Prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D.

Radek Ptáček (* 26. prosince 1975, Praha. září 2024) je první profesor lékařské psychologie v České republice, klinický psycholog, psychoterapeut, soudní znalec. 

  • https://radekptacek.cz/ 
  • "Za osmdesát procent zdravotních obtíží si můžeme opravdu sami," 

V roce 2000 absolvoval Pedagogickou fakultu UK v Praze, obor pedagogika psychologie, následně Filozofickou fakultu UK v Praze. Titul Ph.D. získal na Fakultě sociálních studií v oboru Obecná psychologie. Habilitoval na 1. lékařské fakultě UK v oboru Lékařská psychologie a v tomtéž oboru se stal první profesorem v roce 2018. Paralelně získal atestaci v oboru klinické psychologie a psychoterapie.

  • Věnoval se vzdělávání lékařů, soudců a sociálních pracovníků a byl zastáncem zákazu tělesných trestů na dětech.
  • "Byl mi dlouholetou oporou v tématu nepřijatelnosti fyzických trestů na dětech. Spolupracovali jsme úzce na změnách systému péče o ohrožené děti. Svými výzkumy a veřejnými přednáškami patřil mezi klíčové hybatele potřebných změn rovněž v oblasti zdravotní péče," napsala o něm na síti X například vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková (4.9.2024).

Prof. Radek Ptáček, názory, komentáře, vize:

4.9.2024

  • ​"Kdybych měl říct, po 25 letech v psychologii, co je v životě důležité? Láska, láska, láska… Vlastně nic jiného. Pečujte o vztahy, protože jedině vztahy vám dají dobrý život. Můžete dobře jíst, sportovat, ale když nemáte vztahy, je to stejně jedno. Nehledejte elixír dlouhého života, máte ho možná vedle sebe… Pečujte o toho druhého víc než o sebe," napsal Ptáček.
  • Ve svém posledním příspěvku se věnoval i smrti. "Jestli bych měl definovat to, co v životě opravdu zabíjí, je to samota… Samota vás zničí… pomalu a spolehlivě. Vztahy vás udrží při životě a dají vám 'život věčný a vděčný'… Milujte život," pokračoval psycholog.
    Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/572458-mrazivy-vzkaz-psychologa-ptacka-48-pred-smrti-se-nejspis-loucil-s-manzelkou?campaignsrc=tn_clipboard

4.9.2024 "Pečujme o naše mezilidské vztahy, je to to nejdůležitější, co máme." - prof. Radek Ptáček

  • Dlouhodobý stres (měsíce i roky) spouští tak obrovské množství negativních procesů, kterým dříve, či později, podlehneme (devastace stresem). Při dlouhodobém stresu může dojít vyčerpání vnitřních zdrojů a to se může rozvinout do nějakého patologického stavu, jako je onemocnění.
  • 4 pilíře: spánek (dává klíčovou obnovu mozku a těla), zdravá strava (dá nám správné nutrienty), cvičení (fyzický pohyb je nejsilnějším prostředkem vedle spánku v obnově mozku a podporuje zvyšování psychické odolnosti) a vztahy (jsou nejsilnějším faktorem v ochraně téměř před vším) jsou nutné k tomu, aby jste odolávali stresu. Když máte dobré vztahy, tak obstojíte téměř ve všech životních výzvách, pokud je dobré nemáte, tak se dříve nebo později položíte. To je první základ, druhým základem je umět  s tím stresem pracovat (rozpoznat stres, který mohu zvládat a ten stres, který mě už nějakým způsobem přesahuje. A pokud mě přesahuje (a pokud má dobré schopnosti zvládání stresu), tak se ho snažím nějakým způsobem adaptovat a nebo ze svého života eliminovat.
  • Stres je velmi dobře evolučně vyvinutá reakce, jejímž úkolem je nás chránit a připravit na to, abychom se utkali s nějakou složitou situací, protože stres je vlastně reakce na jakoukoliv zátěž (tím organismus aktivizujeme). Stres je reakce na zátěž a náš organismus se rozjede a to je v pořádku, když je to krátkodobě.
  • Já si také beru práci domů a bojuji s celou řadou stresů a v řadě případů vím, co bych měl přesně dělat, ale nedělám to. Vše o čem mluvím se snažím s menším, či větším úspěch zavádět do svého života ale ne vždy se mě to daří. U celé řady věcí, které se snažím implementovat do svého života, tak vnímám jako velmi významný pozitivní vliv a mezi to patří postupné oddělování práce od života. Moje práce byla naprosto protknuta mým životem. Spousta lidí mě říkala, máš nějaký svůj osobní život? a bohužel jsem ho neměl, teď to vnímám jako jednu ze svých nejhorších epizod ve svém životě a teď se snažím minimálně každý večer min. 1-2 hodiny před spaním zaklapnout počítač, vypnout mobil a dát ho do pracovny. A říkám svému mozku, teď skončila práce a můj mozek potřebuje impulz, že práce skončila. Potom si na papír napíšu, co je vše otevřené, co musím dodělat, co se povedlo, co musím dodělat a co mě čeká další den atd.
  • https://www.youtube.com/watch?v=LxKN6CJTOWQ

27.10.2020 

  • Potřebujeme hned nového lídra, dopady covidu budou na desítky let, nejlepší vakcína je teď procházka
  • Na jaře jsem byl optimista, teď už tolik nejsem, pod tlakem odpadají už i nejsilnější lidé 
  • Česko podle něj nutně potřebuje důvěryhodného lídra. Lidem chybí perspektiva, výhled na příští týdny a měsíce, což je zcela zásadní. My můžeme něco dělat pro své zdraví,  je teď nejlepší vakcinace půlhodinová procházka, ale nedostatky ve vedení ze strany státu to nenahradí. 
  • Je zvrácené a nekoncepční, že si jsou schopni během jednoho dne naprosto odporovat. A má to fatální dopady. Chybí tu konsensuální osobnost, jeden člověk, který by byl autoritou a kterému by lidé věřili. Nikdo takový tu není a to je klíčový problém. 
  • Dezinformace a různé expertní názory, někdy chybné, tu byly vždy. Politici si musí uvědomit, že chování národa je vždy důsledkem politických rozhodnutí.
  • Dopady na lidi budou dlouhodobé, může jít o roky i desetiletí. Už teď vidíme trojnásobný nárůst v počtu duševních nemocí.
  • https://www.reflex.cz/clanek/prostor-x/103660/ptacek-potrebujeme-hned-noveho-lidra-dopady-covidu-budou-na-desitky-let-nejlepsi-vakcina-je-ted-prochazka.html?

28. 3. 2019 Prof. doc. PhDr. et PhDr. Radek Ptáček Ph.D. (26.12.1975), klinický psycholog, lékařský psycholog říká: bakterie ve střevech ovlivňuje naše duševní zdraví:

  • mám důkazy o propojení střev a mozku, duševní stav člověka můžeme ovlivnit manipulací s baktériemi (transplantací mikrobiomu ze zdravého do nemocného člověka pak můžeme léčit například deprese a úzkosti)
  • naše geny můžeme ovlivňovat tím co jíme, jak myslíme a také jak a kde se pohybujeme (tyto faktory ovlivňují zapínání a vypínaní genů), tyto faktory mohou ovlivnit až 80 % nemocí
  • negativní myšlení rozběhne kaskádu, která ovlivní náš zdravotní stav (dlouhodobý stav se projeví ve formě nemocí)
  • bakterie, které máme ve střevech (mikrobiom) ovlivňují přímo náš duševní stav a podílejí se na rozvoji některých duševních nemocí, existuje osa střevo - mozek -mikrobiom, naše nálada je ovlivněna balancí některých neurotransmiterů (serotonin a dopamin), které se právě tvoří ve střevě (některé bakterie produkují tyto neurotransmitery) - příznivě tento stav ovlivníme stravou a pohybem v přírodě

dříve

  • Přiklání se k názoru, že všechny nemoci pocházejí od hlavy a jsou způsobeny špatnou psychikou? "Byl bych špatný psycholog, kdybych řekl, že ne. Ale dlouho jsme si mysleli, že naše nemoci jsou zaklety v genech, které nějakým způsobem dědíme, což je do jisté míry pravda. Ale nová vědecká disciplína epigenetika nám vlastně ukázala, že sice některé geny dědíme, ale o tom, které si zapínáme, do značné míry rozhodujeme naším životním stylem." 
  • Souboj dvou mozku, které máme: primitivní plazí mozek - nejstarší část našeho mozku, která vnímá více to ohrožení a v náročných situacích má tendenci růst versus mozek prefrontální, který z nás dělá lidi a pomáhá nám vidět naději a beznaděj je bažina do které se můžeme propadnout a to jediné co můžeme udělat pro záchranu je nějaká vize - pohled správným směrem (změna pohledu, optimismus se dá naučit)
  • Dlouhodobý stres, který trvá roky, je zcela jednoznačně spoluodpovědný za onemocnění oběhové soustavy, přispívá k obezitě, nádorovým onemocněním. "Stres je faktor číslo jedna, který bychom měli ve svém životě eliminovat." 
  • negativní vidění světa ovlivňuje naše zdraví na molekulární úrovni. A může strach, který jsme zažívali například v koronavirové době, přiblížit nemoc našemu tělu či ji zhoršit? "Strach je stres. A stres je významným supresorem imunity. Vlastně si to v medicíně lékaři příliš často neuvědomují, když hledají nějakou příčinu, ale jestliže jste v dlouhodobém stresu, tak může dramatickým způsobem oslabit vaši imunitu a jste náchylní k jakýmkoli druhům onemocnění. A to nejenom k těm vnějším, ale stres působí, řekněme, přímo degenerativně a autoimunitně, takže jestli si v sobě nosíte nějaké viry, třeba hermeticky vir, tak ho dostanete." 

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...