Nesplatitelné dluhy

Jak řešit současné (které jsou již nesplatitelné) a budoucí koronavirové dluhy? Pokud by dluhy financovala centrální banka, v některých případech je jejich konečným limitem inflace. Nastat může v extrému i inflační "odpouštění". Či odpouštění přímé, které můžeme nazývat státním bankrotem. V uzavřeném systému nejde v jádru o nic jiného, než že si doslova odpustíme sami sobě. Jak bolestivé by to bylo, to by záleželo jen na nás (v takové situaci je např. Japonsko). 

Nárůst nesplatitelných dluhů států díky pandemii koronaviru, snižování úrokových sazeb do záporu společně s obchodními válkami a s omezením spotřeby obyvatel vytváří smrtící elixír, který podkopává stabilitu světového měnového systému.

• Zadlužení zvyšuje zranitelnost, zejména proto, že podmínky financování budou po roce 2021 méně příznivé. V kontextu vysoké inflace se očekává zvyšování úrokových sazeb. "Vysoká úroveň zadlužení ve většině případů omezuje schopnost vlád udržet oživení a schopnost soukromého sektoru investovat ve střednědobém horizontu".  
  
• Guvernér ČNB Rusnok (15.6.2020)  říká, že další snížení úrokových sazeb z již tak nízkých úrovní by mohlo podkopat stabilitu finančního systému (Reuters).  

Kouzlo, když jsou dluhy nesplatitelné: MMT, již byla fakticky uvedena do praxe tím, jak mohutně se nyní v některých zemích monetárně a fiskálně stimuluje (2020). 

Jak řešit nesplatitelné dluhy?

Nepřímá cesta, vysokou inflací (hyperinflace)

Z pohledu udržitelnosti dluhů je pak namístě hovořit o inflačním umoření dluhů. Vysoká (nečekaně) inflace a rostoucí množství peněz v ekonomice (nad rámec její produkční kapacity) totiž zlehčují splácení dluhů - snižují jejich reálnou zátěž a také hodnotu) Čímž se dostávám k tomu, co jsem tu zmiňoval již před časem. Je také možné, že míříme k velkému odpouštění a Odpuštění (protože děje ekonomické jsou jen symbolem dějů mezi námi a v nás). Toto dluhové odpouštění by tedy mohlo mít formu inflační - dluhy si odpustíme fakticky tím, že se smíříme (dovolíme) vysokou inflaci. Je to takové skryté a pro někoho tudíž možná méně bolestné.

Přímá cesta:

Druhá verze velkého odpouštění je samozřejmě ta přímá. Zde je pak dobré mít na paměti zase následující: Celosvětově (a v zemích, kde vládě půjčují zejména vlastní občané - třeba Itálie, či Japonsko) jsou vládní dluhy přendáním peněz z jedné kapsy do kapsy druhé (ty klasické, většinové - nefinancované emisí nových peněz). Jak to? Pokud půjčím vládě (banka z mého vkladu nakoupí vládní obligace), vláda mi z těch peněz něco koupí (třeba vzdělání pro děti). A ještě se zaváže, že mi peníze v budoucnu vrátí. Jenže to by bylo perpetum mobile. 

Další možnosti:

• Věčné dluhopisy se záporným úrokem.
  
• Záporné úrokové sazby.
  
• Nekonečný tisk peněz (QE), kvantitativní uvolňování.
• Válka (globální, lokální, občanská atd.).
• Změna světového měnového systému a funkce peněz.
• MMT
  

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4376635/o-pandemii-a-udrzitelnosti-vladnich-dluhu.html

Řecko, Japonsko, Itálie, USD atd.  tyto země nejsou pravděpodobně schopny nikdy splatit svoje dluhy. Stav dluhů vůči HDP k prosinci 2017 (18) pro jednotlivé země.

"Odhadujeme, že celkový globální dluh, poháněný nízkými úrokovými sazbami a uvolněnými finančními podmínkami, v první čtvrtině 2020 přesáhne 257 bilionů dolarů (5,8 trilionu Kč)." (9.2019 253 bilionů USD) více. Globální zadlužení se podle některých zdrojů šplhá na konci roku 2020 až k 300 bilionům dolarů. 

• Celosvětové omezení korupce by mohlo zvýšit globální roční daňové příjmy o zhruba bilion dolarů, to by mohlo zvýšit globální roční daňové příjmy téměř o 23 bil. Kč. Vyplývá to podle agentury Reuters z nové analýzy MMF (ČTK 5.4.2109) .
  
• Globální dluh nefinančních korporací v roce 2017 přesáhl rekordních 75 bilionů dolarů a odpovídá více než 90 % světového HDP. (28.4.2019 levicový teoretik Michael Hauser).
  

Pokles úrokových sazeb přispěl v prvním čtvrtletí 2019 po celém světě k prudkému růstu poptávky po úvěrech. Globální dluh se díky tomu zvýšil proti předchozím třem měsícům o tři biliony USD a dluh rozvíjejících se zemí vzrostl na rekordních 69,1 bilionu USD. Dostal se tak na 216 % hrubého domácího produktu. Ve své zprávě to dnes uvedl Institut pro mezinárodní finance (ČTK). 

V roce 2008 dosahovala hodnota světového dluhu "pouze" 173 bilionů dolarů. Hodnota dluhu bank se za poslední desetiletí do roku 2018 navýšila jen o zhruba tři biliony dolarů, zatímco hodnota vládního dluhu narostla o zhruba 30 bilionů dolarů. Roste však také zadlužení firem mimo finanční sektor, to se za posledních deset let zvýšilo o přibližně 28 bilionů dolarů. Zadlužení domácností se pak zvýšilo o zhruba 10 bilionů dolarů. Více

Nevyřešením krize z roku 2008, hrozí propuknutí nové krize s možností vypuknutí světové války (velká polarizace společnosti a jejich segmentů), podobně jako v roce 1929 a následně propuknutí 2. světové války. Více 

Svět má za sebou desetiletí nepřetržitého růstu. Ten ale doprovází rekordní růst zadluženosti, která loni dosáhla 169 bilionů dolarů, což je 236 procent celosvětového HDP.  (Vyšehradské fórum 2018 Praha, ekonom Štěpán Pírko), v ČR je podle údajů Bank for International Settlements tento poměr 132 procent. Nejvíce roste zadlužování domácností, a to průměrným tempem 13,4 procenta ročně.  

• Podle Lenky Zlámalové může přechod na elektromobilitu v Evropě vyvolat tvrdý náraz do zdi! (Je to drahé, nemáme na to peníze a neřeší to jádro problémů 17.3.2019).
• Doc. Ilona Švihlíková: Ne, proškrtat se k prosperitě opravdu nejde (Německo zvolilo špatnou strategii, jejíž cílem bylo snižování dluhu k poměru k HDP) . K prosperitě se jde jen chytře proinvestovat. A bez podpory státu to nepůjde. V tom je šance i pro nás. Ze všeho toho škrtání a úspor je Německo ve stavu zhoršující se infrastruktury a digitálního zaostávání. (poněkud zajímavý názor doc. Švihlíkové, který však zapomíná na zadní kolečka v době recese!!!).

České veřejné finance nejsou i přes očekávaný růst ekonomiky a daňových příjmů dlouhodobě udržitelné. Dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dosáhl v roce 2068 až 230 % hrubého domácího produktu 30.10.2018 (ČTK). 

VÝŠE DLUHŮ JEDNOTLIVÝCH STÁTŮ 2019.

Jen v období prezidenta Baracka Obamy (2009 - 2017) došlo ze zvýšení dluhu USA z cca 10 bilionů USD na 20 bilionů USD, tedy o % 100%!!! Za Trumpovy vlády přibylo Spojeným státům podle ministerstva financí již 7,8 bilionu dolarů (174,8 bilionu korun) dluhů. Tempo zadlužování se zrychluje.

• Vysokorychlostní železnice: páteřní síť spojující Prahu s Brnem a navazující na zahraniční tratě v Německu přes Drážďany a Mnichov, v Polsku přes Katowice a Wroclaw a na jihu přes Břeclav do rakouské Vídně a slovenské Bratislavy by měla vyjít podle předběžných odhadů na 650 miliard korun. (SŽDC předpokládá, že od roku 2025 začne s výstavbou pilotních úseků z Prahy-Běchovic do Poříčan a z Přerova do Ostravy) .více
  
• Přemístění nadraží v Brně, investice cca 50 - 100 miliard kč.
• Budování metra trasy D v Praze a navazující infrastruktury vyjde na cca 70 miliard.
• Budování nových atomových reaktorů - investice v řádu 160 - 350 miliard kč s nejistou návratností (jaderný reaktor v Dukovanech) díky tomu že Evropský parlament schválil nařízení, podle nějž energie z jádra patří mezi špinavé zdroje (2.5.2019).
• Elektromobilita a budování páteřní sítě rychlonabíjecích nabíjecích stanic pro elektromobily - cca 1500, pravděpodobně v místech současných čerpacích stanic, nutno vybudovat novou rozvodnou síť i trafostanicemi - investice v řádu stovek miliard kč. V roce 2040 se předpokládá konec výroby spalovacích a vznětových motorů.
• V roce 2030 bude v Česku chybět až 20.000 dobíjecích stanic pro elektromobily. O pět let dříve bude deficit 3000 stanic. Na dnešním kolokviu zástupců automobilek a vlády to uvedl prezident Sdružení automobilového průmyslu Bohdan Wojnar. Jedna dobíjecí stanice by měla podle expertů obsluhovat zhruba deset elektromobilů. V současnosti jich funguje v ČR zhruba 300 (ČTK). 
  
• Plavební kanál Labe-Odra-Dunaj: varianta Odra-Dunaj s využitím řeky Moravy předběžně přijde na 281 miliard korun. Propagátorem kanálu byl ve 30. letech i známý průmyslník Tomáš Baťa a nyní prezident Zeman, Celá výstavby vodního spojení Dunaj-Odra-Labe je podle studie vyjde na 610 miliard kč (propojení s Labem by vyšlo na dalších 301 miliard. Investice do této části by se však nemusela vrátit). Podle studie by kanál tří cest odvedl každý den cca  16 050 těžkých aut ze silnic. Podle jiné studie by vodní spojnice Odra a Dunaj by mohla ulevit českým silnicím až o 5000 nákladních aut denně. To by znamenalo pokles silniční dopravy až o 2 procenta. Vodní doprava by naopak posílila o 8 procent.  Pokud by se však 281 miliard využilo na stavbu nových dálnic, mohlo by jich vzniknout až 1850 kilometrů. Jeden kilometr nové dálnice stojí podle ministerstva dopravy 152 milionů korun. Česká dálniční síť má v současnosti 1234 kilometrů.  více
• Nákup vojenské techniky v objemu 53 miliard kč.
• Nákup 12 vrtulníků za 12 miliard kč, Česko by tedy nakupovalo stroje nikoliv od výrobců, ale od vlády jako balíček včetně výcviku pilotů, náhradních dílů na první dva roky provozu nebo technické podpory  dodávka v roce 2022. více
• Splnění podmínky NATO, 2 % HDP na armádu, Česká republika by od roku 2021 měla přispívat do rozpočtu NATO nově o asi 43,9 milionu korun více než dosud. (30.5.2020 ČTK) 

27.12.2020 Globální zadlužení se podle některých zdrojů šplhá až k 300 bilionům dolarů. Za normálních okolností by takto prudký růst dluhu na finančních trzích vedl ke značnému zvýšení nervozity a k silnému růstu úrokových sazeb jako důsledek stahování peněz z trhu a růstu rizika.

Při silném růstu zadlužení hrozí nebezpečí nadměrného růstu dluhu, což vede k tomu, že za běžných podmínek úrokové sazby rostou a přirozeně tržním způsobem zdražováním dluhu a ekonomických transakcí dalšímu zadlužování brání. Za současné situace je tomu ale jinak, protože na finanční trhy ve velké míře vstupují centrální banky světa, které nakupují dluhopisy. Skupují jak soukromý dluh, tak i dluh státní. A díky této umělé poptávce je umožněno, že sazby se drží na velmi nízkých úrovních. Díky centrálním bankám mají státy zadlužení stále relativně levné.

https://faei.cz/kde-lezi-bod-zlomu-rustu-globalniho-dluhu/?

15.1.2020 Globální dluh tak jen za prvních devět měsíců loňského roku vzrostl o devět bilionů dolarů (204 bil. Kč) na téměř 253 bilionů dolarů (5,7 trilionu Kč). Poměr dluhu vůči hrubému domácímu produktu (HDP) tím vystoupal na 322 %. Nadpoloviční většinu dluhů nadělal vyspělý svět, kde poměr činí 383 procent. Dluhy domácností výrazně rostou např. ve Švýcarsku, Norsku či na Novém Zélandu, zatímco se rekordně zadlužují vlády v USA a Austrálii. Podle listu The New York Times vzrostl rozpočtový schodek Spojených států za první tři měsíce fiskálního roku meziročně o 11,8 procenta a USA jsou tak po osmi "tučných letech" na cestě k deficitu ve výši bilionu dolarů (22,7 bil. Kč). Pro srovnání, schodek státního rozpočtu České republiky činil loni 28,5 miliardy korun.

"Odhadujeme, že celkový globální dluh, poháněný nízkými úrokovými sazbami a uvolněnými finančními podmínkami, v první čtvrtině 2020 přesáhne 257 bilionů dolarů (5,8 trilionu Kč)." 

14.4.2019 Vláda vylepšila bilanci státního rozpočtu převodem 18 miliard korun (zrušen účet FNM) z privatizačního účtu, uvedla Česká televize. Schodek rozpočtu tím ke konci března klesl na 9,2 miliardy korun, zatímco bez rozpuštění peněz z privatizačního účtu by průběžný schodek rozpočtu byl téměř 28 miliard korun (ČTK)

12.4.2019 Stát v roce 2018 slíbil 77 investorům pobídky (např. společnost Varroc Lighting Systems 480 milionů korun, papírny Mondi Štětí a 467 milionů korun získají kladenské pekárny La Lorraine) za deset miliard korun, vznikne 4700 nových míst (většina bude ve výrobě) 

Nepříznivé faktory, které mohou ovlivnit rozpočet ČR po roce 2020

• Pokles výběru HDP, pokles výběru všech daní (omezení spotřeby, pokles výroby, dopravy, turismu, Brexit, recese, růst nezaměstnanosti...).
• Zvýšení výdaje na armádu ve výši 2 % DPH do roku 2025, jednorázová investice - -nákup vojenské techniky v hodnotě 53 miliard kč.
• Výpadek příspěvků Velké Británie do evropského rozpočtu (pokles příjmů z EU o 15%).
• Zvýšení platu učitelů na průměr 45 000 do konce roku 2021,, nebo 1,5 násobek průměrné mzdy.
• Garance růstu důchodů (na rok 2020 a dále).
• Vyčerpání a zrušení privatizačního účtu FNM (18 miliard kč), který vláda rozpustila v březnu 2019 do rozpočtu, přesto na konci roku 2019 bude deficit rozpočtu ve výši 50 - 100 miliard (již v březnu 2019 je schodek proti loňskému roku vyšší o cca 40 miliard, reálně cca 22 miliard), z tohoto účtu pravidelně přesunuje do rozpočtu cca 7-9 miliard kč), v roce 2018 ne nepřesunovalo nic.
• Růst mandatorních výdajů státu (kompenzace, Kurzarbeit, zdravotnictví, sociální systém atd.).
• zrušení daně z převodu nemovitostí.
• Česko tak v příštích devíti letech přijde o více než 80 miliard korun (16.4.2019), důvodem je že EU výrazně sníží dotace na výstavby dálnic a železnic. 
  
• Koronavir obrátil svět doslova na ruby (nastal blackout ekonomiky a omezení pohybu osob), můžeme počítat, rozpočet bude deficitní několik roků a pandemie spustila globální multi krizi.

Dluhy domácností 

• Každý druhý Čech má půjčené peníze, jde o hypoteční úvěry a úvěry ze stavebního spoření tvoří třetinu celkového dluhu, nejzadluženější jsou lidé ve věku 35 až 44 let (3.2019).
• Dluhy domácností u bank a družstevních záložen se v únoru 2019 zvýšily proti lednu o 3,8 miliardy Kč na 1,657 bilionu Kč. Meziročně bylo jejich zadlužení vyšší o 110 miliard Kč.
  
• Celková výše dluhu obyvatel ČR činil koncem roku 2018 celkem 2,32 bilionu korun a meziročně vzrostl o 177 miliard Kč, tedy o 8,3 %. Zároveň opět klesl objem nespláceného dluhu, a to o 4,5 miliardy na 34,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací ( 13.3.2019 ČTK). 
  
• Hypotéky se na celkovém dluhu podílejí 65 %. Jejich objem od loňského druhého čtvrtletí vzrostl o 115 miliard korun, což představuje nárůst o 8,7 procenta. 
  
• Celkový dluh všech obyvatel České republiky ke konci druhého čtvrtletí 2018 činil 2,23 bilionu korun, na jednoho obyvatele včetně nemluvňat tak vychází dluh asi 210 tisíc korun. Meziročně vzrostl celkový dluh Česka o 175,1 miliardy. U dlouhodobého dluhu je to průměrně 1,58 milionu korun na klienta, u krátkodobého dluhu pak 190 tisíc korun. V srpnu 2018 to uvedl Bankovní a Nebankovní registr klientských informací. 
  

Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Pavla Kysilky (2018) přijde větší krize, než v roce 2008 a bude překvapivá svou hloubkou, tak i prudkostí.

• Krize vždy potřebuje výbušninu a roznětku.
• Je otázkou, zda roznětkou bude Itálie a výbuch jejich zhrouceného bankovního systému nebo zda to bude Francie a její exploze sociálního řádu (žluté vesty).
  
• Výbušninou může být opět přehřátý realitní trh, přehřáté úvěrování, přehnaně optimistická očekávání některých firem, předimenzované projekty.
• Výbušnina je u bank, ale u té roznětky nikdy nevíte, odkud přijde.
• více

Stárnutí populace v Česku

Na konci června 2017 ČSSZ (Česká správa sociálního zabezpečení)  vyplácela 2,4 miliony starobních důchodů a 425 400 invalidních a 71 400 pozůstalostních penzí.

• Ke konci roku 2018 žilo Česku cca 10, 514 miliónů lidí, z toho 2 414 000 důchodců, mladistvých do 15 roků 1 655 600, zaměstnaných v produktivním věku 5 215 000 obyvatel.
• Po roce 2030 (odchod silných ročníků do důchodu) ale možná i dříve nás čeká kolaps důchodového, sociální a zdravotního systému.

Největší hospodářské krize:

• Krach na vídeňské burze byl velký burzovní krach, ke kterému došlo 9. května 1873 , byla důsledkem příjmu z reparací po vyhrané válce nad Francií (Německo a Rakousko - uhersko).
  
• Velká hospodářská krize 1929, Newyorská burza nucena v pátek 25. října oznámit krach, znamenal pokles výroby ve světě až o 40%, zhroucení obchodu, krize v zemědělství, prudký růst nezaměstnanosti, pokles mezd - nepokoje demonstrace, stávky.
• "Black Monday" říjen 1987.
  
• Tržní krize v roce 1998.
  
• Dot.com bublina 2000 (USA).
• Hypoteční krize 2007 (USA) přerostla ve finanční krizi 2008 (cena ropy propadla ze 147 dolarů do konce roku na 40 dolarů.
• Robert Kiyosaki (2018), 4. krize přichází, můžeme ji vidět během 2-3 roků (2020-2021) - končí průmyslová doba nastává doba informační, doporučuje učit se stát se podnikateli, abychom mohli přežít. 
• Koronavirová krize 2020 (blackout ekonomiky a cestování v globálním měřítku).
• více

Energie = Peníze

• Zlatý standard 1871 - 1914 (1USD = 1/20 unce zlata )
  
• 1913 založen FED
• 1933 zrušen zlatý standard 
  
• 1945 - 1971 Brettonwoodský měnový systém (1USD = 1/35 unce zlata)
• 1971 (USA = 1/38 unce zlata)
• 1973 Smithsoniánský systém se zhroutil
• 1976 KENSINGTONSKÝ SVĚTOVÝ MĚNOVÝ SYSTÉM
• více

FED - Federální rezervní systém

• Je centrální bankou USA, která byla založena 23.12.1913.
• FED řídí sedmičlená radu guvernérů, v jejím čele je předseda (od 5.2.2018 Jerome Powell).
• Členy rady guvernérů navrhuje prezident USA a schvaluje senát.
• Funkční období člena rady guvernérů je 14 roků.
• FED nastavuje základní úrokové sazby, čímž ovlivňuje tržní úroky, ale i kurs USD vůči jiným měnám.
• více

Graf ukazuje vývoj globální inflace od roku 1900 (konkrétně jde o medián inflace z 24 zemí, pro které byla dostupná data pro celé toto období). 

Nesplatitelné dluhy, zprávy z tisku

22.12.2023 Zahraniční dluh České republiky ve třetím čtvrtletí stoupl o 126,3 miliardy na 4,546 bilionu korun. V meziročním srovnání byl o 140,4 miliardy vyšší. Výše zahraničního dluhu ke konci září představovala 62,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) země, tedy celkového výkonu české ekonomiky. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Přes 77 procent zahraničního dluhu připadlo na soukromý sektor a zbývající část, 22,7 procenta, byly závazky veřejného sektoru, do kterých spadají závazky vládního sektoru, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5707055/cnb-zahranicni-dluh-cr-stoupl-ve-3-ctvrtleti-na-4546-bilionu-kc.html

20.11.2023 USA hrozí zhoršení ratingu a podle Pensylvánské univerzity nakonec i bankrot. Investor Buffett nesouhlasí. Podle agentury hrozí, že Spojené státy se budou dalších několik let potýkat s rozpočtovým schodkem kolem šesti procent hrubého domácího produktu, což právě omezí možnost dluhového financování země. Při vysokých úrokových sazbách a hlubokých deficitech totiž nutně citelně stoupá nákladnost obsluhy dluhu, čímž se zužuje prostor pro další zadlužení, neboť investoři žádají za svoji půjčku ještě vyšší úrok, aby tak ošetřili vlastní riziko spojené s možnou platební neschopností. Úrok na dlouhodobém dluhu USA je v těchto dnech vůbec nejvyšší za posledních šestnáct let, což někteří experti zčásti připisují právě obavám z rostoucího zadlužení země.

• Podle letošní analýzy Whartonovy obchodní školy při Pensylvánské univerzitě (zde) mají Spojené státy zhruba dvacet let na to, aby zásadně napravily své veřejné finance. Jinak se jejich stav stane neudržitelný a země bude čelit platební neschopnosti, čili bankrotu, jenž by dramaticky otřásl celým světem. Mezinárodní investoři však, zdá se, hrozbu bankrotu USA podceňují. Ostatně například jeden z nejslovutnějších z nich, Warren Buffett, dále bezmezně věří dlužnické spolehlivosti vlády Spojených států. https://budgetmodel.wharton.upenn.edu/issues/2023/10/6/when-does-federal-debt-reach-unsustainable-levels

• Buffett míní, že zhoršení ratingu či ratingové výhledu, ať už v podání té či oné agentury, je vždy vlastně jen "plácnutím do vody". Investor je tedy evidentně přesvědčený – jako mnozí jiní –, že Spojeným státům zkrátka bankrot nehrozí ani v tom nejzlejším snu, neboť "všemocný dolar" jim poskytuje supervýhodu, jakou žádná jiná země či ekonomika světa nemá. Tato supervýhoda tkví v tom, že dolar, představující globální rezervní měnu číslo jedna, umožňuje Spojeným státům i sebehlubší zadlužení nakonec řešit – lidově řečeno – tiskem novým peněz. Role dolaru coby světové rezervní měny číslo jedna pak zajistí, že nutné inflační náklady takového tištění neponesou jen Spojené státy samotné, nýbrž celý svět.

• Buffett vlastně mezi řádky praví, že Spojené státy se jako jediná ekonomika světa mohou zadlužovat, v zásadě jak se jim zamane, přičemž dojde-li na nejhorší, o inflační náklady takového tištění se podělí s celým světem. To je ona supervýhoda: dolar Spojeným státům umožňuje půjčovat si na své potřeby, ale pokud by to jednou snad už neutáhly, zatáhne to celý svět.

• https://www.kurzy.cz/zpravy/749462-usa-hrozi-zhorseni-ratingu-a-podle-pensylvanske-univerzity-nakonec-i-bankrot-investor-buffett/

3.5.2023 Celková výše dluhu USA je zhruba 200 bilionů dolarů, v přepočtu přibližně 4300 bilionů korun, varuje Stanley Druckenmiller, dlouholetý investiční stratég miliardáře George Sorose. Druckenmiller započítává nejen stávající dluh samotný, ale i současnou hodnotu všech plateb, které bude třeba ze zákona uskutečnit. Do roku 2040 například veškeré daně vybrané v USA na celostátní úrovni půjdou na starobní důchody.

• Za nebezpečně kynoucí americký dluh může také tamní centrální banka, která dlouhé roky provozovala extrémně expanzivní měnovou politiku, lidově řečeno "tištění stovek miliard dolarů". Za ně nakupovala dluh americké vlády, který stále ve velkém objemu drží, takže vytváří falešnou iluzi, jak říká Druckenmiller, že s problémem extrémního veřejného zadlužení může vládě USA pomoci. 
• Centrální banka USA vlastně svým "tištěním stovek miliard" ještě jednotlivé americké vlády vybízela k rozpočtově nezodpovědnému jednání. Nějaká forma "resetu" se tak nyní zdá být nevyhnutelná. S nedozírnými následky pro globální ekonomiku.
  
• Asymetrie tkví v tom, že centrální banka i na relativně malé otřesy, třeba ten zmíněný březnový bankovní, reaguje velmi agilně, poskytováním nové likvidity čili pumpováním nových podpůrných peněz
  
• Bankovní krize v USA je stále teprve na svém začátku, pročež by americká centrální banka tak měla nyní upustit od dalšího zvyšování své základní úrokové sazby. Se snižováním objemu její rozvahy, a tedy i s tlakem na snížení tempa růstu veřejného zadlužování, by přitom bylo slučitelné spíše další zvyšování základních úrokových sazeb.  
  
• https://www.newstream.cz/money/dluh-usa-nebezpecne-kyne-muze-za-to-fed-nejaka-forma-resetu-je-nevyhnutelna-rika-sorosuv-muz?
  

11.4.2023 Desítky států s nízkými příjmy letos vydají nejvíce peněz na splátky svých zahraničních dluhů za posledních 25 let. Vyplývá to z nové studie, kterou v úterý zveřejnila britská nezisková organizace Debt Justice. Podle autorů výzkumu hrozí, že země kvůli tomu nebudou mít prostředky na další klíčové výdaje, jako jsou vzdělání či zdravotnictví, a vyzývají věřitele k odpuštění závazků.

• Skupina 91 nejchudších zemí utratí za splátky dluhů zahraničním subjektům v průměru více než 16% veškerých státních příjmů. V roce 2024 by to mělo být skoro 17%, 
  
• Velké potíže se splácením zahraničních dluhů zřejmě budou mít také Ghana, Zambie nebo Pákistán. Ghana nedokázala splácet své externí závazky již loni a Zambie je nedodržela v roce 2020. Splátky zahraničních dluhů Pákistánu, který je mimochodem pátou nejlidnatější zemí světa, letos dosáhnou téměř poloviny jeho příjmů.  
  
• https://www.e15.cz/zahranicni/odpustte-dluhy-nejchudsim-zemim-nezvladaji-je-splacet-tvrdi-autori-nove-studie-1397618?
  

16.8.2022 Dluh domácností je neudržitelný, nadechnutí nepotrvá dlouho, varuje Burry. Domácnosti navzdory vysoké inflaci utrácejí, jako kdyby se na Titanicu rozlévalo poslední pití. Pokud všem adekvátně nevzrostly také příjmy, je jen otázkou času, kdy jim dojdou peníze.

To zpětně zasáhne i akciové trhy, předjímající hlavně konec éry fiskálního utahování, a současná krize se podle Burryho naopak pořádně prohloubí. Burry předpokládá, že americkým domácnostem dojde hotovost v horizontu několik následujících měsíců, což se nejprve projeví na rychle klesajících korporátních ziscích a následně na ceně akcií. Dopady inflace a fiskálních brzd zatím významně tlumila ochota domácností se zadlužovat - tedy alespoň v USA, odkud by se však krize snadno přelila dále.

Čísla za záporným znaménkem na amerických kreditních kartách naskakují kvůli inflaci bezprecedentním tempem. Jestli někdo nezatáhne za záchrannou brzdu, zřítí se naděje rychlou cestu z ekonomického marastu jako pomyslný westernový vlak z rozbitého mostu.

• Americký spotřebitelský dluh stačil narůst na rekordních 40 miliard dolarů za měsíc, historický průměr se přitom pohybuje jen okolo 28 miliard.
• Utrácení radikálně poklesne, koncoví prodejci budou muset chtě nechtě přistoupit na výprodej nahromaděného skladového zboží jen s minimální marží nebo dokonce pod náklady, čímž klesne inflace. Korporátní zisky i ekonomický růst se ocitnou pod tlakem uprostřed hlavní sezóny roku, tedy na vánočním trhu. 
• https://forbes.cz/dluh-domacnosti-je-neudrzitelny-nadechnuti-nepotrva-dlouho-varuje-burry/ 
  

11.7.2022 Evropská centrální banka řeší kvadraturu kruhu. Řešení nemůže být jiné než radikální - oddlužení, přísná pravidla a fiskální unie. Po razantní české centrální bance a lehce opozdilé americké se také Evropská centrální banka konečně zabývá otázkou, jak naložit s vysokou a odolnou inflací. Po letech spánku se kvůli tomu ale opět probouzejí dluhové problémy některých států ze skupiny nazývané nehezky PIGS (Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko). A přibližuje se chvíle, kdy jejich neudržitelné zadlužení bude konečně potřeba vyřešit.

• no, ve světle osmiprocentní inflace v eurozóně či dvouciferné v Pobaltí to vypadá spíš jako vtip. Ale ECB nemůže jinak, protože je ve velmi svízelné situaci. Na jedné straně má eurozóna svůj sever, který potřebuje mnohem vyšší sazby ke zchlazení svých přehřívajících se ekonomik. Na straně druhé jsou ovšem jižní státy měnové unie, pro které může být - kvůli jejich obřímu zadlužení - byť jen náznak mírného zvýšení sazeb likvidační.
  
• V měnové politice je vždy někdo vítěz a někdo poražený. Někdo vyšší sazby unese a někdo ne. Ale vždy to platí v rámci ekonomiky jednoho státu. V případě ECB ovšem mluvíme o celých státech, jejichž případný dluhový kolaps je ve všech ohledech mnohonásobně závažnější než kolaps čehokoli v rámci jedné národní ekonomiky.
  
• Eurozóna nevznikla jako optimální měnová oblast, jak ji známe z učebnic, nýbrž jako politický projekt. K tomu, aby se optimální měnovou oblastí stala, jí chybí příliš mnoho faktorů - například dostatečná mobilita pracovní síly. Především ale eurozóně v tomto směru chybí - či chyběl - fiskální federalismus, tedy rozpočtová autorita, která by finančními transfery mohla tlumit regionální rozdíly v dané měnové oblasti.
  
• Až do dluhové krize po roce 2009 nahrazovaly neexistující fiskální federaci benevolentní dluhopisové trhy. Ty dělaly přesně to, co by jinak dělala ona fiskální autorita - vyrovnávaly rozdíly. Proto tekly velké peníze od německých bank k řeckým důchodcům či veřejným zaměstnancům, na financování infrastruktury v jižních zemích a podobně. Ano, cenou bylo rostoucí zadlužení příjemců. Jenže trhy správně odhadly, že kdyby padla kosa na kámen a jižní zadlužení se stalo velkým problémem, vlády eurozóny společně s ECB udělají "cokoliv, co bude potřeba", aby bankrot jihu (a problémy věřitelů ze severu) odvrátily. Obchodníci s dluhopiosy vsadili (opět úspěšně) i na to, že ono "cokoliv" může klidně obnášet i pád klíčového prvku finanční architektury eurozóny. Tedy Maastrichtských kritérií diktujících zejména přípustnou výši státního deficitu (3 procenta HDP) a celkového zadlužení (60 procent HDP).
  
• ECB proto bezstarostně přebrala od dluhopisových trhů jejich úlohu z první dekády existence eurozóny a stala se novou nivelizační autoritou. Jenže v pandemii se ohýnek, s nímž si ECB deset let zahrávala, rozhořel v požár. Naprostá ztráta zábran vlád při utrácení a bezbřehá ochota centrální banky vyhovět jejich fiskálním choutkám vytvořily výbušnou směs vysoké inflace a extrémního zadlužení.
  
• Dnes tak ECB sice cítí čím dál větší potřebu utáhnout měnovou politiku, současně si však uvědomuje, že kvůli zadlužení jihu to nejde. Jinými slovy ECB se svou lehkovážnou, podbízivou měnovou politikou posledního desetiletí vmanévrovala do zrádných vod mezi Skyllou potenciálně kolabujícího jihu a Charybdou inflací rozzlobeného severu. Rozehrála masivní hru morálního hazardu, v níž státům skrze uměle nízké sazby a měnové financování jejich dluhu vždy pomohla. A nic kromě opatrných slov o nutnosti strukturálních reforem za to nevyžadovala.
  
• Jediným řešením nyní je dohrát hru s ohněm do logického konce. Tím je parciální umazání dluhů členských států eurozóny. Ano, zní to děsivě. Ale je to nutné. Hlavně proto, že má-li se ECB zase vrátit ke standardnímu měnověpolitickému životu, musí si rozvázat ruce. S pouty vysokého zadlužení jihu na zápěstích se nezávislá měnová politika dělat prostě nedá.
  
• ECB má ve své bilanci dluhopisy za 1,7 bilionu eur nakoupené v rámci pandemického programu PEPP. Jen italských a španělských papírů z tohoto programu leží ve Frankfurtu dohromady za 470 miliard eur. Dále jsou tu dluhopisy za 2,6 bilionu eur z programu PSPP - italských a španělských je za 750 miliard. ECB tedy již nyní vlastní více než třetinu společného španělského a italského dluhu a více než třetinu celého dluhu eurozóny. Zadlužení eurozóny přitom v roce 2021 přesáhlo jeden celý roční hrubý domácí produkt.
  
• výměnou za zcela bezprecedentní krok musí Frankfurt dostat skálopevné záruky, že jde o pomoc jednorázovou a že se morální hazard, který tato pomoc chtě nechtě zpečetí, nestane integrální součástí rozpočtové a měnověpolitické architektury eurozóny.

• Na cestě ke společné fiskální politice eurozóny bude nutné (a ECB musí nekompromisně požadovat) mnohé. Třeba ústavní dodatky v zemích, které dluhový odpustek využijí, stanovující pevné a nepřekročitelné stropy zadlužení. Právo vetovat národní státní rozpočty pro nově zřízený fiskální dohled eurozóny - to bude jakýsi předpokoj společné fiskální politiky. Určení postupu pro vyloučení nepoučitelných fiskálních hříšníků, protože euro nesmí být jednosměrka. A mnoho dalšího.

• Je skutečně nejvyšší čas, aby ECB položila státům eurozóny na stůl nabídku, která se neodmítá. Alternativou je totiž jen permanentní inflace nebo kolaps zadlužených států.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-komentar-bojovat-s-inflaci-se-musi-ale-nemuze-eurozonu-drti-dluhove-kleste-208619#

15.6.2022 Vedení Evropské centrální banky na dnešek narychlo svolává své mimořádné zasedání. Téma se zdá být zřejmé: Itálie. Úrok na dluhu této předlužené ekonomiky se začíná nebezpečně zvyšovat. Rozevírají se totiž nůžky mezi úrokem na dluhu právě Itálie a na dluhu Německa, jenž je obecně považován za bezproblémový. Takovéto rozevírání nůžek je nyní zásadním bolehlavem vedení ECB. Z hlediska ekonomů jde o příznak možného tříštění neboli fragmenatce eurozóny. Jestliže by takovéto tříštění nabylo krajní polohy, je ohrožena samotná existence eura.

• Důvodem rozevírání nůžek je vedle předluženosti Itálie také rapidní inflace celé eurozóny. Ta je na čtyřnásobku inflačního cíle ECB ve výši dvou procent. Inflace nutí ECB signalizovat poměrně citelné navyšování základní úrokové sazby.
  
• Italské desetileté dluhopisy za posledních šest měsíců přišly o pětinu své hodnoty. To je ve sféře podnikových dluhopisů znak finanční tísně dané firmy, tedy daného dlužníka. Nyní se v této tísni tedy ocitá dlužník jménem Itálie.
  
• Tento týden se úrok na italském desetiletém dluhu dostal poprvé za skoro 8,5 roku přes úroveň čtyř procent. Je tak na čtyřnásobku v porovnání s počátkem letošního roku. Zmíněné nůžky mezi úrokem dluhu italského a dluhu německého se rozevřely do šíře více než 2,3 procentního bodu, což je dvouleté maximum.
• Dluhová pozice Itálie se od té doby ovšem dále zhoršila. S příchodem světové finanční krize roku 2008 se italský veřejný dluh pohyboval "jen" lehce nad úrovní jednoho sta procent velikosti ekonomiky. Nyní činí zhruba 150 procent velikosti ekonomiky, měřené hrubým domácím produktem. Navíc třetina italského dluhu, v objemu přesahujícím 850 miliard eur (více než 21 bilionů korun), je splatná během následujících čtyř let.
  
• Jen v příštím roce musí Řím umět najít zdroje na pokrytí splátky jistiny a úroků z dluhu za celkem 290 miliard eur, neboli 7,2 bilionu korun. To je částka, která převyšuje celkový nominální hrubý domácí produkt ČR v příštím roce, který tuzemské ministerstvo financí prognózuje na zhruba 7,1 bilionu korun.
  
• Za uplynulý rok se úrok až zdevítinásobil na řeckém dluhu, přičemž trpí také dluhopisy španělské a portugalské. Při ní vytvářením bilionů nových eur a návazným masivním odkupem dluhopisů členských zemí eurozóny uměle stlačovala úrok na jejich dluhu. Tlumila tak prohlubování makroekonomických rozdílů mezi zeměmi eurozóny, které nyní hrozí obnažit právě zmíněné tříštění. To ohrožuje samotnou existenci eura, neboť měnová unie obecně může být funkční pouze při alespoň elementární míře makroekonomické sladěnosti jejích členů.
  
• Bude muset s pravdou ven. Bude muset přiznat, tak či onak, že dluhopisy alespoň některých členských zemí nyní bude odkupovat čistě proto, aby zabránila růstu úroků na jejich dluhu. ECB zřejmě nepřistoupí na plošný odkup dluhopisů, ale selektivně vybere jen dluh některých zemích. Což může být v rozporu se samotným principem jednotného trhu, základním stavebním kamenem EU.
  
• Navíc to již může být prakticky k nerozlišení od starodávné praxe "látání dluhu tiskem peněz". A to je pochopitelně inflační. Hlavně ale takové látání značí, že eurozóna není s to stát na svých vlastních nohou - a že tedy potřebuje berličku v podobě tištění dalších miliard a bilionů.
  
• Jenže ani s touto berličkou si nevystačí navěky, pokud se vnitřně neuzdraví. Bez uzdravení, pro něž ale v posledních takřka patnácti letech vlastně nic neudělala, dříve či později projekt eurozóny, jak ji známe, zákonitě skončí na smetišti dějin. Potíž je v tom, že berlička uzdravení brání, neboť na dluh a za cenu - jak dnes vidíme - rapidní inflace vytváří dojem, že Itálie, ani eurozóna vlastně ani nijak churavé nejsou.
  
• https://www.kurzy.cz/zpravy/656988-vedeni-ecb-dnes-narychlo-mimoradne-zaseda-ve-hre-je-budoucnost-predluzene-italie-a-tedy-i-eura/

19.5.2022 Globální dluh napříč všemi sektory v prvním čtvrtletí stoupl na rekordních více než 305 bilionů USD (7,2 biliardy Kč). Nejvíce si půjčily dvě největší ekonomiky světa, Čína a Spojené státy. Poměr globálního dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) ale klesl. Uvedl to ve své zprávě Institut pro mezinárodní finance (IIF), jehož členy je více než 400 bank a finančních institucí po celém světě (ČTK)

13.4.2022 13.4.2022 Za vysoký státní dluh, který ke konci února činil zhruba 2,4 bilionu korun (asi 40 procent HDP), stát teď bude platit čím dám vyšší úroky. "Už v letošním roce podle našich propočtů zaplatí stát na obsluze dluhu téměř 60 miliard korun," uvedl pro SZ Byznys hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Loni to přitom bylo 42 miliard. Jak budou platby za úroky dluhu postupně zvyšovat zhruba o 20 miliard ročně. "V příštích třech letech se postupně dostaneme na 120 až 130 miliard korun," dodal Sklenář.

Hlavní příčinou budoucích vyšších plateb za úroky ze státního dluhu je absolutní výše zadlužení, která rychle roste. Dluhy státu v příštích dvou letech převýší hranici 3 bilionů korun. Druhým důvodem jsou pak rostoucí úrokové sazby, které u desetiletých českých státních dluhopisů v posledních dnech už přesáhly 4 %.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-babisovo-dedictvi-za-uroky-statniho-dluhu-zaplatime-desitky-miliard-navic-198064#

6.4.2022 Celosvětový objem vládních dluhů by se měl v letošním roce zvýšit o 9,5 % na rekordních 71,6 bilionu dolarů. Předpověděla to britská investiční společnost Janus Henderson. Dodala, že za růstem budou stát zejména Spojené státy, Japonsko a Čína. Zadlužení podle ní poroste i ve velké většině ostatních států, píše server CNBC (ČTK.

23.3.2022 Zahraniční dluh České republiky činil na konci loňského roku téměř 4,472 bilionu Kč. V meziročním srovnání byl vyšší o 150,3 miliardy korun a představoval 73 procent hrubého domácího produktu. Jen za čtvrtý kvartál se zahraniční dluh zvýšil o 105 miliard Kč. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČTK)

23.2.2022 Globální dluh napříč všemi sektory v loňském roce stoupl o deset bilionů dolarů (217,1 bilionu korun) na rekordních 303 bilionů dolarů. Přispěly k tomu hlavně půjčky v rozvíjejících se zemích v čele s Čínou. Poměr globálního dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) se ale snížil díky oživení rozvinutých ekonomik. Uvedl to ve své zprávě Institut pro mezinárodní finance (IIF), jehož členy je více než 400 bank a finančních institucí po celém světě.

• Poměr globálního dluhu k HDP tak loni klesl na 351 procent z rekordní hodnoty více než 360 procent v roce 2020. Loňská hodnota je však zhruba o 28 procentních bodů vyšší než před pandemií. 
• https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/globalni-dluh-stoupl-na-rekordni-hodnotu-303-bilionu-dolaru-1387958? 
  

16.12.2021 Světový dluh dosáhl v loňském roce v důsledku pandemie covidu-19 rekordní výše 226 bilionů dolarů (5,1 biliardy Kč). To představuje 256 procent světového hrubého domácího produktu (HDP). Znamená to nárůst o 28 procentních bodů, tedy nejvíce od druhé světové války. Informoval o tom dnes Mezinárodní měnový fond (MMF)."O něco více než polovina tohoto nárůstu připadá na vládní úvěry", které rovněž dosáhly rekordní výše (99 procent světového HDP), zatímco "soukromý dluh nefinančních podniků a domácností rovněž dosáhl nových maximálních hodnot", uvedli na blogu za MMF Vitor Gaspar, Paulo Medas a Roberto Perrelli.

Jen samotné vládní dluhy nyní představují téměř 40 procent celkového světového dluhu, což je podle MMF "nejvyšší podíl od poloviny 60. let" minulého století.

V roce 2020 bylo "velké zvýšení dluhu odůvodněno potřebou chránit lidské životy, zachovat pracovní místa a zabránit vlně bankrotů," zdůrazňují autoři příspěvku. "Pokud by vlády nezasáhly, sociální a ekonomické důsledky by byly zničující," dodávají.
Autoři dále upozorňují, že tato úroveň zadlužení zvyšuje zranitelnost, zejména proto, že podmínky financování budou v budoucnu méně příznivé. V kontextu vysoké inflace se očekává zvyšování úrokových sazeb.
"Vysoká úroveň zadlužení ve většině případů omezuje schopnost vlád udržet oživení a schopnost soukromého sektoru investovat ve střednědobém horizontu,

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4867627/svetovy-dluh-loni-podle-mmf-dosahl-rekordnich-226-bilionu-dolaru.html

11.3.2021 Dluhy se po celém světě emitují nebývalým tempem, což může vyvolat nejvyšší nárůst nesplácejících společností za více než deset let. To je názor společnosti S&P Global Ratings, která odhaduje, že světový dluh dosáhl na konci loňského roku rekordních 201 bilionů dolarů, což odpovídá neuvěřitelným 267 % HDP.

Vyšší globální páka znamená i vyšší riziko nesplácejících společností, kdy se defaulty mohou vyšplhat až na nejvyšší hodnotu od roku 2009, uvedla ve čtvrtek ve zprávě S&P . Rizika plynoucí z masivní akumulace dluhu se na dluhopisovém trhu projevila již tento měsíc. Nárůst výnosů amerických státních dluhopisů a obavy z inflace otřásly korporátními dluhopisy po celém světě.

S&P uvedla, že 12měsíční míra korporátních defaultů u společností s junk ratingem v USA se může do konce roku 2021 vyšplhat na 7 % z 6,6 % o rok dříve. V Evropě se podle ní může zvýšit na 6,5 % z 5,3 %.

Vysoký korporátní dluh může znamenat, že se úvěrové zdraví těžce zasažených sektorů, jako jsou letecké společnosti a volný čas, podle S&P do roku 2022 nezlepší. Přesto tato ratingová společnost očekává, že oživení globální ekonomiky pravděpodobně dluhovou krizi brzy odvrátí, i přes rekordně vysoký poměr půjček k HDP.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4625951/bloomberg-cim-dal-vyssi-hora-svetoveho-dluhu-vyvolava-obavy-z-nesplaceni.html

27.12.2020 Globální zadlužení se podle některých zdrojů šplhá až k 300 bilionům dolarů. Za normálních okolností by takto prudký růst dluhu na finančních trzích vedl ke značnému zvýšení nervozity a k silnému růstu úrokových sazeb jako důsledek stahování peněz z trhu a růstu rizika.

Při silném růstu zadlužení hrozí nebezpečí nadměrného růstu dluhu, což vede k tomu, že za běžných podmínek úrokové sazby rostou a přirozeně tržním způsobem zdražováním dluhu a ekonomických transakcí dalšímu zadlužování brání. Za současné situace je tomu ale jinak, protože na finanční trhy ve velké míře vstupují centrální banky světa, které nakupují dluhopisy. Skupují jak soukromý dluh, tak i dluh státní. A díky této umělé poptávce je umožněno, že sazby se drží na velmi nízkých úrovních. Díky centrálním bankám mají státy zadlužení stále relativně levné.

Zadlužení tak neustále roste. Centrální banky a státy stále slibují pokračující podporu oslabené světové ekonomice. Je zajímavé si uvědomit rozdíl oproti světové finanční a hospodářské krizi v roce 2008. Tehdy státy řešily podobný velký problém jako v současnosti, a sice jak pomoci ekonomikám v těžké recesi. Tehdy ale byla vyšší inflace. To je alfa a omega možností státních autorit - státu a centrálních bank, jejich možností pomáhat hospodářství. Silnější inflace by omezila mantinely podpory veřejných autorit hospodářství a vedla by k růstu úrokových sazeb. Momentálně ale žijeme ve světě, kdy je inflace už řadu let velmi nízká. Centrální banky se ji dlouhodobě snaží zvýšit velmi silnou expanzivní monetární politikou. Když do toho přišel koronavirový šok, tak centrální banky pouze zesílily podporu, kterou už dříve ekonomikám poskytovaly, a díky tomu, že je inflace stále nízká, pomoc neustává.

Objevují se názory a hlasy některých ekonomů o tom, že dluhy by měly být státům odpuštěny. Tomu se státní autority hlavně vzhledem k udržení disciplíny a morálky brání, morální hazard a nadměrný růst půjček mohou narušit finanční stabilitu ekonomik, penězi zaplavená ekonomika může srazit hodnotu peněz a zvýšit inflaci a destabilizovat tak makroekonomickou rovnováhu. Dluh, který by měl stát splácet, centrální banky jen "rolují" do budoucna. Světové centrální banky znovu nakoupí nový objem dluhopisů, které nahrazuje předešlé, jimž se blíží splatnost.

https://faei.cz/kde-lezi-bod-zlomu-rustu-globalniho-dluhu/?

18.12.2020 Možná, že vláda ve Washingtonu se bude schopná zadlužit ještě více a poměr dluhů k HDP vzroste ze 100 % na 150 %. I kdyby dluhy potom zůstaly na stejné úrovni, při průměrných sazbách ve výši 1% a 2% růstu produktu by poměr dluhů k HDP klesal a za pár desetiletí by se dostal zpět na výchozí úrovně. Tento scénář ale předpokládá, že sazby skutečně zůstanou nízko, a to i poté, co vláda zvýší své deficity. K tomu je nutné, aby se tempo růstu drželo nad sazbami. A hlavně, aby deficity jednou klesly na nulu. Poukazuje na to ekonom John Cochrane ve své úvaze o udržitelnosti amerických vládních dluhů a tvrdí, že popsaný scénář platí tak maximálně pro jednorázové zvýšení deficitů či pro umělé soustavné deficity kolem 1 % HDP. 

• momentálně ale není konec vysokých deficitů v dohledu, nyní na ně tlačí pandemie, vysoké byly již před ní a po ní se zase začne projevovat potřeba vyšších výdajů v oblasti sociální a zdravotní péče.  
  
• dluhovou udržitelnost a důvěru trhů by mohly podkopat politické spory, které snižují pravděpodobnost smysluplné a ucelené reformy vládních výdajů a daňového systému. 
  
• Spojené státy si tisknou vlastní peníze, zatímco Řecko ne. To ale znamená pouze to, že krize může skončit vysokou inflací namísto toho, aby přišel chaotický default. A není jasné, že americká vláda by si vybrala inflaci před defaultem 
  
• americký Kongres by měl skutečně vážil, zda dá přednost výplatě vysokých úroků lidem z Wall Street, zahraničním centrálním bankám a bohatým subjektům, které drží americké vládní dluhopisy, či zda upřednostní běžné Američany. 
  
• Podle ekonoma bude muset snížení deficitů proběhnout přes nižší vládní výdaje, protože zvyšování daní výrazně poškozuje ekonomický růst (což podle něj dokazuje srovnání evropských zemí a Spojených států). 
  
• je pak lepší vydávat dlouhodobé dluhopisy. Ty sice ve srovnání s krátkodobými vyžadují vyšší návratnost, ale z hlediska krize nesou menší riziko. "Vyhnout se krizi během následující generace skutečně stojí za procentní bod vyšších úrokových nákladů 
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4565318/cochrane-americke-dluhy-a-jedna-rada-ministryni-financi.html<br>

11.12.2020 Výnos španělského 10letého dluhopisu klesá poprvé na 0 % (Bloomberg)  

4.9.2020 Deficit rozpočtu USA pro tento rok je vyčíslen na 3,3 biliónu USD. Takový deficit je téměř trojnásobný oproti loňskému deficitu a zároveň dvojnásobně převyšuje deficit rozpočtu z krizových let 2008-9. Plánované výdaje rozpočtu budou kvůli koronavirové pandemii na celkových cca 6,6 biliónu USD, což bude o 2 bilióny nad úrovní roku 2019. Zmíněné navýšení odpovídá doposud odsouhlasené fiskální podpoře určené pro boj s negativními projevy pandemie.

Plánovaný deficit operuje s poklesem výběru daní. Výběr daně z příjmu fyzických osob vykazuje pokles o 11%, výběr firemních daní se snížil o plných 34%.
Růst vládních výdajů způsobí, že celkové zadlužení země v příštím roce překoná hranici celkového HDP. První náznaky v tomto duchu ekonomika přinesla už v polovině letoška. Do konce letošního roku objem veřejně drženého US dluhu dosáhne úrovně 98% celkového HDP. V roce 2019 to bylo jen 79% a v roce 2007 jen 35%. V roce 2021 je úroveň odhadována na 107% celkového HDP. Odhaduje se, že během následující dekády se deficit dále rozroste až směrem ke 13 biliónům USD.

https://www.kurzy.cz/zpravy/556000-us-vladni-deficit-narostl-na-3-3-bilionu-usd/

29.7.2020 Další vlna COVID-19 v USA "dláždí cestu k dluhovému rekordu, a to i pokud vezmeme v úvahu výši vládních dluhů na konci druhé světové války". Spojené státy reagovaly na pandemii pozdě a ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi dělaly chyby. A i to se projevuje tím, jak prudce nyní v této zemi rostou vládní dluhy. "Ještě před dvěma čtvrtletími byly federální dluhy na 23 bilionech dolarů, což představuje 106 % HDP. Za pouhá dvě čtvrtletí se zvedly na 27 bilionů dolarů. Navíc prudce klesl produkt a zadlužení se tak v poměru k HDP pohybuje na 133 %. Zadlužení USA bude navíc dále růst a ve srovnání s Řeckem a Itálií je tu jeden podstatný rozdíl: Tyto dvě země nefungují jako kotva globálního finančního systému.

"Na konci druhé světové války byl poměr federálních dluhů k HDP na téměř 120 %. Díky dlouhodobému růstovému potenciálu a globálnímu oživení míra zadlužení rychle klesla. Dnes zadlužení překročilo poválečný rekord, a to se nacházíme v období míru. Americká ekonomika se už před recesí vyvolanou pandemií nacházela v dlouhodobém útlumu a nyní nemá potřebný potenciál k růstu, jako tomu bylo po válce,

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4460614/steinbock-dluhy-na-rekordech-ekonomika-padajici-o-9-a-za-vsim-ideologicka-slepota.html

9.7.2020 Zatímco další vývoj koronavirové pandemie zůstává nadále zatížen významnou nejistotou, již nyní je zřejmé, že jedním z jejích makroekonomických důsledků bude prudký nárůst státního zadlužení. To se přitom bude týkat nejen fiskálně zodpovědných jako například Německa, které si to s dluhem 60 % HDP může dovolit, ale také Itálie a spol., u nichž dluhové břemeno významně přesahuje hranici 100 % HDP.

• začíná se vážně diskutovat o možnosti mimořádné monetizace koronavirového dluhu, kdy by centrální banka pokryla dodatečné výdaje státního rozpočtu tiskem nových peněz. Rozdíl oproti dnešnímu QE je zásadní - centrální banka by nakupovala státní dluh napřímo (nikoli skrze sekundární trh) a hlavně by nikdy nevyžadovala jeho splacení.
  
• Monetizace státního dluhu však rozhodně není bezproblémová a mezi ekonomy je všeobecně považována za absolutní tabu. Přímé financování státního rozpočtu mělo historicky za následek řadu hyperinflačních epizod, příkladem budiž Výmarská republika nebo Zimbabwe.
  
• problematičtějším aspektem je legálnost monetizace dluhu - primární právo Evropské unie tuto operaci explicitně zakazuje, což má garantovat nezávislost centrální banky. Na druhou stranu, v průběhu euro krize a také v pozdějších letech to byla právě ECB, jež významně ohnula vlastní pravidla, aby pomohla nejvíce zadluženým státům a plnila roli věřitele poslední instance.
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4448458/Rozbresk-Svet-po-koronaviru---jak-se-vyporadat-s-monstroznimi-dluhy.html?utm_source=TOP_EVENTS&utm_medium=e-mail&utm_campaign=Trhy_data_vysledky_PD

15.6.2020 Nárůst nesplatitelných dluhů států díky pandemii koronaviru, snižování úrokových sazeb do záporné oblasti společně s obchodními válkami a s omezením spotřeby obyvatel vytváří smrtící elixír, který podkopává stabilitu světového měnového systému

Guvernér ČNB Rusnok říká, že další snížení úrokových sazeb z již tak nízkých úrovní by mohlo podkopat stabilitu finančního systému (Reuters).  

29.3.2019 Basilej III, v Basileji se konalo setkání světových finančních elit, kde bylo rozhodnuto o zpětném přechodu na zlatý standard na úkor amerického dolaru (dolar je svázaný s ropou, bude mít růst ceny zlata za následek růst ceny ropy) a to může způsobit krizi světové ekonomiky. 

Bitcoin

• více

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika