Vizionáři, akademici a komentátoři již přemýšlejí (navrhují a modelují různé scénáře budoucího vývoje) nad tím, co udělají dopady pandemie koronaviru následně, až jednou utichne, se společností a ekonomikou. Svět po pandemii se přesouvá do digitálního prostředí, důsledkem bude ztráty svobod, větší koncentrace majetku a moci, budeme závislí na globálních technologických firmách (vznik DVS). Je vidět nějaké světlo na konci tunelu (celoplanetární transformace)?

• Co nám ukázala pandemie koronaviru?
• Jak bude vypadat svět po pandemii koronaviru?
  
• Pád světového měnového systému
  
• Digitální koncentrační tábory
  
• Predikce na rok 2021
  
• Máme zachraňovat ekonomiku?
  
• Kontrolovaná společnost
  
• Nová studená válka 2.0?
  
• Prof. Jaroslav Flégr
  

Svět se již nemůže vrátit zpět do doby před koronavirem (roste nezaměstnanost, klesá HDP, jsou narušené obchodní vztahy, klesá spotřeba, eskalují opět obchodní války, jednotlivé státy se uzavírají do sebe atd.) a změny, které se udály, jsou nevratné! Naopak se vytvořilo prostředí pro vznik další pandemie strachu, lži a nejistoty, která může přerůst v občanské války, které se budou postupně šířit světa a také mohou vznikat lokální války v oblastech, kde procházelo prstencové Zatmění slunce 21. června 2020.

Všechny viry jsou dobré, špatný je náš přístup k životu (Rudolf Steiner) a totéž platí o člověk přírodě atd., protože také k nim máme špatný náš přístup (příroda a koronaviry nám to pouze zrcadlí).

Jak se změní svět po skončení pandemie (první vlny)

• globalizaci a kapitalismu 21. století (život na dluh) zasadil koronavirus tvrdou ránu, kterou současný západní civilizační model s největší pravděpodobností nepřežije (kolaps) a směřujeme ke kontrolované společnosti (Evropa nemá potenciál vytvořit vlastní systém, bude si muset pravděpodobně vybrat mezi západním nebo východním modelem) - digitální demokracii jsme propásli, směřujeme k digitální globalizaci a Technokracii
• Strach z návratu pandemie přetrvává a částečně paralyzuje celou společnost v globálním měřítku (omezení spotřeby, výroby, cestování atd. - to pozitivně působí na životní prostředí) a celoplanetární spolupráce či civilizaci je v nedohlednu
• západní civilizace nebude mít dostatek zdrojů na projekty spojené s klimatickými změnami, bude také nedostatek času na jejich realizace (naplno se projeví všechny důsledky života na dluh přírody)
• urychlí se proces digitalizace společnosti (digitalizace školství prostřednictvím služeb jako Google Classroom nebo Zoom, globálních firem - videokonference, státní zprávy, přechod do home officu atd.) a rozvoj virtuální reality
• svět se rychleji přesouvá do virtuální reality (rozvoj digitálních služeb) - zábava, filmy, hry, turistika, zážitky atd., bude více využívat moderní technologie
• začne invaze technologií (kanceláře, medicína, doprava, komunikace, obchod atd.) a jejich masové propojování (sofistikovaný sběr dat ze všech aplikací a technologií)
• Trendem budou pohodlné telekonference - omezí a zdraží se letecká doprava (Desítky procent českých firem omezí nebo zcela zruší vysílání svých zaměstnanců na zahraniční cesty, ať už ty obchodní, či kongresové)
• vcházíme do nové reality - "stay-at-home" ekonomiky (Inovátor a blogger Robert Glaser), např. rozvážkové služby, služby a zařízení pro práci a vzdělávání na dálku jako Slack či Zoom, aplikace zaměřující se na udržení zdraví fyzického i duševního, hry a herní zařízení, dovážka jídla, streamovací služby jako Netlix či Disney, audio a e-knihy, gaming a e-sporty, zařízení a nástroje pro virtuální realitu a pro monitoring zdraví na dálku
• bude docházet k přesunu výroby do mateřských zemí (postupná lokalizace ekonomiky) s využitím průmyslu 4.0 - robotizace, 3D tisku, UI a moderních technologií (začíná proces deglobalizace) - programy, technologie, roboty a patenty však budou vlastnit globální firmy (např. Amazon, Facebook, Google atd.), současně se urychluje digitální globalizace
• v krizi se ocitají sektory jako (offline) zábava, služby, maloobchod, turismus, restaurace a hotely, autoprůmysl, letecká doprava, výletní lodě, firmy pořádající konference.... Aerolinky se neobejdou bez státní pomoci
  
• finanční dravci (již mají nahromaděné zásoby hotovosti) budou skupovat oslabené a klíčové strategické firmy, díky dramatickým poklesům na burze, zmizí řada malých firem a služeb (zbankrotují), velké globální firmy budou ještě mocnější
• hospodářská krize vyvolaná koronavirem změní směr fúzí a akvizic (poklesne jejich objem). V posledních letech jich většina směřovala do sektoru nemovitostí, ten je ale teď paralyzovaný nejistotou vývoje po krizi a minimálně v letošním roce tam větší obchody nejde očekávat. Naopak podle poradenských společností, které radí investorům při vyhledávání firem ke koupi, se zvýší zájem o společnosti zaměřené na informační technologie, e-commerce, telekomunikace, zdravotnictví, farmacie a doplňky stravy
• v létě skončí první vlna pandemie a na podzim 2020 přijde vlna dluhové pandemie v kombinaci s druhou vlnou (chřipka, koronavir a jiné respirační obtíže)
• jednotlivé státy budou řešit soběstačnost (potravinou, lékovou, energetickou atd.) a strategické rezervy
• po různých stimulech států (Kurzarbeit, vrtulníkové peníze, záporné úrokové sazby, dotace, státní garance atd.), fáze rozdávání a štědrosti, přijde fáze finančních restrikcí (vyšší a nové daně, pokuty, penále, kontroly atd.), poslední fází budou krachy firem (znárodňování), států i obyvatel, výsledkem bude ještě  větší koncentrace majetku a přechod do digitálního prostředí (digitální globalizace)
• skokové zrychlování zadlužování států během pandemie koronaviru (zejména těch nejvyspělejších) zmenší manévrovatelnost při řešení dalších klimatických, ekonomických, zdravotnických, produkčních, potravinových a geopolitických krizí
• globální technologické firmy zvýší svoji ekonomickou a globální moc na úkor národních států (které jsou zadlužené, byrokratické a nepružné) za přispění globální vládnoucí elity
• vyostří se obchodní konflikt mezi USA a Čínou (boj o globálního lídra a přerozdělení sfér vlivu), který přeroste v otevřený boj na několika hřištích, globální spolupráce na řešení problémů současné civilizace nebude na pořadu dne
• mandatorní výdaje (výdaje dané zákonem) některých států dosahují až 90 % jejich ročních rozpočtů, to zásadně snižuje manévrovací možnosti státu (veškeré stimuly ekonomiky je nutno realizovat pouze dalším zadlužováním) - hrozí hromadné bankroty států a jejich paralýza
• Světové vlády rozdávají peníze na podporu ekonomiky, účet však budou platit daňoví poplatníci
• Přichází období občanských válek (člověk stojí proti člověku a stal se nástrojem vládnoucích elit, dochází k štěpení společnosti a radikalizaci), klíčovým impulsem je přicházející krize (červen 2020)
• Pád světového měnového systému
  
• koronavirus a globální recese
• prof. Staněk - trendy 9.5.2020
• více

Doc. Ilona Švihlíková: omezuje ekonomická suverenita států a větší moc získávají nadnárodní korporace. Rovnováha moci se vychyluje v jejich prospěch a pak stát nemůže plnit některé úkoly, které od něj občané očekávají. To následně vede k politické krizi a nástupu antiestablishmentových stran, protože politický systém reaguje vždy pomaleji než ekonomický (14.5.2020)

20.12.2020 Američtí zaměstnavatelé mohou po zaměstnancích vyžadovat očkování. Pracovníci mají právo injekci odmítnout, potom jim však hrozí vyhazov. Vláda vydala nové stanovy, ve kterých vyjasňuje zdravotní předpisy v době pandemie. Experti jsou skeptičtí kvůli nedůvěře veřejnosti.

Nařízení pochází z Komise pro rovné pracovní příležitosti (EEOC), informuje americký list The New York Times. Politici vidí ve vakcinaci jedinou cestu, jak šíření pandemie, která stála více než 300 000 Američanů život, zastavit. Experti se domnívají, že při dostatečném množství očkovaných lidí se vytvoří v populaci komunitní imunita a země se bude moci navrátit k normálnímu fungování.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/povinne-ockovani-v-usa-zamestnavatele-maji-pravo-ho-vyzadovat.A201220_102831_ln_zahranici_livs

9.10.2020 Jaro vs. podzim - který byznys nejvíc trpěl?

Jaro 2020 - nařízený lockdown

Automobilky - výrobu zastavily největší továrny v Česku, dopady tvrdě pocítili i další navazující dodavatelé z oboru automotive.

Prodejny zboží kromě potravin - ve vrcholící jarní karanténě zavřela vláda kromě potravin, lékáren a specifických provozů všechny ostatní prodejny. Kamenné prodejce textilu připravila o důležitou jarní sezonu, autobazary přiměla vrhnout se na on-line prodej.

Restaurace, bary - vláda na několik týdnů zcela zavřela provoz restaurací, povolila ale prodej přes okénko, čehož se některé hospody rády chytly a připojily o rozvoz.

Hotely - z Česka zmizeli zahraniční turisté, což pro hotely v Praze, Českém Krumlově nebo Varech znamenalo první zásadní ránu. Některé hotely (zhruba desetina) už tehdy zavřely. Turistický ruch se vzpamatoval během léta jen velmi málo, štěstí měly hotely, penziony a další ubytovny na českých a moravských horách, které praskaly ve švech.

Cestovní kanceláře - drsný propad poptávky potkal cestovní kanceláře. Část Čechů sice odletěla k moři jako každý rok, ale nejistota vedla většinu z nich k tomu, že zájezdy stornovali, nebo si je vůbec neobjednali. I velké cestovky (například FIRO-Tour) musely požádat o ochranu před věřiteli.

Podzim 2020 - nenápadný lockdown

Restaurace a bary - po tvrdé jarní ráně přichází další. Omezení otevírací doby, počtu hostů u stolu, do toho firmy i lidé ruší rezervace větších akcí i bez Prymulových opatření. Část majitelů už mluví o tom, že nemají šanci přežít.

Hotely - vláda je ani nemusí zavírat, jejich obsazenost se pohybuje třeba v Praze v jednotkách procent. Prymula nabízí hoteliérům, aby své zařízení nabídli pro lidi, kteří musí do karantény a nechtějí nakazit příbuzné.

Sport (posilovny, sportovní centra, plavecké bazény) - Prymula na dva týdny vyřadí z provozu byznys, který vydělává na volném čase lidí. Pro posilovny to po jarním uzavření může být likvidační.

Kina, divadla - na dva týdny jsou od výdělků odříznuti zaměstnanci a spolupracovníci divadel a kin (nejen herci, ale i uvaděči, pokladní, šatnářky, kulisáci, zvukaři a další profese). Stát se teprve chystá zveřejnit konkrétní podobu odškodnění.

5.11.2020 Pokud naše civilizace nepřejde na udržitelnější životní styl, bude pandemií přibývat, upozorňuje zpráva expertů. Čeká nás budoucnost plná pandemií, které zabijí víc lidí a způsobí větší škody v ekonomice než současný covid-19. Takovou chmurnou prognózu předkládá ve své nové zprávě Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Experti v dokumentu připomínají, že covid vyvolal šestou globální pandemii od španělské chřipky z roku 1918. Jeho původcem je virus přenášený zvířaty a stejně jako všechny dřívější pandemie stála za jeho vznikem lidská činnost. Dokument upozorňuje, že u savců a ptáků se vyskytuje kolem 1,7 milionu dosud nepopsaných druhů virů, z nichž až 850 tisíc může nakazit lidi. Je tedy jen otázkou času, kdy náhodná mutace dalšího viru vytvoří smrtící kmen, jehož dopad bude znásoben globalizovanou společností. Riziko takového scénáře je tím vyšší, čím budou přirozená místa výskytu volně žijících zvířat roztříštěnější. Je to vlastně jednoduchá závislost: Viry mutují a je jasné, že v přírodě vznikají i viry, které jsou s to zabít větší počet lidí než koronavirus SARS-CoV-2. Jenže mnohé kmeny vzniklé náhodnými mutacemi se nikdy nepotkaly s lidskými hostiteli, a tak zanikly, nebo se další mutací proměnily ve viry, které nám neškodí.

• Čím víc ale rozbíjíme přírodní celky ke svému obrazu a čím více se z někdejších lesů stávají ostrůvky klidu v oceánech urbanizovaných celků, tím více se populace setkává s přenašeči. Smrtící viry se proto do lidské populace budou dostávat častěji než v minulosti. 
  
• Můžeme uniknout éře pandemií, ale to vyžaduje, abychom se zaměřili na prevenci místo na reakci, k tomu by ovšem bylo nutné zastavit rozbíjení přírodních sídel zvířat a vrátit přírodě pevnější hranice. To by vyžadovalo úspornější hospodaření na zemědělské půdě, racionálnější nakládání s vodou a omezení při expanzi lidských sídel. 
• Autoři navrhují vládám, aby k se snažily dosáhnout těchto cílů zdaněním produkce i spotřeby masa a omezením dalších rizikových činností z hlediska vzniku virových epidemií, například obchodu s divokými zvířaty a lovu volně žijících živočichů. Zpráva odhaduje, že pandemie covidu způsobila do července 2020 škody osm až šestnáct bilionů dolarů. Odborníci přitom upozorňují, že budoucí ještě závažnější epidemie mohou vést k ještě větším ekonomickým, ale i lidským ztrátám.
• https://nedd.tiscali.cz/uderi-horsi-zabijaci-nez-covid-varuje-zprava-expertu-498774?<br>

17.9.2020 Oživení globální ekonomiky po krizi vyvolané koronavirovou pandemií může trvat až pět let. Uvedla to dnes hlavní ekonomka Světové banky (SB) Carmen Reinhartová.

"Pravděpodobně nastane rychlé oživení, jakmile budou všechna omezení spojená s karanténou zrušena, ale úplné uzdravení bude trvat až pět let," řekla Reinhartová na konferenci v Madridu.
Reinhartová rovněž upozornila, že recese způsobná pandemií bude v některých zemích trvat déle a prohloubí nerovnosti, protože krize zasáhne mnohem více nejchudší v bohatých zemí a také nejchudší země budou zasažené výrazně více než bohatší. Poprvé za 20 let tak podle ní kvůli krizi vzroste celosvětová míra chudoby, napsala agentura Reuters.

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového