30.5.2022 Nizozemská plynárenské společnost GasTerra přestane od 31. května odebírat plyn od ruské plynárenské společnosti Gazprom, protože odmítá přistoupit na požadavky Moskvy na platby v rublech. Oznámila to dnes GasTerra, která nakupuje plyn a obchoduje s ním jménem vlády. Přerušení dodávek očekává i dánská firma Orsted.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5016908/nizozemsko-prestane-odebirat-plyn-z-ruska-konec-dodavek-ceka-i-dansko.html

27.5.2022 Rakouský kancléř Karl Nehammer v pátek uvedl, že během telefonického rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mu řekl, že Gazpromu bude odebrán zásobník plynu v Haidachu, pokud jej ruská společnost nenaplní plynem. Nehammer 12. května v rozhovoru pro rakouská média pohrozil, že Gazpromu odebere největší podzemní zásobník plynu v republice v Haidachu, pokud nebude naplněn modrým palivem, a převede ho k jinému dodavateli. Upřesnil, že Rakousko se nechystá tento zásobník plynu znárodnit. V odpovědi na otázku, kolik času Rakousko dává Gazpromu, Nehammer řekl, že právní rámec se v současné době vytváří. Gazprom už pociťuje tlak. Jednáme rozhodně. Pokud se nenaplní, měly by to využít jiné energetické společnosti," řekl Nehammer.

https://tass.ru/ekonomika/14753601

27.5.2022 Domácnosti, které odebírají zemní plyn od ČEZ a mají smlouvu na dobu neurčitou, se musí připravit na mimořádný nárůst cen plynu. Od července se zvýší ceny oproti poslednímu ceníku z počátku února podle spotřeby o 76 až 86 procent. U vyšších spotřeb tak roční platby vzrostou o mnoho desítek tisíc korun.

Mnohem důležitější je i bezpečnostní hledisko. V současné době musíme kvůli bezpečnosti dodávek a zásobení se před další topnou sezonou dokupovat vyšší množství plynu za aktuálně nepříznivé velkoobchodní ceny. To se bohužel projeví i v cenících pro některé koncové zákazníky na následující topnou sezonu. Zdražení se podle jeho slov bude týkat zhruba pětiny zákazníků. Zbývající čtyři pětiny mají nyní cenu fixovanou. Z nich končí ve druhém pololetí fixace zhruba desetině.

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/cez-od-cervence-zdrazi-plyn-o-vice-nez-80-procent-40398296#

25.5.2022 Cena elektřiny a plynu dál letí nahoru. Podle odhadů společnosti Centropol zaplatí domácnosti a firmy za elektřinu v příštím roce o 300 miliard víc než loni, u plynu jde o 173 miliard korun. Celkově tak zdražení energií podle něj připraví spotřebitele - ve srovnání s loňským rokem - o 465 miliard, tedy téměř půl bilionu korun.

Společnost ČEZ Prodej oznámila nové ceny platné od 1. července. Jsou určeny pro stálé zákazníky, kteří po vypršení dosavadních kontraktů budu chtít uzavřít nové smlouvy s fixovanou cenou na dvou- či tříleté období. Zdražování těchto produktů přichází po pouhých třech měsících od posledního zvýšení jejich cen.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-cez-oznamil-dalsi-cenovy-skok-a-tentokrat-poradny-203619#<br>

23.5.2022 "GTS operátor Ukrajiny" přijal od "Gazpromu" v pondělí žádost o tranzit plynu ve výši 44,3 milionů metrů krychlových, podle údajů OGTSU. V neděli to bylo 44,7 milionu metrů krychlových. m. Kapacity jsou deklarovány pouze na jednom ze dvou vstupních bodů do ukrajinské GTS - měřicí stanici plynu Sudzha. Žádost nebyla přijata po chodbě přes GIS "Sohranivka".

Polské úřady se rozhodly porušit mezivládní dohodu podepsanou v roce 1993 s Ruskou federací o dodávkách plynu do republiky. Oznámil to v pondělí ve vysílání Polského rozhlasu představitel vlády země pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotr Naimsky, píše TASS. "Po 30 letech lze konstatovat, že vztahy v plynárenském průmyslu mezi Polskem a Ruskem přestávají existovat," cituje ho agentura. 

16.5.2022 Firmy u plynu ani příliš nemohou počítat s tím, že se vrátí k dřívějším nízkým cenám. Ještě na začátku roku 2021 se prodával za 20 eur za megawatthodinu. Nynější cena v hlavním plynovém hubu v Nizozemsku (TTF) se pohybuje kolem 100 eur. A to v době, kdy ruský plyn na evropský trh stále proudí. Oproti zkapalněnému plynu (LNG) byl Gazprom vždy levnějším dodavatelem. To bylo i jedním z důvodů rostoucí závislosti Evropy, která je nyní přes 40 procent, v případě Česka je dokonce stoprocentní. LNG donedávna většinově mířil do Asie, kde byli zákazníci ochotni platit kolem 80 eur za MWh. Minimálně tuto cenu tedy musejí klienti z Evropy přeplácet.

Navíc chybí potřebná infrastruktura. Hlavně Německo se snaží tento handicap částečně řešit pronájmem takzvaných plovoucích terminálů (FSRU). Ty by měly být celkem čtyři. Teprve pro tyto terminály mohou nakupující z Česka reálně získat kontrakty na dodávky LNG, jež jsou jinak většinou dlouhodobé a rezervované.

• Dodávky ruského plynu do Evropy jsou zatím stabilní. Díky tomu se rychle plní i tuzemské zásobníky, kde je nyní 1,287 miliardy krychlových metrů, což znamená naplněnost téměř na 40 procent. Pro Česko je klíčové, že sem plyn proudí přes Německo, jež je největším zákazníkem Gazpromu. Německo je napojené na plynovod Nord Stream 1, vedoucí po dně Baltského moře, jímž šlo loni z Ruska 59 miliard kubických metrů plynu. Tuzemská spotřeba plynu byla 9,4 miliardy kubíků. 
  

• Ruský státní koncern před začátkem zimní sezony nenaplnil ani plynové zásobníky v západní Evropě, které vlastnil nebo si je pronajímal.

• Gazprom vůči Evropě ohledně plynu přistupuje selektivně a nutí odběratele zřizovat si rublové účty u Gazprombank. Většina z evropských dodavatelů to udělala, protože fakticky stejně jako dřív posílá do Ruska eura nebo dolary, které si pak Gazprom přemění na rubly. Rusové ale jednostranně ukončili dodávky plynu do Polska a Bulharska. V obou případech šlo o trhy, které se chtěly od ruských dodávek stejně brzy odstřihnout a reálně to mohou udělat. Polsko má fungující LNG terminál ve Svinoústí a dokončuje stavbu plynovodu Baltic Pipe. Bulharsko zase může plyn dovážet přes řecký LNG terminál v Alexandrupoli. 

• https://archiv.hn.cz/c1-67069760-bezmocne-tovarny-plyn-nemame-jak-nahradit-rikaji-v-ankete-hn

12.5.2022 Ruská plynárenská společnost Gazprom už nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Firma ve čtvrtek oznámila, že důvodem jsou ruské sankce na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu Jamal. Ten vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa. Rusko vývoz plynu do Polska koncem dubna zastavilo kvůli odmítnutí požadavku na platby v rublech.

Německý úřad pro regulaci energetického trhu se domnívá, že zastavení dodávek plynovodem Jamal přes Polsko neohrozí energetickou bezpečnost Německa. "Už týdny tímto potrubím do Německa téměř žádný plyn nepřicházel," uvedl mluvčí úřadu. "Většina plynu směřovala do Polska," dodal. Seznam sankcionovaných německých dceřiných společností Gazpromu dále zahrnuje společnost Astora, která provozuje největší německý zásobník plynu v Dolním Sasku, a také společnost Wingas, obchodníka zásobujícího průmysl a místní sítě.

Do Německa zatím dodávky tečou plynovodem Nord Stream 1, přičemž postiženou společnost Wingas by v dodávkách mohly nahradit konkurenční firmy Uniper a RWE, uvedla Reuters.

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/rusko-ukoncuje-dodavky-plynu-potrubim-jamal-pres-polsko-40396805#<br>

5.5.2022 Český průmysl i domácnosti ohrožují ceny energií, které ale přitom stále nedosáhly stropu. Náraz se dá čekat až koncem tohoto, případně začátkem příštího roku. Vláda se nakonec možná nevyhne zastropování cen. Drahé energie drtí průmysl. "Plyn se nám zdražil desetkrát. Elektřinu dnes máme za 205 eur, před covidem to bylo 25 eur za megawatthodinu," řekl v rozhovoru pro SZ Byznys Pavel Juříček, majitel skupiny Brano Group, jednoho z nejúspěšnějších hráčů českého autoprůmyslu.

Líčil situaci, kterou řada jeho kolegů důvěrně zná. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy má růst cen elektřiny či plynu "velký dopad" na 47 procent firem a plných 17 procent z nich dopad označuje za "fatální". To je ale teprve začátek, situace na energetickém trhu se bude zhoršovat. Hlavní cenový náraz se dá čekat na přelomu letošního a příštího roku, kdy už většina spotřebitelů nebude chráněna kontrakty se zafixovanými cenami z minulých let.

Ještě na začátku září 2021 jsme nakupovali elektřinu pro tento rok za 90 eur za megawatthodinu," popisuje cenový vývoj Jiří Matoušek, marketingový šéf skupiny Centropol. "Na konci září už základní produkt vystoupal na 130 eur, ale dnes ho nakupujeme pro příští rok za 200 eur," vypočítává. Kvartální produkt, který se k základu dokupuje, stojí už pro poslední letošní čtvrtletí nebo začátek příštího roku 250 eur.

Podobný vzestup je u plynu. Základní produkt s dodávkou na rok 2022 se ještě loni v dubnu na burze PXE nakupoval v přepočtu za 465 korun. Koncem roku už byla megawatthodina za 1 430 korun, nyní se na příští rok prodává za víc než dva tisíce korun.

• Lidé z branže varují, že cenový tlak nemají šanci vydržet často ani dodavatelé. Drtí je obrovské garance, které musí při vysokých cenách skládat na burze. Jan Dienstl, spolumajitel skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače, řekl deníku E15, že jejich obchodník měl v jednu chvíli v burzovních garancích zmrazeno v přepočtu 20 miliard korun. "Doslova kvůli tomu krvácíme, na takové částky není připraven nikdo," říká mostecký miliardář.
• Takové požadavky zřejmě neustojí desítky obchodních firem. Dají se čekat další krachy a pád tisíců klientů do režimu dodávky poslední instance, v němž na ně drahota dopadne ze dne na den. Jiří Matoušek z Centropolu předpovídá, že z dnešních více než dvou set dodavatelů elektřiny a plynu válečnou krizi přežije nejvýš 15 až 20 hráčů.  
  
• Michal Šnobr varuje, že domácnosti mohou začátkem roku 2023 platit i několikanásobek toho, co platí doposud. "Třítisícová záloha jim může vyskočit na 12 až 15 tisíc, pro plyn je naprosto reálné až pětinásobné zdražení. 
  
• Momentálně koncová cena pro individuální odběratele i firmy blíží u elektřiny na příští rok pěti tisícům korun za megawatthodinu, zatímco loni to bylo v průměru u Centropolu něco přes 1 600 korun. Pokud se burzy neuklidní, dopadne více než trojnásobný růst na spotřebitele v plné síle. 
  
• Mám strach o český průmysl, strach, že na drahé energie domácnosti nebudou mít," říká Matoušek. Finanční pomoc od státu může podle něj začátkem příštího roku potřebovat až polovina domácností a třetina firem. 
  
• Část evropských států toho využila. Slovenská vláda se už v únoru dohodla s místní obdobou ČEZ - firmou Slovenské elektrárne - na zmrazení cen ve výši 61,21 eura (1 490 korun) za megawatthodinu na tři roky. Podle odborného serveru oEnergetice.cz sáhly k zastropování velkoobchodní ceny energií také Francie, Portugalsko, Rumunsko nebo Španělsko. Maloobchodní ceny drží pod regulační kontrolou Belgie, Bulharsko, Maďarsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Španělsko. Další státy spotřebitelům ulevují snížením DPH nebo rušením různých poplatků.
  
• Podle šéfa poradenské společnosti Enas Group Vladimíra Štěpána nakupuje německý Uniper, hlavní dovozce pro střední Evropu, od Gazpromu zemní plyn i teď v době války na základě dlouhodobého kontraktu až pětkrát levněji, než za kolik pak tutéž komoditu na burzách pořizují obchodníci pro české odběratele. 
  
• Odchod ze společného evropského energetického trhu je nemyslitelný i podle Heleny Horské. "Upřednostňování domácích spotřebitelů, to by byla cesta k rozbití jednoty EU. Přesně to Putin chce," vysvětluje. Energetické systémy v Evropské unii by se podle ní naopak měly ještě víc propojovat, aby byly méně závislé na různých výkyvech. 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-energeticka-krize-je-teprve-na-zacatku-zle-bude-na-prelomu-roku-200967#
  

1.5.2022 Evropská unie bude schopna splnit cíle pro naplnění zásobníků plynu v případě odmítnutí dvou třetin "modrého paliva" z Ruska pouze tehdy, pokud budou průmyslové podniky odpojeny od plynu na jaře a v létě, uvádí Evropská unie. Německý časopis Der Spiegel.

Prohlášení šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové , že Evropa je připravena pozastavit dodávky ruského plynu v případě odmítnutí platby v rublech, jsou "příliš krásná, aby to byla pravda," píší noviny. Mnoho odborníků tak zpochybňuje ujištění místopředsedy EK Franse Timmermanse , že EU bude schopna do listopadu nahradit dvě třetiny ruských dodávek plynu a naplnit své zásobníky až z 80 %.

• Podle vzoru Jülich Research Center lze takový scénář realizovat pouze za předpokladu, že bude realizován "tvrdý krok": EU bude muset na jaře a v létě omezit dodávky plynu pro průmysl. Podle publikace vědci dospěli k závěru, že při dvoutřetinovém snížení dodávek ruského plynu není možné naplnit skladovací zařízení objemem dostatečným k překonání zimního období.
• Za předpokladu 63 % omezení dodávek z Ruska , aby se zaplnily evropské skladovací prostory do 1. srpna, by všechny ocelárny, chemické nebo cementárny v EU musely být od nynějška až do konce července odpojeny od plynu a plynové elektrárny by musí odstavit téměř celý červenec. Aby se zároveň k 1. listopadu naplnily zásobníky z 80 %, bude nutné během října opět omezit dodávky plynu do průmyslu, domnívají se specialisté centra.
• "Naplnění (plyn. - red.) zásobníků v souladu s plánovanými objemy a zároveň tak závažné omezení dodávek z Ruska bude možné pouze za předpokladu výrazných omezení pro průmysl a elektrárny," uvedl Jochen Linsen. , profesor Centra Jülich.
  
• Odmítnutí asi 100 miliard metrů krychlových ruského "modrého paliva" ze strany EU nelze kompenzovat ani dodatečnými dodávkami plynovodu z Norska, Alžírska nebo Ázerbájdžánu, ani dalším nárůstem zkapalněného zemního plynu (LNG) dovozy. V současné době tedy Evropa dováží rekordní objemy LNG, ale tento zdroj se již stává vzácným.
• Nový přístup platby za plyn je reakcí na krádeže ruských zlatých a devizových rezerv. Od 1. dubna přijímat platby za plyn od nepřátelských států v rublech, aby se dostala z osad v dolarech a eurech.
  
• https://ria.ru/20220501/gaz-1786410128.html

28.4.2022 Maďarsko přistoupilo na platební podmínky Moskvy pro odběr ruského plynu, potvrdil americké televizi CNN ministr zahraničí Péter Szijjártó. Maďarsko podle něj nemá alternativní možnosti, jak si zajistit energetické zdroje nebo trasy, které by zemi umožnily v nejbližších letech ukončit dovoz z Ruska (ČTK)

27.4.2022 Rakousko přitom podle agentury Bloomberg není jediným kupcem v Evropě, který podmínku Ruska přijal. Okamžitě si 10 klientů otevřelo účty u Gazprombank k platbě za ruský plyn v rublech a čtyři již provedli první platby. Gazprom zcela zastavil dodávky ruského plynu bulharské společnosti Bulgargaz a polskému PGNiG. Důvodem tohoto rozhodnutí je neschopnost společností včas platit za dodávky v rublech. Obě země jsou navíc tranzitními zeměmi pro ruský plyn. "Gazprom" varoval Polsko a Bulharsko, že v případě neoprávněného odebrání paliva z tranzitního objemu do třetích zemí sníží dodávky o tento objem.

• Obecně lze říci, že v roce 2021 Polsko zvýšilo dovoz ruského plynu o 9,4 % na 10,58 miliardy metrů krychlových při spotřebě 20 miliard metrů krychlových plynu ročně. Dodávky plynu z Ruské federace do Bulharska se loni zdvojnásobily - až na 3,15 miliardy metrů krychlových.

• Polsko však ujišťuje, že má alternativní zdroje dodávek a potřebné zásoby plynu - zásobníky s kapacitou 3,81 miliardy metrů krychlových jsou naplněny ze 76 %. Polské úřady navíc nehodlají nakupovat další plyn z Ruska. Varšava se na to připravovala šest let. Polská energetická společnost PGNiG ale považovala rozhodnutí Ruska za porušení smlouvy z Jamalu a hodlá podat žalobu.

• EK podle něj označila za možné provádět platby v dolarech a eurech na ruský bankovní účet, nikoli však do Centrální banky Ruské federace, k následné konverzi na rubly podle stávajících smluv. 
  

• Polsko nebude schopno nahradit ruský plyn v roce 2022. Současné rezervy vydrží do podzimu a pak bude Varšava stát před otázkou, jak zahájit topnou sezónu. Upozornil na to ruský velvyslanec v Polsku Sergej Andrejev.

• Požadavek Ruska platit v rublech není vydírání, Moskva zůstává spolehlivým dodavatelem pohonných hmot. Tak komentoval slova šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové tiskový tajemník prezidenta Ruské federace Dmitrij Peskov. Potřeba nového způsobu platby byla podle něj diktována tím, že z Ruské federace bylo ukradeno značné množství rezerv.

• https://tass.ru/ekonomika/14494775
  

26.4.2022 Vladimir Putin po zavedení rozsáhlých sankcí proti Rusku a zmrazení velkého množství majetku zavedl 1. dubna nový systém plateb za ruský plyn pro spotřebitele z nepřátelských zemí. Nyní tedy kupující musí provést platbu v měně uvedené ve smlouvě na účet u Gazprombank , která ji poté na burze převede na rubly. Konečné vypořádání s dodavatelem probíhá v ruské měně. Podle prezidentského poradce Maxima Oreškina takové schéma umožňuje Kremlu co nejvíce převést zahraniční ekonomické operace do své jurisdikce, aby se ochránil před nelegitimními rozhodnutími jiných zemí. Zdůraznil, že proti Rusku probíhá ekonomická válka, která vytváří mnoho rizik. Evropané zase chtějí plyn dostávat a neplatit za něj, ale převod konečné platby na rubly jim neumožní zmrazit finanční prostředky, uzavřel úředník. Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajině 24. února . V reakci na to západní země oznámily rozsáhlé sankce proti Moskvě , především v bankovním sektoru a v dodávkách high-tech produktů. Jednotlivé značky oznámily, že v zemi přestanou fungovat.Kreml tato opatření označil za ekonomickou válku jako žádná jiná. Úřady zdůraznily svou připravenost na takový vývoj událostí a ujistily, že budou i nadále plnit společenské povinnosti. Ruská centrální banka přijímá opatření ke stabilizaci situace na devizovém trhu.

https://ria.ru/20220426/gaz-1785638084.html

26.4.2022 Gazprom v úterý bulharskému Bulgargazu řekl, že od 27. dubna přeruší dodávky zkapalněného zemního plynu. Vyplývá to z prohlášení bulharského ministerstva energetiky.

https://tass.ru/ekonomika/14486587

26.4.2022 Italské úřady zvažují možnost dočasného znárodnění ropné rafinérie ISAB (ISAB) společnosti Lukoil, pokud budou uvaleny sankce na ruský ropný a plynárenský sektor. Informovala o tom v úterý agentura Reuters s odvoláním na vládní zdroje.

Italský ministr pro hospodářský rozvoj Giancarlo Giorgetti podle nich plánuje na čtvrtečním zasedání vlády nastolit otázku znárodnění podniku.

Agentura zdůrazňuje, že ISAB je největší rafinérií v Itálii z hlediska objemu rafinace - tvoří asi 22 % veškeré rafinérské kapacity v zemi. Před speciální operací na Ukrajině pocházelo asi 30-40 % veškeré ropy z Ruska a zbytek z mezinárodního trhu. Po zahájení speciální operace byl však ISAB nucen zcela přejít na ruské suroviny.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/14485385

26.4.2022 Polská plynárenská firma PGNiG v úterý večer potvrdila dřívější informace médií, že Rusko zastavuje dodávky plynu do Polska. Varšavu o tom podle PGNiG informovala ruská plynárenská společnost Gazprom.

Ruská agentura TASS napsala, že objem přepravené suroviny plynovodem Jamal měřený na polsko-běloruské hranici klesl 25. dubna ve srovnání s 21. dubnem o 75 %. Podle Onet.pl Polsko za surovinu odmítlo platit v rublech, a zastavení dodávek může souviset s tím (minulý pátek vypršel termín, do kterého mělo Polsko zaplatit za surovinu v rublech, jak žádá Kreml).

Rusko požaduje platby za plyn v rublech v reakci na ekonomické sankce, které na něj Západ uvalil po zahájení probíhající vojenské invaze na Ukrajinu. Zastavení dodávky ruského plynu Polsku považuje český premiér Petr Fiala za porušení smluv. Je podle něj nutné se postupně zbavit závislosti na ruských palivech.

• Společnost PGNiG také uvedla, že Gazprom porušil dlouhodobou smlouvu o dodávkách plynu a že podnikne kroky k obnovení dodávek tak, jak je to ve smlouvě, napsala agentura Reuters. Kontrakt vyprší s koncem letošního roku a polský vládní zmocněnec pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotr Naimski uvedl, že si země poradí s tím, že dodávky končí už nyní.
  

• Podle ministryně Moskwové jsou polské zásobníky zemního plynu naplněny ze 76 procent a není v současnosti nutné využívat jeho rezervy. "Polsko má potřebné rezervy plynu i zdroje dodávek, které chrání naši bezpečnost," řekla ministryně. Ujistila, že v polských domácnostech plyn chybět nebude.

• Podle think-tanku Forum Energii Polsko asi 55 % své spotřeby zemního plynu kryje z dodávek z Ruska. Už delší dobu, bez ohledu na nynější konflikt na Ukrajině, pracuje na jejich nahrazení z jiných zdrojů. Letos na podzim má skončit stavba plynovodu Baltic Pipe, kterým do Polska poteče plyn z Norska.
  

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-rusko-zastavuje-dodavky-plynu-do-polska-199875#

• https://tass.ru/ekonomika/14485565
  

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/rusko-zastavilo-dodavky-plynu-do-polska-40395053#

25.4.2022 Závislost světa na uhlí, tedy palivu, o němž si mnozí mysleli, že brzy skončí, je teď silnější než v minulosti. Poptávka roste od loňského roku v souvislosti s nedostatkem zemního plynu a prudkým růstem spotřeby elektřiny po zrušení koronavirových omezení. Ruská invaze na Ukrajinu pak trh s uhlím výrazně podpořila a vyvolala dominový efekt. Ten způsobil, že producenti elektřiny mají této suroviny nedostatek, ceny se proto zvyšují na nové rekordy, upozornila agentura Bloomberg.

• V Německu a v Itálii se nyní uvažuje, že budou opět uvedeny do provozu uhelné elektrárny, které už byly vyřazeny. V Jihoafrické republice se na obvykle klidnou trasu kolem mysu Dobré naděje směrem do Evropy vydává stále více lodí naložených uhlím. V USA spalování uhlí zažívá největší oživení za posledních deset let a Čína znovu otevírá už jednou zavřené doly a plánuje nové.
• Zájem o nejšpinavější fosilní palivo na světě má obrovské důsledky pro globální ekonomiku. Vyšší ceny budou nadále podporovat inflaci.
  
• Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) svět loni vyrobil z uhlí více elektřiny než kdykoliv předtím. Meziročně produkce vzrostla o 9 % a letos se očekává, že celková spotřeba uhlí pro výrobu elektřiny, oceli a další průmyslové využití vzroste skoro o dvě procenta na rekordních více než osm miliard tun. Na této úrovni pak zůstane nejméně do roku 2024.
  
• Termální uhlí, které se spaluje v elektrárnách, jedním z nejlevnějších palivových zdrojů s náklady kolem 15 dolarů (342 Kč) za milion britských termálních jednotek. U ropy je to přibližně 25 dolarů a u zemního plynu 35 dolarů.
  
• V Evropské unii, která má jeden z nejambicióznějších klimatických cílů, se loni spotřeba uhlí zvýšila o 12 %, což byl první růst od roku 2017. V USA spotřeba stoupla o 17 % a vyšší byla i v Asii, Africe a Latinské Americe. A to vše bylo před nedávným dalším oživením trhu.
  
• Evropa zoufale hledá způsob, jak snížit závislost na Rusku, jejím hlavním dodavateli fosilních paliv. Usiluje o zákaz ruského uhlí a zároveň o zvýšení celkové spotřeby uhlí. K tomu se snaží snížit spotřebu ruského zemního plynu. Soustředí se tak na představu, že bude schopna platit za dodávky neruského uhlí více než ostatní odběratelé. To je ale hazard, který zvyšuje ceny na světových trzích a který by mohl způsobit, že rozvojové země se budou potýkat s nedostatkem uhlí.
  
• K chaosu přispívá i to, že politici a firmy v Japonsku a Jižní Koreji také omezují dovoz ruského uhlí. To způsobí, že ještě větší část světa bude pro elektrárny hledat alternativy ke 187 milionům tun uhlí, které Rusko loni vyvezlo. To odpovídá zhruba 18 procentům světového obchodu s energetickým uhlím.
• Vzhledem k růstu cen se může stát, že rozvojové země a mladé trhy si nebudou moci dovolit nakupovat toto palivo, aby udržely ekonomiky v chodu. V ohrožení jsou hlavně země v jižní Asii, jako je Pákistán, Srí Lanka a Bangladéš.
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4977308/bloomberg-valka-na-ukrajine-zvysuje-zavislost-sveta-na-uhli.html

14.4.2022 Ruský prezident Vladimir Putin dnes varoval, že případné přijetí energetických sankcí v podobě zákazu či zřeknutí se dovozu ruské ropy, plynu a uhlí by v prvé řadě postihlo iniciátory takových kroků, a to poklesem životní úrovně Evropanů a snížením konkurenceschopnosti evropských ekonomik (ČTK)

6.4.2022 Nejrychlejší způsob, jak snížit závislost Evropy na ruském plynu, představují plovoucí terminály na zkapalněný plyn LNG. Ten sice může přijít z Kataru, Spojených států nebo Austrálie, jeho cesta ke spotřebitelům tím ale teprve začíná. A komplikuje ji nedostatečná plynárenská infrastruktura. Alespoň částečným řešením je umístění takzvaných FSRU terminálů (Floating Storage and Regasification Units). Zájem o to mají především Německo, Itálie a Francie.

"Do začátku další zimy se může (v Evropě) přidat šest dalších FSRU," citovala agentura Reuters zdroj z plynárenského oboru. Podle analytiků Rystad Energy stojí pronájem FSRU terminálu mezi 40 a 60 miliony dolarů ročně (890 až 1,33 miliardy korun).

Jen Německo, které ještě před dvěma měsíci spojovalo svou budoucnost s ruským plynem, chce nahradit dvě třetiny ze 46 miliard kubíků, které tam loni dodal ruský státní koncern Gazprom. Změnu německého přístupu naznačuje faktické znárodnění firmy Gazprom Germania, k němuž došlo tento týden. Nešlo přitom jen o obchodníka s plynem, pobočka vlastnila i zásobníky plynu a měla podíl v německé přepravní soustavě.

https://archiv.hn.cz/c1-67054170-jeden-plovouci-terminal-na-lng-stoji-rocne-i-pres-miliardu-evropa-se-jich-ted-snazi-sehnat-co-nejvic

5.4.2022 Státy EU jsou ze čtvrtiny závislé na fosilních palivech z Ruska. Ruský prezident Vladimir Putin navíc vyhrožuje vypnutím plynu. V Evropě tak mohou nastat tři různé scénáře - včetně naprostého odstřihnutí se od Ruské federace.

1. Rusko přestane plyn dodávat úplně: I v případě rekordně vysokých dodávek plynu jinými zeměmi, než je Rusko, by se před začátkem zimy nestihly dostatečně doplnit potřebné zásobníky. Evropa by tak musela snížit spotřebu plynu alespoň o 10 až 15 procent roční spotřeby, což je možné. Portfolio výjimečných obchodovatelných smluvních kontraktů na plyn (opcí) by bylo možné v krajním případě snížit až o 30 procent roční spotřeby.
2. Z Ruska bude proudit pouze limitované množství: Plynovody Nord Stream 1 a TurkStream by byly v provozu, zatímco plynovody vedené přes Ukrajinu, Jamal vedoucí přes Bělorusko a dodávky na Balkán by byly pozastaveny. Gazprom by v takovém případě stále profitoval z vysoké ceny a udržel by si kontrolu nad dodávkami plynu do Evropy, zatímco ta by trpěla vlivem vysoké nejistoty obklopující trh s plynem.
3. Standardní dodávky plynu z Ruska: Ruské dodávky by objemem připomínaly situaci v roce 2021, která podle analytiků zhruba odpovídá i dlouhodobým závazkům vyplývajícím ze smluv mezi Gazpromem a jeho zákazníky. Bez energetických sankcí jak ze Západu, tak z Ruska to bude pravděpodobně převládající scénář. Standardní dodávky by umožnily snadné doplňování skladů a vedly by k celkovému snížení cen.
4. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-tri-scenare-jak-dopadne-koncovka-boje-o-rusky-plyn-196541#

5.4.2022 Gazprom zastavil těžbu a vstřikování plynu v největším německém skladovacím zařízení Reden, uvádí EADaily s odkazem na údaje operátora Astora. Práce se podle provozovatele zastavily 1. dubna. Předtím byl podzemní zásobník plynu (PZP) v režimu odběru paliva a jeho dodávky do plynárenské přepravní soustavy země. V pondělí 4. dubna činily aktivní zásoby plynu 21 milionů metrů krychlových denně. Společnost Reden spravuje společnost Gazprom Germania prostřednictvím společnosti Astora. Objem aktivního plynu PZP je podle webu společnosti 3,9 miliardy metrů krychlových. Skupina Gazprom ukončila svou účast ve společnosti Gazprom Germania Gmbh a všechna její aktiva k 1. dubnu.

Na konci března Handelsblatt uvedl, že německé ministerstvo hospodářství projednává znárodnění německých dceřiných společností Gazprom a Rosněfť. Důvodem tohoto rozhodnutí byly "obavy o bezpečnost dodávek v Německu".

https://iz.ru/1315644/2022-04-05/gazprom-ostanovil-otbor-i-zakachku-gaza-v-krupneishee-khranilishche-frg  

5.4.2022 Vládo, kup si zpět zásobníky na plyn, volají odborníci. Jinak podle nich Česko narazí. Situace je naprosto kritická. Kvůli eskalující ruské agresi Česku hrozí uzavření ruských plynových kohoutů, což by podle odborníků mohlo znamenat dlouhodobější odstávku českého průmyslu a pokles HDP o šest procent. Zejména proto, že česká ekonomika je na plynu nejvíce závislá ze všech evropských zemí a tuzemské firmy se dostávají do existenčních problémů kvůli raketově rostoucím cenám této komodity už nyní.

Ceny plynu jsou dvojnásobné než u našich slovenských sousedů a rostou nejrychleji v Evropské unii. Kvůli minimálním zásobám plynu totiž nemůže Česko extrémní zdražování regulovat. A některé firmy se kvůli tomu dostávají až na hranici krachu. Část obchodníků s plynem už činnost dokonce musela ukončit.

• Síkela místo toho na svém Twitteru v pondělí oznámil, že pro obchodníky navýší povinnou úroveň zásob plynu v zásobnících a zároveň prodlouží dobu, po kterou je v nich nutné plyn držet. Odborníci na energie se však domnívají, že toto řešení při současném obchodním nastavení pro Českou republiku fungovat nemůže.
• Obchodníci v České republice musí plyn na burzách nakupovat za extrémně vysoké ceny. Tím se dostávají do finančních problémů, řada z nich krachuje. Navíc nemají další peníze na nákup levného plynu na roky 2023 a 2024. Chybí jim 50 až 80 miliard korun. Na uložení plynu do zásobníků potřebují obchodníci přibližně čtyřikrát více peněz než před rokem.
• Tím, že stát odmítá zpět koupit zásobníky na plyn, ohrožuje bezpečnost zásobování plynem pro příští zimu a startuje další cenový růst cen plynu," dodává. Aktuálně má Česko zásoby pouze na 25 až 30 dní. Přitom podíváme-li se k našim sousedům, můžeme jim závidět zabezpečení touto strategickou komoditou na několik měsíců.
  

• Zásobníky na strategickou komoditu ostatně nebývají v rukou státu náhodou. Plní totiž dvě základní role. Fungují jako strategické zásoby v případě přerušení dodávek a současně jako obrana před extrémním růstem cen. Zejména v době krize, kdy, jako nyní, přestávají pravidla soukromého trhu fungovat, jak jsme zvyklí. Česká republika je na ruském plynu závislá z 99 procent, nejvíce ze zemí Evropské unie. Náhrada za plyn u nás není, pouze stále dražší elektřina nebo vysoce emisní hnědé uhlí, jehož těžba se v minulých letech utlumila.

• To by však státní zásobníky na plyn mohly pomoci změnit. Strategické zásoby mohou totiž výrazně pomoci právě v regulaci raketově rostoucích cen. Jak? Jednoduše - lze do nich uskladnit zásoby nakoupené za "letní" ceny, tedy v době, kdy plyn není potřeba na vytápění a jeho cena je na svých minimech. Obchodníci by pak nebyli nuceni nakupovat za krátkodobé cenové extrémy, které je vysávají a dostávají do existenčních problémů.

• Vzhledem k vysokým úrokovým sazbám a rostoucím cenám za plyn řada z nich nedosáhne na bankovní garance a dostává se do vážných finančních potíží. Například hlavním městem ovládaný dodavatel plynu Pražská plynárenská už požádal magistrát o pomoc ve výši dvou miliard korun. Podle Energetického regulačního úřadu je však situace vážná pro všechny dodavatele. Podle odborníků však ceny plynu nerostou jen kvůli jeho nedostatku způsobeného válkou nebo ruskou cenovou politikou, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ruský plyn totiž do Evropy zatím proudí neomezeně a ceny za něj nám neurčuje ruský dodavatel, ale dovážíme si jej z Německa skrz burzu.

• Proč vláda České republiky nechce zrušit vazbu na lipskou burzu, když zcela jednoznačně deformuje ceny plynu na burzách? Nyní i při rekordních dodávkách ruského plynu do Evropy nakupujeme přes burzu stále dráž. Vydělává na tom Německo. Svázání cen plynu s cenou elektřiny, spekulace s povolenkami a další nástroje, které nemají nic společného s trhem, zvyšují cenu plynu nejvíce z celé Evropské unie právě v České republice," rozčiluje se Štěpán.
  

• Kdybychom nakupovali plyn přímo z Ruska, jak to dělají jiné státy, klesla by jeho cena na polovinu nebo i více. I další experti na energetiku s ním souhlasí, že řešení dlouhodobých smluv pro mezinárodní dodávky plynu, jako například v Maďarsku, Německu či Itálii, výrazně tlumí nárůst cen. Upozorňovali na to už v minulosti vládu. Bývalý ministr Karel Havlíček však nechtěl s mezinárodními dodavateli plynu uzavřít dlouhodobé smlouvy.

• https://forbes.cz/vlado-kup-si-zpet-zasobniky-na-plyn-volaji-odbornici-nebo-cesko-narazi/

4.4.2022 Pokud by Rusko opravdu "uzavřelo kohouty" a zamezilo dodávky plynu do Evropy, přišlo by "jen o své příjmy". V Evropě by ale mohla nastat pohroma v hospodářství. Někde by mohl vypuknout blackout, který by vedl k rozpadu společnosti.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého odběratelé z takzvaných nepřátelských zemí musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Své varování však odsunul, protože platby za plyn dodaný po 1. dubnu mají být realizovány až koncem dubna nebo začátkem května.

https://cnn.iprima.cz/odstrizeni-plynu-hrozi-pohroma-blackout-a-rozpad-spolecnosti-predpovedel-ekonom-89233? 

25.3.2022 Spojené státy a Evropská unie podniknou konkrétní společné kroky ke snížení evropské závislosti na ruských energiích. Poskytnou také další humanitární pomoc napadené Ukrajině a budou dodávat více potravin oblastem světa, které jsou kvůli ruské invazi ohroženy jejich nedostatkem. Shodli se na tom v Bruselu americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve společném prohlášení po Bidenově jednání s evropskými lídry (ČTK)

25.3.2022 USA a EU dosáhly dohody o energetických dodávkách ve snaze snížit závislost na Rusku. USA hodlají letos do EU dodávat minimálně 15 mld. kubíků LNG navíc (Bloomberg). 

17.3.2022 V Česku hrozí další pády dodavatelů plynu, varují představitelé Prahy a Pražské plynárenské v dopisu premiérovi. Ministerstvo průmyslu a obchodu situaci s plynárníky intenzivně řeší. Prosazuje také nákupy plynu na úrovni EU. Tržní mechanismy při obchodování s plynem kolabují, v blízké době hrozí pád dalších obchodníků s plynem - mimo ohrožení nejsou ani velcí dodavatelé. Vláda by proto měla rychle přijmout soubor opatření, která plynovou krizi odvrátí.

"Obracíme se na Vás se znepokojením ohledně mimořádné situace na trhu s plynem, kdy v jednotkách dnů hrozí ztráta možnosti dodávat plyn u vícero obchodníků s plynem," stojí v úvodu dopisu. Je nejvyšší čas si uvědomit, že hrozící pád některého systémově významného dodavatele vyvolá dominový efekt, kdy by jej následovaly další obchodně provázané subjekty, v nejhorším scénáři i dodavatel poslední instance vykonávající veřejnou službu.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-hrozi-kolaps-dodavatelu-plynu-varuje-ministry-praha-194186#

7.3.2022 Odmítnutí ruské ropy povede ke katastrofálním důsledkům pro světový trh, řekl vicepremiér Alexander Novak."Nárůst cen bude nepředvídatelný - více než 300 dolarů za barel. Nahrazení ruských surovin na evropském trhu bude trvat déle než jeden rok a spotřebitelé za to zaplatí.

Novak připomněl, že Rusko plně plnilo své dodavatelské závazky jak dříve, tak i dnes. Zároveň zdůraznil, že země je připravena na to, aby se Evropa vzdala ruských energetických zdrojů, a chápe, kam přesměrovat dodávky. 

Futures na plyn v Evropě dosáhly v pondělí rekordních 3 892 USD za 1 000 metrů krychlových, což je o 79 procent více než páteční zúčtovací cena, podle údajů londýnského ICE. Na konci obchodní seance však kotace ztratily více než 1 300 USD.

https://ria.ru/20220307/neft-1777090897.html 

7.3.2022 Za méně než hodinu dubnové futures na plyn vyletěly nad 3 800 USD za 1 000 metrů krychlových v březnovém obchodování. m _ Ráno téhož dne vyskočily i ceny ropy: cena Brentu přesáhla 139 dolarů za barel a aktualizovala tak desetiletý rekord. Své historické maximum ukázala i cena hliníku. Cena 1 tuny na burze dosáhla 4000 $. To vše bylo výsledkem již zavedených a stále projednávaných sankcí proti Ruské federaci . Zejména USA a jejich spojenci zvažují zákaz dovozu ruské ropy a zemního plynu . Prohlásil to 6. března americký ministr zahraničí Anthony Blinken v rozhovoru pro CNN. Řekl, že Amerika vede "velmi aktivní diskusi" o vyhlídkách na zákaz dovozu ruské ropy. Západní sankce až dosud umožňovaly Ruské federaci pokračovat v obchodování s energetickými zdroji.

Ministr poznamenal, že Spojené státy očekávají, že učiní koordinované rozhodnutí s evropskými partnery, ale nevyloučil, že by Washington mohl "přijmout určitá opatření bez ohledu na jejich kroky".

Již na konci března skončí v Evropě topná sezóna a firmy přejdou z těžby plynu z podzemních zásobníků na jeho vtláčení, - uvedl expert. - Při cenách nad 3 500 USD dojde podle našeho názoru k téměř úplnému odstavení evropského průmyslu využívajícího plyn (chemie, výroba hnojiv, cementárny a metalurgické závody) a také k úplnému odmítnutí plynu při výrobě elektřiny pomocí přepínače na uhlí a kapalné ropné palivo . To bude mít dramatické důsledky pro evropský průmysl a pravděpodobně vyvolá hospodářskou recesi v EU.

Pokud budou zablokovány infrastrukturní projekty, včetně Nord Stream 2, a bude zaveden přímý zákaz nákupu ropy a plynu z Ruska, energetická krize v EU přejde do akutní fáze, dodal generální ředitel InfoTEK-Terminal JSC, a. člen Výboru pro energetickou strategii a rozvoj palivového a energetického komplexu Hospodářské a průmyslové komory Ruské federace Rustam Tankaev.

" Dodávky elektřiny a plynu do domácností a průmyslových podniků se zastaví, vypukne světová ekonomická krize, jejíž hlavní obětí bude EU a také Federální rezervní systém USA," uzavřel expert.

https://iz.ru/1301995/irina-kezik/podvelo-syre-kak-otraziatsia-na-ekonomike-es-rekordnye-tceny-na-toplivo

4.3.2022 Futures na plyn v Evropě zdražují o 30 procent, ceny překonaly rekordní maximum 2 400 dolarů za tisíc metrů krychlových, uvádí londýnská burza ICE.Cena dubnových futures na index nejlikvidnějšího evropského hubu TTF v 17:30 moskevského času dosáhla 2411,3 dolaru. Vezmeme-li v úvahu změny v kotacích měn - údaje o ICE Futures jsou uváděny v eurech - je to o 30,6 procenta více než při výpočtu předchozího dne (1 845,8 USD).

https://ria.ru/20220304/gaz-1776569678.html