Rostliny

Rostliny

8.1.2024 Populace violek rolních ve Francii se významně častěji rozmnožuje samooplozením, mají méně nektaru a jsou nižší než dřív. Podle vědců jde o evoluční reakci na úbytek opylovačů, která může vést k dalšímu vymírání hmyzu i rostlin. Francouzští vědci v nedávno publikované studii popsali, jak se jim podařilo vysledovat evoluční změny rostlin vynucené úbytkem opylovacího hmyzu, ke kterým došlo během pouhých 20 až 30 let.

  • Rychlé změny v rozmnožování i velikosti, které rostlinám usnadňují přežití v krajině s menším množstvím opylovačů, mohou na první pohled vypadat jako pozitivní příklad přirozené adaptace. Ve skutečnosti ale podle vědců tyto změny jen přispějí k dalšímu úbytku hmyzu a po delší době potenciálně i rostlin samotných.
  • Samooplození bylo u "moderních" violek častější o 27 %. Byly navíc také v průměru asi o desetinu nižší a produkovaly o pětinu méně nektaru.
  • Studie ukazuje, že rostliny se odvrací od tisíců let evoluce v reakci na fenomén, který se objevil před pouhými asi 50 lety.
  • Špatnou zprávou pro opylovače je, že violky (a zřejmě i další druhy rostlin) investují méně energie do toho, aby je nalákaly, a tedy jim i poskytovaly potravu. Jinými slovy je podle autorů možné, že se rostliny a opylovači dostávají do začarovaného kruhu vedoucího k dalšímu úbytku. Pro rostliny vyšší míra samooplození znamená menší genetickou variabilitu, což v dlouhodobém měřítku snižuje šance, že se rostliny zvládnou například adaptovat na nové, nepříznivé podmínky a budou zranitelnější vůči patogenům.

  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-rostliny-se-uci-zit-ve-svete-bez-hmyzu-vymirani-spustilo-evolucni-zmeny-243159#

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...