Perlička, hrabavý pták

Domestikací perličky kropenaté vznikla perlička domácí (Numida meleagris f. domestica).

Dorůstá délky 53–63 cm a váží průměrně 1,3 kg. Má zavalité tělo, nápadně malou, neopeřenou hlavu s přilbicí, krátký ocas a krátká zakulacená křídla. Opeření je černé, bíle skvrnité, hlava a strany krku jsou modré, přilbice žlutohnědá a zobák červený se žlutým koncem. Poměrně malá hlava je pokryta červenomodrou holou kůží. Na hlavě je načervenalý kostěný výrůstek. Holý krk je modře zbarvený. U báze zobáku dole jsou dva červené laloky. Duhovka oka je tmavě hnědá. Červený zobák je mírně zahnutý, špička je okrová. Kulaté tělo, porostlé šedočerným peřím, je poseté malými bílými skvrnkami. Křídla jsou krátká a kulatá, ocas je krátký. Nohy jsou černé nebo tmavě šedé.

• Hnízdí v dolíku na zemi. Samice snáší 6 - 12 vajec, na kterých sedí sama 26 - 28 dní mláďata jsou nekrmivá, asi po 30 dnech jsou schopna i prvních letových pokusů a po 30 týdnech dosahují váhy dospělých ptáků. 
• Kuřata jsou mnohem náchylnější než kuřata slepičí. 
• Pohlaví jsou stejně zbarvená, samice jsou menší, u starších samců je výraznější výrůstek na hlavě a laloky. Mladí jedinci jsou hnědě zbarvení, výrůstky jsou menší nebo chybí. Na krku jsou ochmýření. 
• Zdroj potravy: semena, kořínky, tráva, plody, hmyz, pavouci, hlemýždi, drobní obratlovci (ještěrky, obojživelníci, někdy i malí hadi a savci) divoké perličky se v přírodě dožívají okolo 12 let, domácí se mohou dožít i déle. Někteří chovatelé mají dobré zkušenosti s krmením v prvních dnech pouze suchou směsi hrubě šrotované pšenice, ječmene a kukuřice. Teprve po týdnu přidávají strouhanou mrkev, jemně sekané zelené krmení, vařenou rýži a drobenku ze syrových vajec a mouky.

Perličky poskytují vynikající nahnědlá vejce, která mají nižší obsah cholesterolu než vejce slepičí a lze je dlouho skladovat (až půl roku), neboť mají velmi silnou skořápku. Snáška dosahuje 120-150 vajec a u speciálně šlechtěných nosných perliček až do 180-200 ks. Chutné je i maso perliček, které je málo tučné a chutná jako bažantí zvěřina. Perličky jsou chovány rovněž jako okrasní ptáci, neboť na dvoře či v zahradě působí opravdu dekorativně. Nelze zapomenout ani na to, že dokážou zahradu zbavit kobylek, slimáků a dalších škůdců. Většímu rozšíření perliček brání nízký stupeň domestikace.

• Maso má ojedinělou chuť s aromatem připomínající divočinu. Podíl tuku v mase je menší než u ostatní drůbeže. S obsahem tuku u masa perliček můžete hýbat. Pokud perličkám omezíte pohyb (dáte je do menšího výběhu), budou více zatučněné. Na podzim mívají perličky také více tuku, protože se jejich těla připravují na zimu. 
• Maso je libové, bohaté na nenasycené mastné kyseliny a vitaminy, s nízkým obsahem cholesterolu. 
• Vejce perliček (hmotnost 40 - 50 g) mají značně silnější skořápku, což je znakem delší trvanlivosti vajec a menšího rizika poškození vejce. Uvádí se, že mohou za správných skladovacích podmínek vydržet až 11 měsíců. Chuťově jsou více aromatické (stejně jako maso) a mají velký žloutek. Vajíčka vzhledem k jejich velikosti stačí vařit kolem 4 minut. Uvařená jsou na chuť velmi jemná a doslova se rozplývají na jazyku. 

Na rozdíl od slepic či krůt si zachovaly mnoho původních vlastností, kvůli nimž je nelze chovat ve velkém. Známá je jejich toulavost. Perličky rády opouštějí místo, kde jsou chovány, navštěvují okolní pozemky a vejce kladou do různých úkrytů (zanáší). Na vejcích sedí podstatně déle než slepice, až 28 dní. Rády nocují na stromech. Mláďata perliček jsou značně choulostivá a silnější mráz škodí i dospělým ptákům. Perličky jsou také dosti hlučné, ozývají se ráno, večer a před deštěm hlasitým, plechově znějícím krákoráním. Perličky se živí obdobnou potravou jako slepice, mláďata potřebují hodně zeleného krmení. Domestikované perličky se od divokých předků liší jen vyšší hmotností, někdy i zbarvením.

• Kurník (možná i vyhřívaný): v kurníku umístěte hřady s rozestupy 15 cm. Snášková hnízda umisťujte stejně jako slepicím spíše do tmavších a klidnějších částí kurníku. U velkého výběhu se nemusíte o jejich krmení příliš starat, posbírají si hmyz. Jinak můžete perličkám dávat vařené brambory, řepu s obilným šrotem. Pokud si zakládáte na přátelských sousedských vztazích, perličky u vás asi nepochodí. Oblíbené se stávají u chovatelů, kteří žijí na samotách, nebo jejichž sousedé se nacházejí daleko. Perličky mají rády hřady vysoko u stropu, kde se cítí bezpečněji. Podestýlám jim vysokou vrstvou hoblin, aby měly teplo, sucho a mohly se pelešit 
• Ačkoliv perličky pocházejí z Afriky, jsou už natolik domestikované, že jim chladné počasí nevadí, dokonce jsou otužilejší než slepice. Někteří chovatelé je do kurníků nezavírají ani v zimě a nechávají je hřadovat na stromech. 
• Pokud chovatel chce líhnout, doporučuji jednoho samce na tři až osm perliček. Jestliže se rozhodne pro větší hejno, musí mít perláky dva. 
• Pokud jsou kuřata perliček krmena krmivem bohatým na bílkoviny, například směsí pro brojlery nebo pro bažanty, rychle rostou a do osmi týdnů jsou kompletně opeřená a lze je vypustit z odchovny ven do hejna. Ale do té doby jsou choulostivá na vlhko a chladno a potřebují zvýšenou péči.
• Kuřata líhnu v elektrické líhni nebo pod slepičí kvočnou. Využívám zdrobnělé plemeno vyandotek, které jsou velmi dobré matky. Obsednou až osm vajec. Líhnout pod perličkou nedoporučuji, i když někdy kuřátka vysedí. Perličata se líhnou déle než kuřata slepičí, tedy 28 až 29 dní. U perličat nelze rozlišit pohlaví, jsou jedno jako druhé. Protože perličky začínají snášet v březnu a dubnu, chvíli trvá, než si našetřím vajíčka na líhnutí. Proto se první perličata líhnou až v červnu. Do podzimu narostou, zesílí a snášet začnou v následujícím roce."  
• Perličky v půdě nehrabou, takže nehrozí nebezpečí rozhrabávání záhonků. Naopak jsou zahrádkářům pomocníky. Například na bramborách sbírají mandelinky bramborové a jejich larvy. Každá si "vezme" jeden řádek a natě dokonale očistí. Celý den se na zahradě pasou, sbírají brouky a semena trav. Pořád mají v sobě zachovaný pud volnosti, takže jim malý výběh nestačí. Perličky jsou z drůbeže nejzdravější, netrpí žádnou nemocí, dokonce ani salmonelou. 
• Tato drůbež je nevšední také ostražitostí a hlídacími schopnostmi. Když perličky zahlédnou dravce či lišku, silným hlasovým projevem upozorňují okolí na nebezpečí a mnohdy je i křikem zaženou. Upozorní také na cizího člověka i sousedovu kočku. Chovatelé dokonce tvrdí, že jejich křik odpuzuje potkany. 

Poznámka: Perlička kropenatá je předchůdkyní naší perličky, poprvé ji domestikovali staří Kartagiňané a Egypťané, odtud se dostala do antického Řecka a do starověkého Říma. V Řecku byla považována za posvátného ptáka, naproti tomu v Římě se stala vítanou pochoutkou bohatých rodin. Ve středověku z Evropy vymizela. V 15. století, kdy ji přivezli Portugalci ze západní Afriky, nakonec v Evropě zdomácněla. 

https://www.ireceptar.cz/zvirata/chov-perlicek-uzitkove-i-zajimave-drubeze-ktera-hlida-zahradu.html

• https://www.lihenkurat.cz/kurata/perlicka
• https://www.kavapo.cz/cs/novinka/poridte-si-nenarocnou-perlicku-kavapo/
• https://www.prolov-pohori.cz/bazantnice/perlicka-kropenata
• https://www.prodej-drubeze.cz/perlicky
• hydina.eu, senica, 00421 907 144 225    
• https://www.gyron.sk/2011020019-perlicka
• https://www.prodej-drubeze.cz/aktuality/45-aktualni-nabidka-a-rozvoz-drubeze

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového