Hlošina okoličnatá

Hlošina okoličnatá (Elaeagnus umbellata, "česká oliva" nebo "podzimní oliva") původně byla rozšířená od jihovýchodní Evropy přes Malou Asii, Himaláje až do Číny, Japonska a Koreje. Je to poměrně odolná dřevina, snese i chladné oblasti. Hlošiny jsou opadavé keře, které jsou po dozrání plodů jimi obsypány. 

• V České republice je rostlina známá od 17. století a byla hojně pěstovaná v mnohých zahradách.  
  

Hlošina je pěkný, opadavý keř, který má chutné plody. U nás není příliš rozšířená, ale o to více zajímavá. Plody dozrávají od září do listopadu. Když je necháte dostatečně vyzrát, pochutnáte si. Často jsou tyto bobule nazývané podzimní olivy Jedlé plody bývají velké něco kolem 1 cm a mají tmavě červený odstín. Vyrůstají ve shlucích, a to na mladších i starších větvích.

• Keř dorůstá do výšky až 4 m, stejně tak i do šířky. Velmi dobře odolává mrazu (odolává teplotám až – 45 °C), občas se stane, že některý keřík omrzne, ale opět obrazí od paty kmínku. O keři se ví, že je schopný po ne příliš intenzivním požáru lesa znovu vyrůst z pupenů na kořenech pod zemí.

• Hlošina kvete bílo-žlutými květy, které se na ní objevují v období květen-červen. Květy jsou samosprašné a jsou opylovány včelami. Když hlošina kvete, velmi příjemně voní. 

• Jedlé plody jsou tmavě červené asi 1 cm velké. Obsahují vitamín C, A, E a najdete v nich esenciální mastné kyseliny, antokyany, cukry, bílkoviny, látku zvanou lykopen (jako silný antioxidant mimo jiné snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění), flavonoidy a další cenné látky. Plody mají vysoký obsah karotenoidů a působí antioxidačně. Plody lze zpracovat např. do džemů. 
  

• Plody je třeba nechat na keři důkladně vyzrát, případně nechat 15 dní dojít v místnosti. V lednici je lze skladovat až po dobu 3 týdnů. 
  

• Bobule mají vynikající antibakteriální vlastnosti a bohatě jsou zastoupené i karotenoidy a antioxidanty. Pravidelná konzumace je výbornou prevencí před srdečními chorobami.
  

• Hlošina okoličnatá je ceněna především pro svou odolnost a schopnost růst i v chudých a suchých půdách. Je často využívána jako okrasná rostlina ve venkovských a zahradních prostředích. Rostlina je také známa pro svou schopnost vázat vzdušný dusík a zlepšovat půdní kvalitu. Jediné, s čím by měla hlošina okoličnatá problém, je dlouhodobý stín. Kvůli němu málo kvete, žloutnou její listy a ani plody nejsou tak vydatné.
  

Hlošina umí produkovat dusík (dusíkáč, podobně jako arónie). Na jejich kořenech jsou přítomny hlízkové bakterie, které mají schopnost fixovat vzdušný dusík a přeměnit jej na dusičnany a amoniak. Tyto látky jsou snadno přijímány kořeny. Výživa je dodávána nejen keři, ale i do okolní půdy, proto se hlošiny vysazují například k mladým ovocným stromkům. Tuto vlastnost mají i například rakytník, janovec, olše, jerlín a další. Takto keř může růst i na chudých půdách. Také kolonizuje poničené půdy a pomáhá je zúrodnit.

Konzumace plodů hlošiny okoličnaté (nebo využití listů) umí podpořit zdraví:

• snižuje cholesterol v krvi
• působí silně antioxidačně
• má antibakteriální účinky
• přispívá ke kardiovaskulárnímu zdraví
• může být prevencí rakoviny
• léčí plicní onemocnění
• pomáhá při léčbě cukrovky
• posiluje imunitní systém
• ulevuje od zahlenění (vnitřní užití čaje nebo odvaru)
• zmírňuje trávicí potíže
• při vnějším použití skvěle působí na akné (tinktura z listů, odvar)

Stanoviště:  Keř je velmi nenáročný na typ a druh půdy. Roste i na půdách chudých na živiny a suchých. Potřebuje hodně slunce. Naopak hlošině nevyhovuje podmáčená, nepropustná půda a stinné kouty. Na těchto stanovištích špatně dozrává. Nevadí ji ani slunce a vítr. Mladší sazenice můžete mírně prořezat, u starších by prořezání snižovalo plodnost.

Množení: řízkování, semeny, hřížení. Semena lze vysévat na podzim nebo na jaře. Řízky lze získat ze zralého dřeva na konci zimy nebo na jaře. Hřížení je další možností, kdy se větev ohýbá k zemi a připoutá se, dokud nevytvoří kořeny.

https://sazenicka.cz/pestovani-hlosina-okolicnata/

4.1.2025 Hlošina okoličnatá prospěje vaší zahradě i vašemu zdraví

• U hlošiny okoličnaté můžete zpracovávat nejen plody, ale i její listy. Z listů se vaří čaj nebo se vyrábějí tinktury. Na plodech si můžete pochutnat v čerstvé formě, lze je však i nasušit, vyrobit z nich marmeládu, sirupy, použít je do dezertu. Zralé plody hlošiny na keři vydrží i několik týdnu, pokud je dříve nesezobnou ptáci. Plody mají svěží chuť, která připomíná granátové jablko. 
• V hlošině okoličnaté najdete řadu bioaktivních látek. V plodech nechybí vitamín A, C a E, najdete v nich esenciální mastné kyseliny, antokyany, cukry, bílkoviny, látku zvanou lykopen (jako silný antioxidant mimo jiné snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění), flavonoidy a další cenné látky.

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového