tento koloběh vody momentálně na pouštích a dalších suchem postižených místech. "Pokud se podaří v pouštích vypěstovat dostatečné množství vegetace ve správné rostlinné skladbě, je možné restartovat a znovu nastavit princip biotické pumpy,". Spolupráce je nutná napříč vědními obory. "Musíme se na vše dívat jako na celek, hledat všechny spojitosti mezi energiemi, vodohospodářstvím, zemědělstvím a biotickou pumpou. V budoucnu budeme pracovat s mezními stavy. odsolovací zařízení či úpravny vody, systémy odkanalizování a efektivní čističky vod. Dále tvorbu dostatku substrátů, skleníků a zavlažovaných vod v krajině a pěstování nových vegetačních povrchů zejména lesních porostů. více

• Doc. RNDr. Zbyněk Hrkal, CSc, hydrogeolog

Z každého MOF byli výzkumníci schopni vytvořit téměř 140 litrů pitné vody. Ukázalo se tak, že je tato metoda výrazněji efektivnější než klasické odsolování, které se používá v severních státech Afriky nebo třeba v Izraeli.

Podle Světové zdravotnické organizace by obsah rozpuštěných pevných látek v pitné vodě neměl přesáhnout poměr 600 částí na milion. Výzkumníci během půl hodiny dokázali přeměnit mořskou vodu na pitnou vodu s poměrem 500 pevných látek na milion a posléze díky slunečnímu světlu obnovit MOF do svého původního stavu. MOF je takto možné použít už po čtyřech minutách.

https://www.forbes.cz/vyzkumnici-za-pul-hodiny-premenili-morskou-vodu-na-pitnou-pomaha-jim-v-tom-slunecni-energie/