Melatonin

Melatonin je hormon, který tělo produkuje samo během spánku. Melatonin je nízkomolekulární látka. Melatonin se velmi podobá serotoninu. Tvoří se v endokrinní žláze šišince z aminokyseliny tryptofanu. Melatonin popsal A. B. Lerner už v roce 1958, v posledních letech se však melatonin dostává do popředí zájmů vědců i farmakologických společností.

• Hladina melatoninu se v krvi zvýší ve chvíli, kdy se začne stmívat a nejvíce jej máme v období po půlnoci. Hormon je zodpovědný za rychlejší nástup spánku, kvalitu spánku (za hluboký spánek) a za řízení denních a nočních biorytmů v těle. 
  
• Vydatný spánek, který díky melatoninu získáváme, nás chrání před nemocemi srdce a cév, před rakovinným bujením i před předčasnými projevy stáří. 
• Melatonin neutralizuje účinek stresových situací, podporuje imunitní systém a má antioxidační účinky. 
  
• Kvalitní spánek pak znamená nechat melatonin v těle odvést úklidovou činnost po celém dni. Proto se melatonin doporučuje jako doplňková léčba pro řadu obtíží. 
  

Jak podpořit zdravý spánek a tvorbu melatoninu?

Dodržujte pravidelný režim a vytvořte si večerní rituály, které vám pomohou s rychlejším usínáním. Vyzkoušejte bylinné čaje, teplou koupel nebo relaxační hudbu. V posteli nečtěte, nesledujte televizi ani nemějte v rukou mobilní telefon. 

• Vyhněte se bílému smogu. Tím jsou veškerá zbytková světla, světla z ulice, různé displeje přístrojů a diody na spotřebičích. Zatemněte okna a místnost před spánkem dobře vyvětrejte.

• Ticho a spánek léčí, nechte melatonin pracovat.

• Produkce melatoninu nutně potřebuje sluneční svit, vystavte se přímým slunečním paprskům alespoň na 1 hodinu denně.

Milan Calábek, Melatonin (1.4.2020):

m e l a t o n i n, který ze serotoninu vytváří ve tmě pineální žláza neboli šišinka. Melatonin kromě chronobiologického působení (reguluje cyklus spánku a bdění) působí proti rakovině a především je mocným protizánětlivým modulátorem. Zároveň zvyšuje bioenergetickou výkonnost mitochondrií a neutralizuje vzniklé volné radikály. Chrání i před degenerací meziobratlových plotének a z našeho hlediska je důležité, že při nadměrném zahlenění dýchacích cest snižuje tvorbu MUC5AC, který je hlavním komponentem hlenu.

Ještě důležitější je jeho protifibrózní působení v plicích, srdci, játrech a ledvinách. Melatonin fibrotizaci brání inhibicí signalizace TGF-beta 1/Smads a aktivace genu NLRP3. Zároveň narušuje spojení hlavního transkripčního faktoru prozánětlivých cytokinů NF-kappa B se zmíněným genem NLRP3. Jde o signální dráhu, která vyvolává dysregulaci systému vrozené imunity a následně nadměrnou expresi prozánětlivých interleukinů: IL-1B a IL-18. Nasazení melatoninu postupně vrací aktivaci NLPR3 do normálu, brání pokračování cytokinové bouře, infiltraci makrofágů i neutrofilů do plic a poškození mitochondrií. Nejvyšší hladinu melatoninu mají malé děti, které jsou díky tomu chráněné před 3. a 4. fází COVID-19, ohrožující nemocné na životě. S narůstajícím věkem ale tato hladina klesá a nejnižší je u většiny starých lidí.

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového