Inkarnace (vtělení), reinkarnace (uvíznutí, závislost)

Inkarnace duší je mechanismus, kdy duše uvízly v umělém bypassu díky velkému odklonu duší (duše to vůbec netuší a pozapomněly na svůj kosmický původ), ze kterého se nedokáží vymanit (díky závislosti) - to je koloběh inkarnací (opakovaných zrodů na planetě Zemi). Další spodní úroveň uvíznutí duší jsou tzv. zbloudilé, nebo přisedlé duše (které se nedokáží odpoutat od fyzického světa na Zemi), které se nedokáží vrátit do tzv. meziprostoru - Barda atd.

• Velký odklon vědomí
• Petr Chobot, Jaromír Schmidt, Jiří Lexa, Silviya Válková, Marian Coufal
• Duše, Vědomý člověk
  

Teze 2023: Nyní od roku 2020 probíhá třetí světová válka - emocionální. Pozn. jde tzv. třetí světovou válku - emocionální, kdy duše zemřelých (budou se bát umřít emocionálně) nebudou moci přejít do tzv. Barda (meziprostoru pro další inkarnace atd. - tím je tento proces narušen včetně dalšího duchovního vývoje jedince včetně odpoutání se od koloběhu reinkarnací) a budou ulpívat na planetě jako tzv. přisedlé, nebo zbloudilé duše, které se nedokázali odpoutat od fyzického těla fyzické reality a přejít do "vyšších sfér".

• Projevuje se to extrémy v zacyklení (lidé neustále pracují - workoholici, nebo prožívat pocit vyhoření, stávají se z nich mamilové, má to mnoho různých podob a forem (např. dopaminová a drogová závislost, FOMO, uvíznutí v polaritách atd) způsobené závislostmi na realitě a podnětech, emocích, které zažívají ve svém životě a nedokáží se zklidnit.

18.9.2020 (pohled Ondřeje Brože, PT)

• Inkarnační proces zažívá každá duše, kterou má každý člověk Inkarnovaný na zemi.
• Duše je obrovské energetické těleso, které by se do našeho omezeného 3D těla nevešlo. Proto se do nás inkarnuje pouze část Duše, která se nachází v našem těle ve 3D a je stále spojená v kolektivním vědomí s celkem naší duše v 5. dimenzi.
• Celek duše (nachází se v 5. dimensi) je tvořen mnoha částmi duše, které na zemi sbírají zkušenosti, zážitky (tím se zvyšuje úroveň našeho vědomí a přibližujeme se ke světlu a zdroji) a po dokončení úkolu se vrátí zpět a obohatí celek duše, to se cyklicky opakuje.
• Duše tak může zažívat všechny životy současně.
• Proces obměny části duše se děje samovolně a tak se vyvíjí celek duše, to kolik částí duše už prošlo inkarnačním vývojem určuje vyspělost duše.
• Kdykoliv se část duše inkarnuje (má omezené vědomí celku duše, je oddělena od celku fyzickým tělem) musí zapomenout všechny zkušenosti celé duše (plné vědomí celku), když zaniká tělo zaniká i ego, pokračuje jen část duše, která musí projít pomyslný závoj mezi fyzickým (3D) a duchovním světem (5D) do čekárny (Bardó, duchovní sféra).
• Duši nikdo v duchovní sféře nesoudí, není tam očistec ani peklo, dělá to pouze duše samotná (jsem pouze soudce sama sebe).
• Duše se jako zvíře inkarnovat nemůže, protože zvířata mají kolektivní vědomí (celek duše psů), kdy jednotlivá část duše inkarnuje do psích těl.
• Jednotlivé celky duší jsou součástí zdroje (Stvořitele) a jsme tedy stvořitelé, univerzální vědomí a každý z nás je tvůrce.
• Rozdělování na pozitivní a negativní je pouze záležitost našich myslí, protože vše může být konstruktivní i destruktivní, vždy záleží na našem přístupu k dané věci a na to jako zkušenost právě potřebujeme zažít.

11.9.2020 Bashar: 

• Kam odchází duše po smrti? Ano i v našem světě je určitý přechod do duchovního světa, ale není to spojené s žádným strachem a utrpením, prostě stav v jednom okamžiku. Kdy skončíme se zkušeností ve fyzickém těle, přejdeme do duchovní roviny a vy děláte totéž jen to děláme jiným způsobem. Fyzický a duchovní svět, oba jsou tady a teď, je to jen jiná frekvence, jiná perspektiva. Duch, který chce mít fyzický zážitek, tak se soustředí na určitý bod a potom a zemře, opět expanduje do jiné perspektivy. Duch je náš přirozený stav, fyzická realita je jako sen ducha. Smrt je jako probudit se ze snu. Vy také můžete mít v noci sen a může se vám dát velmi reálný, ale ráno se probudíte ze snu a uvědomíte si, že je to jen sen. Take přechod do duchovního světa je jako probuzení ze snu. Ale fyzická realita je velmi specifický druh snu, kterém objevujete kdo opravdu jste. Protože jako duch zapomenete, kdo jste, abyste si uvědomili, kdo jste z jiné perspektivy.

2.9.2020

• Jiří Lexa: člověk hluboko v sobě má jádro, které může ztratit kontakt s vaší osobností, jádro se dělí a nám se zdá, že se inkarnujeme, ale to je iluze, životy, které považujete za minulé nebo budoucí se odehrávají teď v tuto chvíli, váš duch se rozdělil do mnoha částí a vy existujete v podstatě paralelně a hrajete různé role (v různých dobách současně)

4.6.2020, 10 důležitých věcí o REINKARNACI

Lidstvo přijalo reinkarnace jako svoji součást náboženství. Ne mnoho lidí však tuto myšlenku na západě přijímá (někteří to považují za nesmysl). Je to zejména proto, že nás na západě fascinují výhody vědeckých poznatků a jsme stále skeptičtější vůči starým učením. Věda je omezena na to co je fyzické a objektivní, samotná realita takto omezena není.  

• 1. Duše existuje (podle Jiřího Ledvinky nikoliv). Není to jen mýtus, nebo iluze. Všechny fyzické bytosti jsou kombinací fyzického smrtelného těla a nefyzické nesmrtelné duše. Vaše duše je vaší absolutní podstatou. Je tím, čím jsme doopravdy bez toho, jak to cítíte, čemu věříte, nebo jak sebe sami vnímáte. Z pohledu těla je duše vědomou životní silou, která je v jeho nitru. Z pohledu duše je tělo nástroj pro život ve fyzickém světě a prožívání fyzické existence. Duše je čisté vědomí, čistá energie a čisté bytí. Existuje v nekonečné a nefyzické úrovni reality. Je to část ducha, absolutního nebo univerzálního zdroje, jiskra božského světla a lásky, fragment absolutní dokonalosti.
• Duše se vyvíjí. Všechny duše se chtějí rozvíjet, vyvíjet a růst prostřednictvím vlastních zkušeností, protože tím se duše stává  více uvědomělou a schopnější. Vývojem duše mění její úroveň bytí a vědomí znovunarozené neviny do stále vyšší úrovně lásky, moci a moudrosti.  A to co bylo stvořené, se v průběhu evoluce připojuje ke Stvořiteli. 
• 3. Duše se nejefektivněji vyvíjí ve fyzické formě. Evoluce duše nastává prostřednictvím individuální zkušenosti a volby, na základě svých rozhodnutí za které nese důsledky (ale i důsledky, které svým rozhodnutím způsobila duše ostatním). Duše se inkarnuje do fyzického těla se kterým je spojena od narození až po fyzickou smrt (odchod duše z fyzického těla a světa). Ve fyzickém těle je duše fyzicky omezená (tělem) a oddělená od ostatních (inkarnací na zem) a od všeho čím je (od svých schopností, lásky, síly a moudrosti). Je to iluze smyslů a duše není nikdy oddělená a omezená, tato iluze vytváří strach, touhy a různé pocit, které způsobují že duše prožívá různé konflikty, osamělost a čelí rozhodnutím (duše se učí, že všechny rozhodnutí mají následky nejen pro ni, ale i pro všechny zainteresované). 
• 4. Reinkarnací duše prochází celou škálou smysluplných zážitků a rozhodování. Jeden život nestačí na to, abychom prožili celou škálu událostí a udělali všechny rozhodnutí (prožít život jako muž, žena, oběť a pachatel, žák a učitel, různé kultury, rasy, náboženství atd.) v různých polaritách (aby zažila celé spektrum možností, tím, že znovu a znovu stává člověkem - duše v těle, s jinými životními příběhy a vztahy). Prožitky a rozhodnutími s duše stává více uvědomělou, začíná objevovat svoje skutečné schopnosti, lásku, sílu a moudrost, postupně se učí jak překonat iluzorní omezení ve fyzickém těle. Duše se nejlépe učí prostřednictvím procesu různorodosti a ne prostřednictvím slepého opakování. V případě vývoje duše jí prožití stejného života, znovu a znovu, přináší jen malou hodnotu, pokud v něm už není nic, co by se duše měla naučit. Každý lidský život je příležitostí, naučit se něčemu novému (zodpovědnost, pomoc ostatním).
• 5. Duše nemá národnost, víru, rasu ani pohlaví. Neexistuje nic, jako je židovská, čínská duše, nebo jakákoliv jiná (jsme pouze duše) a máme možnost zažít různé kultury po celé planetě. Vybíráme si pohlaví, místo narození, rasu, státní příslušnost (národnost) tak, aby vyhovovali našim účelům pro jakýkoliv daný život. Výběr rasy a víry vyznání (náboženství) může být někdy záměrná volba, ale někdy ne, protože duše se učí procesům různorodosti (diverzity). Neexistuje mužská nebo ženská duše, pohlaví je záležitost biologická (záležitost naší volby) a ne spirituální.
• 6. Duše se vždy přichytí k jednomu druhu (duše lidských bytostí se v drtivé většině se reinkarnují vždy jako lidské bytosti), to neznamená, že jsme před tím nemohli zažít život v jednoduchých formách života, ale v určitém okamžiku naší dřívější evoluce jsme si vybrali lidský druh, jako prostředek, ve kterém se vyvíjíme. Cílem duše je expandovat vědomí, proto pro duši, která je na lidské úrovni bytí už nemá smysl prožívat život v nižších úrovních vědomí. Existují však vzácné výjimky, kdy duše, která je normálně lidská, experimentuje s tím, že se stane například delfínem. Ale zpravidla se na planetu nevracíme jako hmyz, dobytek nebo stéblo trávy. Jsme spirituální bytosti, které jsou na lidské cestě, aby se učili samostatnosti, prostřednictvím lidských zkušeností, vztahů a rozhodování.   
• 7. Každý život je předem naplánovaný. Před tím, jak se narodíme, duše společně se svými průvodci se rozhodnou, jaké zkušenosti a rozhodnutí by měl život obsahovat. Zvolí se vhodné události a vztahy, je zařízena spolupráce a dohoda s ostatními dušemi, které do nich budou zainteresované.  Např: duše by chtěla být soucitná vůči dětem, proto se může rozhodnout, že její následující život se měl sestávat z vlastní zkušeností, kdy ji matka v dětství opustí. To může v dospělosti vytvořit potřebu pomáhat opuštěným dětem. Další duše potom souhlasí, že bude matkou, která jí opustí po v průběhu jejího dětství. Nejvýznamnější události v životě jsou plánované, ať už jde o narození, rodinu, kariéru, vztahy a podobně. Plán také může obsahovat nehody, choroby a smrt. Je tu však hodně pro události, které vzniknou. Rozhodnutí, které děláme jsou daleko více než osud. Tělo je duší vybrané před tím, něž se narodí. Duše jsou si vědomé, který plod je životaschopný a který nikoliv a také i takový, který zanikne ještě před narozením. Některé životy jsou výslovně nastavené na to, aby duše podstoupila určitou zážitkovou zkušenost, například stát se učitelem. Zatím co některé jsou nastavené pro prospěch ostatních. Například bychom mohli život prožít jako velmi milované dítě, které náhle zemře, když je malé, pouze proto, abychom pomohli jiné duši projít si zkušeností tragické ztráty.
• 8. Existuje zákon karmy (ZÁKON TÍŽE). Karma není o kosmické spravedlnosti, nebo o kosmické trestání. Z pohledu ducha není potřeba kosmické spravedlnosti, protože neexistuje kosmická nespravedlnost. Karma je skutečně jen o učení se prostřednictvím kompromitace, nebo zapletení se. To znamená, že když ve fyzické životě udělám něco, co naruší svobodnou vůli někoho jiného, vzniká kompromitace. Oba dva cítíme mezi sebou nedostatek rovnováhy. Je to jako bychom byli svázaní lanem. Jediný způsob, jak se vymotat z tohoto spletení, že moje slobodná vůle bude narušená podobně. Ze zkušenosti potom oba víme, že je to být násilníkem a obětí. Duše mám tendenci spáchat karmický čin v brzkých fázích svých reinkarnací, kdy má menší zkušenosti s lidskou existencí. Ve všech karmických činech jedna osoba způsobí něco té druhé proti její vůli. Neexistuje žádná karmická kompromitace pro činy, které  jsou způsobené náhodou, a nebo ne vlastní volbou.  
• 9. Reinkarnace má začátek i konec. Na rozdíl od toho co učí různé směry, nejsme uvěznění v kruhu nekonečné smrti a znovuzrození, přitom jediná naše záchrana je zřeknutím se světa a hledání duchovního osvobození. Celá naše cesta vývoje prostřednictvím reinkarnací začíná na určité úrovni a končí, když dosáhneme další úroveň. Může to trvat i více jak 100 životů. Od prvního lidského života po ten poslední to může trvat tisíce roků v závislostí od funkcí fyzických těl. V duchu je nám ale celá cesta jasná a víme přesně co děláme. Každý život je záměrné dobrodružství, uskutečňuje se pro lásku a touhu se rozvíjet. 
• 10. Neexistuje naléhavost.  Není potřebné co nejrychleji dosáhnout osvícení, nebo dokončení reinkarnačního cyklu. Není o nic lepší vyvíjet se rychle v průběhu několika životů, jako vyvíjet se pomalu v průběhu množství životů. Reinkarnace není výzvou dosáhnout konec revoluce tak rychle, jak se jen dá. Nejsme uvíznuti v cyklu lidské smrti a narození. Fyzický svět není špinavá díra, ze které je potřeba rychle vylézt. Z pohledu ducha, plynutí času neexistuje. Čas je pro nás jenom fenomén, který vnímám v průběhu fyzické formy. Duši nezajímá kolik tisíc roků to potrvá, než se dostane z jedné inkarnační úrovně do druhé. Lidské chápání plynutí času je pro duši bezvýznamné. Duše se obvykle nereinkarnuje po své smrti. Mezi životy (vtělením) může uplynout několik roků i desítky roků, v průběhu kterých se duše zotavuje a bere do úvahy ponaučení z minulého života a plánuje svůj další život. Nemělo by být žádným překvapením, když zjistíme, že jsme měli minulý život, nebo množství životů. Reinkarnace je pro lidské bytosti normální. Je to přesně to, co tu všichni děláme. 

Upozornění: je to pouze interpretace a popis toho, jak někteří z nás vnímají na své vývojové cestě různorodý svět ve kterém žijeme, protože to může být vše úplně jinak.

Moje mrazení, inkarnace

Společná energie guru (učitele) všech druhů znalostí

Dakshinamurthy (Indie), je aspektem hinduistického boha Šivy jako guru (učitele) všech druhů znalostí. Dakshinamurthy je v hinduistickém systému víry považován za konečného gurua - ztělesnění poznání a zosobnění nevědomosti (jak je znázorněno, démon je rozdrcen pod nohama božstva). Džňána mudra je interpretována takto: - Palec označuje Boha a ukazováček muže. Ostatní tři prsty představují tři vrozené nečistoty člověka, viz. aroganci, iluzi a špatné skutky minulých narození. Když se člověk od těchto nečistot oddělí, dosáhne Boha. Další interpretace spočívá v tom, že ostatní tři prsty označují tři stavy života: Jagruti (zcela vzhůru smysly a myslí), Swapna (Stav spánku - Když je mysl vzhůru) a Sushupti (Pravé já - Když smysly a mysl přejdou do duše - Átma ). Abhaya Mudra, gesto s rukou zvednutou nad stehno s dlaní obrácenou, prsty směřujícími, je interpretováno jako Jeho milost vůči Jeho studentům. Růženec nebo had znamená tantrické znalosti. Oheň představuje osvětlení a odstraňuje temnotu nevědomosti.

Poslední Evenk, jezero Čeko, Tunguzský meteorit (1908) 

Nikola Tesla, jeho matka, nebo jeho sourozenci (silná vazba na matku)

Edgar Cayce

Wilhelm Reich

Martin Heidegger, Edmund Husserl

Paracelsus (1493 Einsiedeln - 24. září 1541 Salcburk) byl alchymista, astrolog, lékař, představitel středověké fytoterapie a a předchůdce novodobé medicíny.

Marco Polo (15. září 1254, ostrov Korčula nebo Benátky - 8. ledna 1324, Benátky)

Blanka z Valoa a Karel IV, Blanka, byla moravskou markraběnkou (1316 - 1. srpna 1348, Praha)

Templářský rytíř (Pálava)

Přemysl Otakar I a Konstancie Uherská 17. února 1180 Ostřihom - 6. prosince 1240, Předklášteří, Porta Coeli) byla česká královna a druhá manželka Přemysla Otakara I. 

Renaud de Châtillon 1114 až 1125 - 4. července 1187, který v letech 1153-1160 vládl jako kníže v Antiochii, (královna Konstancie Uherská, jeho vnučka)

Maří Magdaléna

Inhotep (Egypt), souhvězdí ORION o pyramidy v Gíze

Láma (TIBET)

Jan Ámos Komenský

Jiří z Poděbrad (1.8.2021)

Viktor Schauberger

Emanuel Silva Tarouca - složil na dvoře Marie Terezie, koupil zámek Čechy pod Kosířem měl podobný pocit když jsem v tom zámku byl, souvislost Toruk makto (AVATAR), osvobození národu, Legenda říká, že ten který jej dokáže zkrotit má moc sjednotit všechny kmeny.

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového