Kontroverzní americký televizní moderátor a politický komentátor Tucker Swanson McNear Carlson (54) je vnímán jako člověk blízký americkému exprezidentu Donaldu Trumpovi.
Aquaponie (akvaponie)
Aquaponie synergicky propojuje pěstování rostlin a ryb,. Tento systém může být v některých oblastech možností, jak řešit nedostatek potravin a sucho způsobené změnou klimatu. Nejde však o systémové řešení pro obnovu narušené přírody, ale o ekonomický model, jak efektivně zajistit zdroj potravin napodobením přírody v umělém prostředí.
- Filosoficky jde ale o tzv. bypass přírody (uměle člověkem vytvořený cyklus), kde člověk nahrazuje přirozený cyklus přírody umělým, důsledkem může být, že takto získané potraviny mohou oslabovat imunitní sytém člověka a přispívat tak k jeho větší náchylnosti a k civilizačním nemocem.
- Aquaponie neřeší současnou degradaci krajiny, pouze zalepují a vytváří další šrámy (aquaponie oddělují pěstování od přírody do umělého prostředí ve sklenících), které způsobujeme přírodě (již nyní ryby v oceánech a vodních tocích nemají vhodné podmínky pro život, jejich počty klesají a nemohou se přirozeně rozmnožovat).
- Prostřednictvím aquaponií pouze zajišťujeme ekonomicky efektivnější zdroje potravin pomocí moderních technologií. Tím tento vzorec přenášíme na lidskou populaci v domnění, že potraviny vyprodukované v umělém prostředí zvýší odolnost, zdraví a vitalitu lidí.
- Čím jsou živeny ryby a vyživovány rostliny? V jakém žijí prostředí? Jde o přírodní přirozené zdroje potravin pro ryby a živiny a půdu pro rostliny, nebo o uměle vyrobené zdroje v průmyslových továrnách?
Více o moderních metodách produkce potravin
20.9.2023 Firma Future Farming, promotér akvaponických farem kombinujících chov ryb a pěstování rostlin, nabízí na trhu víc a víc dluhopisů. Řada firem ve skupině je vysoce zadlužená a prodělává. Společnost však sází na další růst byznysu.
Byl červen 2022 a premiér Petr Fiala se procházel po akvaponické farmě v Brně-Heršpicích. Za doprovodu představitelů firmy Future Farming si prohlížel inovativní zemědělský podnik kombinující chov ryb s pěstováním zeleniny.
- Šikovný marketing a klíčová slova, jako jsou udržitelné zemědělství, zdravé stravování, ekologie či chov ryb spojený s pěstováním zeleniny, pomáhají firmě udávat na trhu množství dluhopisů.
- Dohromady již skupina získala z obligací jednu miliardu korun. Dluhopisový program umožňující vybrat dalších 750 milionů korun společnost spustila letos.
- Podstatou podnikání Future Farming jsou technologie a farmy založené na takzvané akvaponii. Tak se nazývá systém, v němž je biologický odpad z chovu ryb na maso využívaný jako hnojivo pro pěstování rostlin, například salátů a bylinek. Kořenová síť rostlin následně pročistí vodu tak dobře, že se může vrátit zpět k rybám. Tento cirkulární model má v kombinaci s nízkou energetickou náročností sloužit jako ukázka udržitelné produkce potravin.
- Metody akvaponie, hydroponie nebo aeroponie jsou velmi náročná odvětví, v nichž je návratnost investice běh na dlouhou a nejistou trať. Zemědělec proto musí pečlivě zvažovat, zda se mu to vyplatí.
- Future Farming je součástí velkého konglomerátu přibližně šesti desítek společností zastřešených mateřskou firmou GFF. Jen pod Future Farming je zavěšených dalších 21 společností. Řada z firem v koncernu vznikla speciálně kvůli vydávání dluhopisů včetně neregulovaných malých emisí do 25 milionů korun. V rámci košatého koncernu se pak kapitál získaný od investorů dále přelévá z jedné firmy do druhé.
- Dluhopisy skupiny GFF naplňují vše, co je na trhu špatně. Nulová či záporná ekonomika drtivé většiny ovládaných firem, kam míří peníze investorů. Žádná ochrana investorů, výnos zcela nereflektující podstupované riziko i vysoké provize pro zprostředkovatele.
- Samotná Future Farming s.r.o. se za loňský rok chlubí tržbami 217 milionů korun a čistým ziskem 14,8 milionu korun. Souhrnná čísla za celou skupinu však z veřejných zdrojů zjistit nelze. Přestože skupina nepopřela, že je má, zatím je veřejnosti neukázala. Publikovala jen hodnotu aktiv ve výši 1,8 miliardy korun a obrat převyšující 400 milionů korun.
- Předpokládáme, že GFF i v roce 2023 skončí ve ztrátě. Je to tím, že do růstu našich společností stále investujeme peníze a nestahujeme si z nich předčasně zisky, které tyto firmy generují, abychom nebrzdili jejich rozvoj.
- Jednu fungující farmu má společnost v Kalech u Brna, druhou v brněnských Dolních Heršpicích. Třetí farmu, zatím určenou jen na chov ryb, postavila Future Farming s partnery ve slovenské Senici. Ta však zatím v provozu není.
- Z domácí konkurence byla nejvíce vidět zmíněná Rybí zahrada. Do tohoto projektu investovala rovněž firma Meriton navázaná na investiční skupinu Miton. Ještě déle funguje na trhu akvaponická farma v Přáslavicích u Olomouce, kterou tam provozuje společnost Flenexa plus podnikatelů Aleše Horáka a Michala Netolického.
- https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-chteji-prinest-revoluci-v-zemedelstvi-ale-ziji-na-dluh-rizik-je-mnoho-237018#
31.12.2021 V Letonicích na Vyškovsku má vzniknout další velká aquaponická farma brněnské firmy Future Farming. Pěstovat zde chce především různé druhy salátů a počítá i s chovem ryb. Ročně má farma o velikosti jednoho hektaru produkovat 1220 tun potravin a její výstavba bude stát 300 milionů korun. S otevřením se počítá v roce 2024. Stavba má ambici být vzorovou farmou pro budoucnost a má být řízená technologií, která bude sama sledovat důležité parametry a automaticky řídit procesy potřebné pro ideální růst rostlin a chov ryb, uvedl Martin Procházka z firmy Future Farming.
Součástí farmy bude velký skleník, v němž se bude vertikálně po celý rok pěstovat zelenina, zejména saláty a bylinky, případně microgreens, tedy zelenina sklízená v rané fázi vývoje. Denně se počítá se sklizením 10 000 kusů zeleniny. Stejně jako na ostatních farmách se bude zelenina sklízet s kořeny, což prodlužuje čerstvost. V hale vedle skleníku se budou chovat teplomilné ryby, roční produkce má být okolo 500 tun. Hlavním chovaným druhem je sumeček africký, jehož výhodou je absence šupin a minimum kostí. Systém je provázaný, neboť ryby dodávají živiny rostlinám, zatímco rostliny kořenovým systémem čistí vodu.
Firma vznikla v roce 2018 a zatím provozuje první ze tří bloků farmy v Brně-Dolních Heršpicích, další dva mají být v provozu příští rok. Další farmu staví u Bratislavy a měla by být v provozu v roce 2023. Aquaponie spočívá v tom, že se rostliny pěstují ve vodě a také vertikálně nad sebou, čímž se využije výška skleníku. Pěstování se obejde bez chemie a rizikem jsou škůdci, nemoci či plísně.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-letonicich-vznikne-dalsi-aquaponicka-farma-na-zeleninu-a-chov-ryb?
1.2.2021 Pavel Lukáč postavil ve sklenících v Oseku na Teplicku pultové záhony pro aquaponické pěstování petržele, salátu, okurek, mrkve nebo máty. Všechny produkty rostou ve vodě, která je vyživována rybami a bakteriemi.
Paradoxně je taková pěstírna o 90 % méně náročná na vodu a kvalitu půdy než klasické metody. Pavel Lukáč má už teď objednávky, odebírat od něj budou dvě restaurace. I proto stále pracuje na rozšiřování své farmy. Vpřed ho žene neuvěřitelná vynalézavost a podnikatelská energie. Navíc nyní staví nový skleník vybavený pro maximální pěstební kapacitu.
Jednoznačně jde o zkrácení celkového procesu pěstování zhruba o třetinu, protože při konvenčním zemědělství potřebuje například salát zhruba 60 dní na sklizeň, u aquaponie je to asi 40 dní. Recirkulační systém, který snižuje závislost na půdě a dodávání živin, funguje v symbióze ryb, bakterií a zeleniny. Ryby slouží jako dárci živného roztoku v podobě exkrementů pro růst zeleniny a zelenina jako filtrační médium pro vodu," vysvětluje Pavel Lukáč s tím, že majitel takového zařízení nemusí okopávat, zalévat a řešit plevel, stejně jako nepotřebuje žádnou chemickou ochranu proti škůdcům.
Cena vypěstované zeleniny či ovoce je podle Lukáče v podstatě stejná, možná o pár korun vyšší. Na aquaponické farmě se dá pěstovat salát, bazalka, máta, okurky, rajčata, špenát či jahody.
https://www.denik.cz/pribehy-a-rozhovory/aquaponie-uspechy-zahony-lukac-20210203.html?
Nejnovější články na našem blogu
Přečtěte si, co je nového
Davos 2024, 15.–19. ledna 2024
Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.
Vstup do eurozóny, debata o přijetí eura
Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.
Jsme v bankovní a finanční krizi?
Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...
DAVOS WEF 2023
V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.
Co je příčinou růstu cen plynu a elektřiny?
Díky kroků, které podnikla EU a další státy v roce 2021 a 2022, jsme v situaci, kterou můžeme připodobnit k efektu vařené žáby přestože budeme možná v zimě mrznout.
DAVOS 22.-26.5.2022
Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.
Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.
Zástupný konflikt Rusko x Ukrajina
Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...
Evropa v letošním roce zažívá prudký růst cen plynu, který vede i ke zdražování elektřiny. Bohužel neexistuje důvod, proč by cena elektřiny a plynu měla ve střední Evropě zásadně klesnout. Spíše naopak. Hlavně v důsledku odstavení německých jaderných elektráren. Navíc po celé Evropě se plánuje v nejbližších letech zavírání dalších jaderných a...