Hydroponie

Hydroponický způsob pěstování bez uhlíku znamená, že jsou to potraviny bez živin (mikroživin), je významně snížen obsah látek důležitých pro zdraví člověka (antioxidantů, vitamínů atd.). Podle výzkumů se ukazuje, že bychom museli zkonzumovat čtyřnásobné až pětinásobné množství  než v roce 1940 (Karel Klem Živá krajina 2022), aby jste do sebe dostali stejné množství stopových prvků, antioxidantů a vitamínů.

• Aquaponie
  
• Vertikální farmy
  

Hydroponie, jak už ostatně název téhle metody napovídá, je založena na pěstování ve vodním prostředí. I když se může zdát, že jde o výdobytek moderní doby, opak je pravdou. Základy hydroponie se objevují už ve starém Egyptě a jiných dávných kulturách.

Vůbec první pokus pěstovat rostliny ve vodních roztocích bez půdy je v západním světě datován do doby před 250 lety. Úspěšně se o něj pokusil profesor lékařství John Woodward v Londýně. 

Hydroponické pěstování je cestou, jak pěstovat rostliny bez zeminy, což ocení zejména alergici a astmatici, kteří se vyhnou kontaktu se sporami plísní. Mezi další přednosti hydroponie patří i rychlejší zakořeňování rostlin, snadná kontrola vlhkosti a živin, vyšší vzdušná vlhkost v místnosti nebo větší odolnost rostlin vůči parazitům a chorobám. Na druhou stranu je ale potřeba zmínit, že absence zeminy způsobuje větší závislost rostlin na péči člověka.  

• Výhodou je i to, že na hydroponii můžete "naučit" i ty rostlinky, které jste dosud pěstovali běžně v hlíně. Co budete potřebovat? V první řadě substrát - ideálně keramzit, který dobře vede vlhkost a zvyšuje přísun vzduchu ke kořenům rostlin.
  
• Dalším krokem je zvolení vhodné nádoby. Ta by měla mít několik otvorů na dně, kterými se budou proplétat kořeny rostlinky. Do takové nádoby stačí předpěstovanou a substrátu zbavenou rostlinku vložit tak, aby její kořeny vyčnívaly z otvorů.  
  
• Nádobu s rostlinou vložte do další, tentokrát dekorativní nádoby. Vyčnívající kořeny překryjte zmíněným keramzitem a rostlinku zalijte do výšky 3,5 až 7 cm. Hnojit začínejte až po adaptaci rostliny. To, že se rostlince daří, poznáte podle toho, že jí začnou přibývat kořínky s typicky bílou špičkou. 
  

https://www.bydlimekvalitne.cz/slyseli-jste-o-hydroponii-salaty-i-rajcata-diky-ni-vypestujete-snadno-i-bez-hliny?

SOLEIN, ro produkci nepotřebuje zemědělskou půdu (lze použít i na poušti kde je dostatek sluneční energie) a vystačí jen s minimem vody, produkce není omezena klimatickými podmínkami a požadavky na plochu při stejné produkci je podle odhadu až 20 000krát méně, než je potřeba k produkci stejného množství potravin (např. pěstováním sóji). Pro produkci všech bílkovin, které potřebuje současný svět,potřebuje elektrické jídlo Solein menší plochu než stát Ohio.

20.9.2023 Firma Future Farming, promotér akvaponických farem kombinujících chov ryb a pěstování rostlin, nabízí na trhu víc a víc dluhopisů. Řada firem ve skupině je vysoce zadlužená a prodělává. Společnost však sází na další růst byznysu.

Byl červen 2022 a premiér Petr Fiala se procházel po akvaponické farmě v Brně-Heršpicích. Za doprovodu představitelů firmy Future Farming si prohlížel inovativní zemědělský podnik kombinující chov ryb s pěstováním zeleniny.

• Šikovný marketing a klíčová slova, jako jsou udržitelné zemědělství, zdravé stravování, ekologie či chov ryb spojený s pěstováním zeleniny, pomáhají firmě udávat na trhu množství dluhopisů.
  
• Dohromady již skupina získala z obligací jednu miliardu korun. Dluhopisový program umožňující vybrat dalších 750 milionů korun společnost spustila letos.
  
• Podstatou podnikání Future Farming jsou technologie a farmy založené na takzvané akvaponii. Tak se nazývá systém, v němž je biologický odpad z chovu ryb na maso využívaný jako hnojivo pro pěstování rostlin, například salátů a bylinek. Kořenová síť rostlin následně pročistí vodu tak dobře, že se může vrátit zpět k rybám. Tento cirkulární model má v kombinaci s nízkou energetickou náročností sloužit jako ukázka udržitelné produkce potravin.
  
• Metody akvaponie, hydroponie nebo aeroponie jsou velmi náročná odvětví, v nichž je návratnost investice běh na dlouhou a nejistou trať. Zemědělec proto musí pečlivě zvažovat, zda se mu to vyplatí.
  
• Future Farming je součástí velkého konglomerátu přibližně šesti desítek společností zastřešených mateřskou firmou GFF. Jen pod Future Farming je zavěšených dalších 21 společností. Řada z firem v koncernu vznikla speciálně kvůli vydávání dluhopisů včetně neregulovaných malých emisí do 25 milionů korun. V rámci košatého koncernu se pak kapitál získaný od investorů dále přelévá z jedné firmy do druhé.
• Dluhopisy skupiny GFF naplňují vše, co je na trhu špatně. Nulová či záporná ekonomika drtivé většiny ovládaných firem, kam míří peníze investorů. Žádná ochrana investorů, výnos zcela nereflektující podstupované riziko i vysoké provize pro zprostředkovatele.
• Samotná Future Farming s.r.o. se za loňský rok chlubí tržbami 217 milionů korun a čistým ziskem 14,8 milionu korun. Souhrnná čísla za celou skupinu však z veřejných zdrojů zjistit nelze. Přestože skupina nepopřela, že je má, zatím je veřejnosti neukázala. Publikovala jen hodnotu aktiv ve výši 1,8 miliardy korun a obrat převyšující 400 milionů korun.
• Předpokládáme, že GFF i v roce 2023 skončí ve ztrátě. Je to tím, že do růstu našich společností stále investujeme peníze a nestahujeme si z nich předčasně zisky, které tyto firmy generují, abychom nebrzdili jejich rozvoj.
• Jednu fungující farmu má společnost v Kalech u Brna, druhou v brněnských Dolních Heršpicích. Třetí farmu, zatím určenou jen na chov ryb, postavila Future Farming s partnery ve slovenské Senici. Ta však zatím v provozu není.
  
• Z domácí konkurence byla nejvíce vidět zmíněná Rybí zahrada. Do tohoto projektu investovala rovněž firma Meriton navázaná na investiční skupinu Miton. Ještě déle funguje na trhu akvaponická farma v Přáslavicích u Olomouce, kterou tam provozuje společnost Flenexa plus podnikatelů Aleše Horáka a Michala Netolického.
  
• https://www.futurefarming.cz/farmy/aquaponicka-farma-kaly/#farma-kaly
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-chteji-prinest-revoluci-v-zemedelstvi-ale-ziji-na-dluh-rizik-je-mnoho-237018#

15.7.2022 Moderní skleníky pro hydroponické pěstování rajčat zažívaly v Česku za poslední roky rozmach. Zatímco v roce 2015 zabíraly 21 hektarů, nyní je to okolo 50 hektarů. Vybízely k tomu investiční dotace od ministerstva zemědělství i ochota lidí kupovat menší, byť dražší rajčátka. Byl to výnosný byznys, který zajišťoval příjmy po celý rok. Až do loňského podzimu. Pro letošek už má část z nich jasno - pokud se na trhu s energiemi něco nezmění, česká rajčata ze skleníků v zimě nebudou.

• Zhruba od října do března se totiž rostlinám musí přisvěcovat a přes zimu je nutné skleníky vytápět. Jsou tedy energeticky extrémně náročné a několikanásobné zdražení energií je pro jejich provozovatele neúnosné.  
  
• Konec svícení rovněž znamená změnu pěstebního cyklu. Termín sázení nových rostlin se totiž odvíjí od toho, zda se ve sklenících přisvěcuje, či nikoliv. Pokud skleníky světla mají, měla by tam nová výsadba probíhat právě v těchto týdnech. Třeba na Farmě Kožichovice na Vysočině tomu tak ale není. Zatímco dosud tam pěstovali rajčata ve větším skleníku o rozloze 2,3 hektaru pod světly a v menším s výměrou 0,7 hektaru bez nich, od zimy bude bez světel vše.
• Normálně bychom za měsíc vyklidili velký skleník a nasadili tam nové rostliny. Takhle už to ale nikdy nebude. Stávající rostliny tam necháme až do zimy, pak oba skleníky vyklidíme a vysadíme nové rostliny. Bez světel budou plodit jen od jara přibližně do Vánoc," vysvětlil vedoucí provozu Aleš Konečný. "Pokud bychom v lednu měli prodávat rajče vypěstované ve skleníku, stálo by kilo 500 korun.
  
• V předchozích letech bývala sklizeň Farmy Kožichovice okolo 900 tun, kvůli úsporným opatřením se propadla o 38 procent.
• Zatímco světla lze za cenu menší úrody vypnout, v zimě se ve sklenících topit musí. Nejen kvůli tomu, aby nezamrzla voda v trubkách, ale také aby se na střechách rozpustil napadaný sníh. Pod jeho tíhou by se konstrukce skleníku mohla zhroutit. Zároveň je potřeba přitápět i rostlinám, které, i když neplodí, potřebují minimální průměrnou denní teplotu okolo 18 stupňů.  
  
• https://archiv.hn.cz/c1-67092340-rajcata-z-ceskych-skleniku-v-zime-nekoupite-farmy-v-nich-kvuli-drahe-elektrine-nebudou-svitit

3.9.2021 Vertikální hydroponická farma, kontejner zvaný GreenBox, který dokáže úsporně pěstovat rostliny bez půdy a postřiků. Zelená stěna snižující teplotu svého okolí, která udržuje vlídné mikroklima, a navíc plodí i zeleninu. Hlavní myšlenkou obou projektů je udržitelnost a šetrnost k životnímu prostředí. Do budoucna by tak mohly být řešením k udržitelnému pěstování i podoby exteriérů. První hydroponický kontejner najdete na pražském Andělu.

• Hlavními přínosy hydroponie je až 95% úspora spotřeby vody, výrazné zkrácení dopravních vzdáleností, možnost pěstování bez ochranných postřiků a rychlý růst rostlin.

• Rostliny jsou v uzavřeném prostředí přesně namodulovaném na jejich cykly, nároky, které každá rostlina má. Automatizovaně tyto podmínky vytváříme v těchto modulárních farmách," sdělila Novinkám Karolína Pumprová, šéfka pěstírny firmy GreenTech.

• Momentálně firma disponuje portfoliem o zhruba dvaceti druzích rostlin. Pěstují saláty, bylinky i speciality, jako jsou mikrobylinky. Hydroponie navíc umožňuje pěstování prakticky kdykoliv a kdekoliv. Navíc v opravdu krátké době, ty nejmenší bylinky vyrostou do týdne a saláty za měsíc.

• Celý kontejner je udělaný tak, abychom mohli pěstovat celoročně, v létě i v zimě, za jakýchkoli podmínek. V podstatě i na poušti nebo za polárním kruhem. Můžeme si řídit teplotu, světelné spektrum světel, která jsou uvnitř, hnojiva a podobně. Kontejner je na elektřinu, je připojen k vodě a může se kamkoliv odvézt, aniž by to narušilo pěstování.

• https://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-trendy/clanek/prvni-unikatni-hydroponicka-farma-v-cesku-kontejner-pestuje-rostliny-bez-pudy-na-pousti-i-v-centru-mesta-40371017# 

21.8.2021 Ve skleníku na Farmě Bezdínek v Dolní Lutyni na Karvinsku hraje rádio, jsou slyšet bzučící čmeláci, kteří opylují rostliny. Prolétnou kolem lidí a vletí do jednoho ze svých domků pod rajčatovými řádky. Ano, rajčata tady nekoření v zemi, ale několik desítek centimetrů nad ní, v matraci z drcených kokosových vláken.

Jde o takzvané hydroponické pěstování, tedy bez půdy. K rostlinám je zavedena závlaha s mixem vody a potřebných živin a u přívodu vody ke každé rostlině roste mech. "Ve skleníku vzniká vlastní ekosystém, i když umělý," komentuje dění pod skleněnou střechou Jiří Stodůlka, který farmu spoluvlastní a vede. Rajčata tady pěstují celoročně na 11,5 hektaru, což z Farmy Bezdínek dělá největší pěstírnu této zeleniny v Česku. Denně zde sběrači utrhnou až sedm tun rajčat.

https://archiv.hn.cz/c1-66963890-reportaz-z-nejvetsi-pestirny-rajcat-v-cesku-skleniku-s-touto-zeleninou-rychle-pribyva-uz-zabiraji-65-hektaru?

11.1.2021 Firma SENS, když cvrčci rostou, shazují svůj exoskeleton, který obsahuje chitin a je díky tomu ceněný jaké prémiové hnojivo. V ředěné formě se dá využít například na hydroponických farmách, což je laboratorní způsob pěstování rostlin. "S kombinací hmyzích a hydroponických farem počítají i některé vesmírné projekty. 

https://forbes.cz/cesti-cvrcci-miri-do-japonska-potravinovy-startup-sens-zacina-globalni-expanzi/

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového