Epos o Gilgamešovi¨

Gilgameš (je antihrdina, žije ve městě Uruk a utiskuje lidi) je nejstarší zaznamenaný příběh lidstva (cca 2500 roků před n.l.- – dochované opisy pocházejí přibližně z let 2000 př. n. l. – 1700 př. n. l, Mezopotámie)

• 6 620-4 460 př. n.l. - věk Blíženců (Adam a Eva) velký teplotní výkyv v 6 200 př. n.l.  
  
• 4460-2 300 př. n.l. - věk Býka (býk Sóma, Indie)
• 2 300-140 n.l. - věk Skopce (beran)
• 140 př. n.l. - 2 020 n. l. - věk Ryb (příchod Ježíše Krista, rybář, ryba)

Epos o Gilgamešovi (kompletní audiokniha s obrazy)

• Nevěstka
• Po 6 dnech brání rozkoše s nevěstkou bez ustání a po nasycení rozkoše Enkidu na duchu vyrostl a rozumem vyspěl, ale zeslábl.
• Gilgameš (6,5 m vysoký, mužně krásný a plný síly) hledá přítele, jenž by rozuměl srdci jemu.
• Dříve než přišel Enkidu (vyrůstal a jedl se zvířaty, potom se z něj stal člověk, matkou byla gazela a otcem divoký osel) do města Uruku, viděl to Gilgameš ve snu.
• Gylgameš pravil k Enkiduovi, v lese bydlí Humbaba (chuvava), společně ho zabijeme, veškeré zlo ze země vyhladíme a cedry pokácíme.
• Enlil
• Enkidu zabil strážce lesa Chuvavu a odřízli mu hlavu. Potom kácely nádherné cedry. Gilgameš stromy a Enkidu kořeny vykopává.
• Gilgameš a Ištar (měla otce Ána). Gilgameš ji urazil a ona žádala otce o nebeského býka, kterého odvedla na zem.
• 7 roků hubených.
• Eufrat.
• Podsvětí (zde bydlí královna podsvětí) - dům prachu.
• https://www.youtube.com/watch?v=iRdJH1Lg3UY

8.10.2024 "Čím hodnotnější lekce, o to méně si jí všimneme. Stromy umí rozeznávat barvy - vidí infračervené světlo (červenou a modrou, ostatní barvy moc nerozeznává)." - Václav Cílek

• Strom, kytka či bakterie musí číst své okolí k tomu, aby se mohla rozhodnout, jakou strategii volí. Např. strom se musí ráno zamyslet nad tím, jak moc otevře průduchy, když je otevře hodně, tak může do sebe brát hodně CO2 (to znamená vyživovat se), ale také ztratí hodně vody a současně bude nadechovat více škodlivého ozónu. Strom musí volit nějakou optimální strategii a to záleží na tom, co mu řeknou kořeny (v jakém jsou stanu a jaké jsou zásoby vody), houby. Strom vnímá chemicky, zejména listnaté množství izoprenoidů a to jsou asi látky, které ovlivňují pružnost listů. Strom z těchto několika zdrojů tuší, co dělají okolní stromy a jak se má zachovat. Mají biologickou (procedurální) paměť (jako když vás někdo hodí do vody a vy přemýšlíte, jak se plave). Strom má současně akumulovanou zkušenost (mají složitější DNA než člověk (dvakrát ve vývoji rostlin došlo k přeložení DNA a oni si nechali staré programové vybavení a přeložili ho, obnovili ho a jeli na vyšší úrovni (mohou tak šahat do hlubší úrovně paměti). Strom vlastně myslí bez mozku, podněty bere pupeny a špičkami kořenů. Strom se vyvíjí současně s houbami a dokonce ty houby (přechodový druh) jsou nutný předpoklad, aby vůbec rostliny mohli vystoupit na souš. Kromě hub by pro stromy byl zárazná zásah do životy, kdyby přišli o hmyz. Pro planetu je nejdůležitější vegetace, pokud by zmizela vegetace, tak se promění planeta, když zmizí člověk, nestane se skoro nic. Druhá nejdůležitější skupina života z hlediska života planety je hmyz (umožňuje opylení a všechny cykly rostlin). Ale kromě propojení a komunikací je tam ještě další nadstavbový jev (moudrost), ochránce stromů (lesní stařešina), klidné a mírné bytosti. My se podobáme stromům (není to naopak), evoluční mechanismy, které vznikaly jako podpora potomků, jako propojenost atd., tak ty sebou nese ta evoluce od pradávna (devon, karbon).
• Mravenci např. roznáší semínka a ničí některé části škodlivého hmyzu.
• V současné době je změna příliš rychlá přestože jsou adaptační mechanismy přírody poměrně silné a příroda to nezvládá. Podle poslední studie z Francie se očekává od úmrt asi 1/3 stromů a u nás to může být podobně (musíme se podívat na jih, které stromy tu jsou a vydrží v těchto podmínkách a vysadit je u nás). Jako celek tu měnu zatím příroda nezvládá.
• Gilgameš (je antihrdina, žije ve městě Uruk a utiskuje lidi) je nejstarší zaznamenaný příběh lidstva (cca 2500 roků před n.l.- – dochované opisy pocházejí přibližně z let 2000 př. n. l. – 1700 př. n. l, Mezopotámie)
• pravidla podsvětí (vše se musí dělat obráceně),
  
• Vlastně i boj, pokud je vedený nějakým rozumným způsobem je druhem komunikace (poměrně silná mezilidská výměna, komunikace).
• Do podzemí (podsvětí) se vstupuje v různých příbězích i u Krista - vstupuje do limbu, očistce, aby duse z prachu a tmy vyvedl). Ve většině dobrých mýtů, Odysseus sestupuje do podsvětí, aby se dozvěděl něco o předcích a Eneas také sestupuje..
• Utanapištitn je v podstatě NOE v židovské tradici. Utanapištin vytváří loď, která je čtvercová a je zabedněná a která se nejvíc podobá zikkuratu (jsou stupňovité věže), to znamená mezopotámské pyramidě. Tato loď úplně neplave po oceánu, ale v podsvětním moři. To znamená, že ta loď zmizela z povrchu světa a je energeticky skrytá v nějakém obalu v podsvětí a potom vychází nový lidi a nová zvířata zpět na zemi.
• Gilgameš si vyprosí rostlinu nesmrtelnosti, obnovy, cestou ji odloží se sebere mu ji had, takže nemá nic.
• Ten epos si můžeme dešifrovat, zdá se před povodní lidé žili v nějakém druhu harmonie a měli určité rituály a že ten Gilgameš se ty rituály dozvěděl a byl schopen opět zavést dobrý, nebo funkční či harmonický vztah mezi nebem (bohy) a zemí. Proto je zřejmě ten hrdina, protože zmoudří v posledních třech větách celého eposu a ještě to není patrné. Před povodní panovali jiná pravidla než po povodni. To je dle mě podobenství dnešní doby, protože před klimatickou změnou budou panovat jiná pravidla, než po klimatické změně. Epos o Gilgamešovi z hlediska mého čtení je i podobenstvím o dnešní době (vše je naopak, než by si člověk myslel).
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Epos_o_Gilgame%C5%A1ovi
  
• https://www.youtube.com/watch?v=hI_M7i_3Wlw

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového