Sfinga, Egypt

Sfinga (polo člověk) mohla být v průběhu své existence upravena (lví hlava mohla být předělána na lidskou). Sfinga (věk Lva) je strážce horizontu a strážce toho času před cca 12 800 roky.

• Cyklus Fénixe: Celý tento koncept "nebeské cesty krále" odkazující na znovuzrození fénixe lze aplikovat na dlouhé kosmické cykly v rámci precesní aktivity střídání věků, přičemž sfinga jako strážce času ukotvuje jednotlivé věky vymezené vlivem precese v tzv. cyklu Velkého roku (precese).
• Sfinga (Egypt, ženská hlava a lví tělo) směřuje přesně na východ, a přesně na východě vychází Slunce ve dnech rovnodennosti - 2 x ročně a také v precesním roce - střídání věků do věku Lva a do věku Vodnáře. 
• Sfinga (Gíza v Egyptu) a Angkor Vat (v Angkoru v Kambodži ze 12. století) jsou tzv. hodiny nebeského času (kyvadlo Orionu a Draka)
  
• Sfinga byla pravděpodobně poškozena potopou - viditelná eroze od záplav nebo trvalejší vody (pravděpodobně ji někdo potom opravoval, upravoval). 
• Sfinga hledí přesně na bod na horizontu, kde při jarní rovnodennosti vychází Slunce. (22. března 10 500 př. n. l., souhvězdí Lva se nacházelo přesně nad Sfingou, původně měla Sfinga hlavu lva, Graham Bruce Hancock)
• Sfinga mohla být symbolem boje Titánů (člověk se zvířecí hlavou, nebo naopak, které vytvořila Země) s Bohem. 

Přílivová vlna mohla být způsobena změnou úhlu náklonu zemské osy před více jak 12 000 roky.

Planeta dýchá a nasává vodu v souladu s precesním rokem, kterou následně vypustí a dojde k potopě světa. Voda nad a pod zemí (symbol Vodnáře) zajišťuje cyklický kyvadlový proces (souhvězdí Draka a Orionu), který je propojen s precesními cykly rovnodennosti (nástup věk Lva a Vodnáře). Nyní se voda ztrácí, jako jako před Tsunami a následně dojde k jejím zmnožení (Viktor Schauberger). Minerál, který akumuluje vodu pod povrchem se jmenuje Ringwoodit - v přechodové zóně pláště v hloubce 410 do 660 km je jeden až třikrát ekvivalent vody ve světě. Tento proces je provázán se "solární zábleskem" a transformací člověka (Vědomý člověk).

https://www.pyramidcode.com/photos

Podzemné mesto v Gíze, o ktorom ľudia vedeli už v staroveku

Starodávne texty napísané pred tisíckami rokov nám poskytujú neuveriteľné podrobnosti o dávno stratenom svete skrytým pod našimi nohami. Ako keby už len pyramídy a Sfinga samé o sebe neboli dosť fascinujúce, existujú aj početné správy o tajných podzemných tuneloch, chodbách a komorách umiestnených pod Gízou. O niektorých z týchto komôr sa hovorí, že sú staré viac ako 15 000 rokov. Je to obrovský podzemný svet, pre ľudstvo a učebnice dejepisu však neznámy. 

Cyklus Fénixe

Celý tento koncept "nebeské cesty krále" odkazující na znovuzrození fénixe lze aplikovat na dlouhé kosmické cykly v rámci precesní aktivity střídání věků, přičemž sfinga jako strážce času ukotvuje jednotlivé věky vymezené vlivem precese v tzv. cyklu Velkého roku (precese). Jednotlivé čtvrtiny tohoto roku byly kotvami celého cyklu v symbolickém vyjádření pevných znamení zodiaku-Býka, Lva, Orla-Štíra a Vodnáře-Člověka. Podle jistých informací lze soudit, že ikona sfingy představuje jakýsi symbolický organismus složený z prvků lva, orla, býka a člověka a vyjadřuje tak precesní cyklus definovaný cestou Slunce resp. slunečního boha napříč jednotlivými domy zodiaku. Můžeme ji tak chápat jako symbolického průvodce lidské evoluce v jednotlivých časových pásmech definovaných skrze precesní pohyb.

Jednotlivé precesní kotvy v podobě 4 zvířat zodiaku-Lva, Býka, Orla a Člověka-Vodnáře

V tomto kontextu předpokládám, že lví strážci Akeru představovali horizont sfingy a s největší pravděpodobností vymezovali půlkruh zahrnující časové období cca. 13.000 let rovnající se polovině velkého precesního cyklu. Toto období odpovídá seřazení slunovratů v jedné přímce s Galaxií a souvisí s procesem otevření tzv. slunovratových bran jež pravděpodobně stráží božští lví Akeru. John Major Jenkins zmíněná období bran slunovratu vymezuje v období éry roku 2000 n.l. a období 10 800 př.n.l. Obě éry vlastně vymezují vzestupný a sestupný cyklus v systému zodiaku a odkazují na zcela unikátní časová období aktivující proces galaktického probuzení v souvislosti s činností galaktického jádra. Spojují období na přelomu Lva a Panny a současné období na rozhraní věku Ryb a Vodnáře a vymezují tak kříž rovnodennosti a Galaxie, která je rovněž ekvivalentní k průsečíku osy slunovratu s přímkou Galaxie.

Lvi Akerové stráží místo zrození Horuse ve chvíli,kdy uroboros alfa-omega ukončuje cyklus

Seřazení osy slunovratu do jedné přímky s Galaxií v období věku Lva-10 800 př.n.l. započalo sestupnou fázi cyklu zodiaku a nastartovalo pád galaktického vědomí, který po 13 000 letech opět započne vzestupnou fázi v době počátku věku Vodnáře kolem roku 2012. Dle mé interpretace zmíněná období jednak vymezují náš historický alfa-omega cyklus a rovněž časově ukotvují cyklus fénixe. Období návratu ptáka Bennu-fénixe dává badatel R.T.Rundle Clark do souvislosti s časovým horizontem 12 954 let, které odpovídá polovině precesního cyklu a je v naprosté shodě s předchozí interpretací.

Fénixův cyklus tak lze blíže specifikovat v rámci období v němž Slunce prochází šesti domy zodiaku, kdy začíná v době počátku věku Lva do započetí věku Vodnáře a završuje cestu boha Horuse napříč dlouhými věky ve chvíli otevření bran slunovratů mez věky Lva a Vodnáře. Celý precesní cyklus 26 000 let můžeme přirovnat k hvězdnému symbolu Urobora, jenž je rozdělen na vzestupnou a sestupnou fází fénixe o 13 000 letech v grafickém znázornění průběhu sinusoidy .

Vzestupný a sestupný cyklus fénixe jež vymezují brány slunovratu, Lev-Vodnář

Lví Akerové byli symbolizováni jako strážci horizontu, kdy střežili východ a západ slunce během denního cyklu, avšak celý tento proces lze vztáhnout, jak již bylo uvedeno výše, na velký precesní cyklus, kdy tito lvi střežili horizont vzestupné a sestupné fáze velkého cyklu precese (horizont sfingy) v místě tzv.bran slunovratu. Tyto specifické body můžeme definovat jako dva nulové body, kdy Slunce zapadá a vychází (proces vzkříšení fénixe), svět prochází sjednocením protikladů, brána světů je otevřená...

Seřazení slunovratu v jedné přímce s Galaxií v roce 2012

V současnosti se nacházíme na konci posledního-dvanáctého znamení Ryb a počátku věku Vodnáře resp.vzestupné fáze nového cyklu.Je to bod spojující alfu a omegu nebeského hada Urobora, který se v tento okamžik zakusuje do svého ocasu a signalizuje zrození Horuse-Parsifala?.v údolí mezi dvěma horami?.v místě, jenž střeží lvi Akeru.Završení velkého cyklu resp. čtyř časových kvadratur býka, lva, orla a člověka lze dle mého soudu vztáhnout na ikonu "lvího hada" jako pána Aeonu, který spojuje trůny čtyř zvířat zodiaku v rámci tradice Janovy Apokalypsy.

Lví had-Aion patrně představuje ideu času

Jak uvádějí staré egyptské texty je počátek věku Lva totožný s obdobím, kdy bohové dleli společně s lidmi ve svém království v době Zlatého věku, v době panování mocného Osirise a jeho nástupců v královské linii boha Horuse. Pravděpodobně na tuto vzdálenou éru symbolicky odkazoval fénixův heliopolský sloup jako symbol řádu světa a jako památka na dávné božské krále. Staré království Egypta kontinuálně navázalo na kulturní odkaz dávné Atlantis a těžilo z obrovské studnice vědomostí, jenž tato kultura uchovala. Zkáza Atlantis resp.nejstarší éra egyptské říše v období věku Lva patrně koliduje s obdobím přerušení královské linie následnictví a ukončení vlády božských králů.

https://www.matrix-2001.cz/clanek/tajemstvi-zeme-dvouocaseho-lva-aneb-prichod-parsifaluv-5-cyklus-fenixe-a-brany-slunovratu-2653

20.7.2021 Poslední dobou přibývají hlasy podporující teorii, že sfinga vznikla dávno před pyramidami, a mohla být dokonce dílem nějaké jiné civilizace než té faraonské. Geolog z univerzity v Bostonu Robert Schoch poukázal na fakt, že linie sochy jsou zaoblené, jako by je dlouhá tisíciletí omývaly vydatné deště. Pokud by sfingu od dob jejího vzniku ošlehával jen vítr s pískem, její křivky by dnes byly hranaté. Problém je v tom, že deště se na daném území v dostatečně hojném množství vyskytovaly naposledy před 9 tisíci lety.

Roberta Schocha podpořili i další geologové. Zaujalo je, že tělo sfingy je v podstatně horším stavu než hlava, ačkoli bylo po více než tisíc let bezpečně zakryté pískem. Jako by bylo vystavené erozi ještě v dobách, kdy Egypt nepokrývala poušť. S tím souvisí také záhada, proč je hlava vůči tělu nejen zachovalejší, ale také nepoměrně menší. Nabízí se vysvětlení, že původně měla zcela jiný tvar - možná šlo o hlavu lví - a někdo v mladším období - možná Egypťané - ji upravil na hlavu lidskou.

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového