Amazonie (Amazonský prales)

Amazonie leží na území devíti států. Její rozloha představuje 5,5 milionu kilometrů čtverečních . Více než třetinu z toho tvoří indiánská území. Nebezpečí při kontaktu je ale oboustranné. Kmeny často nechtějí na svém způsobu života nic měnit. Amazonie se rozkládá na území několika států, ze šedesáti procent je však v Brazílii. Dokáže pohltit významné množství uhlíku, čímž přispívá ke zpomalení globálního oteplování. Je domovem zhruba tří milionů rostlinných a živočišných druhů, stejně jako milionu původních amerických obyvatel.

• Amazonie je 1,5 x větší než Evropská unie.
• Moravská amazonie

Amazonský prales jen omezenou míru regenerace - a především tvorby vody. Velikost pralesa totiž způsobuje, že je schopen vytvářet si vlastní klima a vlastní vodu. Tato vlastnost ale funguje jen při určité velikosti lesa - pokud se zmenší, nastane "bod zlomu" a bude prakticky nemožné původní stav vrátit. Podle řady biologů by mohl bod zlomu nastat za 5-15 let (prales postihuje od roku 2010 nevídané sucho), protože vymírá nejvíce druhů, které jsou vázané na intenzivní vlhkost a bažinaté prostředí. Pokud mizí tato zvířata, je logické, že umírá i jejich ekosystém.

• V Brazílii zabírají indiánská teritoria zhruba 15 % celkové rozlohy, v těchto izolovaných oblastech Brazílie žije méně než milion lidí.
  
• Amazonie je domovem zhruba tří milionů rostlinných a živočišných druhů, stejně jako milionu původních amerických obyvatel.  Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) je Amazonie domovem 30 % biologické rozmanitosti planety. Přírodovědci tam neustále objevují nové druhy rostlin a živočichů.
• V letech 2009 až 2018 bylo v průměru ročně vykáceno 6 500 kilometrů čtverečních pralesa. Od té doby ale roční průměr vyskočil na 11 405 kilometrů čtverečních. Toto zvýšení je spojené s nástupem k moci brazilského prezidenta Jaira Bolsonara. Od ledna do prosince 2021 tak ubylo 10 362 kilometrů čtverečních (rozloha srovnatelná s Jihočeským krajem) zalesněné půdy, což představuje oproti předchozímu roku (2020 - 8 096 kilometrů čtvereční) nárůst o 29 %.
  
• Nekontaktovaných domorodých kmenů žije v Amazonii asi 70 až 80 (celkový počet je cca 100).
• Klimatologové totiž spočítali, že pokud by zmizel celý Amazonský prales (v současné době již nenávratně zmizelo 17 % tamního deštného pralesa ), dopadalo by na jižní státy USA až o 35 procent méně srážek než v současnosti.  
  
• Amazonský prales má klíčový vliv na klima a zásobování vodou pro velkou část jižní polokoule.
• "Zahradní města" z povodí řeky Xingu v jihovýchodní oblasti Amazonie, o jejichž objevu informují média veřejnost v roce 2008, jedná se o ruiny vesnic a zahrad, které naznačují, že amazonské deštné pralesy byly osídleny už před 400-1500 lety.
  
• Písek ze Sahary je zdrojem živin (fosfor, rybí kosti) pro Amazonské pralesy.

Vyprodukuje cca 5 -20 % světového kyslíku přes den a většinu kyslíku (probíhá koloběh) co vytvoří přes noc opět vstřebá. Amazonský deštný (podle prof. Bárty existuje cca 1500 roků) prales leží ze 60 % na území Brazílie a je mylně označován za "zelené plíce" planety.

• Koloběh usazenin, které z pevniny putují do Moře, kde vyživují vodní plankton a tím jeho růst, vodní květ vypouští kyslíkovou vlnu (50 % kyslíku na zemi, plíce Země, je z produkce planktonu a plankton roste díky koloběhu usazenin).
• Fytoplankton udržuje křehkou rovnováhu vzduchu a koloběhu života.
• Lesní požáry (působení ohně) jsou nutným článkem koloběhu a výměny v Amazonii i na planetě.
• Když se půda vypálí, rostou tam rychleji rostliny.

Amazonský prales vznikl v oblastech savany, kde existovali významné kultury, amazonský prales (je starý 500 - 1500 roků) není schopen vytvořit ani miligram černozemě, přesto se tam objevily mocné vrstvy černozemě TERRA PRETA, zdroj: Konference GIS Esri v ČR 2019 Voda a civilizace - prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr 6- 7.11.2019 (živiny pro vznik Amazonského pralesa se dostali z písků Sahary, která obsahovala mikroorganismy s živinami)

Tropické pralesy nasávají oxid uhličitý z atmosféry a uhlík ukládají do svých kmenů, větví a kořenů. Při kácení se oxid uhličitý opět dostává do atmosféry, čímž se skleníkový efekt prohlubuje. Nová studie ukázala, že tropické pralesy jsou tak poničené (odlesňování, klimatické změny, zemědělství), trpí "ekologickou rakovinou" a stávají se spíš zdrojem než úložištěm oxidu uhličitého (2017). více

• "Stromy stejně jako vždycky odstraňují uhlík z atmosféry, ale velikost lesů už není dostatečná, aby kompenzovala ztráty. Už nefunguje jako 'houba',
• Pralesy dnes vypouštějí 425 megatun uhlíku ročně. Množství uhlíku, které uvolní pralesy v oblasti Jižní Ameriky, Afriky a Asie je tedy větší, než kolik vyprodukovala všechna auta ve Spojených státech za rok 2015. více

Koloběh života

• Oheň a požáry (rozklad lesa zkrátí proces rozkladu mrtvého lesa) a oheň vše recykluje a vrací minerály zpět do půdy (proces regenerace a znovuzrození), za požárem následuje čilý ruch nového růstu a tím udržují zdraví přírodních biotopů (místo stagnaci bez požárů dochází díky divokým požárům k regeneraci).
• Koloběh usazenin a růstu fytoplanktonu.
• Oheň, počasí, voda a led se propojují a udržují tak koloběh života, vše je vzájemně propojené v dynamické rovnováze.

Myšlenka: kůrovec připraví les na regeneraci a zrychlený rozklad dřeva (biologicky nebo požárem).

Kyslík a jeho obsah ve vzduchu má vliv na velikost živočichů a rostlin.

Země reaguje na vnější vlivy zejména Slunce (otočí se za 24 hodin), je to odpověď na neuvěřitelnou sluneční energii.

• Ze Slunce každý den dopadá na povrch země 170 milionů gigawatů, je to 7000 x více energie, než vyprodukuje lidstvo.
• Za úsvitu startuje fotosyntéza (rostliny a plankton), která produkuje cukry a škroby, které jsou zdrojem potravinového řetězce a zdrojem energie téměř všech živých organismů.
• Sluncem se řídí vítr a počasí na celé zeměkouli (když se vzduch ochladí, spustí se déšť na většině částí země).
• Energie pocházející ze slunce (elektromagnetické záření, výron koronální plazmy).
• Země je chráněna magnetosférou a atmosférou tvořenou z kyslíku a dusíku.
• Ionosféra je tvořena plynným vodíkem a héliem (chová se jako elektrický vodič, přenáší náboj po celé zeměkouli.
• Globální elektrický okruh, bez kterého by neexistoval žádný život.

Amazonie, zprávy z tisku:

8.12.2023 Amazonský deštný prales se může v důsledku klimatických změn proměnit v suché travnaté savany. V rozhovoru pro agenturu Lusa to uvedl brazilský vědec Carlos Nobre . "Jsme velmi blízko bodu, odkud není návratu, protože v jižní Amazonii se období sucha výrazně prodloužilo. Dříve trvalo tři až čtyři měsíce. Dnes jsou to čtyři až pět měsíců," řekl. Podle vědce se deštný prales "již stal zdrojem emisí", protože hlavní "plíce planety" v brazilských státech Pará a Mato Grosso uvolnily více oxidu uhličitého, než absorbovaly.

Podle zprávy Global Forest Watch organizace World Resources Institute zveřejněné na konci června činila plocha ztraceného tropického lesa po celém světě v roce 2022 asi 4,1 milionu hektarů - asi 10 % celkové plochy. Je třeba poznamenat, že v roce 2022 se každou minutu zmenšily tropické pralesy o plochu rovnající se 11 fotbalovým hřištím. Institut odhaduje, že mezi země s nejvíce tropickými pralesy patří Brazílie (320 milionů hektarů), Demokratická republika Kongo (100,2 milionů hektarů), Indonésie (84,7 milionů hektarů), Peru (67,3 milionů hektarů) a Kolumbie (53,4 milionů hektarů).

https://nauka.tass.ru/nauka/19492951

21.10.2023 Zaměřili se na Amazonii v severovýchodní Bolívii, kde objevili sedimenty ze dvou jezer poblíž hlavních míst zemních prací. Sedimenty obsahují starodávná pylová zrna a dřevěné uhlí z někdejších požárů. Mohou tak odhalit klima a ekosystém, který zde byl v době až před 6 000 lety.

Zkoumání dvou sedimentů – jednoho z velkého jezera Laguna Oricore a druhého z menšího jezera Laguna Granja – odhalilo překvapení. Úplně nejstarší sedimenty vůbec nepocházely z ekosystému deštného pralesa. Bolívijská Amazonie před asi 2 000 až 3 000 lety ve skutečnosti připomínala spíš africké savany než dnešní prostředí džungle. Otázka, zda byla Amazonie člověkem odlesňována, nebo zůstala nedotčena, tak byla zodpovězena. Neplatila ani jedna tato varianta. "Byl to tento třetí scénář – když lidé poprvé dorazili do krajiny, klima bylo jiné, daleko sušší.

• Objevený pyl z tohoto období totiž pocházel převážně z trav a několika druhů stromů odolných vůči suchu. Další vrstva naznačovala více srážek a objevovaly se další a další druhy stromů. A najednou bylo jasno! Zemní práce původních obyvatel předcházely době "dešťů". Lidé, kteří vykopali výše zmíněné příkopy, je vytvořili dříve, než se kolem nich začal tvořit les. 

https://www.ctidoma.cz/zajimavosti/prepiste-historii-amazonsky-prales-vydal-tajemstvi-o-zahadnych-lidech-prozradily-je?

17.10.2023 Hladina nejdelší řeky na Zemi v pondělí klesla na vůbec nejnižší úroveň za posledních sto let. Amazonský tropický deštný les, kterým řeka Amazonka protéká, totiž sužují rekordní sucha. Ohroženy jsou tak životy statisíců lidí a celý ekosystém džungle.

• Přístav Manaus, který se nachází na soutoku řeky Rio Negro a Amazonky, v pondělí naměřil hladinu vody o čtyři metry nižší než v roce 2022. Ta v pondělí dosahovala 13,59 metru, před rokem to bylo 17,6.
• Jedná se o nejnižší naměřenou výšku hladiny vody od začátku jejího pravidelného měření v roce 1902. Byl tak překonán dosavadní smutný rekord z roku 2010. 
• https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-svet-hladina-amazonky-klesla-na-stolete-minimum-lide-jsou-odriznuti-od-dodavek-vody-a-potravin-40447278# 
  

25.3.2023 Za pět let Amazonie v nejlepším případě ztratí "jen" území o rozloze Maďarska (9,4 milionu hektarů ), v nejčernějším scénáři to může být plocha o velikosti Británie (23,7 milionu hektarů). Nová studie uvádí, že kromě zemědělství je na vině i vznikající infrastruktura.

• Ten "nejoptimističtější" počítá v pětiletém horizontu (2021 až 2025) se ztrátou území o rozloze necelé desítky milionů hektarů. Ten nejčernější naopak se ztrátou až dvojnásobně velkého zalesněného území. 
  
• Jen v letech 2001 až 2020 zmizelo devět procent z celkové rozlohy amazonského pralesa, která odpovídá velikosti Francie (54,2 milionu hektarů). Podle dřívějších dat žene devastaci "plic světa" především nelegální odlesňování za účelem chovu dobytka. Ten tak stojí za 84 procenty případů odlesňování v prvních dvaceti letech nového tisíciletí. 
  

• RAISG uvádí, že jen mezi lety 2012 a 2020 vzrostla hustota silnic v Amazonii o 50 procent. Organizace tak na základě geodat odhalila dalších 55 milionů hektarů lesů, které jsou právě kvůli své dostupnosti a územním podmínkám v ohrožení. Tato plocha je stejná jako veškeré území odlesněné v Amazonii v letech 2001 až 2020.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-vedci-maji-tri-scenare-pro-amazonii-ani-jeden-neni-dobry-228218#
  

3.6.2022 Objevy z bolivijského Llanos de Mojos jsou jen dalším dílkem do skládanky, jež ve svém celku ukazuje vyspělost dávných obyvatel Amazonie. Výzkumy probíhají na různých místech území o rozloze více než šest milionů kilometrů čtverečních. Například v povodí řeky Xingu objevili archeologové pod vedením Michaela Hackenbergera z University of Florida desítky sídel opevněných palisádami. Vědci je označují jako "zahradní města", protože ležela uprostřed polí a rybníků propojených kanály a cestami s mosty. V roce 2018 objevil tým Josého Iriarteho na základě satelitních snímků zbytky sídel, mohyl a náspů v dnes řídce osídlené oblasti Matto Grosso. Iriarte odhaduje, že mezi roky 1250 a 1500 našeho letopočtu žilo na ploše reprezentující sedm procent celkové rozlohy Amazonie zhruba milion lidí.

Mylné představy o řídkém osídlení předkolumbovské Amazonie vycházejí z dnešních poměrů, kdy tamější obyvatelé kácejí a pálí deštný les, aby získali půdu pro pěstování plodin a chov zvířat. Půda se rychle vyčerpává a lidé se musí přesunout jinam. Tam znovu vypálí prales, aby získali novou zemědělskou půdu. V předkolumbovských dobách ale žili obyvatelé Amazonie trvale na jednom místě ve velkých osadách, protože ovládali postup pro zúrodnění pralesní půdy na takzvanou terra preta čili černou zem. Kmeny pokácených stromů spálili na dřevěné uhlí a to po rozdrcení zapravili do země. Uhlí na sebe vázalo organické látky z nejrůznějších odpadů, které indiáni na vybraná místa trpělivě nosili. Dnes má terra preta v některých oblastech mocnost dvou metrů a lze z ní bez rizika vyčerpání živin sklízet úrodu několikrát ročně.

Původní populace žijící v Amazonii však drasticky zasáhly a mnohé vyhubily infekční choroby, které sem zavlekli kolonizátoři z Evropy. Ti také místní obyvatele až systematicky vyvražďovali. S indiány tak zmizela ze světa i znalost postupů pro zúrodnění pralesních půd. Lidé přešli na primitivnější systém hospodaření založený na neustálém kácení a vypalování lesů. Dnes se vědci snaží umění dávných obyvatel Amazonie vzkřísit. Našlo by uplatnění nejen v Jižní Americe, ale i v tropických oblastech dalších kontinentů.

https://vikend.hn.cz/c1-67077770-trojite-prikopy-a-hradby-obrovska-sidla-veda-odhaluje-jak-vyspeli-byli-davni-obyvatele-amazonie<br>

1.2.2022 Únik ropy v národním parku ohrožuje faunu a flóru v severovýchodní části Ekvádoru. Nebezpečí hrozí i domorodým komunitám, které jsou závislé na znečištěných vodních zdrojích. Ekvádorská vláda slibuje vyšetřování a pokuty.

Severovýchodní Ekvádor se potýká s ekologickou katastrofou. Kvůli přerušenému ropovodu vedoucímu amazonským deštným pralesem unikla do krajiny surová ropa. Podle tamních úřadů se dostala i do vodních zdrojů, a představuje tak ohrožení pro komunity původních obyvatel. Pro ně řeky představují zdroj pitné vody a obživy. Znečištěných je přes 21 tisíc metrů čtverečních areálu národního parku Cayambe-Coca, informovalo v pondělí ekvádorské ministerstvo pro životní prostředí. Úřady také monitorují až 210 km břehů jedné z největších řek v ekvádorské Amazonii, Coca. Stopy ropy zaregistrovalo již 110 indiánských komunit, informuje ekvádorský El Universo.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-ekologicka-katastrofa-v-ekvadoru-praskly-ropovod-zamoruje-amazonsky-prales-187156#

18.1.2022 Fosfor je naprosto nenahraditelný zdroj. Jednou bude cennější než ropa, říká paleoekolog Petr Pokorný. Rozptýlený fosfor umí vytěžit jedině některé mikroorganismy a potom houby. O mykorhize a jejím významu pro rostliny jsme už mluvili. Některé mykorhizní houby dělají jenom to, že svoje podhoubí vyšlou hodně daleko, a sklidí dobře dostupný fosfor z velké plochy. Těm se říká "sklízeči" nebo "vyhledávači" fosforu, scavengers. Rostlině nahrazují velký povrch kořenového vlášení. Ony mají ještě větší povrch a rostlině ho poskytnou výměnou za cukr. Ale pro rostlinu je to důležité, protože tak z velké plochy získají rozpuštěný, tedy už biologicky uvolněný fosfor. Ještě účinnější jsou ektomykorhizní houby, kterým se říká miners, "těžaři". Ti umějí vytěžit fosfor přímo z apatitu a poskytnout ho rostlině. I když je to energeticky mnohem náročnější a chtějí za to víc cukru, který jim musí výměnou dodat rostlina. Ale pokud má rostlina dost světla a vláhy, a to, co jí chybí, je především fosfor, tak za něj cukr ráda vymění.

• Ještě docela nedávno, před 6 000 lety, na Sahaře nebyla poušť, ale byla tam jezera a zelené sezonní savany. Jezerní pánve jsou sice dnes vyschlé, ale jejich sedimenty stále ještě obsahují hodně organického materiálu s obsahem snadno rozpustného fosforu ve formě fosforitů. Dnes vítr z vyschlých saharských jezer vyfoukává fosfority, které jsou poměrně lehké a přeletí díky pasátům dokonce přes celý Atlantický oceán a potom pohnojí Amazonský prales. Výzkumy v poslední době ukazují, že tohle je pro Amazonský prales hlavní zdroj fosforu. Kdyby nebylo tohoto větrného přenosu, tak není dnešní Amazonský prales. Místo tropického lesa by tam byla travnatá savana jako ve Venezuele nebo na jihu, v oblasti pampy. Takhle strašně limitující fosfor je.
  
• Podobně to probíhá v moři. Jakmile velký oblak prachu například ze Sahary padne do Atlantiku, okamžitě se jeho vody zazelenají rozvojem řasového planktonu. A objeví se organismy na ně navázané - zooplankton a spolu s ním hejna ryb, která se jím živí. Takže i na moře má takový zdroj velký vliv.
• Dnes už jsme v době suboptimální, kdy je limitace fosforem na souši zásadní. A musí přijít další doba ledová, aby vlastně zdevastovala tuhle biosféru, obnažila nové horniny a cyklus mohl začít nanovo. Trošku to zjednodušuju. Na cyklu fosforu se podílejí i horotvorné procesy. Když se někde prudce zvedají pásemná pohoří, je tam velká eroze. Proto je v rámci Amazonie nejúživnější podhůří And a okolí řek, kde je k dispozici čerstvý materiál plný apatitu ze zdvihajících se hor. Oblasti na dolní Amazonce jsou nejméně úživné, protože téměř jediným zdrojem fosforu je tu prach ze Sahary.
• Ukazuje se tzv. Iversenův cyklus. Dánský paleoekolog Iversen popsal v roce 1958, že střídání dob ledových a meziledových ve čtvrtohorách působí na kontinentech střídání živinově bohatých a živinově chudých období, a že to má zákonitý vývoj. A my jsme teď skutečně ve fázi doby meziledové, které Iversen říká regresivní fáze. Limitace fosforem je v ní klíčová. V době ledové je zase fosforu dost a tím, co limituje produktivitu určitého území, je teplota. Nebo nedostatek vody. Podle Milankovičovy teorie by další doba ledová měla přijít už relativně brzy, někdy za 5000 - 10 000 let, a to už bude z hlediska fosforu vlastně restart.
  
• Vidíme, že se zákonitě střídají listnaté lesy s lesy jehličnatými, protože jehličnaté lesy mnohem líp hospodaří s omezenou zásobou živin. Neshazují listy, takže je tolik neztrácí. Nevrací je do půdy, ale zase mají ektomykorhizní houby, které pro ně fosfor vyzískají. Na začátku naší doby meziledové, holocénu, byly v našem mírném klimatickém pásmu dominantní listnaté lesy, končí to jehličnatými lesy, které víc šetří fosforem a mají ještě k sobě ty skamaráděné houby. Je v tom určitá zákonitost, které jsme si donedávna nebyli vědomi. Smrkové plantáže tu nemáme jenom z toho důvodu, že si tak mermomocí usmyslili lesníci.
• https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/fosfor-je-naprosto-nenahraditelny-zdroj.jednou-bude-cennejsi-nez-ropa-rika-paleoekolog-petr-pokorny?

18.1.2022 Od ledna do prosince 2021 tak ubylo 10 362 kilometrů čtverečních (rozloha srovnatelná s Jihočeským krajem) zalesněné půdy, což představuje oproti předchozímu roku (2020 - 8 096 kilometrů čtvereční) nárůst o 29 procent, ukazují satelitní snímky. K největší míře deforestace (4 037 kilometrů čtverečních) došlo v severobrazilském státě Pará. Rekordní úbytek ale zaznamenaly i další federální státy - Amazonas, Mato Grosso, Maranhão či Tocantins.

Ke kácení téměř z poloviny došlo ve federálních veřejných lesích (4 915 kilometrů čtverečních) včetně chráněných oblastí. Ty brazilská vláda již dříve ustanovila jako zóny pro ochranu biodiverzity a původních národů. Přesto i na těchto územích bylo loni vykáceno 507 kilometrů čtverečních, o deset procent více než v roce 2020.

• V letech 2009 až 2018 bylo v průměru ročně vykáceno 6 500 kilometrů čtverečních pralesa. Od té doby ale roční průměr vyskočil na 11 405 kilometrů čtverečních.
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-v-roce-2021-se-v-amazonskem-pralese-rekordne-odlesnovalo-uvadi-studie-186080# 
  

17.12.2021 Skupina brazilských vědců varuje, že amazonský prales už za pár let nebude pralesem. Současná garnitura pod prezidentem Bolsonarem se ale k jeho záchraně nemá.

Podle Gattiové a dalších 200 vědců, kteří minulý měsíc vydali znepokojivou zprávu o stavu Amazonie, by se už do pěti let mohla z pralesa stát savana. Tedy v případě pokračování současného trendu. Zjednodušeně řečeno, prales kvůli ubývajícím srážkám vyschne a přemění se v suché a vyprahlé pláně.

• Hlavními příčinami blížícího se kolapsu amazonského pralesa jsou klimatická změna a s ní spojené stoupající teploty, k tomu i pokračující odlesňování, které ještě zrychlilo během vlády Jaira Bolsonara.  
  
• https://www.tydenikhrot.cz/clanek/amazonie-se-meni-na-savanu-varuji-vedci-na-zachranu-zbyva-pet-let-prales-bolsonaro?
  

https://www.theamazonwewant.org/scientific-literature/ 

8.9.2021 Odborníci upozorňují na další projev klimatických změn, v tomto případě rostoucí sucho. Brazílie totiž za uplynulá tři desetiletí ztratila zhruba 15 procent svých vodních ploch. Vyplývá to z údajů zveřejněných sítí neziskových organizací, univerzit a technologických společností, které studují využití půdy v dané jihoamerické zemi.

• Týká se to hlavně přírodní oblasti Pantanal, rozsáhlé močálovité krajiny na jihozápadě Brazílie, která zasahuje i na území Bolívie a Paraguaye. Tyto "největší kontinentální mokřady na planetě" vykazují podle Bernardina největší úbytky. "Jejich celková vodní plocha se zmenšila o 74 procent".

• Významný úbytek vody byl zaznamenán i v Amazonii, a to o 16,3 procenta.
  

• https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/brazilie-prisla-za-poslednich-30-let-o-15-procent-vodnich-ploch-40370109

16.7.2021 Plíce světa otočené naruby, proč Amazonie znečišťuje ovzduší? Amazonský prales začíná místo ukládání emise CO2 naopak uvolňovat, říká nová studie. Paradoxní situace, kdy se z lesa stává znečišťovatel, vědce nepřekvapuje, děje se to i v Česku.

Plíce světa přestávají plnit svou "čisticí funkci" a začínají naopak zhoršovat znečištění ovzduší. Děje se to už v několika oblastech Amazonie a hrozí, že se k tomuto trendu brzy převrátí i celý zbytek pralesa. Jde o důsledek klimatické změny a odlesňování.

• Lesní porosty patří k největším zásobníkům uhlíku v nadzemní biomase. Základní otázka z pohledu budoucího vývoje zůstává, jak dlouho nám lesy budou pomáhat v odčerpávání uhlíku v podobě CO2 z atmosféry. Podle teoretických předpokladů by měla síla uhlíkového ukládání v budoucnu klesat a v případě naplnění horších scénářů by mnohé lesní porosty (po celém světě, nikoliv jen v Amazonii, pozn. redakce) mohly být již celkovým zdrojem CO2, a proces oteplování by tak nezpomalovaly jako doposud, ale naopak zrychlovaly.
• Lesy pohlcují CO2 díky tomu, že ho do atmosféry uvolňujeme - i když to vypadá jako dobrá zpráva, pro lesy je to svým způsobem také určitý stresor. Je to jako když posadíte malé dítě před cukrový dort a čekáte, až ho sní, a pak mu dáte další a pak další. U stromů samozřejmě toto 'přejídání' není tak zřejmé, princip je však podobný.
• Celý proces ukládání a uvolňování emisí lesa velmi komplexní a ovlivňuje mnoho faktorů. Jedním z těch hlavních je nerovnováha mezi dýcháním a fotosyntézou lesů. Je zřejmé, že ji způsobila lidská aktivita.
  
• Zvýšení množství uhlíku v atmosféře sice v lesích vede ke zvýšení účinnosti fotosyntézy a lesy díky tomu mohly pohlcovat až 25 % lidmi vyprodukovaných emisí. Aby ale mohl les tuto funkci plnit, potřebuje dostatek vláhy a živin v půdě, které mizí kvůli výše zmiňovaným činnostem. Účinnost pohlcování uhlíku navíc není nekonečná a s oteplováním se může zvrátit.
• Rostliny kromě fotosyntézy, která oxid uhličitý spotřebovává, i dýchají, tedy spotřebovávají kyslík a uhlík produkují. S rostoucím množstvím uhlíku v atmosféře se sice zvýšila účinnost fotosyntézy rostlin, což znamenalo i lepší ukládání uhlíku. Kvůli zvyšování globální teploty se ale následně začala zvyšovat i intenzita dýchání rostlin, což je jeden z důvodů, proč i les může být v konečném důsledku celkový zdroj emisí uhlíku. V horizontu nejbližších desetiletí bude největší problém zvyšování respirace (dýchání) následkem růstu teploty, protože dýchání roste s teplotou exponenciálně a pro fotosyntézu to neplatí.
  
• Jako hlavní příčiny rozbití rovnováhy amazonského lesa studie označují člověkem založené lesní požáry, které do atmosféry uvolňují částice černého uhlíku. Odlesňování zároveň negativně ovlivňuje srážky, a dochází tak k vysychání a ohřívání lesů. Negativní vliv má i samotná globálně se zvyšující teplota, stavba přehrad či těžebních dolů.
  
• Klimatická změna má kromě negativního vlivu na dýchání rostlin další zatěžující důsledky například v podobě sucha a přemnožení hmyzu, což je situace, jejíž příklad máme u nás v Česku přímo před očima. "Lesy v ČR jsou od roku 2018 celkovým zdrojem emisí v důsledku sucha a bezprecedentní kůrovcové kalamity.

• Návrat k rovnováze by mohl nastat jedině v případě, že by lidé přestali vypouštět CO2 a další skleníkové plyny a zpomalil by se proces oteplování. Takový návrat by ale slovy odborníka byl "relativně velmi pomalý". Střízlivý odhad budoucího vývoje tak není vůbec veselý. I kdyby se lidstvu podařilo zastavit oteplování dramatickým snížením emisí, pralesy už do té doby mohou zmizet kvůli odlesňování.

• Míra odlesňování byla v Amazonii nejhorší začátkem tisíciletí, pak poměrně výrazně klesla, v posledních letech zase bohužel roste. Podle nejnovějších studií není 'bod, z něhož už není návratu' (bod zlomu), Amazonského pralesa příliš vzdálený, zejména pokud bude odlesňování pokračovat. Ještě hůře je na tom ale Indonésie nebo Malajsie, kde mizí primární porosty přímo před očima. Prakticky ale všechny tropické lesy jsou velmi blízko stavu, kdy nebudou schopny odolávat rostoucímu tlaku lidí," nejméně špatně je na tom africký deštný prales.
  

Jediný způsob, jak tento neradostný a zhoršující se stav zvrátit, je omezení konzumace (zejména hovězího) masa a co nejrychlejší snížení odlesňování na nulu. "V opačném případě ztratíme deštné lesy mnohem dříve, než to stihne udělat změna klimatu a narušení režimu uhlíku.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/plice-sveta-otocene-na-ruby-cesky-vedec-vysvetlil-jak-amazonie-tvori-emise-169756# 

15.7.2021 Brazilská Amazonie přestává zadržovat oxid uhličitý a v brzké době hrozí, že začne vypouštět tohoto plynu více, než kolik ho v určité době pohltí. K těmto závěrům došel tým vědců, jejichž studii ve středu zveřejnil časopis Nature. Za nepříznivou bilanci, která podle nich už v některých částech Amazonie nastala, stojí změny klimatu, odlesňování a další lidské aktivity, napsala agentura AFP.

• Východní Amazonie už teď vypouští více oxidu uhličitého, než kolik ho zadrží. Saldo je nepříznivé hlavně v měsících, kdy panuje sucho. Severozápadní Amazonie je podle vědců zatím v rovnováze, protože v oblasti jsou příznivější meteorologické podmínky a panuje tam větší vlhkost. 
  
• Za nepříznivý vývoj mohou podle vědců lidské aktivity. "Mýcení a ničení pralesa snižuje schopnost Amazonie zadržovat oxid uhličitý," uvádějí autoři studie. Poukazují především na kácení pralesa ze strany zemědělců, kteří chtějí získat nové pastviny. Prales také oslabuje růst teplot. Souběh všech těchto okolností "zpochybňuje schopnost tropických pralesů v budoucnosti pohlcovat velké objemy oxidu uhličitého.
• https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/brazilska-amazonie-prestava-zadrzovat-oxid-uhlicity-oznamili-vedci-40366254# 
  

13.6.2021 Odlesňování se v brazilském amazonském deštném pralese v květnu zvýšilo již třetí měsíc po sobě. Prezident Jair Bolsonaro zatím nesplnil svůj dubnový slib, že navýší financování ochrany životního prostředí.

Podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru se odlesňování v květnu oproti stejnému měsíci loňského roku zvýšilo o 67 %, přičemž velká část půdy byla určena pro chovy dobytka, farmy a těžbu dřeva. Za uplynulý měsíc se zde vykácela plocha 1180 kilometrů čtverečních lesů, o 41 procent více než za loňský květen, informovala agentura Reuters.

Odlesňování v Amazonii vrcholí v období sucha od května do října. Zpravidla jej provází zesílení aktivit spojených s mýcením lesa. Údaje za květen jsou právě proto závažnější, píše AFP s odvoláním na neziskovou organizaci Klimatická observatoř, která bývá velmi kritická k vládní správě Amazonie.

• Až devadesát čtyři procent veškerého odlesňování amazonského pralesa v Brazílii lze považovat za ilegální.
• Za prvních pět měsíců letošního roku se ve srovnání s předchozím rokem odlesňování v brazilském amazonském pralese zvýšilo o 25 procent, přičemž bylo zničeno 2548 kilometrů čtverečních pralesa.
• V roce 2020 bylo vymýceno na 8500 kilometrů čtverečních, což je jedna z nejvyšších zaznamenaných hodnot. Rekordní byl rok 2019, kdy zmizelo přes 9000 kilometrů čtverečních pralesa.
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nejpustosivejsi-kveten-v-historii-odlesnovani-v-brazilske-amazonii-vrcholi-167147#  

10.5.2021 Odlesnění amazonského pralesa v Brazílii se v dubnu výrazně zvýšilo. Za tento měsíc zmizelo 581 km2 pralesa. To je rozloha srovnatelná s okresem Praha-západ. Údaj zveřejnil brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) na základě analýzy satelitních snímků. Vymýcená plocha pralesa meziročně vzrostla i v březnu.

30.4.2021 Amazonský prales může ve skutečnosti způsobit katastrofu, varují vědci. Studie publikovaná v časopise Frontiers in Forests and Global Change znepokojivě informuje o tom, že s Amazonským pralesem to vypadá ještě mnohem hůř, než jsme se dosud domnívali. Jde o dosud nejkomplexnější provedenou studii, která se mimo jiné zabývá také tím, jak Amazonský prales ovlivňuje globální klima. Masivní odlesňování, drastické vypalování obrovských částí pralesa a další neurvalá lidská činnost má děsivé následky. Science Alert uvádí, že Amazonský prales produkuje mnohem více skleníkových plynů, než stíhají rostliny a půda absorbovat.

• Pokud se však situace urychleně nezmění k lepšímu, do roku 2035 se Amazonský prales stane obrovským zdrojem skleníkových plynů. Bude jich více vypouštět, než jich zvládne absorbovat. Vědci se obávají, že pokud bude pokračovat ilegální těžba dřeva, prales se změní v suchý ekosystém.
• Dlouhodobé období sucha snižuje schopnost pralesa absorbovat oxid uhličitý a zvyšuje riziko vzniku požáru. Náhodně vzniklé a nelegálně založené požáry mění spálené rostlinstvo na saze. Částice sazí pohlcují sluneční záření a následkem toho velkou měrou narůstá teplota v atmosféře. 
  
• Nelegální těžba i odlesňování pro účely zemědělství a průmyslu způsobuje, že prales není schopný odrážet sluneční záření.
• https://www.mix24.cz/amazonsky-prales-muze-ve-skutecnosti-prispet-ke-zhorseni-klimatickych-zmen-prekvapili-vedci/ 
  

25.12.2020 Brazilská federální policie zadržela v amazonském pralese rekordní množství nelegálně vytěženého dřeva. Obří nezákonnou dodávku o objemu tisíců nákladních vozů policejní úředníci nalezli v severobrazilském státě Pará na hranici se státem Amazonas, informovala agentura DPA.

Brazilští úředníci v pondělí večer informovali, že zadrželi více než 131 tisíc metrů krychlových dřeva. Takový objem odpovídá zhruba 6 243 naloženým nákladním vozům, uvedla v prohlášení federální policie. Nikdy předtím nebylo zabaveno tak obrovské množství nelegálně pokáceného dřeva najednou. Hodnotu objeveného dřeva úřady vyčíslily na více než deset milionů dolarů (přes 215 milionů korun).

https://cnn.iprima.cz/v-amazonii-zadrzeli-rekordni-objem-nelegalne-pokaceneho-dreva-15788?<br>

12.12.2020 S pomocí laserových skenerů upevněných k vrtulníku archeologové nahlédli pod zelenou klenbu amazonského pralesa. Zjistili, že rozvržení starověkých indiánských vesnic odpovídá ciferníku hodin.

Osady, které byly postaveny v letech 1300 až 1700 našeho letopočtu, byly vnitřně uspořádány tak, aby představovaly velmi specifické sociální modely bez zřejmé hierarchie. "Jednotné prostorové uspořádání vesnic pravděpodobně bude představovat fyzickou reprezentaci indiánského kosmu," vysvětluje José Iriarte, archeolog z Exeterské univerzity v Británii.

Na každém území, kde kdysi stála vesnice, archeologové označili 3 až 32 vyvýšených ploch. V některých případech byly tři metry vysoké a až dvacet metrů dlouhé. Budoucí výzkumy se mají zaměřit na to, k čemu tyto vyvýšené oblasti sloužily. Od budov až po hřbitovy. LIDAR prozradil dlouhé vedlejší a hlavní silnice, které leží pod úrovní terénu. Z každé vesnice vyčnívají jako paprsky Slunce nebo ručičky na ciferníku hodin. Na každém takovém ciferníku byly odhaleny dvě ručičky, jedna ukazuje k severu, druhá k jihu.

Celkem bylo studováno 36 vesnic, které od sebe ležely ve vzdálenosti pouhých 2,5 kilometrů. Postaveny byly v kruhových a elipsovitých tvarech. Některé ale připomínaly dokonce i obdélník. Co se historie této části amazonského deštného pralesa týče, výzkum vyplňuje některé naše znalostní mezery. Jihovýchodní oblast ve státě Acre v Brazílii byla považována za řídce osídlenou, a to po celá staletí. 

https://techfocus.cz/veda-vesmir/2681-ukryta-sit-starovekych-vesnicek-v-amazonii-pripomina-ciferniky-hodin.html?<br>

3.12.2020 Archeologové prozkoumali patrně největší naleziště prehistorického skalního umění na světě. Monumentální dílo, které za sebou zanechala neznámá civilizace před 12 500 lety, tvoří desítky tisíc skalních maleb.

Úchvatný soubor maleb se rozkládá na dvanácti kilometrech skal v národním parku Chiribiquete v kolumbijské části Amazonie. Badatelé ho nazvali Sixtinskou kaplí doby ledové. Vzhledem k jeho rozloze a rozsahu témat, které zobrazuje, to je výstižný název.

Malby v terakotové barvě zobrazují rostliny, pravěká zvířata, z nichž mnohá už vyhynula, a postavy lidí. Někteří lidé jsou zobrazeni v maskách při rituálních tancích, jiní skáčou z podivných dřevěných věží, jako kdyby se bavili bungee jumpingem.

Z maleb je patrné, jak se proměnila fauna i flóra oblasti. "Z těch maleb jsme si uvědomili, že Amazonie vypadala jinak. Ne vždy tam byl deštný prales. Když se na podíváte na obrázky koně nebo mastodonta, je jasné, že taková zvířata nemohla žít v hustém lese. Jsou příliš veliká. Kresby vyhynulých zvířat nám dávají vodítko pro to, abychom určili, kdy lidé, kteří vytvořili tak úžasné malby, žili a napovídají, jak tamní prostředí vypadalo. Patrně bylo podobné savaně," 

https://nedd.tiscali.cz/prales-vydal-ohromujici-dilo-civilizace-z-doby-ledove-500751?<br>

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/amazonsky-prales-odhalil-dalsi-tajemstvi-sixtinskou-kapli-pravekeho-umeni-40344261#<br>

30.11.2020 Odlesnění brazilského amazonského deštného pralesa dosáhlo v letošním roce 12letého maxima, informuje dnes agentura Reuters s odvoláním na vládní údaje. Vědci tvrdí, že úbytek pralesa zrychlil od chvíle, kdy se funkce prezidenta ujal Jair Bolsonaro, píše zpravodajský portál BBC

18.11.2020 Světová záhada v Amazonii: V řece se vaří voda, vědci neznají příčinu. V peruánském pralese se skrývá řeka Šanaj-Timpiška, která je sice dlouhá pouhých 6 kilometrů, ale přesto přilákala pozornost vědeckého světa. Teplota vody v tomto toku dosahuje na některých místech téměř bodu varu, přestože nejbližší vulkány jsou od místa vzdáleny přes 700 km.

Zkoumání řeky se už téměř deset let věnuje geofyzik Andrés Ruzo, jemuž o ní pověděl dědeček. Ruzo s údivem zjistil, že teplota vody v toku se pohybuje mezi 45 a 95°C a na snesitelnou úroveň klesá jen v období velkých dešťů. Řeka je na některých místech široká až 25 m a její hloubka se blíží šesti metrům, takže je vyloučeno, že by ji dokázaly ohřát sluneční paprsky. Jediným vysvětlením podivného jevu uprostřed Amazonie mohly být termální prameny. Jenže v oblasti nebyla zaznamenána žádná sopečná aktivita. 

https://www.dotyk.cz/magazin/varici-reka-amazonie-30001103.html?utm_source=www.seznam.cz<br>

2.11.2020 V brazilské Amazonii opět vzrostl počet lesních požárů, minulý měsíc jich tam zaznamenali víc než dvojnásobek proti loňskému říjnu. Za deset měsíců letošního roku se počet požárů v této oblasti, označované za "zelené plíce planety", zvýšil proti loňsku o čtvrtinu. Loňský rok byl přitom pro amazonský deštný prales v tomto ohledu nejhorší za deset let. Nejnovější údaje zveřejnil v neděli brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE). (ČTK) 

5.10.2020 Dvěma pětinám pralesních porostů v Amazonii hrozí, že se do konce století změní v travnatou savanu. Uvádí to výzkum zveřejněný ve vědeckém časopise Nature Communications. Obdobná přeměna hrozí i dalším tropickým deštným pralesům na světě kvůli menším srážkám a rostoucím emisím.

• Na 40%  plochy amazonského pralesa jsou srážky tak nízké, že tam les může existovat jak v podobě deštného pralesa, tak savany
• Přeměna na savanu může nastat v případě, že úhrn srážek bude dál klesat a průměrné teploty stoupat kvůli emisím skleníkových plynů. 
  
• Kvůli růstu emisí a teplot přestává fungovat mechanismus, díky kterému amazonský prales prostřednictvím odpařování vody sám tvoří deště, které využívá ke svému růstu. Nedostatečné srážky pak vedou k oslabení a úhynu stromů a snížené schopnosti adaptace pralesa. 
  
• Je to začarovaný kruh: při nižší ploše pralesa je i méně srážek, díky čemuž se zvyšuje sucho, je více požárů a v konečném důsledku ubývá stromů.
  
• V příštích desetiletích, hrozí přeměna na savanu i Konžskému deštnému pralesu. Méně náchylné se zdají být pralesy v Indonésii a Malajsii, jelikož tamní úhrn srážek je méně závislý na odpařování vody. 
  

https://www.e15.cz/zahranicni/amazonsky-prales-vysycha-meni-se-v-savanu-varuji-vedci-1373848

17.6.2020 Amazonie vydává svá tajemství: Koruny stromů zakrývají obří obrazce. Objekty mají různé tvary: kruh, čtverec, kosočtverec, někdy i mnohoúhelníky.

Kácení amazonských pralesů patří mezi nejpalčivější ekologické problémy dneška. Způsobuje nejen vyhlazování vzácných dřevin, ale také úbytek unikátních druhů rostlin či zvířat a je nebezpečné i z hlediska okysličování planety.

Překvapivě ale i tato devastace životního prostředí může být k něčemu prospěšná. Jsou odhalovány travnaté plochy, dříve ukryté pod košatými korunami stromů a na světlo světa vyplouvají pradávná tajemství - ohromující a záhadné geoglyfy! V brazilském regionu na hranici s Bolívií objevují badatelé na konci roku 2009 téměř 300 obrazců, jejichž původ musí prokazatelně sahat hluboko do historie. Tento šťavnatý archeologický úlovek vzbuzuje mnoho otázek. Geoglyfy jsou hluboké 1 až 2 metry, jejich příkopy dosahují šíře neuvěřitelných 11 metrů a rozloha objektu se pohybuje mezi 90-300 metry v průměru.

• geoglyfy mohou souviset s takzvanými "zahradními městy" z povodí řeky Xingu v jihovýchodní oblasti Amazonie, o jejichž objevu informují média veřejnost v roce 2008. Jedná se o ruiny vesnic a zahrad, které naznačují, že amazonské deštné pralesy byly osídleny už před 400-1500 lety
  
• jisté geoglyfy mohly mít rituální význam, zatímco jiné fungovaly například jako prostředky obrany 
  
• Geoglyfy zcela jistě boří mýty o tzv. panenské Amazonii. Je evidentní, že v této oblasti kdysi dávno sídlila jakási civilizace. 
  
• badatelé se domnívají, že geoglyfy mohli vytvářet zdejší obyvatelé od období před 2000 lety až po 13. století našeho letopočtu 
  

https://enigmaplus.cz/amazonie-vydava-sva-tajemstvi-koruny-stromu-zakryvaji-obri-obrazce/?

28.3.2020 Podle studie zveřejněné 10. března tohoto roku hrozí zánik amazonského deštného pralesa do roku 2070. V případě amazonského deštného lesa bychom mohli být do 50 let svědky dosažení tzv. bodu zvratu, z něhož již není návratu, a původní ekosystém deštného lesa by se mohl postupně začít měnit v savanu s roztroušenými stromy a travními společenstvy. Je pravděpodobné, že by společně s touto přeměnou došlo ke snížení produkce kyslíku i ke snížení pojímání oxidu uhličitého, které v současné době zajišťují rozsáhlé deštné lesy.

• Ekosystémy, v nichž žije velké množství rostlinných a živočišných druhů ve vzájemných vazbách, odolnější vůči nenadálým změnám. Naopak ekosystémy s jedním nebo dvěma vůdčími druhy jsou ke změnám a zničení mnohem náchylnější (např. afričtí sloni, kteří jsou významnými přenašeči semen na dlouhé vzdálenosti. Hrají roli i v rozšiřování jiných živočišných druhů a během svých dlouhých migračních poutí utváří krajinu. Pokud by tato zvířata vymřela, bude to mít na podobu africké krajiny nevídaný dopad v relativně krátkém čase). Naopak v ekosystémech s bohatou druhovou diverzitou, v nichž organismy žijí ve vzájemně propojených vztazích, nemusí mít nutně ztráta jeho druhu fatální následky. Na jeho místo totiž může nastoupit druh jiný a zaplnit tak vzniklou mezeru v již fungujících potravních vztazích. Pravděpodobnost, že se takový ekosystém dostane do tzv. bodu zlomu, je výrazně nižší.
• Požár, který zachvátil Amazonii, zničil 906 000 hektarů lesa. Podobně tomu tak bylo i v Austrálii na přelomu roku, kdy rozsáhlé požáry zničily jednu pětinu všech australských lesů a zabily přes miliardu zvířat.
• Vědci se obávají, že se velké lesní ekosystémy mohou nacházet na pokraji kolapsu nebo těsně před pomyslným bodem zvratu, po jehož překročení už nemusí být návratu. Požáry a kácení deštných lesů nenávratně ničí původní lesní stanoviště a výrazným způsobem snižují i druhovou diverzitu. Pokud nezačneme konat, mohou i ty největší a nejvýznamnější ekosystémy doznat destruktivních a nenávratných změn v horizontu několika málo desetiletí.
• https://zoommagazin.iprima.cz/priroda/zkaza-amazonsky-destny-prales?

20.3.2020 Elke Weber z Princeton University "Arktida bude zřejmě bez ledu již za dvacet let a amazonské pralesy se mohou proměnit v savanu do padesáti let".  

10.3.2020 Amazonský prales rychle ztrácí svou absorpční schopnost, dokonce s větší intenzitou než v případě tropických lesů v subsaharské Africe. Potvrdil to tým desítek afrických a evropských vědců, který sledoval údaje o úmrtnosti i růstu stromů napříč jedenácti africkými zeměmi. Své údaje pak porovnali s daty, která byla získána díky podobným měřením v 50 oblastech Amazonského deštného pralesa. Stromům se daří díky zvýšenému obsahu CO2 v ovzduší, protože rychleji rostou v oblastech bohatých na uhlík. Bohužel díky suchu a požárům stromů ubývá rychleji, než jak stačí dorůstat. Modely lesů v Africe pro příštích 20 let ukázaly, že do roku 2030 tamní lesy prořídnou o 14 procent.

• https://techfocus.cz/veda-vesmir/1907-amazonsky-prales-nebude-jiz-za-15-let-schopen-cistit-ovzdusi.html?

19.11.2019 Odlesňování Amazonie na území Brazílie se za poslední rok zvýšilo o 30 %, a bylo tak nejrychlejší za 11 let (9800km2). Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil brazilský INPE. Ekologové viní z tohoto stavu brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který podle nich k odlesňování přispívá svou politikou upřednostňování ekonomického rozvoje před ochranou životního prostředí a zlehčováním varovných statistik více

Nitrát na Zemi dopadá současně s deštěm, je důležitý pro všechny formy života na zemi ( i fotosyntézu)

https://www.youtube.com/watch?v=fH6Ym2X1_2Q&t=2744s

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového