Jak vybudovat rybník?

https://www.frau.cz/jak-postavit-vybudovat-rybnik/

https://www.chatar-chalupar.cz/chci-vybudovat-rybnik/

Rybníky jsou tedy důležité i pro mikroklima krajiny: ve dne své okolí odpařováním vody ochlazují a v noci vzniká kolem rybníků mlha a jejich okolí se naopak otepluje. Tento efekt zesiluje okolní mokřadní vegetace, například porosty orobince, rákosu nebo zblochanu či ostřic, ale také vrby a olše. Z povrchu listů se voda odpařuje intenzivněji, než z prosté vodní hladiny. Hydrologové, kteří řeší jen tzv. hydrologické sucho, tedy jestli teče v potocích a řekách dostatek vody, nemají rybníky ani okolní rostlinstvo příliš v lásce. Při propočtech vodní bilance nějakého území jsou totiž započítávány jako články způsobující ztrátu vody odparem. Voda tedy mizí do vzduchu v podobě vodní páry a není pak k dispozici v potocích. Hydrologické rovnice totiž neřeší přínosy v podobě ochlazování krajiny v horkých letních dnech ani efekt rosy, tedy tzv. horizontálních srážek, na rostliny v blízkosti rybníků. Právě rosa je zejména pro luční porosty důležitým zdrojem vody. Z pohledu zadržení vody v krajině jsou rybníky obvykle důležité i pro zásoby vody podzemní a hladinu podzemní vody. Rybník a podzemní voda jsou spojené nádoby. Proto také vždycky trvá vypouštění a napouštění rybníka déle, než bychom očekávali podle výpočtu. Zásoba podzemní vody má tu výhodu, že se odtud voda nevypařuje. A ještě jedna důležitá a zajímavá věc: Často se může stát, že při delším vypuštění rybníka zmizí lidem v okolí voda ze studen. To jde snadno pochopit, protože s rybníkem se vypustila i část podzemních zásob a hladina podzemní vody se snížila. Ano, jenže zmizet může voda i ve studních ve vsi pod hrází rybníka, což na první poslech nedává smysl. Stačí ale vědět, že podzemní voda teče shora dolů, stejně jako voda povrchová, jen mnohem, mnohem pomaleji. A rybník s hrází jsou jakýmsi těžítkem - i podzemní voda se tak zadrží za hrází a pomalu tu hráz obtéká a velkým obloukem se pod hrází vrací do údolní nivy. A pokud jsou v oblasti tohoto "oblouku" stavení se studnami, mají při plném rybníku vody dostatek a při prázdném ne.

• Každý rybník je i místem silných samočisticích procesů. Zadržují živiny. Fosfor je klíčový pro růst sinic a s odtékající vodou by podporoval jejich růst v nádržích níže v povodí. V rybnících se fosfor zadržuje v usazeninách na dně. Běžný rybník by měl zadržet zhruba 30-60 % všeho fosforu, který do něj přiteče s přítoky - a to je velmi významná pomoc. Dusík v podobě dusičnanů mizí z rybníků velkou rychlostí procesem denitrifikace = bakterie z dusičnanů vytvoří plynný dusík a ten se vrátí zpět do atmosféry. Část dusíku se také zadrží v bahně. Bahno, tedy odbornou terminologií sediment, je i velkou zásobárnou živin, kterou se musíme naučit mnohem lépe využívat. Ale to je na jiné vyprávění. Odstraňují bakteriální znečištění, které přitéká s odpadními vodami ze sídel nad rybníkem, často třeba po dešti s proplachem kanalizace. V rybníce rizikové bakterie hynou velmi rychle, během několika dní. To je velmi důležité v době, kdy se děsíme superbakteriemi, tedy bakteriemi odolnými vůči antibiotikům. Rybníky jsou účinná a přirozená bariéra. Rybníky, lépe řečeno bohaté mikrobiální oživení v nich, mají schopnost rozkládat i tzv. moderní škodliviny (tzv. organické mikrokontaminanty), kam patří zbytky léčiv, domácí chemie, hormonální látky, ale i třeba kofein, sacharin, mošusové látky (ve výrobcích kvůli vůni), dezinfekční látky (v mycích prostředcích, aby bakterie dostávaly řádně za vyučenou) nebo třeba zpomalovače hoření a impregnace. Stávající běžné čistírny odpadních vod tyhle látky moc odstraňovat neumí. Rybníky ano. To je v dnešní době důležité, protože všechny vyjmenované škodliviny nacházíme i ve venkovských oblastech, nejen ve městech.
  

Na zamokřených pozemcích je vhodné vybudovat mokřadní lokalitu s tůněmi, jejíž význam bude především v oblasti tvorby krajiny a ekologické stability území. K jejímu zřízení lze využít dotací z programu Revitalizace říčních systémů (až do 70 - 80 % stavebních nákladů).

Mokřady

Mokřad je celoročně nebo alespoň po velkou část roku zamokřené území s viditelnými vodními plochami. Například plocha desítky let vypuštěného rybníka.

Tůně

Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách by tůň dle § 55 neměla být vodním dílem, pokud nemá hráz, ani technické objekty - výpust, bezpečnostní přeliv apod.
Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon stanoví, že tůně do velikosti 300 m2 a max. hloubky do 1,5 m vyžadují rozhodnutí o změně využití území (a také vyjádření územního odboru, životního prostředí, vodohospodářského odboru), souhlas vlastníků okolních parcel, většinou nevyžadují územní souhlas a nevyžadují stavební povolení.

Adapterra Awards Usuší 2023

https://www.projekt-rybniku.cz/projekty-tuni

https://mokrady.wbs.cz/Rucni-budovani-tuni.html

Nejčastěji se vysazuje vrba, olše, javor mléč i babyka, dub, jasan, lípa, bříza, jerlín japonský, střemcha a jilm, doplněné o různé druhy keřových vrb.  

• V minulosti se podél potoků a řek často vysazovaly jednodruhové a stejnověké aleje z topolů nebo vrb, které ale v současné době dožívají. Podobný problém představují i jednodruhové porosty olší, které často podléhají houbovým chorobám. 

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového