Rok 1968

21. srpna 1968 Invaze vojsk Varšavské smlouvy 

Po zbytek roku 1968 byly otevřené hranice a kdo chtěl mohl do roku 1970 opustit republiku a emigrovat na západ (https://www.youtube.com/watch?v=vvOtUM-qAmo). 

napětí ve světě

USA

• válka ve Vietnamu (zbraně dodávalo Rusko i Česko)
• smrt Martina Lutera Kinga
• v roce 1968 se podařilo republikánovi Richardu Nixonovi vyhrát volby, sliboval uprostřed tehdejších společenských nepokojů, že bude prezidentem "zákona a pořádku", a vyhrál.
  

Francie

• velké stávky studentů a následují pád De Gola

28.1.2025 Profesor Ivo Budil: geopolitika, česká politika, NATO, konzervatismus, Trump. ROZHOVOR

• Padesátá léta byla drsná, protože byla tak trochu odrazem občanské války mezi jednotlivými třídami, která byla způsobena špatným rozhodnutím E. Beneše (přijetím demise ministrů v roce 1948, Jan Masaryk na rozdíl od dalších ministrů nepodal demisi, a pomohl tak Klementu Gottwaldovi k tomu, aby udržel svou vládu – tentokrát už ale s jasnou komunistickou převahou), díky čemuž získali komunisté významnější pozici. V květnu 1946 v českých zemích komunisté dostali 40 procent hlasů a získali tím vynikající pozici pro svůj další mocenský nástup.  
• Pražské jaro byl autentický český, nebo československý výtvor (pokračovat v tradici orientace na Sovětský svaz), nebyla potřeba sovětizace prostředí jako probíhalo v SSSR ve 20-30 letech.
• Tehdejší Dubčekovské vedení udělalo zásadní taktické chyby (mělo dát Sovětům geopolitickou záruku, tady je hranice, kterou nepřekročíme, mohli jsme realizovat Šikovy reformy atd. příklad Maďarska potvrzuje), způsobilo že na srpnové intervenci trvali především Maďaři a Východní Němci, Brežněv váhal. 

https://www.youtube.com/watch?v=mBWcCMpvS24

22.8.2023 Invaze vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 byla pro československou armádu morální ránou, ze které se nikdy nevzpamatovala, řekl Právu historik z Vojenského historického ústavu Prokop Tomek. Vysvětlil také, proč se po invazi v armádě tolik rozmohla šikana.

• 16. října 1968 byla podepsána dohoda o dočasném pobytu vojsk, která byla jakoby velkorysá v tom, že se všichni Maďaři, Bulhaři i Poláci stáhnou. A z celkových 500 tisíc vojáků tu zůstane jen 75 tisíc. V československé armádě přitom bylo 200 tisíc vojáků, z toho 70 tisíc z povolání. 
  

• Po roce 1970 se začala rozmáhat šikana, protože armáda ztratila vnitřní morálku. Nebylo to proto, že vojáci základní služby byli cyničtí, ale řada vojáků z povolání se přestala starat o to, co se v kasárnách děje, odsloužili si a šli domů. 
  

• Byla sovětská vojska v té době trvale i v Polsku, Maďarsku, Bulharsku nebo ve východním Německu?Kromě Bulharska ano. V Německu, Polsku, Maďarsku byli sovětští vojáci od roku 1945, kdy je osvobodili či obsadili.

• Bylo důvodem k okupaci i to, že tu chtěli umístit jaderné rakety? To vůbec ne. My jsme měli rakety, na které se daly namontovat jaderné hlavice, od roku 1961. Původně se počítalo, že by sem v případě války hlavice dovezli, ale nakonec v roce 1965 ministr Bohumír Lomský podepsal tajnou smlouvu, že se u nás vybudují tři sklady pro jaderné hlavice. Takže i kdyby nedošlo k intervenci, tak by tady tajně byly sovětské obsluhy skladů, protože nikdy nebyly v našich rukou, ale v rukou sovětských.

• Maďaři se aktivně snažili odzbrojovat naši armádu na jižním Slovensku. Vysloveně obsadili násilím stanice Veřejné bezpečnosti, odzbrojili esenbáky a chovali se brutálně. Což bylo asi dané tím, že přišli na Slovensko. Bylo to prostě nepřátelské obsazení Slováků. Podobně se chovali Poláci ve východních Čechách. 
  
• https://www.novinky.cz/clanek/historie-historik-srpen-1968-byl-pro-armadu-moralni-ranou-40441208#
  

21.8.2023 Sověti nás neokupovali kvůli hrozbě demokracie. Stálo za tím něco jiného. Svět Tomáše Koloce.

https://www.krajskelisty.cz/praha/29532-soveti-nas-neokupovali-kvuli-hrozbe-demokracie-stalo-za-tim-neco-jineho-svet-tomase-koloce.htm?

21.8.2023 Husák byl jediný komouš, který sprdnul Brežněva. Kocáb srovnal dění na Ukrajině a okupaci.

https://cnn.iprima.cz/jediny-komous-ktery-sprdnul-brezneva-byl-husak-kocab-srovnal-deni-na-ukrajine-s-okupaci-409896

21.8.2023 Historik: Bez Svobody by Sověti Dubčeka možná zabili. Okupovali nás kvůli jaderným zbraním. Svoboda sovětským okupantům naopak statečně překazil plány. Že nebyl agentem NKVD, byť se to o bělovlasém generálovi často tvrdí. A že důvod invaze do Československa byl možná úplně jiný, než si myslíme.

• Tomáš Garrigue Masaryk dávno před ním stejně tak považoval za záruku Francii. Spolu s Benešem svého času dokonce kodifikovali tuto záruku tím, že Francouzům na čas předali velení naší armádě. A podobně na to po druhé světové válce nahlížel Svoboda ve vztahu k Sovětům. Ostatně nebyl sám. Až do své smrti naprosto jednoznačně kopíroval názory Edvarda Beneše, zůstal jim věrný. 
  
• Byl to Svoboda, kdo Sovětům krátce po okupování Československa zcela přeškrtal plány. Jakmile jako prezident odmítl jmenovat Moskvou diktovanou dělnicko-rolnickou vládu, rozmetal celou ideologickou koncepci okupace na prach. Bylo tím pádem nepochybné, že obsazení republiky proběhlo nelegálně. Bez přehánění – šlo o klíčový moment.
  
• Jenže Sovětům v roce 1968 vzdoroval jen zkraje. Po odvlečení vrcholných představitelů do Moskvy to byl on, kdo Dubčeka a spol. přesvědčoval, aby přistoupili na protokol legalizující pobyt okupantů v Československu.
  Mělo to svůj vývoj. Aby bylo jasno – Svoboda odmítnutím jmenování kolaborantské vlády nezpochybnil sovětskou hegemoniální pozici. Zpochybnil jen způsob, jakým se ji tady snažili prosadit. Jeho zásadní postoj byl: Nesmí dojít ke krveprolití. A dále: Ti, kteří byli uneseni do Moskvy, se musejí vrátit. Zapomíná se na to, že když v roce 1956 došlo k potlačení maďarského povstání, Svoboda byl dosti vysokým vojenským představitelem. Zcela jednoznačně byl tedy seznámen s tím, co se v Maďarsku dělo. Jeho první reakcí tak v srpnu 68 bylo, že v Československu nesmí dojít k podobnému masakru. Podle svědectví své dcery řekl: "Žádná druhá Budapešť nebude." A to i ve vztahu k osobnostem, proti kterým se sovětský zásah zaměřil. 
  
• Sovětům šlo nejpozději od poloviny 60. let o to, aby zde měli vojenský kontingent. A to proto, aby v Československu mohli mít sklady jaderných zbraní. Až do roku 1968 byly jaderné zbraně u našich sousedů, v SRN, NDR, Polsku, Maďarsku. Československo působilo na mapě jako podivný ostrov, který se tomu všemu vymyká. Navíc v době, kdy se předpokládalo, že jaderné zbraně budou použity v případné válce od prvního okamžiku. Moskva to odmítala. Řešilo se to již v roce 1965, kdy prezident Antonín Novotný souhlasil s vybudováním tří jaderných skladů, v nichž mělo být asi 500 sovětských odborníků jako obsluha.
• Československo ještě 20. srpna 1968 zůstávalo na dotyku dvou aliancí ve středu Evropy osamoceným ostrůvkem bez jaderných zbraní. Důležité je přitom dodat, že zmíněná smlouva byla přísně tajná. Do dubna 1968 o ní v republice věděli oficiálně tři lidé: prezident Novotný, ministr obrany Bohumír Lomský a náčelník generálního štábu Otakar Rytíř. Do konce dubna 1968 všichni tři odešli z funkcí. Lomský zřejmě informace předal svému nástupci Martinu Dzúrovi, Rytíř novému náčelníkovi generálního štábu Karlu Rusovovi. Velmi pravděpodobně byla tato informace předána také Alexanderu Dubčekovi, který její dosah ale podle všeho nepochopil.  
  

https://cnn.iprima.cz/historik-bez-svobody-by-rusove-dubceka-mozna-zabili-okupovali-nas-kvuli-jadernym-zbranim-409631?

Povídání na ČR plus

23.8.2020 Mrtví u rozhlasu a odepsaný národ. Pithart, Neff a Jindra vzpomínají na srpen 1968

https://domaci.ihned.cz/c1-66805710-mrtvi-u-rozhlasu-a-odepsany-narod-pithart-neff-a-jindra-vzpominaji-na-srpen-1968)

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového