Mšice

Permakultura: nedostatek draslíku snižuje odolnost vůči mrazu a zvyšuje obsah cukrů v listech, což podporuje napadení mšicemi. Nedostatek draslíku zároveň snižuje skladovatelnost brambor.  

Postřiky proti mšicím:

• česneková voda: rozmačkejte pár stroužků česneku do sklenice s vodou, důkladně rozmíchejte a vyzkoušejte
• kopřivová jícha, pelyněk- zalijeme horkou či studenou vodou, necháme louhovat pár hodin a hlavně vystydnout
• rajčata, tedy jejich listy obsahující alkaloidy hubící účinně hmyz. Na jemno nasekáme rajčatové listy a necháme přes noc namočené ve studené vodě, tou horkou bychom alkaloidy v listech poškodili. Druhý den ráno či odpoledne přecedíme, případně můžeme přidat i trochu nastrouhaného mýdla. To pořádně rozmícháme a postřik můžeme aplikovat. Množství nasekaných listů odpovídá úměrně množství vody, koncentraci roztoku prostě vyzkoušejte. Mýdlo použijte "to s jelenem," navíc je vlastně můžeme přidat do jakéhokoli z uvedených přípravků
• nastrouhat cca 200 g draselného (potašového) mýdla do litru teplé vody, rozmíchat a nechat vychladnout. Mýdlovou vodou stříkáme pouze napadená místa a to velmi opatrně
• polotučné mléko s vodou v poměru 1:1 a zkuste rostliny postříkat. Druhý den si zkontrolujte výsledek svého pokusu, což ostatně platí i pro ostatní postřiky. 

Druhy Mšic

Mšice maková zimuje na brslenu

Tato relativně velká černá mšice s bílou kresbou přezimuje vajíčky na brslenu, pustorylu a kalinách a od pozdního jara vytváří velké nápadné kolonie na mnoha druzích rostlin - máku, červené řepě, špenátu, slunečnici nebo bobu.

Vyskytuje se i na dalších okrasných a plevelných rostlinách. Mšice maková (Aphis fabae) způsobuje deformace listů, stonků a srdéček rostlin. Vytváří velké množství medovice.

Nápadná mšice zelná zvaná popelka

Tato mšice patří k nápadným druhům, protože je 2-2,5 mm velká, šedozelená. Celý povrch těla je pokryt jemným voskovým výpotkem šedé barvy. Tento výpotek ze mšice opadává a rostliny i okolní půda jsou šedavě zbarvené. Lidově se jí říká popelka.

Mladé rostliny může zcela zničit, starší znehodnotit tak, že se nehodí ke sklizni.

Mšice zelná (Brevicoryne brassicae) je nemigrujícím druhem, který se celoročně vyvíjí pouze na různých brukvovitých rostlinách.

Ochrana postřiky v době náletu okřídlených jedinců musí být opakovaná, protože nálet je někdy velmi silný. Některé přípravky mají horší účinnost, protože se mšice účinně chrání voskovou vrstvičkou.

Mšice broskvoňová patří k nejškodlivějším druhům

Zbarvení této mšice je značně proměnlivé - zelené v různých odstínech, žlutavé, růžové, světle hnědočervené. Patří mezi drobnější mšice velikosti 1,5-2,5 mm.

Může se objevit v místech, kde nemrzne, ve velkém množství i v zimě.

Vajíčka přezimují na peckovinách z rodu Prunus, jako jediný domácí druh mšice může někdy přezimovat i dospělá samice v různých úkrytech (pařeniště, skleníky, krechty, zbytky rostlin atd.).

Mšice broskvoňová (Myzus persicae) škodí sáním, ale je i zdatný přenašeč virových onemocnění. Patří k nejčastějším mšicím sajícím na pokojových rostlinách nebo v krytých prostorách.

V květnu silně poškozuje broskvoně, kde deformuje listy. Poškození se může zaměnit s houbovou chorobou kadeřavostí broskvoní.

Napadá stovky druhů okrasných, užitkových nebo plevelných rostlin. Na některých vytváří velké kolonie, které škodí sáním a produkcí medovice například skleníkovým paprikám, na jiných se vyskytují pouze ojedinělé mšice, které však přenášejí virové choroby na brambory, červenou řepu.

Ochrana proti mšici broskvoňové bývá někdy obtížná, protože je často odolná vůči chemickým přípravkům.

Kyjatka hrachová, jedna z největších mšic

Je 3-5 mm velká, zelená. Okřídlená samička je hnědavá. Dospělci a nymfy škodí sáním ve velkých koloniích na vrcholcích rostlin, listech, výhonech a květenstvích od května do konce září. Pletiva se deformují a žloutnou. Mladé plůdky opadávají.

Kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum) má 15-20 generací do roka. Kromě hrachu poškozuje také vikev, čočku, fazole a okrasné rostliny.

Mšice jabloňová nestřídá hostitele

Zelená 1-2 mm velká mšice saje celoročně na listech nebo letorostech jabloní. Nestřídá hostitele, přezimuje černými vajíčky na jabloni. Způsobuje krnění až zastavení růstu letorostů, které se často ohýbají. Listové čepele se zvlňují a při silném napadení výrazně zkrucují. Letorosty špatně vyzrávají.

Na jabloních také škodí mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea), která způsobuje závažnější škody než mšice jabloňová, protože do jabloně vypouští toxické látky. Přes léto přelétá na jitrocel.

Produkuje hojně medovici pokrývající výhonky a listy, na nichž lze pozorovat nárůst saprofytických černí.

Má 10-13 generací do roka.

Kromě jabloní se mšice jabloňová (Aphis pomi) může vyvíjet i na jeřábu, hlohu, mišpuli. Tato mšice je zvláště nebezpečná ve školkách a mladých výsadbách. Opakovaná poškození mohou způsobit zakrnění stromků a špatnou plodnost. Zdeformované výhony zdřevnatí a musí být odstraněny při řezu.

Mšice švestková obalí celé stromy

Tmavě zelená mšice škodí sáním na spodní straně listů, kde vytváří početné kolonie. Stromy mohou být mšicemi doslova obaleny. Listy se nedeformují, ale žloutnou a předčasně opadávají, letorosty zastavují růst, krní, dřevo špatně vyzrává. Produkují též medovici.

Letní generace mšice švestkové (Hyalopterus pruni) žijí na rákosu, ze kterého se koncem léta vracejí na peckoviny. Na švestkách škodí i několik dalších druhů mšic.

Vajíčka mšice třešňové zimují na třešni

Zvláště u mladých třešní je nutná vhodná ochrana, ať už odstraňováním napadených listů, či postřikem.

Černá mšice třešňová (Myzus cerasi) silně poškozuje v květnu a v červnu letorosty třešní, které se deformují a zkracují. Mšice produkuje hojně medovici, která pokrývá listy a plody.

Počátkem léta mšice odlétají na sekundární hostitelské rostliny, svízele, rozrazily, a teprve koncem léta se opět vracejí zpátky na třešně, na které kladou přezimující vajíčka.

Hojná je mšice rybízová

Asi 2 mm velká žlutozelená až oranžová mšice. Z přezimujících vajíček se líhnou na jaře nymfy, které sají na spodní straně mladých listů. Způsobují vznik puchýřů na svrchní straně listů červeně nebo žlutě zbarvených. Kolonie se nacházejí na spodní straně listů.

Výhony rybízu a angreštu deformuje mšice srstková (Aphis grossulariae).

Během léta okřídlené samičky mšice rybízové (Cryptomyzus ribis) přelétají na sekundární hostitelské rostliny - zejména hluchavky a čistce, ze kterých se vracejí na primární hostitelské rostliny, kde kladou přezimující vajíčka. Napadá zejména červený rybíz, ostatní příbuzné druhy rostlin jen zřídka.

• Ochrana je nutná pouze při silném namnožení. Ojediněle napadené listy rostlinu nepoškozují.

Vlnatku krvavou prozradí i skvrny

Vlnatka krvavá saje přímo na dřevě a letorostech nebo častěji na řezných plochách na větvích nebo kmenu.

Dospělec je asi 2 mm velký, červenavý s tmavě zelenými skvrnami. Na stromě ho však pozorujeme obaleného bělavými voskovými vlákny. Nymfy jsou podobné a rovněž vytvářejí hojně bílé vlákno.

• Rozmačkané mšice znečišťují červenorezavou barvou oděv. Tak získala své jméno - krvavá.

Sání vyvolává tvorbu kambiálních hálek, které rozpraskávají a jsou vstupní branou různým infekcím, především houbovým chorobám. Do Evropy byla zavlečena z amerického kontinentu. V Evropě není výskyt samců zaznamenán. Mšice se rozmnožuje pouze partenogeneticky, v Česku na jabloních a skalníku.

Jestliže je strom opakovaně napaden, osvědčilo se pozdě na podzim odkopat zeminu podél kmenu do hloubky 10-15 cm, ošetřit kmen pod půdou insekticidy a opět zakrýt zeminou. Tím se vyhubí přezimující nymfy.

• Vlnatká krvavá (Eriosom lanigerum) má 7-8 generací do roka. Přezimují nejčastěji 1. a 2. stadia larev na kořenech nebo na patě kmene mělce v zemi.
• Patří k velmi škodlivým druhům, včasná a opakovaná ochrana postřiky je nezbytná.
• Ojedinělé kolonie mšic na jabloních se na zahrádkách potírají štětečkem insekticidy nebo lihem.

https://izahradkar.cz/zahrada/ochrana-rostlin/skudci/skodi-ruzne-msice-ktery-druh-nejvykonnejsim-skudcem/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=PRXk2jlQeou-202007031940&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box 

Jak připravit výluh z tabáku na mšice: Recept na domácí postřik zvládne každý 

Základní poměr výluhu z tabáku pracuje se 150 gramy tabáku nasypanými do tří litrů vody. Pokud se vám mšice usadily jen na jedné rostlině, vystačíte si například i se 30 gramy tabáku a odpovídajícím množstvím vody. Na mírném plameni přivedeme k varu a pod pokličkou vaříme zhruba hodinu. Při menším množství vody, než jsou tři litry, je třeba hrnec hlídat, protože hrozí, že se voda vyvaří. Vypneme a necháme zchladnout. Následně tmavě hnědou zapáchající tekutinu přecedíme přes jemné sítko, gázu nebo třeba obyčejný kapesník.

Rozředíme 1:1 s obyčejnou vodou a naplníme postřikovač. Stačí použitá lahvička od nějakého čisticího přípravku, kterou vypláchneme.

Stříkáme na zasažená místa. Je lepší přípravek použít ráno a večer, nikoliv během ostrých slunečních paprsků. Listy rostliny pak mají tendenci se spálit. Ani před deštěm není ideální doba k použití.

Pokud je rostlina zasažená hodně, tekutinu neředíme a použijeme ji rovnou. Účinek bude rychlejší.

Výluh z tabáku uchováváme v lednici, pak vydrží zhruba 14 dní.

Rostliny je třeba zkontrolovat, zda jsou mšice opravdu důkladně vyhubeny. Mají tendenci se schovávat do míst, kde list přisedá ke stonku, kde je můžeme snadno přehlédnout. A jak jsme psali výše, jedna samice brzy dokáže svými potomky znovu zamořit celou rostlinu. Proto postřik po několika dnech můžete preventivně zopakovat. 

Potřebujete: tabák, vodu, hrnec, sítko/gáza/kapesník, rozprašovač

• K aplikaci postřiku vám stačí nádobka s rozprašovačem od jakéhokoliv čistícího přípravku.  
• Více na: https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/jak-pripravit-vyluh-z-tabaku-na-msice-recept-na-domaci-postrik-zvladne-kazdy 
  

Myška drobná je nejmenší hlodavec naší přírody. Likviduje mšice a staví si krásná hnízda:  Myška má ráda i různé brouky, kobylky nebo housenky. K jejím jarním pochoutkám patří mladé pupeny stromů nebo medovice, kterou vypouštějí mšice. Na mšicích samotných si ale také ráda smlsne, stejně tak olizuje i nektar z květů. Na svých výpravách za pochoutkami hojně využívá právě svůj chápavý ocas, za jehož pomoci šplhá po vratkých stéblech a stoncích rostlin. 

https://living.iprima.cz/zahrada/myska-drobna-hlodavec-nejmensi?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=368741&dop_req_id=MO3jKJfxPoC-202007301002&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Svilušky a mšice:

boj se sviluškami a mšicemi je běh na dlouhou trať 

Výluh z kostivalu a kopřiv

Na svilušky i mšice velmi dobře účinkují různé bylinkové výluhy. Například kombinace kostivalu a kopřiv. Výluh se připravuje tak, že se asi 200 g zelené hmoty zalije 2 litry studené vody a nechá 24 hodin louhovat. Hotovou směs pouze sceďte a rovnou aplikujte na napadené rostliny.

Na svilušky cibulí

Divili byste se, co umí taková cibule se sviluškami. Stačí vám k tomu použít slupky od cibule v jakémkoliv množství. Ty zalijte vodou a nechejte alespoň tři dny louhovat. Hotový výluh sceďte přes plátýnko nebo punčochu a nalijte do rozprašovače. Tím pak zasažené rostliny nastříkejte. Po několika dnech postřik opakujte. Cibule vám může také posloužit pro přípravu přírodního repelentu. Jak jej vyrobit i jaké další uplatnění má tato královna kuchyně v domácnosti, jsme psali zde.

Heřmánek nejenom na rány

Heřmánek pravý se často používá pro hojení ran nebo na zklidnění podrážděného žaludku. Ale na svilušky působí doslova jako jed. Do většího hrnce nasypejte 5 až 6 lžic květu heřmánku. Zalijte jej vroucí vody a nechte louhovat. Výluh sceďte a zřeďte vodou v poměru 1 : 5. Tekutinou pak stříkejte rostliny každé 3 až 4 dny po dobu tří týdnů.

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového